Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zdravotní a sociální pojištění u OSVČ


Ladislav Kandler, DiS.
17. 10. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud jste OSVČ, povinnosti hradit zdravotní pojištění se prakticky nevyhnete.

Foto: Fotolia

 

Každá osoba samostatně výdělečně činná za sebe musí platit zdravotní a ve většině případů také sociální pojištění. Jeho výše se odvíjí od toho, zda má OSVČ podnikání jako vedlejší, nebo hlavní činnost. Jaká jsou pravidla pro platby pojistného u OSVČ?


 
Systém zdravotního a sociálního pojištění, zvláště u podnikatelů, je velmi často diskutovaným námětem. Každým rokem můžeme pozorovat zvyšující se platby záloh, což výrazně zvyšuje nákladovost každé OSVČ, která má obecně povinnost tyto odvody hradit.
 
V našem dnešním článku se proto na tuto oblast zaměříme podrobněji, abychom si ukázali, v čem tkví povinnosti a jaká práva má OSVČ jakožto plátce těchto dvou klíčových pojištění.

Zdravotní pojištění

Nejdříve se zaměříme na oblast zdravotního pojištění. Pokud jste OSVČ, povinnosti hradit zdravotní pojištění se prakticky nevyhnete. Přitom je důležité dobře rozumět tomu, zda máme či nemáme povinnost hradit pravidelné měsíční zálohy v průběhu roku, ve kterém podnikatelskou či jinou samostatně výdělečnou činnost provozujeme.
 
V některých případech je totiž možné hradit zálohy až po skončení kalendářního roku. To znamená zpětně za celý rok, aniž by bylo nutné hradit měsíční zálohy. Jak tedy na to?
 
Prvním krokem je určit, zda je naše podnikatelská činnost hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů. V obou případech platí totiž jiná práva a povinnosti.
 
Pokud máte podnikání vedeno jako hlavní zdroj obživy (více o hlavní a vedlejší podnikatelské činnosti naleznete v článku Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – I. část), jedná se o hlavní činnost. V takovém případě máte povinnost hradit pravidelné měsíční zálohy na účet své zdravotní pojišťovny, a to v minimální předepsané výši.
 
Pro rok 2014 to je 1.752 Kč. Méně než tuto částku tedy není možné v tomto případě hradit. V praxi takto určené zálohy hradíte od stanovení nové zálohy do stanovení další zálohy – to znamená ve většině případů duben stávajícího roku březen následujícího roku.
 
Po skončení zdaňovacího období podáte své zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen „Přehled“). Na základě podání tohoto Přehledu zjistíte případný nedoplatek nebo naopak přeplatek. Nedoplatek doplatíte své zdravotní pojišťovně, přeplatek máte možnost převést na další zálohy nebo si jej nechat vrátit.
 
Tento Přehled je nutné podat své zdravotní pojišťovně nejpozději do konce dubna, pokud nemáte tzv. odklad. V takovém případě je nutné Přehled podat do konce července. Toho podnikatelé využívají často v případě, že jim daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Obdobně toto platí i pro podání Přehledu na sociální pojištění.
 
V případě, že je vaše podnikání považováno za vedlejší zdroj příjmu (např. podnikáte při zaměstnání či při rodičovské dovolené), existují zde oproti hlavní činnosti dvě značné výhody:
  • v prvním roce podnikání nemusíte hradit žádné zálohy,

  • v dalších letech podnikání hradíte zálohy pouze z dosaženého zisku.
 
Nicméně pokud jde o povinnost podat Přehled své pojišťovně, to platí i pro případ, že podnikání je vedeno jako vedlejší činnost. Na základě něj totiž zjistíte, kolik máte na zdravotním pojištění za uplynulý rok odvést a v jaké výši budou zálohy pro další rok.
 
Pokud jde o výši záloh na zdravotní pojištění OSVČ, tato sazba je zákonem stanovena na 13,5 %, a to z vyměřovacího základu. De facto se jedná o 6,75 % ze zisku (50 % ze sazby 13,5 %), který nebyl ponížený o ztrátu z předchozích let.
 
Obecně pro hrazení záloh platí povinnost je zasílat do 8. dne následujícího měsíce. Např. záloha na měsíc listopad je splatná do 8. prosince, přičemž rozhodující je datum připsání částky na účet vaší zdravotní pojišťovny.
 
Občas se setkáváme s dotazem, zda i podnikatel má právo změnit svou zdravotní pojišťovnu. V České republice možnost změnit svoji zdravotní pojišťovnu existuje, a to samozřejmě i pro OSVČ. Níže uvádíme přehled všech sedmi zdravotních pojišťoven, které na našem území provozují svoji činnost.

Tab.: Zdravotní pojišťovny v České republice
 
Kód Název pojišťovny
111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR
213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, říjen 2014 (www.mzcr.cz)

Jaké však existují povinnosti v případě, že si přejete změnit svou stávající pojišťovnu? V prvé řadě je nutné pamatovat na to, že změnu své pojišťovny můžete provést maximálně jednou za rok. Navíc ke změně nedochází ihned, ale k 1. lednu následujícího roku, a to navíc pouze v případě, že o změnu stihnete požádat do 30. června stávajícího roku.
 
Žádost o změnu pojišťovny, resp. přihlášku k nové pojišťovně, podáváte nově zvolené pojišťovně. Ta tedy provede i odhlášení u vaší stávající zdravotní pojišťovny.

Příklad 1

Pan Petr se rozhodne změnit svoji stávající zdravotní pojišťovnu. Žádost si podal 15. dubna 2014. Pokud jsou splněny všechny podmínky, klientem nové pojišťovny se pan Petr stane 1. ledna 2015.

Příklad 2

Paní Sylva si žádost o změnu zdravotní pojišťovny podá 20. října 2014. Jelikož ale tak neučinila do 30. června roku 2014, klientkou nové pojišťovny se po splnění všech podmínek paní Sylva stane až k 1. lednu 2016.
 
Není samozřejmě možné, abyste jako „nepodnikatelé“ byli nahlášeni u jedné pojišťovny a jako OSVČ u jiné pojišťovny. Vždy totiž platí „jedno rodné číslo = jedna zdravotní pojišťovna“. Bez ohledu na to, zda zároveň podnikáte či nikoliv.

Sociální pojištění

Pokud jde o sociální pojištění, tento instrument hraje klíčovou roli při stanovení důchodů – starobního i invalidního. Často se ve své praxi setkáváme s názorem, že „na důchod mám času dost“, a proto je tato oblast mnohdy opomíjena. Nicméně jak řekl jeden moudrý král ve starověku, „každého postihuje čas a nepředvídaná událost“. Pokud by nám tedy byl vinou úrazu, nemoci z povolání či jiné nepříjemné a neočekávané události přiznán invalidní důchod, jeho výše bude závislá na našem sociálním pojištění do té doby.
 
Nicméně pokud jde o platby sociálního pojištění, ani v této oblasti není situace pro všechny stejná. Je nutné opět přihlédnout k tomu, zda máme své podnikání jako hlavní nebo jako vedlejší činnost.
 
V případě, že je podnikání považováno za hlavní činnost, platí obdobné povinnosti a principy jako v případě zdravotního pojištění. Od zahájení podnikání je zde stanovena povinnost hradit zálohy v minimálně předepsané výši. Pro rok 2014 je výše těchto záloh 1.890 Kč.
 
Po skončení zdaňovacího období podáme příslušné České správě sociálního zabezpečení Přehled, na základě kterého bude vyčíslen doplatek nebo přeplatek. Zároveň se stanoví nová výše záloh pro následující rok. Přitom tato nově stanovená záloha nemůže být nižší než zákonem předepsaná a zároveň se přihlédne k dosaženému zisku za loňský rok.
 
A jak je to v případě, že je vaše podnikání považováno za vedlejší činnost? Opět zde oproti hlavní činnosti existují dvě zásadní výhody:
  • v prvním roce podnikání nemusíte hradit žádné zálohy,

  • v druhém a dalším roce podnikání se zálohy stanoví s ohledem na daňový základ v předchozím roce. V případě, že za rok 2013 nepřesáhl daňový základ u poplatníka částku 62.121 Kč, nemá povinnost hradit za zdaňovací období roku 2014 žádné zálohy na sociální pojištění. Pokud by však daňový základ byl vyšší než uvedená částka, pak je minimální měsíční záloha na sociální pojištění pro vedlejší činnost stanovena na částku 757 Kč. I tak je ale tato záloha o více než polovinu nižší, než je tomu u minimální zálohy pro hlavní činnost.
 
Pro vedlejší činnosti od 1. ledna 2014 existuje jedna novinka, a to možnost být nemocensky pojištěn. Do 31. 12. 2013 přitom platilo, že každá OSVČ, která chtěla být nemocensky pojištěna, byla automaticky považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost, bez ohledu na to, že splňovala podmínky pro výkon vedlejší činnosti.
 
Zároveň stojí za zmínku skutečnost, že existuje právo pro každou OSVČ zvolit si platbu vyšších záloh, než jsou předepsané, a to jak při hlavní, tak vedlejší činnosti. V takovém měsíci si každá OSVČ stanoví minimální vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění.
 
V případě, že byste o takovéto možnosti uvažovali, nejčastěji z důvodu vidiny vyššího důchodu, doporučujeme spojit se s vaším referentem na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Je totiž nutné pamatovat na některé povinnosti, které jsou s tímto krokem spojené (např. předepsaná minimální a maximální výše vyměřovacího základu).
 
Hradíte-li zálohy na sociální pojištění, ať z titulu hlavní, nebo vedlejší činnosti, platí přitom, že tyto zálohy jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Zálohy se tedy hradí zpětně.

Příklad 3

Za měsíc říjen 2014 je splatnost zálohy na sociální pojištění od 1. do 20. listopadu. Veškeré platby, které přijdou v rozmezí od 1. do 20. listopadu, jsou tak považovány za zálohu na měsíc říjen. Nelze tedy v tomto rozmezí poslat rovnou i zálohu na listopad nebo dokonce na jiné měsíce s tím, že si to „sociálka“ srovná.
 
Sazba sociálního pojištění pro OSVČ činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Respektive jde o 14,6 % ze zisku (50 % ze sazby 29,2 %), jež nelze ponížit o ztrátu z předchozích let. V případě účasti na druhém důchodovém pilíři neboli důchodovém spoření je tato sazba o 3 % nižší, tedy 26,2 % z vyměřovacího základu.
 
Někteří podnikatelé se také ptají, z jakých příjmů je povinnost hradit sociální pojištění. Jinými slovy, jaké příjmy těmto odvodům podléhají. Platí, že sociální pojištění se hradí z veškerých příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně nezávislých povolání (spisovatelé, herci a další).
 
Nicméně pokud jde o příjmy z pronájmu nemovitostí či movitých věcí, jež nejsou součástí obchodního majetku, tyto odvodům na sociální pojištění nepodléhají.

Různé podmínky pro různé OSVČ

Jak jsme si ukázali výše, je nutné ke každému pojištění (zdravotnímu i sociálnímu) přistoupit jednotlivě, byť jsou postaveny na podobných principech.
 
Pokud jde o zdravotní pojištění, mohou se práva a povinnosti zdát více srozumitelné. Klíčovým faktorem je totiž to, zda je naše podnikání vedeno jako hlavní, či jako vedlejší činnost. Od tohoto schématu se vcelku jasně odvíjejí naše práva a povinnosti.
 
Co se týče sociálního pojištění, pak kromě statusu hlavní či vedlejší činnosti je potřeba zohlednit, jak konkrétně poplatník k úhradě těchto odvodů přistupuje. Každý má totiž možnost si zvolit, že bude hradit vyšší odvody, nejčastěji z důvodu vyššího nároku na důchod, ať starobního, či případného invalidního.
 
Zároveň platí, že každá OSVČ má možnost být nemocensky připojištěna. V obou případech přitom není rozhodující, zda se jedná o výkon hlavní, či vedlejší činnosti. Zároveň při vedlejší činnosti je nutné pamatovat na výši našeho daňového základu, od kterého se následně odvíjejí práva a povinnosti, pokud jde o hrazení záloh na nadcházející zdaňovací období.
 
V případě, že budete mít jakoukoli nejasnost v této oblasti, doporučujeme kontaktovat přímo vaši zdravotní pojišťovnu nebo Okresní správu sociálního zabezpečení.
 
 
Související články:
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – I. část
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – II. část
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

terry_bear
12. 11. 2015 10:20:28
Oznámíte na ČSSZ a ZP změnu na hlavní činnost a oni Vám sdělí výši nových záloh a odkdy je začít platit.
Hlášení závadného obsahu

Tomáš
11. 11. 2015 21:57:54
Dobrý den,
zajímalo by mě zda když v prvním roce změním činnost z vedlejší na hlavní budu nucen od změny platit sociální a zdravotní a nebo až zpětně po podání příslušných výkazů.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
econac, s.r.o.
účetní a daňová kancelář na Praze 8 Ládví
www.econac.cz

Matrace Magniflex
Italské matrace nejvyšší kvality pro ty, kteří milují kvalitní spánek.
www.magniflex.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,020 Kč
23,27 Kč
0,013 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru