Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Oddlužení fyzických a právnických osob


Mgr. Tomáš Růžička
23. 6. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který dává věřitelům možnost získat alespoň částečnou úhradu jejich pohledávek.

Foto: Fotolia

 

Od 1. 1. 2015 může návrh na povolení oddlužení podat i dlužník, který je právnickou osobou, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzická osoba, která nemá dluhy z podnikání.


 
Institut oddlužení fyzických osob, a v současnosti i osob právnických, přinesl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, běžně nazývaný insolvenční zákon (dále jen „insolvenční zákon“), který nahradil zákon č. 238/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Insolvenční zákon tím změnil dosavadní pojetí řešení úpadku ve většině případů pouze formou likvidační – konkurzem.
 
Z důvodové zprávy k tomuto zákonu vyplývá, že oddlužení bylo původně koncipováno i jako způsob řešení úpadku drobných podnikatelů, a k omezení jen na osoby nepodnikající došlo až při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Možnost oddlužení podnikatelů přinesly až výklady insolvenčních soudů a od 1. ledna 2015 i novela insolvenčního zákona.

Oddlužení neboli osobní bankrot

Oddlužení, které bývá laickou veřejností nazýváno též jako osobní bankrot, je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který dává věřitelům možnost získat alespoň částečnou úhradu jejich pohledávek. A to buď zpeněžením dlužníkova majetku, nebo srážkami z jeho příjmů, a zároveň je dlužníkovi dána možnost splnit ze svého závazku méně, než kolik se věřitelům původně zavázal.
 
Pro dlužníka tak institut oddlužení vytváří pozitivní motivaci, aby se snažil s jeho pomocí zbavit dluhů a uspokojit alespoň zčásti své věřitele. Na straně věřitelů, především nezajištěných věřitelů, je hlavním pozitivem získání uspokojení pohledávek ve větší míře, než by tomu bylo v případě konkurzu na majetek dlužníka.
 
Oddlužení tedy dlužníkům nabízí kontrolované řešení jejich ekonomických problémů. Hlavní podmínkou je splacení minimálně 30 % přihlášených a zjištěných pohledávek, což může být provedeno dvěma způsoby. Plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník po dobu až 60 měsíců odevzdává zabavitelnou část svých příjmů do oddlužení, nebo zpeněžením majetkové podstaty dlužníka, kdy insolvenční správce zpeněží dlužníkův majetek a takto získané finanční prostředky použije k uspokojení pohledávek věřitelů.
 
Po splnění podmínek oddlužení vydá příslušný insolvenční soud usnesení, že se dlužník zprošťuje povinnosti uhradit zbylou část závazků, a to i těch, které nebyly do řízení přihlášeny.

Návrh na povolení oddlužení PO a FO

Až do účinnosti revizní novely insolvenčního zákona mohl navrhnout způsob řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením pouze dlužník, který není podnikatelem. Od 1. ledna 2015 může návrh na povolení oddlužení podat i dlužník, který je právnickou osobou, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzická osoba, která nemá dluhy z podnikání.
 
Jde tedy o rozšíření původní koncepce a speciální vymezení zvlášť pro fyzické a zvlášť pro právnické osoby. Revizní novela současně dává možnost oddlužit i dluhy vzniklé dlužníkovým podnikáním, ale pouze za předpokladu, že s tím vysloví souhlas věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo se jedná o pohledávku věřitele, která zůstane neuspokojená po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurz na majetek dlužníka, anebo se jedná o pohledávku zajištěného věřitele. Nové pojetí ustanovení § 389 insolvenčního zákona ve svém důsledku dává konečně možnost oddlužení drobným podnikatelům.
 
Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník. Pokud insolvenční návrh podává věřitel, může navrhovat pouze prohlášení konkurzu. Z logiky věci vyplývá, že pokud insolvenční návrh podává dlužník, bude preferovat návrh na řešení úpadku oddlužením před konkurzem, pokud budou splněny zákonné podmínky.

Návrh na povolení oddlužení manželů

Další novinkou, kterou přinesla revizní novela, je ustanovení § 394a insolvenčního zákona, které stanoví, že návrh na povolení oddlužení mohou podat manželé buď samostatně, nebo společně – při společném návrhu pak jejich oddlužení bude probíhat společně pod jednou spisovou značkou.
 
Rozhodná pro podání společného návrhu je skutečnost, zda se jedná o manžele ke dni, kdy insolvenční návrh dojde k soudu. Z manželů se stávají nerozluční společníci a považují se za jednoho dlužníka. Společné oddlužení manželů bylo doposud upraveno pouze judikaturou.


Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

JUDr. David Vozák
8. 7. 2015 15:28:24
Dobrý den.
Dovolím si připomínku: Jak možnost podat návrh na oddlužení i při existenci závazků z podnikání (za zákonem daných podmínek), tak i společné podání manželů není novinkou od roku 2015, ale je možné již od 1. 1. 2014. Současně si dovolím doplnit, že závazky z podnikání nejsou překážkou pro povolení oddlužení nejen, má-li dlužník souhlas věřitele s oddlužením, ale i v případech, kdy se jedná o tzv. zajištěnou pohledávku či v případě, kdy takováto pohledávka nebyla uspokojena v předchozím insolvenčním řízení, ve kterém byl prohlášen konkurs. Je pravdou, že v praxi se nejčastěji setkáváme právě se souhlasy věřitelů, pokud chtějí podníkatelé oddlužení využít. A je taky pravdou, že praxe s poskytováním souhlasu je značně různorodá.
Hezký den JUDr. David Vozák
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Nárok na kompenzační bonus při souběhu SVČ a zaměstnání

22. 5. 2020 | Kompenzační bonus pro OSVČ není přiznán těm, kteří jsou zaměstnáni, pokud jim v důsledku zaměstnání vzniká účast na nemocenském pojištění. Rozhodnou částkou pro účast na nemocenském pojištění jsou 3 000 Kč. Výjimku mají zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce, u nichž účast na nemocenském pojištění vzniká až překročením částky 10 000 Kč měsíčně. Zvláštním případem jsou zaměstnanci – pedagogové, u nich účast na nemocenském pojištění není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
ALFATRUST, s.r.o.
outsourcing účetnictví
www.alfatrust.cz

H-servis
Zahradní technika a náhradní díly, servis a prodej
www.servis-h.cz

Daňový kalendář

1. 6. 2020 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)
1. 6. 2020 Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2020
15. 6. 2020 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2020 Daň z příjmů (pololetní záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

27,28 Kč
0,065 Kč
25,00 Kč
0,050 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 25.05.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru