Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Žádost o posečkání daně


Ing. Martin Děrgel
25. 3. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud poplatník nemá dostatek financí na úhradu některých daní, může požádat o posečkání daně.

Foto: 123RF

 

Dnes vám přinášíme článek o tématu velmi aktuálním – o posečkání daně. Kvůli současné situaci došlo v této oblasti k úpravám – promíjí se správní poplatek za žádost o posečkání daně a také za prominutí úroku z posečkané částky podanou do 31. 7.


 
Daní provázejících podnikání i osobní život je mnoho a někdy se věci natolik zkomplikují, že v době jejich splatnosti daňový subjekt nemá dost peněz na úhradu. Nejhorší, co může v takové situaci udělat, je „mrtvý brouk“, kdy daňový nedoplatek nebude aktivně řešit.

Daňová povinnost se totiž rozhodně časem sama od sebe neztratí a finanční úřad na ni nezapomene, pouze o to více poplatníka/plátce dluh na dani zabolí skrze sankční úrok z prodlení nebo ve formě nucené úhrady daňovou exekucí.

Naproti tomu lze rozhodně doporučit možnost požádat správce daně o posečkání úhrady daně nebo o její splátkování. Nejde-li totiž o notorického neplatiče daní, má poměrně velkou šanci na vyhovění žádosti a návazně na zhruba jen poloviční úrok z tohoto posečkání. Aktuálně Ministerstvo financí usnadnilo a zlevnilo posečkání úhrady daně subjektů postižených koronavirem.

Výhody posečkání daně

V praxi mohou nastat případy, kdy poplatník v době splatnosti určité daně, kam pojmově spadají také zálohy na daň a příslušenství daně alias sankce, nemá dostatek peněžních prostředků na její uhrazení. Zejména tehdy je vhodné využít možnosti požádat finanční úřad o posečkání daně nebo o povolení jejího zaplacení ve splátkách.

Pro obě tyto možnosti zákon daňový řád (dále jen „DŘ“) zavádí společnou legislativní zkratku „posečkání“. Hned úvodem je vhodné uvést, že posečkání úhrady daně se týká jen daní placených přímo poplatníky a plátci, nikoli daňových povinností plněných nepřímo plátci zdaňovaného příjmu.

Proto posečkat nelze s úhradou zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, kterou sráží a odvádí zaměstnavatel ze mzdy zaměstnance, ani v případě „srážkové daně“ z příjmů podléhající zvláštní sazbě daně vybírané srážkou plátcem příjmů, využívané třeba u úroků z bankovních vkladů či podílů na zisku.

Princip obou možností posečkání daně je jasný, odsunutí úhrady daně, a to v prvém případě v celé výši na jedno pozdější datum, a ve druhém do několika termínů úhrad dílčích částí daně. Hlavním důvodem využití této možnosti je vyhnutí se poměrně vysokému sankčnímu úroku z prodlení – v prvním pololetí roku 2020 činí 16 % p.a.

Za dobu posečkání se totiž platí nižší úrok z odložené (posečkané) částky – v prvním pololetí roku 2020 je to 9 % p.a. Což nelze brát jako sankci, ale jako ekonomickou „cenu peněz“ obdobnou obchodnímu úvěru, protože veřejné rozpočty si chybějící peníze musejí dočasně obstarat jinde.

Kdyby si firma alternativně na včasnou úhradu daňové povinnosti vzala třeba od banky úvěru, také by ji to stálo navíc nějaký ten smluvní úrok.

Málo se ví o tom, že požádat správce daně o posečkání úhrady daně může i ručitel za daň. Přičemž do této nezáviděníhodné role se dneska může lehce dostat každý podnikatel zejména ohledně DPH neodvedené jeho dodavatelem; viz § 109 zákona o DPH.

Za určitých podmínek navíc může daňový subjekt pořádat o prominutí úroku z posečkání – což jistě žádná úvěrující banka ohledně úroku z úvěru na úhradu daně neudělá. A to hlavně když k prodlení s úhradou daně došlo z „ospravedlnitelných důvodů“ (jako např. nenadálá hospitalizace v nemocnici) a aktuálně přibylo také působení mimořádných opatření v souvislosti se současnou situací.

Základním předpokladem vyhovění žádosti je úhrada posečkané daně, jelikož na její existenci se povolením posečkání – ani případným navazujícím prominutím úroků z posečkání – rozhodně nic nezměnilo, podrobněji na konci příspěvku. Naproti tomu prominout samotnou daň je možné jen ve zcela výjimečných případech.

Neprávem opomíjenou výhodou posečkání daně je, že byť je po její splatnosti, tak se není třeba obávat vymáhání formou daňové exekuce; povolení posečkání daně dokonce zastaví i již zahájenou daňovou exekuci.

Nevýhody posečkání daně

Především nelze sázet na jistotu, že správce daně žádosti vyhoví a povolí posečkání úhrady daně. Naštěstí ale díky rozhodnutím Nejvyššího správního soudu mají finanční úředníci poněkud svázané ruce v tom, jestli žadateli vyhoví nebo ne; což by svádělo k „motivování“ konkrétních úředních osob úplatky.

Zjednodušeně řečeno totiž platí, že pokud daňový subjekt splní zákonem stanovené podmínky, pak se z „možnosti“ stává „nárok“ na povolení posečkání.

Nicméně přesto je rozhodovací proces do značné míry v kompetenci úřadu, kterému je ke cti, že odkryl karty a v „Metodickém pokynu k posečkání“ č. j.: 11 213/15/7100-40126-011550 Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) vyjevil jednotná pravidla přístupu k žádostem, která jsou pro podřízené finanční úřady závazná (ani úplatky by na tom neměly nic změnit); k nalezení na webu Finanční správy ČR.

Aniž bychom četli obsáhlý metodický pokyn, je nasnadě, že obecně více šancí na povolení mají řádní poplatníci/plátci, zejména když žádají ze závažných důvodů. Proto je větší nepříjemností, že povolení posečkání může správce daně vázat na stanovené podmínky.

Pod tímto konstatováním se obvykle skrývá podmínka, že daňový subjekt bude řádně a včas plnit své daňové povinnosti a případné daňové odpočty a přeplatky na jiných daních budou započteny přednostně na úhradu posečkané daně.

Je totiž třeba vzít v potaz situaci nebohého správce daně. Eviduje dlužnou daň – např. z příjmů – která ovšem po celou dobu jejího povoleného posečkání nemá po splatnosti, takže na ní nemůže převádět přeplatky z jiných daní poplatníka/plátce, hlavně nadměrné odpočty DPH, které tak zůstávají vratitelným přeplatkem.

V praxi proto správce daně povolí posečkání daně zpravidla s podmínkou, že jakékoli vratitelné přeplatky budou započteny na úhradu posečkané daně. U větších nedoplatků ještě obvykle bývá podmínkou povolení posečkání zajištění zástavním právem nebo ručitelem.

Permanentní je riziko nesplnění podmínek posečkání, a to hlavně u delších odkladů úhrady větších částek daně, kdy se v mezidobí může finanční situace daňového subjektu ještě výrazněji zhoršit. Za porušení podmínek se považuje třeba i krátké zpoždění úhrady nebo jen o něco málo nižší hrazená částka. A stejné účinky má automaticky vstup do likvidace nebo rozhodnutí o úpadku.

V těchto případech totiž padá ochrana posečkání a správce daně může ihned přistoupit k daňové exekuci, rovněž se od porušení podmínek samozřejmě obnovuje (vyšší) sankční úrok z prodlení. Na rozdíl od dřívější právní úpravy ale již nedochází k přepočítání úroku z posečkané částky na vyšší úrok z prodlení od počátku, ale až od porušení stanovených podmínek posečkání.

Méně nápadnou nevýhodou je prodloužení lhůty pro placení daně, ve které lze nedoplatek vybrat a vymáhat. Oznámení rozhodnutí o posečkání – nebo změny stanovené doby posečkání – přerušuje běh šestileté lhůty pro placení daně. Toto přerušení lhůty přitom oproti běžnému vnímání pojmu „přerušení“ znamená, že začíná běžet lhůta šesti let znovu.

Asi nejméně významnou nepříjemnost stíhající posečkání daně je nutnost uhradit správní poplatek, který činí jednotně 400 Kč, bez ohledu na výši částky daně. Jedná se o položku 1 písm. d) sazebníku zákona o správních poplatcích. Přitom nezaplacení správního poplatku ani dodatečně na výzvu úřadu má za následek zastavení zahájeného řízení.

Zmíněný zákon sice umožňuje osvobození od poplatku, ovšem jen při splnění stanovených podmínek, z nichž se daného případu nejspíše mohou týkat žádosti o posečkání daně z důvodu živelní pohromy, která postihla dotyčného žadatele.

Aktuálně ale kvůli mimořádné události platí rozhodnutí ministryně financí – zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 – o prominutí správního poplatku, a to jak za žádost o posečkání daně, tak i za prominutí úroku z posečkané částky, případně úroku z prodlení podanou od 16. 3. 2020 do 31. 7. 2020.

Žádost o posečkání daně

Poté, co již známe výhody a nevýhody posečkání daně, je čas podívat se na podmínky, za nichž správce daně může, resp. podle názoru soudů „musí“ povolit žádané posečkání daně (§ 156 odst. 1 DŘ):
  • neprodlená úhrada by znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,
  • byla by ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,
  • neprodlená úhrada by vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,
  • není-li možné daň od daňového dlužníka najednou nebo
  • při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.
Tento daňový nástroj je z podstaty určen k ulehčení břemene platební povinnosti. Proto nelze posečkat daň, kterou daňový subjekt nebo ručitel již uhradil, byť to bylo nedobrovolně daňovou exekucí nebo méně drasticky, ale také nečekaně z přeplatku na jiné dani.

A dodejme, že pokud o posečkání požádá ručitel za daň, pak lze po dobu povoleného posečkání daně ručiteli daňový nedoplatek vymáhat pouze na daňovém subjektu.

Pro žádost o povolení posečkání daně – samozřejmě včetně varianty zaplacení daně ve splátkách – neexistuje speciální tiskopis. Nejedná se o tzv. formulářové podání, u kterých DŘ pro určité typy daňových subjektů předepisuje konkrétní formu (elektronickou), proto jej lze učinit v souladu s § 71 odst. 1 DŘ:
  • písemně alias listinnou formou,
  • ústně do protokolu,
  • datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu (tj. e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem nebo odeslání datovou schránkou),
  • datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Jako každé jiné podání vůči správci daně musí však i toto podání splňovat obecné požadavky uvedené v § 70 DŘ, především z podání musí být zřejmé: kdo je činí, vůči komu směřuje, čeho se týká a co se navrhuje.

Při rozhodování vychází správce daně převážně z důvodů uváděných žadatelem, které by měl doložit adekvátními důkazními prostředky, které podporují tvrzení poplatníka/plátce a důvody uváděné v žádosti.

Správce v rámci rozhodování o žádosti o posečkání posuzuje kromě jiného, i zda není ohroženo budoucí vybrání posečkané daně, proto je nutné k žádosti doložit i způsob a prostředky, ze kterých bude v budoucnu daň uhrazena.

Není radno uvádět v žádosti, že vyhlídky na zlepšení finanční situace nejsou nijak valné, ledaže by se konečně začalo dařit v sázkách na dostizích, v loterii nebo snad brzo zemře lakotná, ale bohatá tchýně…, stejně tak není zrovna prozíravé uvádět, že žadatel zvažuje vystěhování do zahraničí…Naproti tomu podstatně zvýší šance na vstřícnost úřadu konkrétní – a to hlavně reálný – návrh splátkového kalendáře a podobně.

Příklad – Vzor žádosti o posečkání daně

Určeno komu: Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj

Daňový subjekt (žadatel): Nábytek, s.r.o., Letní 88 Brno, DIČ 12345678

Věc: Žádost o povolení posečkání daně

Dne 25. 6. 2020 žadatel podal – prostřednictvím daňového poradce – daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2019 na daň 500 000 Kč. Přičemž podstatným zdrojem zisku byl prodej části obchodního závodu. Takto získané prostředky byly ihned – v říjnu 2019 – využity na zahájení rozsáhlé modernizace zbývající části závodu. Což dokládá přiložená faktura dodavatele a kopie bankovního výpisu potvrzující úhradu podstatné části ceny.

Vedení firmy důvodně předpokládalo, že daň z příjmů za rok 2019 uhradí v červnu 2020 standardně z tržeb provozní činnosti – maloobchodní prodej nábytku – očekávaných v první polovině roku 2020. Tyto příjmy ovšem zůstaly hluboce pod očekávanou výši.

A to zejména kvůli vládnímu nařízení o vyhlášení nouzového stavu zakazujícímu mimo jiné také maloobchodní prodej nábytku, z něhož má žadatel naprostou většinu příjmů (výnosů). Což dokládá přiložený soupis týdenních tržeb od ledna do května 2019 versus 2020.

Žádáme Vás tímto v souladu s § 156 DŘ o posečkání úhrady zmíněné daně ve výši alespoň 400 000 Kč, a to minimálně do konce roku 2020.

Neprodleným zaplacením celé daně by bylo ohroženo nejen dokončení zmíněné modernizace závodu, ale také mzdy a zákonné odvody na ně vázané za 50 zaměstnanců žadatele. Což by ve svém důsledku znamenalo vážnou újmu nejen pro daňový subjekt podávající tuto žádost a jeho zaměstnance, ale rovněž by to zhatilo (minimálně notně opozdilo) dosažení vyšších zdanitelných příjmů, potažmo daně z modernizovaného provozu.

Dovolujeme si podotknout, že žadatel daňové povinnosti poplatníka i plátce daní plní vždy řádně a včas, a probíhající modernizace provozu bude znamenat výrazné snížení zátěže životního prostředí emisemi i hlukem.

V……………… dne……..… statutární orgán (jméno a podpis jednatele, případně razítko firmy)


Správce daně by měl o žádosti rozhodnout do 30 dnů, přičemž v souladu s obecným pravidlem § 102 odst. 2 DŘ jej musí odůvodnit a je proti němu přípustné odvolání, což by se měl daňový subjekt z jeho obsahu i dočíst.

Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, přičemž důvodem jeho podání nesmí být jen odůvodnění rozhodnutí, nemá odkladný účinek a podává se u stejného správce daně, který rozhodnutí vydal.

Posečkání lze povolit nejdříve ode dne splatnosti příslušné daně, a to jak dopředu – při podání žádosti ještě před splatností – tak i zpětně, bude-li žádáno až po termínu splatnosti. Čímž se lze efektivně vyhnout úrokům z prodlení v době, kdy už je nějaký čas po splatnosti „zapomenuté“ daně.

Teprve od poloviny roku 2017 je umožněno na žádost daňového subjektu případně změnit stanovenou dobu posečkání nebo změnit anebo doplnit další podmínky, na které je posečkání vázáno. Což ovšem podléhá dalšímu správnímu poplatku.

Prominutí úroku z posečkání daně

Povolení posečkání daně (včetně povolení úhrady na splátky) je na straně daňového subjektu (dlužníka) vykoupeno povinností platit za tuto dobu úrok z posečkané částky. Po věcné stránce nejde o daňovou sankci ale o vyjádření časové hodnoty peněz.

Ostatně kdyby podnikatel místo této žádosti správci daně čerpal provozní bankovní úvěr na úhradu dlužné daně, pokud by mu byl vůbec nějakou bankou poskytnut, také by musel platit úrok za dočasně využité „cizí“ peníze.

Za dobu posečkání daně nebo splátkování daně zaplatí daňový subjekt tzv. úrok z odložené částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Aktuální i historické údaje o výši repo sazby lze najít na webu České národní banky. K 1. 1. 2020 byla tato sazba 2,00 % p.a., proto platí pro první pololetí roku 2020 úrok z posečkané částky 9,00 % p.a., pro druhé pololetí roku 2020 bude podstatná repo sazba ČNB k 1. 7. 2020.

Podnikatele samozřejmě zajímá, jestli úrok z posečkané částky bude daňově uznatelný, čemuž nahrává skutečnost, že ekonomicky nejde o sankci, ale spíše o cenu peněz obdobnou úroků z bankovních úvěrů. Ovšem bohužel podle § 25 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů nejsou daňově uznatelné nejen (nesmluvní) úroky z prodlení, ale výslovně ani úroky z posečkané částky.

Na konkrétním druhu dlužné daně přitom vůbec nezáleží. Připomeňme, že označení „posečkání“ je legislativní zkratkou zavedenou daňovým řádem zahrnující jak posečkání úhrady daně, tak i rozložení její úhrady na splátky.

Správce daně úrok z posečkané daně předepíše za celou dobu posečkání platebním výměrem po jejím skončení, přičemž úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

Od roku 2015 je možno žádat o individuální prominutí až 100 % úroků z prodlení a rovněž úroku z posečkání daně, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z tzv. ospravedlnitelných důvodu. Předpokladem ovšem je, že byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl.

Ani pro žádost o prominutí úroků není stanoven závazný formulář, takže pro její sepsání a způsob podání platí totéž, co bylo řečeno výše u žádosti o samotné posečkání daně. Podmínkou je úhrada správního poplatku 1 000 Kč, ledaže promíjená částka nepřesáhne 3 000 Kč, kdy se poplatek neplatí.

Jak ale bylo zmíněno, aktuálně jsou žádosti o prominutí úroku z posečkané částky (z prodlení) podané do 31. 7. 2020 paušálně osvobozeny od správního poplatku.

Pravidla a podmínky promíjení těchto úroků stanoví § 259 až § 259c DŘ, přičemž v zájmu jednotné a objektivní rozhodovací praxe finančních úřadů vydalo Generální finanční ředitelství obsáhlou metodickou pomůcku: pokyn GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně, která má úctyhodných 21 stran. Dokument vyšel ve Finančním zpravodaji č. 2/2015, ale jednodušeji je dostupný na webu Finanční správy ČR.

K prominutí příslušenství daně může dojít kdykoli od vzniku daňové povinnosti až do uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě. Při zamítnutí žádosti o prominutí úroku lze novou žádost podat až po 60 dnech a je nutno uvést jiné důvody než v první žádosti. Proti rozhodnutí o prominutí příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky (odvolání), soudní přezkum možný je v rámci správního soudnictví.

Úrok lze prominout do výše 100 %, přičemž pro posouzení rozsahu prominutí úroku existují tři kritéria:
  • ospravedlnitelný důvod prodlení (posuzuje se zpětně ke dni splatnosti daně),
  • ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost uplatněného úroku (tato okolnost se testuje ke dni vydání rozhodnutí o případném prominutí příslušenství daně) a 
  • četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem (ke dni vydání rozhodnutí).
Zmíněný starší metodický pokyn D-21 formou tabulek a komentáře uvádí konkrétní ospravedlnitelné důvody a z nich vyplývající procento promíjeného úroku.

Například maximálních 100 % se dle očekávání váže k nepříznivému zdravotnímu stavu daňového dlužníka, který mu zabránil plnit daňovou povinnost, z hlediska šance na prominutí úroků je na tom obdobně nejlépe (100 %) důvod spočívající v postižení živelní pohromou. Obdobně jednotící procentuální tabulky a příslušné komentáře se týkají i dalších dvou výše uvedených kritérií.

Aktuálně – opět se jedná o mimořádné opatření – rozšiřuje šance daňových subjektů na prominutí úroku z posečkané částky (také úroku z prodlení) nový pokyn GFŘ D-44; vyšel ve Finančním zpravodaji 4/2020 dostupném na webu Ministerstva financí v sekci „Legislativa“.

Jeho podstatou je doplnění staršího Pokynu D-21, ad výše, o nový nejsilnější „ospravedlnitelný důvod prodlení“ umožňující plné (100%) prominutí úroku: „Daňový subjekt věrohodně prokáže, že prodlení s úhradou daně je důsledkem působení mimořádných opatření.“

K čemuž nový pokyn D-44 dodává, že prokázat naplnění důvodu lze jakýmikoli prostředky a konkretizuje. V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením může jít např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost poplatníka/plátce).

A v případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat třeba o seznamu stornovaných zájezdů, letenek, vstupenek, akcí, porovnání výše obsazenosti nebo tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele a podobně.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Splatnost zálohy na daň z příjmů

2. 6. 2020 | Záloha na daň z příjmů splatná 15. 6. 2020 se nemusí platit v daném termínu. Nedochází však k prominutí samotné daně, ta bude případně uhrazena až s podáním přiznání. Více informací na webu společnosti pro daňové poradenství KODAP.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Klempířství Tomáš Netík
Veškeré stavební klempířské práce, tepelné izolace kotelen a parovodů
www.klempirství-netik.com

AGV-Rathouský
Vrata, brány, stínění - dodávka a montáž
www.agv-rathousky.cz

Daňový kalendář

15. 6. 2020 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2020 Daň z příjmů (pololetní záloha)
22. 6. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
25. 6. 2020 Přiznání DPH (za květen 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,66 Kč
0,010 Kč
23,82 Kč
-0,035 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 03.06.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru