Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Dopady mimořádného stavu na smluvní vztahy


Mgr. et Mgr. Petr Mališ
9. 4. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Aktuální mimořádná situace sama o sobě neznamená jakoukoli úlevu ve smluvních vztazích, neprodlužuje sjednané lhůty k plnění ani neodkládá splatnost.

Foto: 123RF

 

V tomto článku vám přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy firem ohledně aktuální mimořádné situace a přijatých opatření a jejich dopadů na smluvní vztahy. Informace představují základní přehled možností postupu ve smluvních vztazích.


 
Obchodní partneři nám přestali platit za dodané zboží/služby. Nebo obráceně – v důsledku poklesu na straně našich dodavatelů nebo snížení počtu aktivních zaměstnanců nejsme schopni dodávat nebo platit našim smluvním partnerům. Je pro to nějaká „omluva“ vyplývající z aktuálního mimořádného stavu?

Aktuální mimořádná situace sama o sobě neznamená jakoukoli úlevu ve smluvních vztazích, neprodlužuje sjednané lhůty k plnění ani neodkládá splatnost. Ani v této době se proto nelze automaticky spoléhat na shovívavost daného obchodního partnera ve vztahu k případnému prodlení s dodávkou zboží či služeb nebo s úhradou dlužných částek. Smlouvy i zákon nicméně umožňují zvážit i využít několik institutů, které mohou mít vliv na samotné plnění, náhradu škody nebo na trvání samotné smlouvy, jak si uvedeme níže.
 
Má smysl hledat ve smlouvě uzavřené s obchodním partnerem ustanovení, které může pomoci v nastalé situaci?

Současná přijatá opatření jsou bezpochyby výjimečná, ještě před několika týdny je nikdo nemohl reálně předpokládat, počítat s nimi, ovlivnit je ani je odvrátit. Smluvní právo (obecná ustanovení občanského zákoníku) stranám umožňuje tyto situace ve smlouvě výslovně upravit, případně ponechat jejich řešení na zákonné úpravě, anebo naopak příslušné zákonné ustanovení výslovně vyloučit.

Ve vztahu k této situaci může smlouva výslovně upravovat především:
  • podstatnou změnu okolností (§ 1765 občanského zákoníku, dále jen „OZ“) – aplikace podstatné změny okolností může být výslovně vyloučena (což je častý případ), nebo může být výslovně sjednáno, co se za podstatnou změnu okolností považuje,
  • vyšší moc (tzv. „vis major“ ve smyslu § 2913 OZ) – stanoví případy, za kterých strana neodpovídá za škodu vzniklou porušením smluvních povinností, přičemž může být výslovně sjednáno, co se za vyšší moc považuje, případně může aplikaci vyšší moci rozšiřovat i na další důsledky porušení smlouvy, jako je smluvní pokuta nebo možnost odstoupení od smlouvy,
  • běh lhůt k plnění v případě nastalé nepředvídatelné situace, anebo výslovnou úpravu vztahující se k výši ceny nebo její splatnosti (to však nebývá zcela obvyklé),
  • specifickou limitaci odpovědnosti za škodu co do její maximální výše nebo rozsahu (např. vyloučení ušlého zisku).
V první řadě je určitě nutno revidovat obsah smlouvy a zjistit, do jaké míry výslovně upravuje aspekty, které mají vztah k výjimečné situaci ovlivňující plnění smlouvy. Pokud výslovná úprava chybí, bude nutné se řídit zákonem (viz další dotazy).
 
Smlouva se pro nás z důvodu nařízených opatření stala nevýhodnou, až neudržitelnou. Smluvní partner má sám problémy a odmítá diskusi o změně podmínek. Lze dosáhnout změny smlouvy?

V první řadě je nutno zjistit, zda smlouva obsahuje výslovnou úpravu tzv. „podstatné změny okolností“. Zákon rozlišuje mezi:
  1. standardní, obyčejnou změnou okolností a
  2. podstatnou změnou okolností.
V prvním případě je výslovně stanoveno, že (dle § 1764 OZ): „Změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh.“ Avšak dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, lze na druhé (zvýhodněné) straně požadovat obnovení jednání o smlouvě za účelem nastavení rovnějších podmínek (§ 1765 OZ). Důležité je, že k podstatné změně okolností musí dojít až po uzavření smlouvy, anebo se o ní strany musí prokazatelně dozvědět teprve po uzavření smlouvy.

Podstatná změna okolností tedy řeší situace, kdy nastalé okolnosti způsobí, že smluvní vztah je pro jednu ze stran nadále neudržitelný. Obecně panuje názor, že ve většině standardních smluvních vztahů může být současná mimořádná situace za takovou okolnost považována. Typicky v případech nájmu nebytových prostor pro provozovnu restauračního zařízení, kdy je schopnost nájemce hradit pronajímateli nájemné přímo závislá na tom, zda je provozovna otevřená či nikoliv, zasahují omezující opatření do rovnováhy smluvních stran naprosto zásadním způsobem.

Co může dělat postižená strana, když došlo k podstatné změně okolností?

Postižená strana:
  • Může požadovat jednání o úpravě smluvních podmínek – ve výše uvedeném případě nájmu restaurace zejména o snížení nebo odpuštění nájemného. Avšak pozor – na to, aby druhá strana návrhu vyhověla, není dán právní nárok.
  • Má možnost podat k soudu návrh na obnovení rovnováhy, případně na úplné zrušení smlouvy, a to v případech, kdy druhá strana odmítne jednat o návrhu na úpravu podmínek v původní smlouvě.
Lze očekávat, že soud v těchto případech bude postupovat tak, aby nastolením „rovnováhy“ neutrpěla újmu ani druhá strana – v případě uvedeného nájmu lze tedy spíše než jeho úplné zrušení po dobu trvání uzavření provozovny očekávat poměrné snížení, včetně úhrady za služby spojené s nájmem (alespoň těch, které reálně nejsou čerpány). Co je důležité – soud není vázán návrhem, když může „rovnováhu“ vyhodnotit odlišně od navrhovatele a rozhodnout jinak, než jak by si navrhovatel přál, např. předmětnou nájemní smlouvu zrušit.

Čas však běží – na uplatnění práva na úpravu smlouvy je dána lhůta v délce dvou měsíců od okamžiku, kdy se postižená strana o změně okolností dozvěděla. Podle všeho však nic nebrání tomu, aby při dodržení dané lhůty bylo právo obnovení jednání o smlouvě uplatněno i zpětně ve vztahu k situaci, která už de facto pominula.

Smlouvy velice často obsahují ujednání, které aplikaci § 1765 vylučuje – obě strany tedy na sebe berou riziko podstatné změny okolností a vzdávají se tak práva na tento postup. Obsahuje-li vaše smlouva takové ustanovení, výše uvedený postup využít nelze. Nelze rovněž vyloučit, že smlouva bude obsahovat i vymezení případů, které se za podstatnou změnu okolností považují, byť to není příliš obvyklé.
 
Rozsah aktuální situace a následná opatření přece nemohl nikdo ještě před několika týdny standardně předvídat. Tato výjimečná povaha se přece musí nějak projevit v rovině odpovědnosti vyplývající ze smlouvy, nějak snižovat naši odpovědnost za škodu…

Zákon počítá s případy, kdy smluvní straně zabrání ve splnění jejích povinností mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na její vůli. Taková překážka je považována za „vyšší moc“ ve smyslu, v jakém bývá obecně chápána, byť se nejedná o termín výslovně v zákoně použitý. Primárně zákon o zásahu vyšší moci hovoří v rozsahu vyloučení odpovědnosti za škodu za porušení smluvní povinnosti (§ 2913 odst. 2 OZ).

Za vyšší moc se tedy považuje překážka, která:
  • dočasně nebo trvale brání ve splnění smluvní povinnosti,
  • je mimořádná,
  • je nepředvídatelná,
  • je nepřekonatelná,
  • vznikla nezávisle na vůli dané smluvní strany.
Výklad pojmů „mimořádnost“, „nepředvídatelnost“ a „nepřekonatelnost“ může být poměrně komplikovaný, ale u velké části podnikatelů lze říci, že současná situace a přijatá opatření vlády pojem „vyšší moc“ naplňují. Například provozovatel restaurace, který uzavřel nájemní smlouvu na nájem prostor před dvěma lety, skutečně nemohl při uzavření smlouvy počítat s tím, že nejdříve na základě momentální mimořádné situace dojde k poklesu návštěvnosti v řádu desítek procent, a následně bude nucen provozovnu zcela uzavřít na dobu několika týdnů. Co se týče „nepřekonatelnosti“, může mít pochopitelně význam to, nakolik je pro něj reálné provádění rozvážky jídel, otevření výdejního okénka apod., ale tyto možnosti jsou standardně pouze velice chabou náhražkou plného provozu.

Pokud smluvní strana nesplní smlouvu v důsledku tzv. vyšší moci, ze zákona je zproštěna povinnosti hradit druhé smluvní straně škodu, která jí v souvislosti s porušením smlouvy vznikla. Výslovně se však jedná pouze o odpovědnost za škodu, kterou se rozumí skutečná škoda a ušlý zisk. Nejsou tím nijak dotčeny další povinnosti, jako je povinnost splnit danou povinnost, zaplatit případnou smluvní pokutu nebo možnost druhé strany odstoupit od smlouvy, není-li aplikovatelnost vyšší moci ve smlouvě výslovně sjednána i na tyto případy.

Jsou-li dány podmínky na uplatnění vyšší moci, je zapotřebí druhou stranu prokazatelně na zásah vyšší moci upozornit, což souvisí s povinností předcházet vzniku škod.
 
Lze ukončit smlouvu jenom z důvodu aktuální mimořádné situace? Pokud ano, za jakých podmínek?

Jak bylo uvedeno výše, ukončení smlouvy může být jedním z důsledků uplatnění tzv. „podstatné změny okolností“. Pokud soud nenalezne způsob, jak nastolit rovnováhu mezi stranami, může přistoupit i ke zrušení závazku. Vedle toho však lze zvažovat tzv. následnou nemožnost plnění (§ 2006 OZ) – ta dopadá na situace, kdy se „dluh“ (tzn. jakákoli smluvní povinnost) stane po vzniku závazku nesplnitelným. V takovém případě totiž závazek zaniká automaticky, bez nutnosti dalšího aktivního úkonu (tedy bez odstoupení nebo podání návrhu k soudu).

Nesplnitelnost musí být objektivní, a rozumí se jí jak nesplnitelnost faktická (není možné provést montáž zařízení v Polsku), tak i nesplnitelnost právní (např. zánik příslušného povolení, certifikace apod.). Objektivní nesplnitelností se myslí stav, kdy závazek nelze splnit ani prostřednictvím jiné osoby, a nelze jej splnit ani jindy, po uplynutí sjednané doby.

Nesplnitelnost z časového hlediska je nutno posuzovat v rámci určitého reálného časového horizontu, který je pro smlouvu reálný. Právě tento faktor bude hrát nepochybně roli při posuzování současných opatření jakožto příčiny nemožnosti splnění závazku – je jasné, že tato opatření jednou zaniknou, neví se však, kdy se tak stane. Pro některé smlouvy je rozhodující každý jednotlivý den, v němž nemožnost plnění trvá, jiné smlouvy snesou odložení plnění na podstatně delší dobu.

Typickým příkladem aktuální nesplnitelnosti závazku může být plnění, které vyžaduje přítomnost osob ze zahraničí, které se v současné době nemohou dostat do ČR v důsledku uzavření hranic. Ze smlouvy by však muselo jasně vyplývat, že dodatečné splnění povinnosti po otevření hranic například za několik týdnů až měsíců už pro druhou stranu nemá žádný význam – pouze pak by šlo o nemožnost plnění.

Důsledkem naplnění podmínek pro dodatečnou nemožnost plnění je automatický zánik postiženého závazku. Pokud povinnost postižená dodatečnou nemožností plnění představuje pouze část celkového sjednaného závazku, přičemž zbytek závazku je samostatně splnitelný, má se za to, že závazek zaniká pouze v rozsahu postižené povinnosti. Kritériem přitom je, zda je takové rozdělení sjednaných povinností ve prospěch věřitele, tedy druhé smluvní strany.

Zasáhla-li současná opatření do vašich sjednaných povinností takovým způsobem, že jsou tyto povinnosti po rozhodující dobu objektivně nesplnitelné (a to ani prostřednictvím jiné osoby, jiného subdodavatele apod.), zanikají tyto povinnosti automaticky. Takovou skutečnost jste povinni oznámit druhé straně, jinak byste mohli naopak odpovídat za škodu vzniklou tím, že by se druhá strana na vámi poskytované plnění spoléhala.

V praxi může být obtížné rozeznat, co je tzv. podstatnou změnou okolností a co je tzv. následnou nemožností plnění. Je proto vhodné, abyste konkrétní smluvní vztah probrali s právníkem, a současně je nezbytné, abyste aktivně komunikovali s druhou smluvní stranou.
 
Nemůžeme platit nájemné za podnikatelské prostory. Jaké mají shora uvedené možnosti důsledky na nájemní vztahy?

Nájemní vztahy jsou současnou situací a souvisejícími opatřeními zasaženy velice výrazně. Aktuálně navržené opatření vlády má umožnit odložení nájemného až o 6 měsíců s možností jeho doplacení v následujících letech. Tento efekt sice řeší aktuální nedostatek financí nájemců, zejména těch, kteří museli zcela uzavřít své provozovny (restaurace, kavárny), nicméně pouze přesouvá problém do budoucna, kdy bude nutno nájemné doplatit.

Uvedené opatření nemá každopádně žádný vliv na možnosti postupu, které jsou navrženy výše – zejména na uplatnění požadavků z titulu podstatné změny okolností (viz dotaz č. 3), kdy se jako spravedlivé řešení jeví být poměrné snížení nájemného na dobu bezprostředního trvání překážky (tedy na dobu, po kterou provozovna není objektivně schopna na nájemné nájemci vydělat). Je pravděpodobné, že takové řešení by za spravedlivé považoval i soud, pokud by řešil návrh nájemce na obnovení rovnováhy v nájemním vztahu.

Lze uvažovat rovněž o aplikaci „vyšší moci“ (viz dotaz č. 4), která může nájemce uchránit před případnými nároky pronajímatele z titulu odpovědnosti za škodu (kterou může představovat například ušlý zisk související se snížením návštěvnosti obchodního centra v důsledku zavření restauračních zařízení).


Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři.


Související článek:

Přehled aktuálních legislativních změn
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

„Dohodáři“ a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus

6. 8. 2020 | V pátek 7. 8. 2020 nabyde účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu, lidé pracující tzv. na dohodu mohou žádat o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. 3. do 8. 6. Za stejné období budou moci o bonus ve výši 500 Kč denně zpětně požádat i OSVČ a společníci malých s. r. o. souběžně pracující na pojištěnou dohodu.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
DAMEDIS s.r.o.
Společnost zabývající se prodejem spotřeb. materiálu k tiskárnám a PC.
www.damedis.cz

KOVOVÝROBA ALEŠ JELÍNEK
strojní a stavební zámečnické práce
www.kovojelinek.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,12 Kč
-0,040 Kč
22,19 Kč
-0,009 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 12.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru