Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Základy účetnictví a financí pro podnikatele – 5. část


Ing. Jaromír Chlada
28. 4. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Rentabilita vyjadřuje schopnost vloženého kapitálu přinášet kladný zisk. Udává proto poměr zisku k vloženému kapitálu.

Foto: Fotolia

 

V tomto díle se seznámíme s metodami tzv. poměrové analýzy. Poměrová analýza spočívá v porovnávání vzájemných vztahů různých ekonomických dat získaných zpravidla z účetních výkazů.


 
Poměrová analýza spočívá v porovnávání vzájemných vztahů (poměrů) různých ekonomických dat získaných zpravidla z účetních výkazů. Takto získané veličiny nazýváme odborně poměrovými ukazateli. V závislosti na tom, kterou oblast finančního zdraví firmy hodnotíme, dělíme poměrové ukazatele na několik skupin.
 
Vzhledem k tomu, že již od začátku celého seriálu neustále zdůrazňujeme, že je určen primárně pro majitele menších a středních firem, budeme se věnovat pouze některým vybraným skupinám poměrových ukazatelů.
 
Konkrétně se soustředíme na:
  • ukazatele likvidity,
  • ukazatele rentability,
  • ukazatele zadluženosti,
  • ukazatele aktivity.
 
Na začátku si pojďme říci, že by samozřejmě pro majitele firem nemělo význam vypočítávat poměrové ukazatele, pokud by z vypočtených hodnot nedokázali stanovit, jestli je jejich firma finančně zdravá, nebo není. Je tedy potřeba kromě spočítání ukazatelů také umět získané výsledky vhodně interpretovat.
 
Je nutno si přiznat, že i v této oblasti je problematické stanovit nějaké přesné ideální hodnoty ukazatelů. Můžeme si ke každému probíranému ukazateli doplnit jeho doporučené hodnoty, tak jak je uvádějí různé odborné teoretické materiály. Tyto hodnoty je ovšem potřeba brát spíše jako hraniční, jako první rychlý test toho, je-li finanční zdraví firmy v normě, nebo vykazuje-li extrémní odchylky od standardů.
 
Mnohem průkaznější, a o finančním zdraví firmy více vypovídající, je srovnávání vypočtených hodnot v rámci firmy v různých časových obdobích společně s verbální interpretací jevů, které v čase měly na výsledky ukazatelů vliv. Zpravidla každý majitel firmy dokáže zpětně vyhodnotit některý z roků fungování firmy jako dobrý či nejlepší a k ukazatelům tohoto „vzorového“ roku pak vztahovat hodnoty z jiných let.
 
Nejlepší by samozřejmě bylo mít možnost porovnat vlastní firemní hodnoty s hodnotami jiných, ideálně stejných nebo aspoň podobných firem. Tím se dá prověřit, zda se vlastní firma v některých hodnotách od stejných či podobných firem neliší příliš „výrazně negativně“, což by mohlo být ukazatelem skutečnosti, že firma dělá něco opakovaně špatně.
 
V odborné literatuře se s oblibou využívají pro označení různých ukazatelů anglická názvosloví a zkratky. Například ukazatel rentability celkového kapitálu je znám jako ROA (return on assets), rentabilita vlastního kapitálu je ROE (return on equity) a podobně. Nebudeme ale čtenářům komplikovat život a budeme označovat ukazatele pouze českým názvoslovím.

Ukazatele likvidity

Likvidita vyjadřuje schopnost jakékoli složky majetku firmy přeměnit se v peněžní hotovost. Tato schopnost je důležitá zejména ve chvíli, kdy má firma nedostatek peněžních prostředků a přitom je nucena uhradit okamžitě splatné závazky.
 
Je jasné, že v případě, kdy má firma dostatek hotovosti k úhradě závazků, je pro ni likvidita ostatního majetku méně významná a záleží jí spíše na tom, aby tento majetek využívala nebo prodala co nejvýhodněji.
 
Jakmile však je peněžních zdrojů nedostatek, je nucena firma často prodávat majetek „pod tlakem“, nevýhodně, za nižší ceny („ceny v nouzi“). V krajním případě neschopnost firmy proměnit majetek v peněžní prostředky může vést také k ohrožení pozice firmy u věřitelů, dodavatelů i odběratelů.
 
Ve finanční analýze vypočítáváme zpravidla tři základní ukazatele likvidity:

1. likvidita okamžitá = pohotové peněžní prostředky / okamžitě splatné dluhy

Mezi pohotové peněžní prostředky (kromě peněz na bankovních účtech a v pokladně) řadíme také okamžitě směnitelné cenné papíry a šeky. Do krátkodobých dluhů kromě splatných dodavatelských faktur řadíme také splátky bankovních úvěrů a dalších finančních výpomocí.
 
Doporučovaná hodnota ukazatele se pohybuje mezi 0,2 až 0,5, tedy dle odborných teorií by firma měla mít své splatné závazky kryty z jedné pětiny až poloviny hotovými peněžními prostředky.
 
2. likvidita pohotová = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé dluhy

Doporučovaná hodnota ukazatele dosahuje ideálně hodnoty 1, přípustná je však i hodnota vyšší. Hodnota 1 znamená, že firma je schopna uhradit své závazky bez toho, že by musela rozprodávat své zásoby.
 
Je jasné, že vyšší hodnota ukazatele je doporučována spíše pro výrobní firmy, neboť u firem čistě obchodních zpravidla bývají zásoby likvidnější než u výrobců. Uvažujeme přitom o obchodních firmách, které mají pro zásoby zajištěn odbyt a nemají problémy s tzv. ležáky.
 
3. likvidita běžná = oběžná aktiva / krátkodobé dluhy

Doporučovaná úroveň běžné likvidity se pohybuje mezi 1,5 až 2,5.
 
Samozřejmě, jak v celém seriálu neustále opakujeme, každý ukazatel nebo veličina má svá slabá místa. Z hodnoty ukazatele likvidity se nedá stanovit kvalitativní struktura oběžných aktiv ani krátkodobých dluhů. Je jasné, že pokud uživatelem výsledků analýzy mají býti věřitelé firmy, ať již banky, nebo dodavatelé, bude mít firma tendenci hodnoty likvidity vylepšovat. Tedy například nevyloučí z čitatele nedobytné pohledávky nebo neprodejné zásoby a bude je vydávat za likvidní položky.
 
Na druhou stranu zase příliš vysoká likvidita může signalizovat, že firma neumí dostatečně efektivně využívat zdroje, že například váže příliš mnoho finančních prostředků na účtech s nulovým nebo nízkým zhodnocením, že má příliš vysoké stavy zásob na skladech nebo neumí efektivně pracovat s pohledávkami.

Ukazatele rentability

Rentabilita, nebo také výkonnost, vyjadřuje schopnost vloženého kapitálu přinášet kladný zisk. Udává proto poměr zisku k vloženému kapitálu. Samozřejmě ideální by byla co největší hodnota ukazatele, ale základem podnikání každé firmy by mělo být dosažení alespoň kladné hodnoty ukazatele.
 
Obvykle se vypočtené hodnoty rentability interpretují tím způsobem, že mluvíme o tom, kolik haléřů zisku vytvořila firma z jedné koruny vloženého kapitálu.
 
Obecná podoba ukazatele rentability, tedy poměr zisku a vložených prostředků, nevypovídá o tom, jaká je struktura vynaložených prostředků, kolik z těchto prostředků vložili majitelé firmy a kolik si vypůjčili.
 
Nevypovídá ani o tom, jaká byla míra závislosti mezi vloženými prostředky a vytvořeným ziskem, jak moc se vložené prostředky na tvorbě zisku podílely. A ze samotné konstrukce ukazatele vyplývá, že porovnáváme tokovou veličinu (zisk) se stavovými veličinami (stav vložených prostředků k rozvahovému dni).
 
Aby se odstranily nedostatky ukazatele rentability a zvýšila se jeho vypovídací schopnost, používají se v praxi různé modifikace tohoto ukazatele, případně se hodnoty stavových veličin nahrazují hodnotami průměrného stavu za celé zkoumané období a podobně.
 
V minulé části seriálu jsme se na závěr zmínili, že pro výpočet ukazatele rentability je možno používat různých hodnot (podob) zisku firmy. Základní hodnotou pro výpočty je samozřejmě čistý (disponibilní) zisk, tedy hodnota hrubého zisku po zdanění, případně po přídělech do fondů. Pro účely lepšího porovnání hodnot ukazatelů rentability u různých firem se tento čistý zisk obvykle očišťuje o hodnotu odpisů, nákladových úroků a daně z příjmů.

Jaké podoby zisku rozeznáváme?

Podívejme se nyní na to, jaké podoby zisku rozeznáváme a jaké má toto očištění zisku praktický význam:
  • zisk před úroky, odpisy a zdaněním
Tento zisk vyjadřuje výsledek samotné hospodářské činnosti firmy ve sledovaném období. Vylučuje z výpočtů přitom ty skutečnosti, že každá porovnávaná firma má různou velikost a strukturu odpisovaného majetku, každá firma si půjčuje cizí zdroje za jinou cenu (úroky) a případně každá firma může dosahovat jinou míru zdanění (jiná struktura nedaňových výdajů, odpočitatelných položek a slev apod.).
  • zisk před úroky a zdaněním
Tato podoba zisku vylučuje z výpočtů použitý způsob financování činností a různou míru zdanění firmy.
  • zisk před zdaněním
Pro zjednodušení budeme v dalších částech tohoto dílu hovořit jen o zisku, budeme si ale pamatovat, že pro výpočty ukazatelů je možné kromě zisku čistého používat i různé očištěné varianty hrubého zisku.
 
Základním principem výpočtu rentability je porovnání vytvořeného zisku s prostředky vynaloženými na jeho dosažení (vloženým kapitálem). Nejčastěji nás zajímá, jak se na tvorbě zisku podílel celkový vložený kapitál, vlastní kapitál, tržby a náklady.
 
Rozeznáváme proto čtyři základní ukazatele rentability:

1. rentabilita celkového vloženého kapitálu = zisk / celkový vložený kapitál

Tento ukazatel podává informaci o tom, jakého zisku dosáhla firma hospodařením se všemi prostředky, které měla k dispozici, a to bez ohledu na to, jakým způsobem je profinancovala, zda vlastními prostředky (kapitálem), nebo z krátkodobých i dlouhodobých cizích zdrojů (obchodních úvěrů, bankovních úvěrů nebo nebankovních půjček).
 
Pro lepší zjištění efektivnosti vloženého kapitálu je vhodné modifikovat tento ukazatel na ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu:
  • rentabilita celkového investovaného kapitálu = zisk / vlastní kapitál + dlouhodobé závazky
Tato varianta ukazatele rentability vyjímá z výpočtu krátkodobé zdroje získané například z prodloužené splatnosti přijatých faktur (tzv. obchodní úvěr) a udává obraz toho, jak byly zhodnoceny dlouhodobě splatné zdroje poskytnuté věřiteli (zejména dlouhodobé bankovní úvěry) a majiteli firmy (vlastní kapitál).
 
Vzhledem k tomu, že obecné ukazatele rentability nepodávají informaci o tom, v jaké oblasti byl zisk převážně vytvořen, zda se jedná o zisk z provozní činnosti, finanční oblasti, nebo mimořádné činnosti, využívají firmy například ukazatele produkční síly činnosti firmy:
  • produkční síla provozní činnosti firmy = zisk z provozní činnosti / celkový vložený kapitál
Je jasné, že zpravidla bude majitele firmy zajímat zejména to, zda vlastní provozní činnost firmy je zisková a jaká je její výnosnost. Tato varianta ukazatele rentability tedy vylučuje zisk získaný investováním finančních prostředků a zisk z mimořádných nahodilých aktivit.
 
Vzhledem ke skutečnosti, že většina malých a středních firem využívá při svém vzniku pro financování své činnosti zejména vlastní zdroje majitelů firmy, je logické, že tyto majitele bude ze začátku spíše zajímat návratnost vlastního kapitálu než kapitálu cizího.
 
Později však právě porovnáváním výnosnosti vlastního a celkového kapitálu obvykle firma zjistí, že pokud cizí zdroje získává efektivně a umí je využívat pro vlastní rozvoj, že hodnoty rentability celkového kapitálu dosahují lepších výsledků než hodnoty rentability kapitálu pouze vlastního. Znamená to, že použití efektivně (relativně levně) získaného cizího kapitálu bývá zpravidla rentabilnější než využívání vlastních zdrojů.
 
2. rentabilita vlastního kapitálu = zisk / vlastní kapitál

Výsledek výpočtu rentability vlastního kapitálu by měl být natolik vysoký, aby bylo jasné, že podnikání je i přes svá rizika mnohem výnosnější než třeba uložit vlastní kapitál do bezpečných cenných papírů. Pokud by tomu tak nebylo, nemělo by samozřejmě podnikání smysl.
 
Při rozhodování o výnosnosti různých variant investic je ovšem potřeba zvažovat i časové hledisko. Obvykle firmy mohou zpočátku vykazovat nižších nebo i záporných hodnot rentability a očekávaná výnosnost se dostaví zpravidla až po několika letech podnikání.
 
Při vyhodnocování vývoje rentability vlastního kapitálu v různých časových obdobích je potřeba pečlivě zkoumat vlivy, které na vývoj tohoto ukazatele působily. Jak jsme již jednou uvedli, je dobré porovnávat vývoj tohoto ukazatele současně s ukazatelem rentability celkového vloženého kapitálu. Například zvýšení rentability vlastního kapitálu může být způsobeno nejen zlepšením hospodaření firmy, ale i pouhým poklesem podílu vlastního kapitálu vzhledem k celkovým zdrojům.
 
3. rentabilita tržeb = zisk / tržby

Tento ukazatel vypovídá o schopnosti firmy dosáhnout zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik haléřů zisku firma získá z jedné koruny tržeb. Rostoucí hodnota tohoto ukazatele může vyjadřovat buď schopnost vyrábět (nakupovat) s nízkými náklady, nebo prodávat za vysoké ceny.
 
Pokud jde o doporučené hodnoty, je jasné, že pro každou firmu a každý předmět činnosti bude ideální hodnota tohoto ukazatele jiná.
 
Vzhledem k tomu, že tento ukazatel vyjadřuje čistou marži firmy, je, jak jsme již zmínili, v praxi účelnější a častější rentabilitu tržeb různě modifikovat. Například tím, že místo čistého zisku použijeme zisk před zdaněním, tím získáme hrubou marži. Nebo místo celkových tržeb použijeme pouze tržby za vlastní výkony a zboží, tím dostaneme tzv. provozní rentabilitu tržeb.
 
4. rentabilita nákladů = zisk / náklady

Tento ukazatel je v praxi často využíván, zejména v kombinaci s ukazatelem rentability tržeb jako jeho doplnění. Vyjadřuje hodnotu zisku v haléřích vyprodukovaného jednou korunou nákladů.
 
Pokud jde o doporučené hodnoty, samozřejmě čím je hodnota ukazatele vyšší, tím více zisku vytvořila firma na jednu korunu nákladů.
 
Naopak u obrácené hodnoty tohoto ukazatele, tzv. nákladovosti tržeb, zase platí, že čím nižší hodnota ukazatele, tím lépe, neboť tento vývoj znamená, že firma získala každou korunu tržeb s nižšími náklady.
  • nákladovost tržeb = náklady / tržby
Samozřejmě stejně jako je účelné v praxi zkoumat rentabilitu tržeb například zvlášť u tržeb z provozní činnosti, je výhodné sledovat rentabilitu nákladů zvlášť za jednotlivé nákladové druhy, například náklady na prodej zboží, mzdy, spotřebované služby a podobně. Je jasné, že vypovídací hodnota takto získaných ukazatelů bude vyšší v případě, kdy firma v čase zachovává zhruba stejnou strukturu jednotlivých nákladových položek, tak jak jsme o tom psali v části věnované vertikální analýze.


Související články:
Základy účetnictví a financí pro podnikatele
Základy účetnictví a financí pro podnikatele – 2. část
Základy účetnictví a financí pro podnikatele – 3. část
Základy účetnictví a financí pro podnikatele – 4. část
Základy účetnictví a financí pro podnikatele – 6. část
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
BEST SYSTEM s.r.o.
IT firma zajišťující komplexní správu firemních sítí a serverů.
www.bestsystem.cz

MAMIT ÚČTO s.r.o.
Naše společnost se zabývá vedením účetnictvím pro PO i FO a mezd.
mamituctosro.webmium.com

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,020 Kč
23,27 Kč
0,013 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru