Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Co vše změnit či upravit ve stanovách a.s.?


JUDr. Vladimíra Knoblochová
11. 6. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Pokud ve stanovách akciové společnosti něco chybí nebo je v rozporu s novou právní úpravou (zákonem o obchodních korporacích), je zapotřebí svolat valnou hromadu a nejpozději do 1. 7. 2014 stanovy změnit.


 

Povinné náležitosti stanov

Zákon vyžaduje, aby stanovy obsahovaly určité povinné náležitosti, které v nich být musí. Zákon přitom rozlišuje náležitosti, které musí být ve stanovách při založení společnosti a které je možné po založení společnosti vypustit, a dále náležitosti, které musí zůstat ve stanovách po celou dobu trvání společnosti.
 
Stanovy VŽDY musí obsahovat:
  • firmu společnosti,
  • předmět podnikání nebo činnosti,
  • výši základního kapitálu, přičemž minimální výše základního kapitálu zůstala i nadále 2.000.000,- Kč a pro staré akciové společnosti se základním kapitálem 1.000.000,- Kč stále platí výjimka, že nemusí základní kapitál navýšit, ale pokud by jej zvyšovali, tak musí zvýšit minimálně na částku 2.000.000,- Kč,
  • počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,
  • v případě, že společnost bude vydávat akcie různých druhů, pak musí být uveden jejich název a popis práv s nimi spojených,
  • počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; pokud mají být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, musí stanovy obsahovat také počet hlasů, které se vztahují k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti (pozor, to je věc, která se ve stanovách často zapomíná uvádět),
Příklad:
Akciová společnost emitovala 10 kusů akcií o jmenovité hodnotě 200.000,- Kč a 5 kusů akcií o jmenovité hodnotě 500.000,- Kč. Ve stanovách musí být uvedeno, že s akciemi o jmenovité hodnotě 200.000,- Kč je spojeno s každou např. 200 hlasů a s akciemi o jmenovité hodnotě 500.000,- Kč je spojeno s každou např. 500 hlasů a celkový počet hlasů ve společnosti je 4.500.
  • sídlo společnosti – postačí i nadále uvést pouze název obce, v níž je umístěno sídlo společnosti (do obchodního rejstříku se pak zapíše úplná adresa sídla, přičemž sídlo může být i v bytě),
  • údaj o tom, který ze systému vnitřní struktury byl zvolen (zda dualistický, nebo monistický), a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,
  • případně jiné údaje, pokud to stanoví zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).
 
Tyto náležitosti jsou uvedeny v § 250 odst. 2 ZOK a v § 123 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a musí být ve stanovách po celou dobu trvání společnosti.
 
Zákon dále stanoví v § 250 odst. 3 ZOK, že určité povinné náležitosti nad rámec výše uvedených musí obsahovat stanovy při založení společnosti. Jde o:
  • údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen,
  • v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti, přičemž ustanovení § 253 ZOK k účinnému založení společnosti požaduje, aby každý zakladatel splatil případné emisní ážio a alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií, a to nejpozději do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku,
  • v případě, že bude emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, je nutné ve stanovách uvést jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,
  • určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,
  • alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,
  • údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,
  • určení správce vkladů a
  • pokud mají být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.
 
Tyto údaje lze po vzniku společnosti a splnění vkladové povinnosti ze stanov vypustit.

Co lze ještě ve stanovách upravit nad rámec zákona?

Vedle úpravy podstatných náležitostí stanov připouští ZOK, aby některé otázky byly řešeny v rámci stanov odchylně od zákonné úpravy, popř. byly v rámci stanov zpřesněny či podmíněny. Níže si postupně probereme některá ustanovení, která připouštějí možnost odchylné úpravy od zákona a jejich možné praktické využití.
 
Přehled není vyčerpávající, neboť úprava je rozsáhlá a možností odchýlení se od zákona je mnoho.

Kusové akcie, druhy akcií

1. Vydání kusových akcií a akcií různých druhů
 
ZOK umožňuje nově vydávat kusové akcie, což jsou akcie bez jmenovité hodnoty, které představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Výhody kusových akcií spočívají zejména v možné úspoře společnosti při zvyšování a snižování základního kapitálu.
 
Pokud např. společnost zvyšuje základní kapitál z vlastních zdrojů a nechce emitovat nové akcie, není to u kusových akcií nutné. V důsledku zvýšení základního kapitálu se totiž automaticky zvýší pouze účetní hodnota kusových akcií. Na kusových akciích se tato změna nijak neprojeví a společnosti ani akcionářům nevznikají žádné dodatečné náklady.
 
ZOK rovněž umožnuje, aby si společnost ve stanovách upravila různé druhy akcií. Druhem akcií se rozumí akcie, s níž je spojeno zvláštní právo. S akciemi, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo, jsou akcie kmenové. S akciemi se zvláštními právy je možné např. spojit rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku, nebo rozdílnou váhu hlasů. Ale pozor, s akciemi (na rozdíl od podílu v s.r.o.) nelze spojit povinnosti, pouze práva.
 
Stanovy také mohou určit nabývání akcií zaměstnanci společnosti za zvýhodněných podmínek (§ 258 ZOK).

Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu a výší vkladu

2. Úprava odchylného způsobu naložení se vzniklým rozdílem mezi cenou nepeněžitého vkladu a výší vkladu
 
Vkládá-li akcionář nepeněžitý vklad do společnosti, pak může vzniknout rozdíl mezi stanovenou cenou nepeněžitého vkladu a jmenovitou nebo účetní hodnotou akcií, které mají být vydány akcionáři jako protiplnění. Takový rozdíl tvoří emisní ážio. Stanovy nebo i rozhodnutí valné hromady může určit, že vzniklý rozdíl bude vrácen upisovateli nebo se použije na tvorbu rezervního fondu.

Splacení nepeněžitého vkladu – movité věci

3. Úprava odchylného způsobu vnesení nepeněžitého vkladu, je-li vkladem movitá věc
 
Podle ustanovení § 20 odst. 1 ZOK je možné ve stanovách stanovit odlišný způsob vnesení nepeněžitého vkladu, je-li jím movitá věc. Zákon podpůrně stanoví, že takový vklad je vnesen jeho předáním správci vkladu. Zakladatelé ale mohou ve stanovách např. určit, že nepeněžitý vklad bude vnesen, aniž by musel být předán správci vkladu, tedy aniž by musel být odňat z jejich držby, a tedy zpravidla i z jejich užívání.

Podíl na zisku a jeho vyplácení

4. Úprava podílu na zisku a jeho vyplácení
 
Stanovy mohou určit ve vztahu k určitému druhu akcií rozdílný podíl na zisku (pokud tak nestanoví, platí, že se podíl na zisku určuje poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu).
 
Příklad:
Společnost vydala osm kusových akcií, a to dvojího druhu, šest kusů akcií označených jako „A“ a dva kusy akcií označených jako „B“. S akciemi „A“ je dle stanov spojeno právo na zisku ve výši 10 % ze zisku, s akciemi „B“ je spojeno právo ve výši 20 % ze zisku.
 
Stanovy také nově mohou určit, že se podíl na zisku může vyplatit i nepeněžitým způsobem (např. je možné stanovit, že část zisku bude vyplacena ve výrobcích, které společnost vyrábí). Stanovy dále mohou určit rozhodný den pro uplatnění práva na podíl na zisku odlišně od zákona (např. mohou stanovit, že to bude vždy sedmý den po konání valné hromady, která rozhodne o rozdělení zisku, tj. kdo bude k uvedenému dni vlastníkem akcií, bude mít právo na podíl na zisku).
 
Nestanoví-li stanovy jinak, je takovým rozhodným dnem den rozhodný k účasti na valné hromadě, která rozhodla o výplatě podílu na zisku. I rozhodný den k účasti na valné hromadě je možné ve stanovách upravit odlišně od zákona (§ 405 ZOK).

Valná hromada

5. Svolávání valné hromady a účast na ní
 
Svolávání valné hromady se po účinnosti ZOK stalo administrativně náročnou záležitostí. Zákon vyžaduje, aby v pozvánce byly uvedeny kromě pořadu valné hromady vždy i návrhy usnesení valné hromady a jejich zdůvodnění, a pokud se navrhuje volba nových členů orgánů společnosti, je nutné uvést i jména osob, které jsou navrhovány.
 
Pozvánku je navíc nutné uveřejnit na internetových stránkách společnosti. Aby se akcionáři mohli vzdát práva na řádné svolání valné hromady, musí to určit stanovy (§ 411 odst. 2 ZOK).
 
Podle § 436 odst. 1 ZOK musí představenstvo vždy nejméně 30 dnů před konáním valné hromady uveřejnit účetní závěrku nebo hlavní údaje z ní (které určují stanovy) a společně s ní i zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.
 
Stanovy ale mohou určit jiný způsob, jak může představenstvo tuto povinnost splnit, např. odesláním akcionářům formou e-mailu, osobním předáním nebo jiným způsobem, který ale nesmí omezovat právo akcionářů na požadované informace.

Zastoupení společnosti, kooptace

6. Úprava zastoupení jménem společnosti, orgány společnosti, kooptace
 
Stanovy mohou upravit způsob zastupování společnosti např. tak, že společnost vždy zastupují dva členové představenstva společně, nebo např. pouze předseda představenstva. Pokud stanovy určují, že za společnost jedná více členů představenstva společně, nejde o omezení jednatelského oprávnění ve smyslu § 47 ZOK, ale jde o určení způsobu zastoupení společnosti.
 
Stanovy dále mohou určit odlišně od zákona počet členů představenstva, kdy nově může mít akciová společnost libovolný počet členů představenstva (tj. i u vícečlenné akciové společnosti může být jediný člen představenstva). Totéž platí pro členy dozorčí rady (zákon již nestanoví minimální počet členů dozorčí rady) a v monistickém systému členy správní rady. Stanovy také mohou určit délku funkčního období pro členství v orgánech společnosti, a to libovolně dle svých potřeb.
 
Stanovy současně mohou určit, jak u představenstva, tak i u dozorčí rady, že pokud neklesne počet členů příslušného orgánu pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, do jehož působnosti volba daného člena patří, tento orgán (tj. u členů dozorčí rady dozorčí rada, u členů představenstva představenstvo). Jde o tzv. kooptaci, kterou musí připouštět výslovně stanovy. Stanovy navíc mohou přímo určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena příslušného orgánu podle stanoveného pořadí.
 
Příklad:
Představenstvo společnosti Alfa, a.s. má tříčlenné představenstvo. Ve stanovách si zakotvili možnost kooptace. Jeden z členů představenstva v lednu 2014 z funkce odstoupil. Aby nebylo nutné svolávat valnou hromadu, která se má konat až v červnu, kooptovalo představenstvo třetího člena na dobu do konání valné hromady. Pokud by ve stanovách bylo určeno, že v případě zaniknutí funkce některému z členů představenstva nastoupí na jeho místo František Novotný, nar. 12. 6. 1975, bytem v Horní Dolní 12, pak by se stal členem představenstva pan Novotný.

Rozhodování per rollam a použití technických prostředků

7. Rozhodování per rollam a použití technických prostředků
 
Další novinkou je, že stanovy mohou připustit i rozhodování per rollam, tj. mimo zasedání valné hromady. Pokud to stanovy připustí, není nutné vždy svolávat valnou hromadu, ale představenstvo zašle akcionářům návrh rozhodnutí a akcionáři doručí představenstvu zpět své vyjádření, zda s návrhem souhlasí či nikoliv. Rozhodnutí valné hromady tedy může být přijato i takto na dálku.
 
Rozhodování per rollam je upraveno v § 418 ZOK a stanovy mohou podmínky pro přijímání rozhodnutí ještě více rozpracovat dle svých potřeb.
 
Stanovy také mohou, tak jako dosud, připustit hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků (např. prostřednictvím Skype, telekonference apod.). V takovém případě musí stanovy současně určit podmínky hlasování tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo (§ 398 odst. 2 ZOK).

Působnost valné hromady a usnášeníschopnost

8. Úprava působnosti valné hromady
 
Ustanovení § 421 ZOK upravuje, jaké otázky patří do působnosti valné hromady. Valná hromada si přitom nemůže vyhradit rozhodování těch případů, které do její působnosti nesvěřuje ZOK nebo stanovy. Je tedy jen na vůli akcionářů, zda působnost valné hromady rozšíří o další otázky. Ve stanovách je dále možné sjednat odchylně od zákona podmínky pro schopnost usnášení valné hromady a určení nutné většiny pro přijímání rozhodnutí.

Další ujednání

Ve stanovách je možné upravit i řadu jiných ustanovení, výše jsme se zabývali těmi nejdůležitějšími, které při správné úpravě mohou přinést určité zjednodušení řízení společnosti a mohou upravit vhodným způsobem vztahy mezi jednotlivými akcionáři.
 
Právní úprava dává poměrně široký prostor pro to, aby si akcionáři mezi sebou nastavili vzájemné vztahy tak, aby byly v souladu s jejich potřebami.

Na závěr – úprava stanov a podřízení se ZOK

I u akciových společností platí to, co bylo uvedeno u společností s ručením omezeným. ZOK uložil obchodním společnostem lhůtu šesti měsíců od nabytí jeho účinnosti, aby přizpůsobily stanovy nové právní úpravě. To samozřejmě platí pouze pro případ, že stanovy jsou v rozporu s novou právní úpravou nebo neobsahují zákonem vyžadované náležitosti.
 
Nesplnění této povinnosti může být sankcionováno dokonce zrušením společnosti. Představenstvo by tedy mělo pečlivě projít obsah stanov, a pokud by v nich něco chybělo či bylo v rozporu s novou úpravou, je třeba svolat valnou hromadu a nejpozději do 1. 7. 2014 stanovy změnit.
 
Společnosti mají také možnost do dvou let od nabytí účinnosti ZOK podřídit se změnou své společenské smlouvy ZOK jako celku. V tomto případě by se i společnosti, které vznikly před nabytím účinnosti ZOK, řídily jak kogentními, tak i dispozitivními ustanoveními ZOK bez výjimky a již by se na ně neaplikoval do té doby platný obchodní zákoník, který se podle přechodných ustanovení ZOK aplikuje v rozsahu těch ustanovení, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s kogentní úpravou v ZOK a ve stanovách není odchylná úprava.
 
Vzhledem k tomu, že v praxi je nejasné, která práva a které povinnosti se tedy řídí obchodním zákoníkem a které nikoliv, mohu osobně podřízení se ZOK doporučit. Společnost se tím vyhne jakékoliv nejistotě o tom, jaký právní předpis vlastně aplikovat.
 
K případnému rozhodnutí, jako k rozhodnutí o změně společenské smlouvy, je zapotřebí forma notářského zápisu. Účinnosti tato změna nabývá až uveřejněním zápisu o podřízení se ZOK v obchodním rejstříku.
 
 
Související článek:
Co změnit či upravit ve společenské smlouvě s.r.o.?
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
MxB s.r.o.
Účetní služby, daňoví poradci
www.mxb.cz

ADaKa & MK s.r.o.
Společnost poskytuje účetní služby, zpracování mezd i daň. přiznání
www.adakamk.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,020 Kč
23,27 Kč
0,013 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru