Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Ukončení podnikání nebo nájmu a daň z příjmů


Ing. Markéta Lexová, Ph.D.
27. 2. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Při ukončení podnikání či nájmu po daňovém vypořádání zbylý majetek přechází do osobního užívání dané osoby.

Foto: 123RF

 

Ať už ukončuje podnikatel svoji činnost plánovaně, či náhle, je třeba pamatovat na daňové dopady. Obdobně je na tom pronajímatel při ukončení nájmu. Jak postupovat v případě skončení podnikatelské činnosti nebo nájmu z hlediska daně z příjmů?


 
Podnikatel zpravidla ukončuje svoji podnikatelskou činnost plánovaně, tzn. postupně utlumuje svoje podnikatelské aktivity, rozprodává zásoby, další už nenakupuje, vypořádává své dluhy a snaží se dosáhnout úhrad svých zbývajících pohledávek.

Avšak: Ať již plánovaně, či náhle, je třeba pamatovat na možné daňové dopady z hlediska daně z příjmů a daně z přidané hodnoty, pokud činnost ukončuje plátce DPH. Obdobně je na tom pronajímatel (či propachtovatel) při ukončení nájmu (či pachtu).

Tento článek je prvním v sérii tří až čtyř článků, které se dané problematice budou věnovat z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty, a to včetně praktických příkladů.

V tomto příspěvku si ukážeme, jak postupovat v případě ukončení podnikatelské činnosti nebo nájmu z hlediska daně z příjmů. Ačkoliv se může zdát, že když zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) věnuje této záležitosti pouze jeden odstavec svého paragrafu (§ 23 odst. 8 ZDP), půjde o věc v praxi jednoduchou, bude vhodné tento výkladový článek doplnit článkem aplikačním, kde ustanovení zákona použijeme na konkrétní situace z praxe.

Z hlediska přehlednosti je vhodné se zpočátku daní z přidané hodnoty nezabývat, i když v praxi podnikatel či nájemce, který je zároveň plátcem DPH, musí mít požadavky obou zákonů na paměti současně. Daň z přidané hodnoty včleníme „do hry“ až po praktických příkladech na daň z příjmů.

Čtenáře upozorníme, že výklad v tomto článku je zaměřený pouze na fyzické osoby – podnikatele (s příjmy podle § 7 ZDP) a že stejná pravidla platí i pro případy, kdy dochází k ukončování nájmu.

Stejně tedy bude postupovat i fyzická osoba, která není podnikatelem (nedosahuje příjmů podle § 7 ZDP), ale je pronajímatelem (propachtovatelem), ať již nemovitých, či movitých věcí, a své příjmy zdaňovala podle § 9 ZDP.

Činnost zdaňovaná podle § 7 ZDP je širší než jen vlastní podnikání tak, jak jej definuje občanské právo (§ 420 občanského zákoníku). Proto pokud v tomto článku zmiňujeme podnikání či podnikatele, platí to stejné i pro fyzické osoby, jejichž činnost není podle občanského práva podnikáním, ale mají povinnost zdaňovat své příjmy podle § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti), viz následující schéma:

Obr: Rozdělení příjmů



Jen pro úplnost: Příjmy z nájmu obchodního majetku tak, jak jej definuje ZDP v § 4 odst. 4, se vždy zdaňují jako příjmy ze samostatné činnosti, tedy podle § 7 ZDP. Zařazení příjmů z nájmu do správné kategorie z hlediska zdanění si ukažme na příkladu.

Příklad 1

Pan Holeček je živnostník a v rámci své živnosti provádí obrábění strojů. Má dvě haly: v jedné má obráběcí stroje, na kterých pracuje on i jeho zaměstnanci. Druhá, menší, mu slouží jako sklad pro materiál i hotové výrobky. Kapacita skladu není plně využita, proto část skladovacích ploch, jasně vymezených, pronajímá jinému podnikateli.

Pan Holeček vede daňovou evidenci, hala – sklad je v daňové evidenci uvedena jako dlouhodobý hmotný majetek. Pronajímaná hala je tedy obchodním majetkem podle § 4 odst. 4 ZDP a příjmy z nájmu skladu jsou zdaňovány podle § 7 ZDP.

Občan pan Vašíček získal v restituci několik činžovních domů v Praze, které pronajímá. Pronajímání nemovitých věcí je sice ekonomickou činností (takto na něj pohlíží i např. zákon o DPH), ale není samostatnou činností podle § 7 ZDP.

Pan Vašíček příjmy z nájmu zdaňuje správně podle § 9 ZDP a podle tohoto ustanovení zákona také vede evidenci příjmů a výdajů souvisejících s nájmem činžovních domů. Ač se tato evidence podobá daňové evidenci podle § 7b ZDP, o daňovou evidenci se nejedná, proto ani činžovní domy využívané k nájmu nejsou obchodním majetkem.


ZDP se k ukončení podnikání či nájmu vyjadřuje v § 23 odst. 8 a stanovuje zde specifický postup pro jednotlivé kategorie podnikatelů či pronajímatelů podle toho, jakým způsobem postupovali při stanovení dílčího základu daně (dále jen „DZD“) z podnikání či nájmu. Pro fyzické osoby přicházejí v úvahu tři kategorie možností, které jsou uvedeny v následující tabulce:



Jestliže fyzická osoba ukončí podnikání nebo skončí s nájmem majetku, musí za zdaňovací období nebo za část zdaňovacího období předcházející dni ukončení činnosti při stanovení výsledného dílčího základu daně z dané činnosti provést úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP.

Příklad 2

Příklady termínů ukončení samostatné činnosti nebo nájmu a související zdaňovací období (= kalendářní rok), za které je třeba daňové úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP provést, obsahuje následující tabulka:
 
Den ukončení činnosti podle § 7 nebo § 9 ZDP Kalendářní rok, ve kterém je třeba provést úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP
31. 12. 2018 2018
1. 1. 2019 2018
2. 1. 2019 2019
12. 2. 2019 2019

Ujasnění si, kterého kalendářního roku se úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP týkají, je důležité proto, abychom je správně zohlednili v přiznání k dani z příjmů fyzických osob, buď za rok 2018 (termín podání i zaplacení daně zpravidla do 1. 4. 2019), nebo až za rok 2019 (termín podání i zaplacení daně zpravidla do 1. 4. 2020).

Potřebné úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP pro jednotlivé kategorie fyzických osob – poplatníků daně z příjmů uvádí následující tabulka. Zůstatky, hodnoty či ceny uvedené v tabulce vycházejí ze stavu ke dni ukončení činnosti.

Tab.: Úpravy pro jednotlivé kategorie fyzických osob



Výše uvedené úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP mají za cíl daňově:
  • vypořádat záležitosti, které ukončením činnosti (podnikání či nájmu) postrádají opodstatnění (např. zůstatky rezerv na opravy majetku, který ukončením činnosti přestává splňovat charakteristiky majetku, k němuž daňové rezervy mohou vůbec existovat),
  • vypořádat vztahy vzniklé z podnikání nebo nájmu hned ke dni předcházejícímu ukončení dané činnosti, i když k ekonomickému vypořádání (úhradě pohledávek, dluhů, prodeji zásob) dojde až po ukončení činnosti,
  • dorovnat podmínky zdanění mezi subjekty vedoucími účetnictví a subjekty vedoucími daňovou evidenci či uplatňujícími výdaje procentem z příjmů (tzv. paušálisty).
Z toho logicky vyplývá důsledek, který je pro právní jistotu daňových subjektů uveden v pokynu GFŘ D-22 k § 23 odst. 8 ZDP: „Uvedeným způsobem se dorovnávají pouze záležitosti, které se již nadále nevztahují k žádné podnikatelské činnosti či nájmu dané osoby.“

Jestliže například měl podnikatel halu, kterou pronajímal, v obchodním majetku a k té natvořil daňovou (v souladu se zákonem o rezervách) rezervu na opravu majetku, již nestihl do dne ukončení svého podnikání vyčerpat, nemusí její zůstatek „přidaňovat“ podle § 23 odst. 8 ZDP, pokud ji i po ukončení podnikání nadále pronajímá, a zdaňuje tak příjmy z nájmu již nikoliv podle § 7 ZDP, ale podle § 9 ZDP.

Úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP jsou dále závazné i pro podnikatele nebo pronajímatele, kteří:
  • během kalendářního roku přeruší činnost (např. k 1. 11. 2018) a zároveň svoji činnost neobnoví nejpozději do termínu pro podání přiznání k dani z příjmů za tento rok (úpravy podle § 23 odst. 8 se v uvedeném příkladu přerušení činnosti provedou za rok 2018),
  • mění způsob evidence příjmů a výdajů (výnosů a nákladů) pro účely stanovení DZD z podnikání nebo nájmu, a tím také způsob uplatňování výdajů. Přecházejí např. z vedení účetnictví na daňovou evidenci, z daňové evidence na výdaje uplatňované procentem z příjmů (paušální výdaje), z evidence příjmů a výdajů pro účely stanovení DZD § 9 na paušální výdaje. DZD z podnikání či nájmu při změně způsobu uplatňování výdajů se upraví podle § 23 odst. 8 ZDP za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém ke změně došlo.
Úvaha o změně uplatňování může být v těchto dnech aktuální. Podnikatel nad výsledky hospodaření, které mu nabízí například výstup z evidence příjmů a výdajů z podnikání za rok 2018, může zauvažovat, zda by pro něho nebylo vhodnější z důvodu daňové úspory použít výdaje procentem z příjmů.

V tom případě musí mít na paměti, že pokud za rok 2018 změní způsob uplatňování výdajů, pravděpodobně bude muset korigovat DZD z podnikání za rok 2017 podle § 23 odst. 8 ZDP podle stavu k 31. 12. 2017 (jestliže měl k 31. 12. 2017 nějaké výše uvedené záležitosti, jichž se daňová korekce týká).

Pravděpodobně bude pak muset podat dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 a v případě podnikání i opravný přehled ohledně pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 2017. Vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění OSVČ za rok 2017 se uvedené úpravy nedotknou.

Cestou úprav bude postupovat i osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti.

Po daňovém vypořádání při ukončení podnikání nebo nájmu majetek zbylý z této činnosti (dlouhodobý majetek: haly, domy, pozemky, automobily apod., nespotřebované zásoby) přechází do osobního užívání dané osoby. Pokud daný majetek byl navíc obchodním majetkem (§ 4 odst. 4 ZDP), přestává k okamžiku ukončení podnikatelské činnosti být obchodním majetkem a je již pouze osobním majetkem dané osoby.

Upozornění, jaké daňové dopady může mít další nakládání s takovým majetkem po ukončení podnikání nebo nájmu, včetně příkladů, na kterých si ukážeme daňové vypořádání podle § 23 odst. 8 ZDP, budou obsahem příštího článku.


Související článek:
Ukončení podnikání nebo nájmu z pohledu DPH
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Daňové poradenství
Daňové poradenství a vedení účetnictví.
www.worldtax.eu

JANDA Consulting s.r.o.
Finance, Účetnictví, Daně, Mzdy, Právo, Webdesign, Marketing
www.jandaconsulting.org

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
-0,040 Kč
22,76 Kč
-0,055 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru