Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 48. díl


Redakce
7. 6. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Má společník nárok na podíl na zisku, když ukončil v předchozím roce svoji účast v s. r. o.? Musíte jít na pracovnělékařskou prohlídku v době volna? Jak ohlásit pozastavení živnosti? Na vaše dotazy odpovídají odborníci na daně, účetnictví a právo.


 

Daň z příjmů

Prodej zděděného bytu
Zdědila jsem byt po matce a chci ho prodat. Trvalé bydliště v něm nemám. Matka byt koupila jen pár měsíců před smrtí, to znamená, že trvalé bydliště tam sice měla, ale jen cca tři měsíce. Budu muset platit daň z příjmů, nebo je možné se tomu vyhnout použitím peněz na vlastní bytové potřeby (splacení úvěru ze stavebního spoření, rekonstrukce)? A vzhledem k tomu, že matka koupi bytu financovala částečně hypotékou, která teď přešla na mě a která by se zaplatila právě prodejem, z jaké částky by se daň počítala? Z celé prodejní ceny, nebo ze snížené o splátku zbytku hypotéky?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů („ZDP“) by byl příjem z prodeje bytu osvobozený pouze v případě, že by doba mezi nabytím vlastnického práva k nemovité věci a jejím prodejem přesáhla dobu 5 let. Přičemž tato doba se zkracuje o dobu, po kterou byl byt prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele (tedy matky), a to pouze v případě, kdy jde o prodej nemovitosti nabyté děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.
 
Prodej bytu bude tedy podléhat dani z příjmů tehdy, pokud uběhla doba kratší než 5 let od chvíle, kdy matka prokazatelně začala vlastnit byt, až do doby, kdy dojde k prodeji tohoto bytu získaného děděním. K příjmům z prodeje nemovitých věcí je v souladu s ustanovením § 10 odst. 5 ZDP výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, pokud jde o věc nabytou bezúplatně – tedy například děděním, pak je výdajem cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákon o oceňování majetku), a to ke dni nabytí nemovité věci.
 
Další daňově uznatelné výdaje jsou částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje. Naopak nelze uznat výdaje v hodnotě vlastní práce poplatníka nebo pro jeho osobní potřebu. Způsob využití příjmu z prodeje nemovité věci (například splacení úvěru) nemá na stanovení daňové povinnosti žádný vliv.
 
Student nepřipuštěný k závěrečným zkouškám
Syn (19 let) je ve třetím ročníku na SOU, měl dělat v červnu závěrečné zkoušky, ale nebude připuštěn a bude je dělat až v září. Kdy má nastoupit do práce nebo se hlásit na úřadu práce, když neví, jestli zkoušky v září udělá a nebude muset opakovat třetí ročník?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud student střední školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení neúspěšně absolvoval závěrečnou zkoušku nebo nebyl k závěrečné zkoušce připuštěn, je studentem školy do 30. 6. 2016, status studenta mu však zůstává do 31. 8. 2016 (pokud není po celý měsíc prázdnin výdělečně činný a ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti). Možnost evidovat se na úřadu práce má již od 1. 7. 2016. Po ukončení statusu studenta se syn musí do 8 dnů registrovat na úřadu práce, nebo si musí sám začít platit zdravotní pojištění, a to až do doby, kdy se opět stane studentem střední školy (opakování ročníku) nebo osobou výdělečně činnou.
 
Konec účasti v s. r. o. a nárok na podíl na zisku
Společník ukončil účast ve společnosti s ručením omezeným k 31. 12. 2015. Má právo na podíl na zisku za tento rok, kdy již není společníkem? Valná hromada bude rozhodovat o podílech v červnu 2016. Může mu být podíl přiznán a vyplacen?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným upravuje zákon o obchodních korporacích. Existuje několik způsobů ukončení účasti společníka, nejběžnější a nejjednodušší důvod zániku účasti v s. r. o. je převod podílu, přičemž vznikají rozdílné podmínky podle toho, zda je podíl převeden na jiného ze stávajících společníků, nebo na osobu, která není společníkem. V každém případě nemá převodce nárok na vypořádací podíl a odměnou je mu sjednaná převodní cena od nabyvatele podílu, pokud se nejedná o bezúplatné plnění v podobě daru.
 
Druhou nejčastější variantou je ukončení účasti společníka v s. r. o. na základě dohody o ukončení účasti, kterou musí písemně uzavřít všichni společníci dotyčné společnosti. Uvolněný podíl musí společnost bez zbytečných odkladů prodat za „přiměřenou cenu“, přičemž stávající společníci mají předkupní právo. Výtěžek z tohoto prodeje je předmětem vypořádacího podílu, na který má odcházející společník nárok (po odečtení účelně vynaložených nákladů a započtením splatných pohledávek za společníkem, jehož účast ve společnosti zanikla). Hlavní funkcí vypořádacího podílu je poskytnout společníkovi, jehož účast ve společnosti zanikla, kompenzaci za „ztrátu“ jeho podílu na obchodní společnosti. Vypořádací podíl je zdaněn společností s ručením omezeným tzv. srážkovou daní 15 %, přičemž základem daně je příjem snížený o poplatníkem prokazatelnou nabývající cenu podílu na s. r. o. Společník tedy již obdrží zdaněný příjem.
 
Po ukončení účasti společníka v s. r. o. mu již nevzniká žádný nárok na podíl na zisku, v hodnotě vypořádacího podílu by měla být zahrnuta i část podílu na zisk vytvořený do období 31. 12. 2015, nebo v případě sjednané prodejní ceny za převod podílu měl být tento nerozdělený zisk vytvořený za období do 31. 12. 2015 při převodu podílu zohledněn.
 
Jak lze zpětně uplatnit náklady na založení společnosti?
Dne 3. 3. 2015 byla zapsána s. r. o. do obchodního rejstříku se základním jměním 1.000 Kč. Náklady spojené se založením společnosti (cca 18.000 Kč) hradil před zápisem společnosti jeden z jednatelů z vlastních prostředků. Následně společnost až do 1. 4. 2016 žádnou podnikatelskou činnost nevykonávala, neměla žádné příjmy ani jiné výdaje. Ke dni 1. 4. 2016 zahájila podnikatelskou činnost. Za rok 2015 nebylo podáno daňové přiznání na daň z příjmů právnických osob. Jakým způsobem lze nyní uplatnit náklady spojené se založením společnosti? Je možné podat daňové přiznání za období od 3. 3. 2015 do 31. 12. 2016 a v něm uplatnit náklady na založení společnosti? Jak tuto situaci účetně řešit?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zdaňovacím obdobím je v případě daně z příjmů právnických osob dle § 21a zákona o daních z příjmů:
  • kalendářní rok,
  • hospodářský rok,
  • období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
  • účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.
Co se myslí účetním obdobím, upřesňuje § 3 odst. 2 zákona o účetnictví („ZoÚ“). Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených 12 měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců.
 
Z uvedeného vyplývá, že je možné podat daňové přiznání nejvýše za období 1. 10. 2015 až 31. 12. 2016, pokud účetní jednotka vznikla po 1. 10. 2015. Společnosti s ručením omezeným vznikla povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2015. V tomto přiznání může uplatnit i náklady spojené se založením s. r. o. Zřizovací náklady musí být zachyceny v účetnictví s. r. o. i v případě, že by nebyly uplatňovány jako daňový náklad.
 
Upozorňuji, že účetní jednotky právnické osoby mají povinnost vést účetnictví již ode dne svého vzniku. Nikoliv až od okamžiku faktického zahájení činnosti. Mezi první účetní případy se pak řadí zpravidla právě zaúčtování zřizovacích nákladů. Viz § 4 odst. 1 ZoÚ: „Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), c) a i) až l) jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na území České republiky.“

Účetnictví

Jak zaúčtovat platby třetím stranám od mobilního operátora?
Na faktuře od mobilního operátora se nám sem tam objeví tzv. platby třetím stranám, které jsou bez DPH – na faktuře uvedeno „Položky nepodléhající DPH“ (bez odkazu na paragraf). Dále je vysvětleno, že se jedná o poplatky za služby, které operátor přímo neposkytuje, ale jen zprostředkovává. Pohledávky poskytovatelů a provozovatelů vůči zákazníkům operátora na zaplacení zboží nebo služeb jsou postupovány operátorovi a zanikají uhrazením vyúčtování. Jak by se měly tyto platby správně zaúčtovat? Vyúčtovat zaměstnancům k úhradě?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V uvedeném případě se zřejmě jedná o tzv. prémiové SMS. Může se jednat například o dárcovské SMS, hlasování do TV soutěží, ale i například o nákup jízdenek městské hromadné dopravy či platbu parkovného. Pokud se jedná o soukromý výdaj zaměstnance nebo zaměstnanec nedoloží daňový doklad, pak doporučuji platbu předepsat zaměstnanci k úhradě proti faktuře (MD 335 – Pohledávky za zaměstnanci/D 325 – Ostatní závazky). Zaměstnavatel má také možnost požádat mobilního operátora o deaktivaci těchto služeb.
 
Jak zaúčtovat a zdanit výhru?
Nevím, jak zaúčtovat a zdanit výhru. Účastníkem soutěže mohla být FO, PO nebo zaměstnanec PO, která se věnuje ekonomické činnosti CZ-NACE 43.22 Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace. Hlavní výhrou byla věcná výhra – kondenzační kotel, který vyhrál náš zaměstnanec. Jak tuto výhru zdanit u firmy (zaměstnanec ji jako občan nemohl získat)? Ale na předávacím protokolu je uveden jako výherce. Jak ji dát do účetnictví? A co s příjmem, až tento kotel (výhru) prodáme?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z uvedeného dotazu mi není jasné, proč by výhru zdaňoval zaměstnavatel. Tazatel uvádí, že účastníkem soutěže mohla být fyzická nebo právnická osoba, popřípadě zaměstnanec právnické osoby. Cenu vyhrál zaměstnanec, který je uveden i na předávacím protokolu, proto se domnívám, že musel splnit podmínky soutěže. Poté je však uvedeno, že zaměstnanec výhru získat nemohl.
 
Pokud by byla výhra skutečně příjmem dané firmy, která je právnickou osobou, pak se jedná o zdanitelný příjem, který se zaúčtuje:
  • MD 378 – Ostatní pohledávky/D 648 – Ostatní provozní výnosy
  • MD 211, 221 – Pokladna, Běžný účet/D 378
Pokud by byla příjemcem výhry fyzická osoba, pak poskytovatel výhry odvede tzv. srážkovou daň z hodnoty vyhraného předmětu.
 
Při prodeji je možné od zdanitelného příjmu odečíst daňově uznatelné náklady, přičemž se jedná zejména o cenu, za kterou poplatník nepeněžní výhru nabyl, u majetku získaného výhrou se vychází z ceny určené podle zákona o oceňování majetku.
 
Převedení peněz z jedné firmy do druhé
Klient má dvě firmy (s. r. o.), účtuji mu druhou firmu a tu první jiná účetní. Teď si z té první firmy převedl z bankovního účtu peníze na druhou firmu (do poznámky uvedl změna banky). Nevím, jak to mám zaúčtovat – MD 221, ale DAL?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V prvé řadě je třeba požádat klienta o informace, jaký právní titul se váže k převodu peněz z jedné společnosti do druhé. Pokud by se jednalo o půjčku peněžních prostředků od spřízněné společnosti (spojené osoby), bude se příjem peněžních prostředků účtovat na MD 221. Účet DAL se bude lišit podle vztahu obou společností – 361 (pokud věřitelem je ovládaná nebo ovládající osoba – jedna společnost vlastní druhou), 362 (pokud věřitelem je společnost s podstatným vlivem), 379 (v ostatních případech, tj. společnosti jsou spojené pouze přes osobu jednatele nebo společníka). Dále je třeba klienta požádat o poskytnutí smlouvy o půjčce a zaúčtovat případný sjednaný úrok 562/361, 362, 379. Pozor také na daňové dopady půjček mezi spojenými osobami – více viz v článku Půjčování peněz mezi právnickými osobami.

Pracovněprávní oblast

Pracovnělékařská prohlídka v době volna
Zaměstnavatel mě posílá na periodickou pracovnělékařskou prohlídku v době mého volna. Je to v pořádku?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Obecně platí, že výkon práce mohou činit jen osoby zdravotně způsobilé k dané práci. Jejich zdravotní stav musí být hodnocen před samotným podpisem pracovněprávního vztahu a následně je průběžně periodicky posuzován. Dle ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce („ZP“) je každý zaměstnanec povinen dbát o svou vlastní bezpečnost a ochranu svého zdraví a je povinen se podrobit pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy. Zaměstnanci je nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v němž je pracovnělékařská prohlídka konaná na základě příkazu zaměstnavatele zahrnuta, garantován při této překážce v práci nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu.
 
Na druhé straně zaměstnavateli ZP v § 103 odst. 1 písm. d) a e) stanovuje povinnost:
  • sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,
  • nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování, případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem.
Zaměstnavatel by měl tedy zaměstnance vysílat na prohlídku v pracovní době a poskytnout zaměstnanci volno na nezbytně nutnou dobu. Někdy ale zaměstnavatel z povahy práce zaměstnance (např. práce v noci) nemá jinou možnost, než nařídit prohlídku mimo pracovní dobu zaměstnance. V takovém případě se zaměstnanec musí podrobit stanovené prohlídce a má nárok na finanční kompenzaci.
 
Zrušení zaměstnavatele a zaměstnankyně na mateřské dovolené
Jsem zaměstnaná na dobu neurčitou, 15. 11. 2015 jsem ukončila čerpání rodičovské dovolené a 16. 11. 2015 nastoupila na mateřskou, která by mi měla končit 30. 5. 2016. Zaměstnavatel mi oznámil, že zrušil IČ, pod kterým jsem byla zaměstnaná, a nejspíš bude chtít podepsat výpověď dohodou, ale vím, že bych měla mít nárok na nějaké odstupné. Jak tedy tento smluvní vztah ukončit, resp. co podepsat?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Jednotlivé způsoby ukončení zaměstnání stanovuje v ustanovení § 48 zákoník práce („ZP“). Ve Vašem případě pravděpodobně dle Vámi popsané situace přichází v úvahu uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem či čekání na výpověď ze strany zaměstnavatele. V souladu s ustanovením § 50 odst. 2 ZP může dát zaměstnavatel výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 ZP. Zde se nachází pod písm. a) výpovědní důvod „ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část“.
 
V takovém případě výpověď musí učinit písemně a pracovní poměr skončí až uplynutím výpovědní doby, která nesmí být kratší než dva měsíce. Dle ustanovení § 51 odst. 2 ZP výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. V takovém případě Vám náleží dle ustanovení § 67 ZP odstupné, jehož výše je odvislá od délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele.
 
Dále můžete uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru. Zde je požadována zase písemnost takového právního jednání, s tím, že každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení dohody. Co se týká obsahových náležitostí, zákon se omezuje na stanovení jediného bodu dohody, a to jednoznačného stanovení dne, kdy končí sjednaný pracovní poměr.
 
Uvedení konkrétního důvodu, pro který zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu uzavírají, není dle zákona nutný. Nicméně právě ve Vašem případě bych doporučila v dohodě uvést, že byla uzavřena z důvodů tzv. organizačních (§ 52 písm. a) ZP). Zaprvé zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele v případě dohody z organizačních důvodů odstupné (za stejných podmínek jako u výpovědi) a zadruhé, budete-li se evidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, tak doložená dohoda o rozvázání pracovního poměru s uvedením organizačních důvodů by měla při splnění všech ostatních předpokladů stanovených v zákoně o zaměstnanosti znamenat, že Vám bude náležet podpora v nezaměstnanosti tzv. třístupňová (65 %, 50 %, 45 %).

Podnikání

Ohlášení pozastavení živnosti
Mohu pozastavení živnosti zaslat na živnostenský rejstřík a finanční úřad datovou schránkou jen elektronicky, tedy bez vlastnoručního podpisu?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Informační systém datových schránek upravuje zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů („ZEÚ“). Datová schránka je podle § 2 odst. 1 ZEÚ definována jako elektronické úložiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a též k dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. V ustanovení § 18 odst. 2 ZEÚ je totiž uvedeno, že úkon učiněný oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více osob.
 
V případě komunikace s finančním úřadem prostřednictvím datové schránky ohledně přerušení podnikatelské činnosti je vhodné použít elektronický formulář „Oznámení o změně registračních údajů“. Uvedení informace o přerušení podnikatelské činnosti je v tomto formuláři možné v druhém oddíle na řádku č. 11. Správně vyplněný formulář je poté možné odeslat prostřednictvím aplikace EPO z datové schránky poplatníka (popřípadě zmocněnce) v předepsaném formátu. Žádné jiné ověření (např. vlastnoruční podpis) již není vyžadováno a oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu je takto zcela splněna.
 
Živnostenský úřad o přerušení podnikatelské činnosti není nutné informovat, přesto se domnívám, že je to vhodné. Na „Změnovém listu“ musí být uvedeno i konkrétní datum ukončení přerušení provozování živnosti (doba přerušení není omezena). Odesláním formuláře z datové schránky podnikatele již opět není vyžadováno další ověření odesílatele.
 
Spolupracující osoba a odlišné trvalé bydliště
Mám trvalé bydliště rozdílné než manžel, ale žijeme ve společné domácnosti (já na jeho adrese). Letošní rok bych chtěla být jeho spolupracující osobou. Chtěla jsem se přihlásit na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a tam mi řekli, že to není možné a že musíme mít stejné trvalé bydliště. Zjišťovala jsem to ještě u další účetní a daňového poradce a oba mi sdělili, že podstatná je společná domácnost. Jak to mám na OSSZ vysvětlit?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Institut spolupracující osoby vychází ze zákona o daních z příjmů („ZDP“). V souladu s ustanovením § 13 ZDP lze příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) rozdělit mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí:
  • spolupracující manžel,
  • spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (podle § 21e odst. 4 ZDP se za společně hospodařící domácnost – dříve společnou domácnost – považuje společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby),
  • člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Při dalším jednání s OSSZ doporučuji odvolat se na ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) ZDP, kde není v případě spolupracující manželky/manžela ani uvedena podmínka společně hospodařící domácnosti.

Daň z přidané hodnoty

Koupě automobilu v zahraničí
Manžel je FO, měsíční plátce DPH, a vede evidenci. Koupil ojetý automobil v Německu (od prodejce aut, registrovaného plátce DPH v Německu), uhradili jsme cenu bez DPH (konkrétně 11.350 eur), převedu dle denního kurzu ČNB (datum, co mám na faktuře) na koruny. Poté dám do účetnictví jako nákup dlouhodobého majetku – nedaňový výdaj s odpočtem DPH. DPH dopočítám, ale už nevím, zda sazbu českou 21 %, nebo německou 19 %? A musí se mi to objevit v přiznání DPH na řádku č. 3, pak na řádku č. 43 a pak na řádku č. 47? A co se týče kontrolního hlášení, tak se to dává pouze do A.2.? A dávám tam částku, jak základ, tak daň (21 %, nebo 19 %)? Je tento postup správný?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V prvé řadě je třeba zjistit, zda byl automobil koupen od obchodníka s použitým zbožím v režimu zdanění přirážky, či šlo o běžný režim pořízení zboží z jiného členského státu. V případě, že by automobil byl koupen v běžném režimu pořízení zboží, je příjemce povinen přiznat českou DPH 21 % na ř. 3 daňového přiznání. Pokud je automobil používán k ekonomické činnosti, uplatní se nárok na odpočet na ř. 43. Pokud bude automobil používán k ekonomické činnosti i k soukromým účelům, upraví se nárok na odpočet na ř. 43. Pořízení zboží z EU vykazujeme v kontrolním hlášení v sekci A.2.
 
Pokud byl použit zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, nemá příjemce povinnost odvést daň a zároveň nemá nárok na odpočet zaplacené DPH z přirážky. Pro přepočet se použije kurz ČNB ke dni povinnosti přiznat daň (§ 4 odst. 5 zákona o DPH), tj. k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud byl dříve vystaven daňový doklad, tak ke dni vystavení daňového dokladu (§ 25 odst. 1 zákona o DPH).
 
Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku jsou nedaňovými výdaji. Do daňových výdajů se pořizovací cena dostane prostřednictvím daňových odpisů.
 
Evidenční číslo v kontrolním hlášení
Po zaplacení přijaté zálohové faktury jsem vystavila daňový doklad. Pak přišla přijatá faktura. Jaké číslo u daňového dokladu (interního dokladu) napíšu do kolonky evidenční číslo KH? Číslo přijaté faktury, nebo číslo zálohové faktury?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zálohová faktura sama o sobě není daňovým dokladem a nestává se jím ani v okamžiku uhrazení. Ke dni uhrazení zálohy vzniká dodavateli povinnost přiznat daň z uhrazené zálohy a zároveň do 15 dnů od přijetí platby vystavit daňový doklad. Příjemce plnění má nárok na odpočet nejdříve v období, kdy přijal daňový doklad (viz § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH). V kontrolním hlášení uvádí evidenční číslo daňového dokladu k uhrazené záloze, který byl vystaven dodavatelem. Pokud následně obdrží koncovou fakturu – daňový doklad na doplatek, uvádí se do kontrolního hlášení doplatek s evidenčním číslem daňového dokladu na doplatek. Číslo zálohové faktury se neuvádí – nejde o daňový doklad.

Pokud přijetí platby a poskytnutí zdanitelného plnění proběhne v jednom měsíci, může dodavatel vystavit pouze jeden daňový doklad, kde datem zdanitelného plnění bude datum přijetí platby (nastalo dříve než uskutečnění zdanitelného plnění). V tomto případě odběratel obdrží pouze jeden daňový doklad a uvede v kontrolním hlášení evidenční číslo tohoto daňového dokladu.

Nový občanský zákoník

Je nutná změna názvu SVJ?
Je nutná změna názvu SVJ, když se jmenuje „Společenství vlastníků jednotek Kvestorská 9“, ale číslo 9 je číslo orientační a ne popisné?
 
Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal, právník:
V souvislosti s novým občanským zákoníkem vstoupila v platnost některá ustanovení týkající se přímo společenství vlastníků. Z této nové právní normy mimo jiné pro jednotlivá společenství vyplývá, že do 31. 12. 2015 měla povinnost změnit název tak, aby byl ve formátu „Společenství vlastníků Ulice, Číslo domu, Město“ a do 31. 12. 2016 změnit znění stanov tak, aby byly v souladu s novým občanským zákoníkem. Ke změně názvu SVJ může dojít pouze změnou stanov a jejich vložením do sbírky listin rejstříkového soudu. Jiný postup není možný.

Změnu názvu mnohá SVJ odmítala. Především větší a starší SVJ se zásadně vymezovala proti změně dlouhodobě zažitého názvu a snažila se pro svá společenství sjednat výjimku. Další SVJ se zase odmítala pustit do zpracování stanov, dokud neproběhne novela nového občanského zákoníku. Tu vláda v polovině října 2015 schválila a kromě jiného v ní navrhuje, aby došlo ke zrušení požadavku na úpravu názvu spolků a společenství vlastníků (SVJ) vzniklých před účinností nového občanského zákoníku. Návrh musí ještě projednat Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. S účinností novely se počítalo od 1. 7. 2016, termín se ale určitě posune (legislativní proces můžete sledovat na webu PSP ČR).

Vládou připravená novela umožňuje SVJ vzniklým do 31. 12. 2013 ponechat si své dosavadní označení. Přijetím této novely občanského zákoníku by se povinnost přejmenovat SVJ zrušila a odpadl by tak jeden z významných důvodů pro změnu stanov SVJ. Podle nové úpravy by se tedy už nemusely měnit názvy spolků a společenství vlastníků, které vznikly před účinností nového občanského zákoníku, což s sebou vedle starostí a papírování nese i úsporu výdajů za notáře a na dvoutisícový kolek za podání změny do příslušného rejstříku.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Martina
12. 9. 2017 17:57:52
Dobrý den, chtěla bych se informovat, když společník s.r.o. (cizinec) si dlouhodobě pronajme byt ke svému užívání, místo nějakého hotelu, je tento pronájem bytu daňově uznatelnou položkou ? I služby spojené s pronájmem? Děkuji za konzultaci
Hlášení závadného obsahu

Martina
23. 1. 2017 13:23:04
Dobrý den, prosím Vás mám dotaz. Jak správně zaúčtovat fakturu, když je službou za prosinec 2016 tam bych jí chtěla I v nákladech. Ale vystavena je v lednu 2017. Můžu si jí uplatnit ještě ve starém roce daňově. Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Pavel Kopečný
26. 6. 2016 20:50:08
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na pár věcí ohledně pracovní smlouvy.? Mám PS ( PS - pracovní smlouvu ) do příštího roku měsíce dubna. Ale nabídl mi práci kde mám o 5000,- víc a teď zaměstnavatel mi nepustí protože prý dva měsíce výpověď jenže zase se příležitost může ztratit co mám dělat.? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
NENO DESIGN LTD.
Stylová svítidla a vypínače (FONTINI, FONT BARCELONA, ALDO BERNARDI)
eshop.neno.cz

SVĚT RUČNÍCH PRACÍ
internetová galanterie
www.pleteniahackovani.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,75 Kč
0,055 Kč
23,05 Kč
0,115 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru