Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zveřejňování účetních závěrek – ano, či ne?


Redakce
31. 7. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Drtivá většina firem uvedla, že zveřejnění celé účetní závěrky vedlo k problémům v podnikání, ale zároveň přiznává, že zveřejněné údaje sama sleduje.

Foto: 123RF

 

Celkem 75 % firem akceptuje povinnost zveřejňovat své účetní závěrky. Ne všechny ale souhlasí s tím, aby byly veřejné celé zprávy. Zároveň by uvítaly možnost dozvědět se, kdo si informace o jejich finanční situaci zjišťoval.


 
Podle mínění více než 75 % firem by podnikatelé měli veřejnosti v zásadě zpřístupňovat účetní informace o svém hospodaření. Většina z nich má ale kvůli zkušenostem nebo obavám ze zneužití k rozsahu takto volně přístupných informací v obchodním rejstříku výhrady.

Zveřejňovat účetní závěrku?

Drtivá většina firem v šetření Hospodářské komory České republiky (dále jen „HK ČR“) totiž uvedla, že zveřejnění celé účetní závěrky vedlo v důsledku k problémům v jejich podnikání. Například že firma samotná čelila agresi konkurence anebo že mají věrohodné informace o tom, že zveřejění výsledků poškodilo jinou firmu z jejich okolí, popř. připouští existenci podobných problémů v praxi.

V šetření, do kterého se zapojilo 476 respondentů z řad mikrofirem, malých, středních i velkých podniků napříč obory a regiony, většina respondentů (84 %) uvedla, že finanční informace o firmách ve sbírce listin obchodních soudů sama sleduje.

Třetina účastníků ankety se ale setkala s tím, že hledané údaje v obchodním rejstříku nenalezla, popřípadě čtvrtina nalezla jen zastaralé nebo nečitelné informace.

Téměř polovina všech firem se také domnívá, že by každá firma měla být operativně informována o tom, kdo si ji prověřoval.

HK ČR v souvislosti s novelou zákona o obchodních korporacích z dílny Ministerstva spravedlnosti, kterou v červnu projednala vláda a v souvislosti s níž stát vedle vyčištění rejstříku doufá i ve zlepšení disciplíny firem při zakládání účetních dokumentů do sbírky listin obchodního rejstříku, u vybraných soudů a ministerstev zjišťovala, zda je důvod pro to, aby stát vůči firmám přitvrzoval. Podle novely by totiž firma, která opakovaně nedodá účetní závěrku, mohla být zrušena bez likvidace.

Pokuty na efekt?

HK ČR zajímalo, nakolik stát využívá současnou právní úpravu a kolik pokut bylo podnikatelům za nesplnění povinnosti zakládat listiny do obchodního rejstříku dosud uloženo.

Na základě došlých odpovědí vše ale nasvědčuje tomu, že stát neprovedl ani analýzu stávajících pokut. Je proto zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé zvyšování sankcí, aby to u veřejnosti vyvolalo pocit, že stát nalezl řešení. A to přesto, že HK ČR nezpochybňuje smysluplnost samotného vyčištění obchodního rejstříku.

Zmíněná anketa mezi podnikateli v podstatě ukázala, že stávající pokuty není potřeba zásadním způsobem měnit. Zejména přihlédne-li se k faktu, že pětina podnikatelů považuje současné sankce za přiměřené a zhruba stejně velké skupiny podnikatelů buď za příliš přísné (celkem 42 % firem), nebo naopak příliš benevolentní (celkem 38 %).

V této souvislosti HK ČR ministerstvům a jiným ústředním orgánům státní správy doporučila, aby provedly revizi povinností, které podnikatelům stát ukládá, a zjistily, zda takové údaje vůbec potřebují.

Příkladem je otázka, zda sám stát plošně k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplně účetní závěrky podniků, a zda je schopen s nimi efektivně pracovat.


Zdroj: Hospodářská komora České republiky
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Nárok na kompenzační bonus při souběhu SVČ a zaměstnání

22. 5. 2020 | Kompenzační bonus pro OSVČ není přiznán těm, kteří jsou zaměstnáni, pokud jim v důsledku zaměstnání vzniká účast na nemocenském pojištění. Rozhodnou částkou pro účast na nemocenském pojištění jsou 3 000 Kč. Výjimku mají zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce, u nichž účast na nemocenském pojištění vzniká až překročením částky 10 000 Kč měsíčně. Zvláštním případem jsou zaměstnanci – pedagogové, u nich účast na nemocenském pojištění není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
PROFIK plus, s.r.o.
Jsme společností zaměřující se na úklidové služby, rekonstrukce
www.profikplus.cz

EPADUS s.r.o.
Kompletní účetní služby včetně mezd a poradenství.
www.epadus.cz

Daňový kalendář

1. 6. 2020 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)
1. 6. 2020 Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2020
15. 6. 2020 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2020 Daň z příjmů (pololetní záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

27,28 Kč
0,065 Kč
25,00 Kč
0,050 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 25.05.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru