Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zdanění majetku po ukončení podnikání v příkladech


Ing. Markéta Lexová, Ph.D.
22. 3. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Obchodním majetkem se stává majetek fyzické osoby, pokud jej uvede do daňové evidence nebo o něm poprvé účtuje.

Foto: 123RF

 

Ukončili jste jako fyzická osoba podnikání nebo jste přestali pronajímat majetek a nyní nevíte, jaké daňové dopady může mít následný prodej? Zajímají vás příklady daňových úprav základu daně z příjmů při ukončení podnikání či nájmu? Čtěte tedy dále.


 
Tento text je druhým v sérii článků, které se věnují tematice ukončení podnikání nebo nájmu majetku u fyzické osoby z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty, a to včetně praktických příkladů. Navazuje na článek Ukončení podnikání a nájmu a daň z příjmů.

V tomto příspěvku upozorníme na daňové dopady nakládání s majetkem, který byl využíván k podnikání či nájmu, po ukončení těchto aktivit. A dále si ukážeme na příkladech daňové vypořádání podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Při ukončení činnosti podnikání § 7 ZDP či nájmu § 9 ZDP se majetek dříve používaný k dosahování příjmů z těchto činností převádí do osobního užívání dané fyzické osoby a v danou chvíli žádný daňový dopad nevzniká.

Máme ovšem na paměti, že před tím došlo k daňovému vypořádání z hlediska daně z příjmů podle § 23 odst. 8 ZDP. Na daň z příjmů je třeba myslet při zcizování majetku, tzn. v okamžiku, kdy majetek mění svého vlastníka: dochází tedy k prodeji či darování majetku.

Pokud je majetek dříve využívaný k podnikání nebo nájmu po ukončení takové činnosti darován někomu jinému, příjem dárci nevzniká, není tedy u dárce žádný důvod ke zdanění. Jiná situace je při prodeji majetku, tedy při úplatném převodu vlastnického práva k majetku na jinou osobu. Pro správné daňové posouzení je třeba vědět, zda prodávaný majetek:
  • byl v obchodním majetku,
  • a pokud ano, tak k jakému okamžiku přestal obchodním majetkem být.
Zákon o daních z příjmů má v § 4 odst. 4 vlastní definici, co považuje za obchodní majetek, a co nikoliv, i k jakému okamžiku majetek přestává být obchodním majetkem. Následující tabulka podává přehled, za jakých okolností je majetek součástí obchodního majetku (dále jen „OM“).

Tab. 1: Statut majetku fyzické osoby při podnikání a nájmu


*V průběhu podnikání došlo k přechodu z uplatňování výdajů prostřednictvím daňové evidence nebo ukončení vedení účetnictví a nadále byly výdaje uplatňovány % z příjmů (tzv. výdaje uplatňované paušálem podle § 7 odst. 7 ZDP).

Používané zkratky v tabulce: OM = obchodní majetek, DE = daňová evidence, Ú = účetnictví, ZDP = zákon o daních z příjmů.

Shrnutí základních pravidel o obchodním majetku fyzické osoby podle ZDP, neboli komentář k výše uvedené tabulce:
  • Obchodním majetkem se stává majetek fyzické osoby, pokud jej uvede do daňové evidence nebo o něm poprvé účtuje.
  • Majetek je součástí obchodního majetku fyzické osoby od jeho zařazení do obchodního majetku, tj. od prvního uvedení v daňové evidenci či od prvního účtování o tomto majetku, až do jeho vyřazení z obchodního majetku, tj. do okamžiku, kdy byl v daňové evidenci naposledy uveden nebo o něm bylo naposledy účtováno.
  • Evidence o příjmech, výdajích a majetku vedená pouze pro účely správného stanovení (dílčího) základu daně z nájmu majetku (§ 9 ZDP), ač je daňové evidenci podobná, není daňovou evidencí, proto ani majetek v této evidenci uvedený není obchodním majetkem.
  • Pokud pronajímatel správně zdaňuje své příjmy z nájmu podle § 9 ZDP a k vykazování svého hospodaření využívá účetnictví, není majetek uvedený v takovém účetnictví obchodním majetkem. To výslovně stanoví zákon o daních z příjmů v § 9 ZDP.
  • Pronajímatel, který nikdy nepodnikal a majetek využíval pouze k dosahování příjmů z nájmu podle § 9 ZDP, nemá a nikdy neměl obchodní majetek.
  • Paušálista – podnikatel, který nevede a nikdy nevedl účetnictví ani daňovou evidenci, nemá a nikdy neměl obchodní majetek.
  • Pozor ovšem na situaci, kdy podnikatel – fyzická osoba vede účetnictví, ale pro účely stanovení (dílčího) základu daně z podnikání uplatňuje výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje). Takový paušálista má obchodní majetek, který tvoří majetek uvedený v účetnictví.
  • Zatímco souběh vedení účetnictví a uplatňování výdajů procentem z příjmů je přípustný, souběh uplatňování výdajů procentem z příjmů a vedení daňové evidence se vylučuje. Pokud tedy podnikatel v daňové přiznání uplatní výdaje procentem z příjmů, ale vede si současně evidenci příjmů a výdajů a majetku, ať již pro účely DPH, nebo proto, že chce mít přehled o svém hospodaření, pro účely daně z příjmů daňovou evidenci nevede, tzn. nemá obchodní majetek.
Při získání příjmu za majetek, který sloužil k podnikání nebo nájmu, postupujeme následujícím způsobem:
  1. Identifikujeme druh majetku.
  2. V závislosti na druhu majetku otestujeme dle § 4 ZDP, zda se nejedná o příjem osvobozený od daně z příjmů. Zde může právě hrát roli skutečnost, zda byl prodávaný majetek v obchodním majetku, případně, jak dlouho již v obchodním majetku není.
  3. Pokud příjem z prodeje projde testem osvobození jako příjem neosvobozený, je zdaňován jako ostatní příjem podle § 10 ZDP.
Identifikací druhu majetku se rozumí rozdělení do následujících kategorií:
  • nemovitý majetek,
  • hmotný movitý majetek kromě cenných papírů,
  • nehmotný majetek, např. software, kromě pohledávek,
  • cenné papíry,
  • obchodní podíly (s výjimkou cenných papírů),
  • pohledávky.
Základní postup u jednotlivých kategorií prodávaného majetku z hlediska daně z příjmů obsahuje následující tabulka. Upozorňujeme čtenáře, že se jedná o orientační a určitým způsobem zjednodušený přehled. V některých případech do časového testu vstupuje i období, po které danou věc vlastnil zůstavitel (původní nabytí majetku děděním).

Při řešení konkrétního prodeje (úplatného převodu) majetku je třeba si vyhledat přesná ustanovení zákona, na která je v tabulce odkazováno. Připomínáme zde také, co bylo podrobněji rozebráno v předchozím článku Ukončení podnikání a nájmu a daň z příjmů: To, co zde uvádíme jako platné pro podnikání, platí obecně pro samostatnou činnost tak, jak ji vnímá ZDP v § 7.

Tab. 2: Osvobození a zdanění prodeje (úplatného převodu) jednotlivých druhů majetku po ukončení podnikání nebo nájmu



A nyní již následují příklady, jak postupovat v konkrétní situaci při ukončení činnosti z hlediska daně z příjmů.

Příklad 1

Pan Nováček ukončil podnikání k 28. 2. 2018. Pan Nováček byl neplátce DPH a vedl po celou dobu svého podnikání daňovou evidenci. Ke dni ukončení podnikání evidoval v daňové evidenci následující položky:



Od 1. března 2018 dílnu včetně souvisejícího pozemku pronajal jinému podnikateli. Při stanovení (dílčího) základu daně z nájmu vychází z rozdílu mezi skutečnými příjmy a souvisejícími prokázanými výdaji (neuplatňuje výdaje „paušálem“).

V listopadu 2018 prodal všechny své zbylé zásoby z podnikání za 50 000 Kč. Do konce roku 2018 také inkasoval úhradu svých pohledávek s výjimkou té vůči odběrateli v insolvenci. Do konce roku 2018 také doplatil všechny své dluhy dodavatelům. V dubnu doplatil všechny své nedoplatky vůči příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (viz tabulka). V červenci 2018 prodal osobní automobil za cenu 150 000 Kč.

Řešení

Rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání za období 1. 1. až 28. 2. 2018 musí být upraven v přiznání k dani z příjmů za rok 2018 v rámci dílčího základu daně podle § 7 ZDP následujícím způsobem (§ 23 odst. 8 ZDP):
  • Zvýšen o hodnotu zásob: 40 000 Kč
  • Zvýšen o hodnotu pohledávek vůči odběratelům: 30 000 Kč
    Včetně hodnoty pohledávky vůči odběrateli v insolvenci, neboť pan Nováček neučinil řádně a včas potřebné kroky k jejímu vymáhání.
  • Snížen o dluhy vůči dodavatelům za dodaný materiál: 25 000 Kč
Výsledný dopad je zvýšení v rámci dílčího základu daně podle § 7 ZDP o: 45 000 Kč

Do úprav podle § 23 odst. 8 ZDP nebudou zahrnuty dluhy z titulu nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění, protože se nejedná o dluhy, jejichž úhrada představuje pro podnikatele daňový výdaj.

Dále těmito úpravami neprojde stav nevyčerpané rezervy na opravu střechy dílny, neboť dílna je nadále využívána k dosahování příjmů z nájmu a rezerva bude v budoucnu využita na její opravu.

Dále pan Nováček v přiznání k dani z příjmů za rok 2018 přizná ke zdanění v souvislosti s ukončením svého podnikání v rámci § 10 ZDP:
  • Zisk z prodeje zásob po ukončení podnikání10 000 Kč
(Pořizovací cena zásob 40 000 Kč již byla zdaněna v rámci úprav podle § 23 odst. 8 ZDP a je součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP). Tržbu ze zásob nelze osvobodit, protože nebyl splněn časový test více jak pět let od jejich vyřazení z obchodního majetku (viz hmotné movité věci v tabulce 2).
  • Tržbu z prodeje osobního automobilu ve výši: 150 000 Kč
Tržbu z prodeje automobilu nelze osvobodit, protože nebyl splněn časový test více jak pět let od jeho vyřazení z obchodního majetku (viz hmotné movité věci v tabulce 2). Tento příjem nelze ani snížit o žádný výdaj, neboť daňová (dosud neodepsaná) zůstatková cena automobilu už byla 0 Kč.

Dodatečné úhrady pohledávek a dluhů (závazků) v našem případě už nemají vliv na zdanění daní z příjmů, neboť vše již bylo zohledněno v rámci úprav podle § 23 odst. 8 ZDP.

Úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP vedly ke zvýšení dílčího základu daně podle § 7 ZDP o 45 000 Kč. O 50 % z této částky, tedy o 22 500 Kč, se zvýší i vyměřovací základ pro pojistné OSVČ na sociální zabezpečení. Na vyměřovací základ pro pojistné OSVČ na veřejné zdravotní pojištění tyto úpravy nemají vliv.

Příklad 2

Pan Hlaváček (paušálista) ukončil podnikání k 28. 2. 2018. Pan Hlaváček byl neplátce DPH a po celou dobu svého podnikání nevedl účetnictví a vždy uplatňoval výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje). Ke dni ukončení podnikání měl ve svém přehledu tyto položky související s jeho podnikáním:



Od 1. března 2018 dílnu včetně souvisejícího pozemku pronajal jinému podnikateli. V listopadu 2018 prodal všechny své zbylé zásoby z podnikání za 50 000 Kč. Do konce roku 2018 také inkasoval úhradu svých pohledávek v plné výši, ovšem s výjimkou té vůči odběrateli v insolvenci.

V listopadu 2018 obdržel na svůj účet částku od insolvenčního správce 500 Kč jako jediné a konečné vypořádání pohledávky v nominální výši 5 000 Kč, kterou pan Hlaváček uplatnil v rámci insolvenčního řízení. Do konce roku 2018 také doplatil všechny své dluhy dodavatelům a veškeré nedoplatky vůči příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (viz tabulka). V červenci 2018 prodal osobní automobil za cenu 150 000 Kč.

Řešení

Rozdíl mezi příjmy a výdaji stanovenými příslušným procentem z příjmů (viz § 7 odst. 7 ZDP) z podnikání za období 1. 1. až 28. 2. 2018 musí být upraven v přiznání k dani z příjmů za rok 2018 v rámci dílčího základu daně podle § 7 ZDP následujícím způsobem (§ 23 odst. 8 ZDP):
  • Zvýšen o hodnotu pohledávek vůči odběratelům: 25 000 Kč
    Kromě hodnoty pohledávky vůči odběrateli v insolvenci, neboť pan Hlaváček učinil řádně a včas potřebné kroky k jejímu vymáhání, a splnil ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.
Výsledný dopad je zvýšení v rámci dílčího základu daně podle § 7 ZDP o: 25 000 Kč

Do úprav podle § 23 odst. 8 ZDP se v případě paušálistů zahrnují pouze neuhrazené pohledávky, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, což je v tomto případě pohledávka uplatňovaná v insolvenčním řízení.

Dále v rámci přiznání k dani z příjmů za rok 2018 přizná pan Hlaváček ke zdanění v souvislosti s ukončením svého podnikání v rámci § 10 ZDP:
  • Příjem od insolvenčního správce jako konečné uspokojení pohledávky (v nominální výši 5 000 Kč): 500 Kč
Tržby z prodeje zásob představují příjem od daně z příjmů osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP, neboť zásoby nebyly v obchodním majetku.

Tržba z prodeje osobního automobilu ve výši 150 000 Kč podléhat zdanění nebude. Jedná se o příjem osvobozený, neboť automobil nebyl v obchodním majetku pana Hlaváčka (viz předchozí výklad k obchodnímu majetku).

Proto postupujeme podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP (viz v Tab. 2 hmotné movité věci bez vazby na obchodní majetek). Pan Hlaváček vlastnil osobní automobil déle jak jeden rok, proto splnil podmínky osvobození. Osvobozené příjmy se do přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádějí.

Úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP vedly ke zvýšení dílčího základu daně podle § 7 ZDP o 25 000 Kč. O 50 % z této částky, tedy o 12 500 Kč se zvýší i vyměřovací základ pro pojistné OSVČ na sociální zabezpečení. Na vyměřovací základ pro pojistné OSVČ na veřejné zdravotní pojištění tyto úpravy nemají vliv.


Související článek:
Ukončení podnikání nebo nájmu a daň z příjmů
Ukončení podnikání nebo nájmu z pohledu DPH
Jak ukončit podnikání nebo nájem z pohledu DPH?
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Fido
10. 4. 2019 14:20:26
https://portal.pohoda.cz
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Computer services
Komplexní služby v oblasti IT podpory. Servery, notebooky a servis.
www.computerservices.cz

Účetnictví Šepsová s.r.o
Kompletní řešení pro daně a účetnictví. Zpracování, kontrola a dohled.
www.sepsova.com

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
0,000 Kč
22,80 Kč
0,102 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru