Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Vymáhání neuspokojené pohledávky po jednatelích


Mgr. Lukáš Mokrý
4. 6. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zákon dává věřitelům možnost požadovat doplacení neuspokojené konkurzní pohledávky přímo po statutárních orgánech dlužníka.

Foto: Fotolia

 

Zákon dává věřitelům možnost požadovat doplacení pohledávky přihlášené do insolvence po statutárních orgánech dlužníka. Zejména jde o případy, kdy jednatelé dlužníka nesplnili zákonnou povinnost podat včasný insolvenční návrh.


 
Výtěžnost nezajištěných pohledávek věřitelů přihlášených do insolvence statisticky nepřesahuje tři procenta. Zákon však dává věřitelům možnost požadovat doplacení pohledávky po statutárních orgánech dlužníka. Zejména jde o případy, kdy jednatelé dlužníka nesplnili zákonnou povinnost podat včasný insolvenční návrh. Z praxe už známe několik případů úspěšných žalob na náhradu škody.
 
Důvodem pro tak nízkou míru uspokojení konkurzních pohledávek za dlužníky – podnikateli bývá často právě opožděný návrh na zahájení insolvenčního řízení, resp. skutečnost, že dlužník vůbec insolvenční návrh nepodal a dále provozoval podnikání až do úplného vyčerpání majetku, kdy insolvenční návrh byli nuceni podat sami věřitelé.
 
Přitom podnikatelé (statutární orgány u právnických osob) mají povinnost podat insolvenční návrh okamžitě, jakmile mají možnost zjistit svůj úpadek, tj. buď platební neschopnost, nebo předlužení. Často tak uzavírají nové obchody se svými věřiteli až v době, kdy pro existující úpadek dávno měl být podán insolvenční návrh.
 
Právě v těchto případech mají věřitelé možnost domáhat se náhrady způsobené škody po statutárních orgánech podle § 99 insolvenčního zákona. Tato možnost není dána úplně každému věřiteli, byť jeho pohledávka vznikla až za úpadkové situace. Nelze např. vymáhat škodu z neuhrazené pohledávky, která by vznikla i v případě, kdyby byl insolvenční návrh podán včas (např. pohledávka vůči dlužníku z odpovědnosti za vady, za škodu či z odstoupení od smlouvy).
 
Aby náhrada škody po statutárních orgánech dlužníka (zejména jednatelích, resp. členech představenstva, ale třeba také likvidátoru dlužníka) mohla být úspěšně vymáhána u soudu, je třeba zkoumat několik podmínek, zejména:
  • na majetek dlužníka byl v insolvenčním řízení prohlášen konkurz,

  • v insolvenčním řízení byly zjištěny i dříve splatné pohledávky jiných dlužníků,

  • vaše pohledávka byla v řízení také zjištěna (tedy nepopřena insolvenčním správcem),

  • vaše pohledávka má právní důvod založený s dostatečným odstupem od splatnosti nejstarších pohledávek dlužníka (časový test),

  • zjištění, kdo byl statutárním orgánem dlužníka v rozhodné době, a kdo je tedy odpovědný (může jít o více osob),

  • zjištění, zda sama taková osoba je dostupná a řízení proti ní má smysl (např. zda není ve výkonu trestu, zda sama není v insolvenci nebo exekuci).

Průzkum insolvenčního spisu úpadce

Základem je vždy prvotní průzkum insolvenčního spisu dotčeného úpadce, zejména z hlediska splnění výše uvedených podmínek. Teprve poté, co dospějeme k závěru, že nezbytné podmínky jsou splněny, že k jejich prokázání máme dostatek důkazů a že vymáhání proti konkrétnímu dlužníku má naději na úspěch, doporučíme další postup.
 
Před podáním samotné soudní žaloby přichází v úvahu i nařízení předběžného opatření, kterým se uloží povinnost složit přiměřenou částku do soudní úschovy – toto lze jen doporučit, neboť výsledek rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření naznačí pohled soudu na věc.
 
Soudní postup lze zahájit už v době, kdy ještě není známa míra uspokojení pohledávky v konkurzu, přinejmenším pro část pohledávky, proto doporučujeme právní kroky zahájit bez zbytečného odkladu, neboť stejnou žalobu mohou podat i další věřitelé, a pak platí, že více vymůže ten, kdo se dostane k majetku dlužníka jako první.
 
Z výše uvedeného je patrné, že v prvé řadě je nutné odborné právní posouzení situace. Jelikož tato časově náročná služba vyjde na několik tisíc, doporučujeme touto cestou řešit spíše pohledávky od vyšších částek (cca 200.000 Kč).
 
Nutno je také počítat s úhradou soudního poplatku, případně kauce na vydání předběžného opatření. Soudní řízení pak probíhá standardně, avšak výhodou je přenesení důkazní povinnosti na žalovaného, neboť při splnění zákonných podmínek se způsobení škody předpokládá. V případě úspěšné žaloby je žalovaný povinen zaplatit rovněž náhradu nákladů řízení.


Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
BARY SERVIS s.r.o.
Komplexní vedení účetnictví a daní.
www.baryservis.cz

eStudánka.cz
Prodáváme chytré vychytávky pro ženy - šetří vaše zdraví i peněženku.
www.estudanka.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,79 Kč
0,015 Kč
23,09 Kč
-0,007 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru