Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 35. díl


Redakce
17. 9. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Kam ohlásit obnovení vedlejšího podnikání? Může jednatel v rámci své funkce vykonávat bezplatnou činnost pro „eseróčko“? Jak zdaňovat půjčku společníka do společnosti? Na dotazy vám odpovídají specialisté na daně, účetnictví a právo.


 

Účetnictví

Zaúčtování daňového bonusu
Řeším problém, jak se účtuje, když je DPFO po slevě a uplatnění bonusů (např. na děti apod.) pak v minusové částce. Jak se tato minusová částka zaúčtuje v účetnictví? Resp. abych se toho minusu zbavil z účtu 331/342.
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňový bonus na dítě se účtuje jako 342/331. Tím dojde k navýšení mzdy zaměstnance. Poté, co mu bude proplacena, bude úhrada zaúčtována na 331/221. Tím dojde k vynulování účtu 331. Zároveň dojde ke snížení povinnosti platit daň na účtu 342. Pokud je suma vyplacených daňových bonusů u zaměstnavatele vyšší než celková povinnost platit daň z mezd, může zaměstnavatel požádat finanční úřad předepsaným tiskopisem o proplacení daňových bonusů vyplacených zaměstnancům. Přijatá platba pak bude účtována jako 221/342. Tím dojde také k vyrovnání účtu 342.
 
Jak správně účtovat pořízení hardwaru pro PC?
Jak správně účtovat pořízení hardwaru pro PC (pevný disk do diskového pole)?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Je nutné rozlišit, zda se jedná o opravu nebo technické zhodnocení a v jaké výši. To znamená, zda se jedná o výměnu poškozeného disku (opravu), nebo například o rozšíření paměťové kapacity (technické zhodnocení). Opravou se věc uvádí do předchozího nebo provozuschopného stavu. Za technické zhodnocení se mimo jiné považuje i rozšíření použitelnosti a vybavenosti majetku. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení je myšlen souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
 
Oprava a technické zhodnocení k jednotlivému majetku do výše pořízení 40.000 Kč za účetní období (popř. jiného limitu v závislosti na vnitropodnikové směrnici) se obecně účtují do nákladů na účet 5xx. Pokud výdaje přesáhnou limit 40.000 Kč, technické zhodnocení se účtuje jako pořízení dlouhodobého hmotného majetku na účet 042 a zařazením do užívání se přeúčtuje na účet 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí.
 
V praxi po celé účetní období účtujeme možné technické zhodnocení k jednotlivému majetku na účet 042 a na konci účetního období, pokud částka nepřekročí limitní hranici, přeúčtujeme náklady na účet 548 – Ostatní provozní náklady. Pokud limitní hranici překročí, účtujeme technické zhodnocení na účet MD 022/D 042.

Jestliže provedeme technické zhodnocení ve stejném roce jako pořízení majetku, pak se částka za technické zhodnocení připočítává k pořizovací ceně (při odepisování majetku nebudeme tedy používat koeficienty pro zvýšenou vstupní cenu).
 
Jak zavést do daňové evidence výdaje ze zahraničí?
Vedu daňovou evidenci klientovi FO (plátci DPH), který vede knihu jízd. Poskytuje přeshraniční službu software. V průběhu roku 2015 má výdaje za ubytování a pohonné hmoty ze SRN, o DPH z těchto dokladů požádáme dle § 82 zákona o DPH (systém vrácení DPH v rámci EU). Jak budu účtovat v daňové evidenci z pohledu daně z příjmů výdaje ze zahraničí? Jako daňový výdaj? A v jaké výši? Zvažujeme spíše paušál, avšak jde mi o správnost podchycení a zaúčtování dokladů v daňové evidenci.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Daňová evidence slouží pro zjištění základu daně z příjmů a její základní pravidla jsou stručně uvedena v § 7b zákona o daních z příjmů („ZDP“). Evidence musí obsahovat údaje o:
  • příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně – to znamená rozdělení na příjmy a výdaje daňově uznatelné a daňově neuznatelné,
  • majetku a dluzích.
Plátce DPH je povinen evidenci upravit ještě podle § 100 zákona o DPH. Daňově uznatelným výdajem budou v uvedeném případě cestovní náhrady dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, a to v maximální výši stanovené v zákoníku práce.
 
OSVČ ve svých výdajích může uplatnit tyto cestovní náhrady:
  • výdaje na ubytování,
  • zvýšené stravovací výdaje (stravné),
  • zahraniční stravné a kapesné,
  • výdaje na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku („OM“) poplatníka, či pořizovaným na finanční leasing nebo v nájmu,
  • výdaje na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem nezahrnutým v OM poplatníka,
  • výdaje na dopravu hromadnými dopravními prostředky,
  • výdaje (nezbytné) spojené s pracovní cestou v prokázané výši.

Podnikání

Kam ohlásit obnovení vedlejšího podnikání?
Jsem v zaměstnaneckém poměru a hodlám v něm setrvat i nadále, ale chci si obnovit živnost. To znamená, že budu OSVČ na vedlejší činnost. Jak mám postupovat ohledně úřadů? Kam a jak ohlásit OSVČ vedlejší činnost?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Obnovení živnosti se provádí na živnostenském úřadě. Zde je možné zároveň oznámit Jednotným registračním formulářem obnovení samostatné výdělečné činnosti i na sociální správě, zdravotní pojišťovně a finančním úřadě. Do 8 dnů od obnovení živnosti je třeba oznámit na sociální správu a zdravotní pojišťovnu, že samostatná činnost bude vykonávána jako vedlejší. Pokud vykonáváte zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, není třeba vedlejší činnost nijak dokládat a oznámení stačí provést prostým dopisem.
 
Může jednatel v rámci své funkce vykonávat bezplatnou činnost pro s. r. o.?
Může jednatel a zároveň i společník ve společnosti s ručením omezeným v rámci své funkce vykonávat bezplatně činnosti související s předmětem podnikání dané společnosti? Pokud má společnost pouze jednoho zaměstnance, který de facto obstarává vše podstatné, není nutné přibírat kohokoliv dalšího. Ale v případě nemoci či dovolené by funkci zaměstnance (obstarání obsluhy zákazníků) po dané období zastával jednatel. Je toto možné, nebo je potřeba nějak speciálně funkci pro jednatele po toto období upravit (např. sepsat krátkodobou DPP)? Jednatel má příjmy jako OSVČ, kde si platí sociální a zdravotní pojištění, není pro něj tedy třeba, aby byl ve společnosti v jakémkoliv zaměstnaneckém poměru.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pracovněprávní vztah jednatele na činnosti odlišné od smlouvy o výkonu funkce je možný, avšak jeho sjednání ve společnosti s jediným jednatelem a společníkem v jedné osobě je velice diskutovanou oblastí, kdy existují rozhodnutí Nejvyššího soudu, že tatáž osoba nemůže sama se sebou sjednat pracovněprávní vztah. Pokud se jedná o tento případ, nejvhodnější variantou je sepsání příkazní smlouvy podle nového občanského zákoníku. Sjednáním příkazní smlouvy nevzniká žádné omezení vyplývající ze zákoníku práce. Odměna příkazníkovi náleží pouze, je-li ujednána nebo je-li obvyklá. V každém případě však příjem jednatele společnosti za výkon jeho práce je vždy zdaňován jako příjem ze závislé činnosti, tedy podle § 6 zákona o daních z příjmů.
 
Více viz článek Jednočlenná s. r. o. zastoupená jediným společníkem na Portálu POHODA.

Daň z příjmů

Může si Thajka uplatnit slevu na poplatníka?
Zaměstnáváme Thajku (od 13. 7. 2015), bydlí v pronájmu v České republice. Může podepsat Prohlášení poplatníka a může si uplatnit slevu na poplatníka?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V tomto případě není potřeba zkoumat, zda se u zaměstnance jedná či nejedná o daňového rezidenta, jelikož slevu na dani na poplatníka mohou uplatnit všichni poplatníci uvedení v § 2 zákona o daních z příjmů, a to jak daňoví rezidenti, tak i nerezidenti, ve výši 24.840 Kč ročně. Pokud podepíší Prohlášení k dani (tzv. růžový papír), pak si tuto slevu mohou uplatnit přímo u svého zaměstnavatele se sídlem v ČR ve výši 2.070 Kč měsíčně.
 
Může si prarodič uplatnit zvýhodnění na dítě u vnoučete?
Může si zaměstnanec uplatnit slevu na dítě u svého vnoučete, pokud rodiče dítěte jsou studenti bydlící ve své domácnosti? A případně, jestli má na nárok vliv skutečnost, že by otec dítěte začal vykonávat vedlejší výdělečnou činnost při studiu.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Za vyživované dítě se podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů („ZDP“) považuje mimo jiné i vnuk, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Poplatník uvedený v § 2 ZDP má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě si nemůže uplatnit poplatník na dítě, které s ním nesdílí stejnou domácnost, a to ani v případě, že jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění sami uplatnit.
 
Zdanění půjčky společníka do společnosti
Je nějaký rozdíl ve zdanění, pokud společník půjčí (bez úroků) do firemní pokladny částku do 100.000 Kč anebo nad 100.000 Kč? A pokud ano, je možnost řešit půjčku ve výši 150.000 Kč tak, že např. jeden společník půjčí 100.000 Kč a druhý společník 50.000 Kč?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle § 19b odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů („ZDP“) se od daně z příjmů právnických osob osvobozuje bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100.000 Kč u:
  • vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
  • vypůjčitele při výpůjčce a
  • výprosníka při výprose.
Majetkovým prospěchem tedy není samotná bezúročná půjčka, ale obvyklá výše úroků (např. výše úroků u bankovních úvěrů v místě podnikání společnosti z částky poskytnuté bezúročně). Například při půjčce ze dne 1. 1. 2015 ve výši 100.000 Kč budeme uvažovat 10% roční úrok. Příjmem v podobě majetkového prospěchu za zdaňovací období tedy bude 10.000 Kč a tato částka je dle výše uvedeného ustanovení osvobozena od daně z příjmů, jelikož nepřesahuje limit 100.000 Kč. Půjčky od více osob se nesčítají, ale vždy se sledují pouze příjmy z majetkového prospěchu od téže osoby, která půjčku vydlužiteli poskytla.
 
Pokud majetkový prospěch překročí u společnosti částku 100.000 Kč, jedná se o zdanitelný příjem, o kterém se však neúčtuje ve výnosech, ale podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP se zvyšuje základ daně na ř. 30 přiznání k dani z příjmů právnických osob. Dále lze využít § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP – základ daně lze snížit o hodnotu bezúplatného příjmu, o kterou byl zvýšen základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně, a nejsou od daně osvobozené, a o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech. Pokud je dodržena výše uvedená podmínka, lze snížit základ daně v přiznání k dani z příjmů na ř. 160.

Daň z přidané hodnoty

Daňový dopad u prodeje auta
Právnická osoba, plátce DPH, prodává osobní obytný vůz. Auto koupila 8/2012 od neplátce DPH z ČR. V průběhu let auto opravovala a uplatňovala DPH z FA za opravy. Jaký bude daňový dopad u prodeje auta z hlediska DPH?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku je podle § 2 zákona o DPH („ZDPH“) obecně předmětem daně. U takovéhoto dodání zboží je nutné (až na výjimky) uplatnit DPH na výstupu. Osvobozené plnění by bylo pouze v případě prodeje osobního automobilu, který byl poprvé pořízen před 1. 4. 2009 (kýmkoliv), kdy tehdy podle ZDPH neměl plátce nárok na odpočet daně. Takový vůz je až do jeho likvidace osvobozen od DPH na výstupu. Dále se osvobození týká prodeje osobního automobilu, u kterého při pořízení plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože ho používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle § 62 ZDPH.
 
V ostatních případech musí společnost (plátce DPH) při prodeji uplatnit DPH na výstupu, a to bez ohledu na to, že daný osobní automobil nakoupila bez daně od neplátce.
 
Faktury se špatně vyčíslenou DPH
Velká zahraniční firma vstoupila na náš trh. Má přidělené české IČ i DIČ. Jejich faktura obsahuje i bilanci zboží podle zbožových kódů. V případě knih ale fakturují stále postaru DPH 15 %. Uváděný zbožový kód odpovídá definovaným požadavkům na takovéto zařazení a je zařazen mezi položky s DPH ve výši 10 %. Přes neustálé upozorňování na tuto chybu se tak děje až dodnes. Jak se s tímto vypořádat? Mohu následně knihy dál prodávat s 10% DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Co se týče uskutečněných zdanitelných plnění, je třeba, abyste uváděli sazbu DPH správně. To znamená, že pokud prodáváte zboží se sazbou 10 %, tak při prodeji zboží použijete tuto sazbu. Horší je situace při nároku na odpočet na vstupu. Plátce má nárok na odpočet pouze ve výši, jaká danému plnění náleží dle zákona o DPH. A to bez ohledu na to, že dodavatel odvedl DPH vyšší. Takže i když je na dokladech uvedena sazba 15 %, tak pokud zboží odpovídá sazbě 10 %, můžete nárokovat pouze 10 %. Doporučuji doklad s chybnou DPH vůbec nepřijímat a vrátit ho dodavateli k opravení.

Pracovněprávní oblast

Přehled o výši pojistného pro OSSZ
Volali mi z OSSZ, abych předložila „Přehled o výši pojistného“ za firmu. Tato firma však v lednu 2015 neměla žádného zaměstnance. Jak mám tedy přehled vyplnit, mám do vyměřovacích základů napsat všude „0“?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnavatel je ve lhůtě splatnosti pojistného, tj. v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, povinen příslušné OSSZ předložit spolu s požadovanými údaji tiskopis „Přehled o výši pojistného“. Pokud pracovní poměr zaměstnance skončí, má zaměstnavatel povinnost tuto skutečnost OSSZ oznámit na předepsaném formuláři, a to ve lhůtě do 8 dnů od skončení zaměstnání. Jestliže již v daném měsíci neměla společnost žádného zaměstnance, potom zaměstnavatel uvede v „Přehledu o výši pojistného“ nulové vyměřovací základy.
 
Pracovní neschopnost a zbývající dovolená
Jsem na dlouhodobé neschopence od 16. 10. 2014 a nestihla jsem vyčerpat dovolenou, kterou jsem měla plánovanou na prosinec 2014 (zbývalo mi 17 dní dovolené). Myslím, že již od 20. 9. 2015 budu moci nastoupit opět do práce. Chtěla bych vědět, jak je to s nevybranou dovolenou za minulý rok. Nárok máme na 20 dní dovolené za odpracovaný rok.
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Úpravu dovolené a jejího čerpání najdeme v § 212 a násl. zákoníku práce. V případech, kdy zaměstnanec nevykonává práci z důvodu pracovní neschopnosti (z důvodu omluvené nepřítomnosti pro nemoc a úraz), celoroční nárok dovolené se krátí, pokud zaměstnanec neodpracuje pro tyto překážky v práci alespoň 60 dnů. A to za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o další jednu dvanáctinu.
 
Nicméně ve Vašem případě ke krácení nedochází, neboť jste nastoupila na pracovní neschopnost až 16. 10. 2014, tedy odpracovala jste, předpokládám, alespoň 60 dnů, a tak Vám u zaměstnavatele vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok 2014, tedy oněch zbývajících 17 dní. Po ukončení Vaší pracovní neschopnosti by měl zaměstnavatel určit, kdy si dovolenou z roku 2014 vyberete.
 
Může společník pro firmu pracovat i zadarmo?
Ve firmě jsou tři společníci (rodinní příslušníci), všichni pracují na základě pracovní smlouvy (funkce kuchař) a zároveň jsou jednateli firmy. Jsou množství práce (v hodinách) a odměna (v Kč) společníků nějak limitovány? Může společník pracovat pro firmu např. 10 hodin denně, ale placených bude pouze 6 hodin a zbytek (tj. 4 hodiny) bude pracovat pro firmu zadarmo? V pracovní smlouvě by byla samozřejmě uvedena zkrácená pracovní doba.
 
 Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal, právník:
V řešení této otázky jste především limitováni zákoníkem práce, tedy především zásadou, že pracovat zadarmo nelze. Lze tedy uzavřít pracovní smlouvu na pozici kuchaře, například na 6 hodin, ale nelze pak 4 hodiny pracovat zadarmo.

Práce mimo výkon zaměstnání, tedy zmíněné 4 hodiny, by šly řešit u jednatelů formou příkazní smlouvy či smlouvy o výkonu funkce, ovšem na jiný druh práce než ten, na který je sjednán pracovní poměr (typicky administrativa spojená s řízením provozu restaurace). Ten ovšem musí být úplatný. Bezúplatně lze takový výkon jednatele realizovat také, ale bez takovéto smlouvy. Ovšem stále platí zásada, že se nesmí jednat o srovnatelný výkon práce, na jaký je sjednán pracovní poměr – tedy nikoliv pracovní pozice kuchaře.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Novotná Irena
22. 2. 2018 11:03:21
Dobrý den, ráda bych se zeptala jak postupovat při prodeji AUS, když při nákupu bylo kráceno DPH z důvodu používání automobilu zaměstnanci pro soukromé jízdy. Bude se při prodej krátit DPH stejným způsobem jako při nákupu?
Děkuji Irena Novotná
Hlášení závadného obsahu

Jana Doušová
22. 9. 2015 12:14:03
Václav Podaný:
Dobrý den,
omlouvám se došlo k "upsání" v čísle. Děkuji za upozornění.
Ano, člověk musí odpracovat 60 dní u zaměstnavatele, aby měl nárok na dovolenou. Následně pokud zamešká 100 směn, nastává krácení.
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
21. 9. 2015 22:48:15
K poslední otázce bych řekl, že pokud společník nikde odpracované hodiny nevykazuje, může pro vlastní společnost pracovat zadarmo jak je mu libo. Problém nastane ve chvíli, kdy bude chtít společnost vykazovat náklady, které se k práci společníka vážou přímo nebo nepřímo. Například cestovní náhrady nebo náklady na leasing společníkova auta. Pokud by tyto náklady nebyly vázány k vykazované práci, nemohou být daňově uznatelnými.
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
21. 9. 2015 22:34:14
K předposlední otázce platí, že podle §212 se zaměstnanci krátí dovolená v případě, kdy neodpracoval alespoň 60 dní, nikoli 100, jak je uvedeno v odpovědi.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Hauzarová
18. 9. 2015 6:58:05
Václav Podaný: Dobrý den, ano máte pravdu, akontace je samozřejmě 022/042. Děkuji za upozornění.
Hlášení závadného obsahu

cynthia
17. 9. 2015 12:41:18
Maty Nová: Přivydělat brigádně si klidně můžete..
Hlášení závadného obsahu

Maty Nová
17. 9. 2015 11:51:47
Mohu si přivydělat brigádně,když jsem ve výpovědi podle par.52 (reorganizace podniku) a jsem doma na překážkách v práci ?
Hlášení závadného obsahu

Václav Podaný
17. 9. 2015 8:58:50
Dobrý den, nemá být u druhé odpovědi ve třetím odstavci obrácená kontace ? Tedy 022/042 místo 042/022 ?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Daňové poradenství
Daňové poradenství a vedení účetnictví.
www.worldtax.eu

EWSA s.r.o.
montážní, výrobně-dodavatelská a obchodní společnost EWSA s.r.o.
www.ewsa.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,82 Kč
0,030 Kč
23,18 Kč
0,092 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru