Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 25. díl


Redakce
19. 2. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Jak zaúčtovat spotřebitelský nebankovní úvěr? Může po vás zaměstnavatel požadovat zpětné vrácení daňového zvýhodnění na dítě? Může se identifikovaná osoba zpětně registrovat? Na vaše dotazy odpovídají odborníci na daně, účetnictví a právo.


 

Daň z příjmů

 Doktorandské studium a zvýhodnění na dítě
Dceři bylo v lednu 26 let. Studuje doktorandské studium a končit bude až příští rok. Končí pro mne v lednu možnost odpočtu na dani? Žijeme ve společné domácnosti. Co se mění pro dceru?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňové zvýhodnění na dítě může rodič uplatnit naposledy v měsíci, kdy dítě dovrší věk 26 let (viz § 35c zákona o daních z příjmů). A to i když soustavná příprava na budoucí povolání studiem trvá déle. Dcera může ze svých příjmů uplatňovat slevu na studenta, ale pouze za podmínky, že se jedná o denní (prezenční) formu doktorského studia (viz § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů).
 
Bezúplatné darování pozemku
Jak při darování (bezúplatný příjem) pozemku, který je osvobozen od daně z bezúplatného příjmu, vyplnit dílčí daňové přiznání FO k dani z příjmů? Zejména jak stanovit hodnotu tohoto příjmu, když u takového převodu nemusí byt vyhotoven ani znalecký posudek? Je někde též kolonka, že příjem je osvobozen? Je pak vůbec uvedení hodnoty příjmu v daňovém přiznání potřebné?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Příjmy osvobozené od daně z příjmů se v daňovém přiznání neuvádějí (§ 38g odst. 3 zákona o daních z příjmů). Od 1. 1. 2015 má však poplatník povinnost oznámit správci daně (finančnímu úřadu) přijetí osvobozených příjmů, jsou-li vyšší než 5.000.000 Kč (viz § 38v). A to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. To znamená, že osvobozené příjmy přijaté v roce 2015 se musí oznámit do 1. 4. 2016.
 
Vrácení daňového zvýhodnění na děti
V březnu 2012 byly mé dvě děti svěřeny soudem do péče matky. Bydleli jsme spolu i s manželkou dál společně v jedné domácnosti, domácnost jsme společně spravovali až do konce prosince, kdy jsme se rozvedli a manželka se i s dětmi odstěhovala. Teď po mně zaměstnavatel požaduje vrácení peněz z úlevy na dani, kterou jsem si od toho roku 2012 na děti uplatňoval. Má na to zaměstnavatel právo? Ještě doplňuji, že manželka byla po celou tu dobu na mateřské dovolené.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle § 35c zákona o daních z příjmů („ZDP“) má poplatník (v tomto případě zaměstnanec) nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Domácnost tvoří lidé, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ze znění dotazu se domnívám, že bylo soudem při svěření dětí do péče matky stanoveno i výživné, z čehož lze usuzovat, že poplatník hospodařil se svými prostředky odděleně od domácnosti. Nejednalo se tudíž o společně hospodařící domácnost a poplatník tedy neměl nárok uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované děti.
 
Poplatník je vždy povinen oznámit plátci daně (v tomto případě zaměstnavateli) skutečnost, že přestal vést s vyživovanými dětmi společně hospodařící domácnost. V případě, že poplatník tuto skutečnost plátci neoznámí (to znamená, že dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka), je plátce daně povinen postupovat dle § 38i odst. 5 a 6 ZDP následovně:
  • srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně (činí 3 roky a počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou), nebo

  • plátce daně tuto skutečnost oznámí správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; plátce daně současně informuje o tomto kroku poplatníka, který je dle § 38g odst. 5 ZDP povinen podat daňové přiznání.
Vzhledem k informaci, že společná domácnost zanikla v březnu 2012 (neuplynula lhůta pro stanovení daně), může plátce daně postupovat dle prvního bodu. Pokud by se však plátce daně s poplatníkem nedohodnul na sražení dlužné částky ze mzdy, musí zaměstnavatel zvolit druhý postup. To znamená, že předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu.
 
Zdanění pronájmu bytu, který není ve společném jmění manželů
Pronajímám byt, jenž není ve společném jmění manželů. Podle nového občanského zákoníku § 709 odst. 2 je součástí společného jmění zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Je tedy možné, aby příjem z nájmu zdanil manžel podle § 9 odst. 2 zákona o daních z příjmů, který říká, že příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují jen u jednoho z nich? Bylo by to pro nás daňově výhodnější.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže má jeden z manželů příjem z pronájmu soukromého nemovitého majetku, který má ve svém výlučném vlastnictví (není součástí společného jmění manželů) – například jej nabyl před uzavřením manželství nebo dostal darem, v rámci restitucí anebo zdědil, pak jej zdaňuje pouze dotyčný manžel, vlastník tohoto majetku. Ustanovení § 9 odst. 2 zákona o daních z příjmů nelze v tomto případě použít.
 
Podle § 709 odst. 2 nového občanského zákoníku je součástí společného jmění zisk z tohoto pronájmu. To znamená, že zisk získaný pronájmem nemovitosti ve Vašem výhradním vlastnictví náleží stejným podílem i Vašemu manželovi. Na způsob zdanění dle zákona o daních z příjmů však nemá toto ustanovení žádný vliv.
 
Darování pozemku společnosti s ručením omezeným
Zaměstnanec daruje pozemek společnosti s ručením omezeným, ve které pracuje. Je nutný odhad pozemku? Bude pozemek předmětem daně z nabytí nemovitých věcí? Jaký bude základ daně z příjmů v případě prodeje společností s ručením omezeným v roce 2015?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dary jsou od 1. 1. 2014 podle zákona o daních z příjmů („ZDP“) označovány jako bezúplatné příjmy. Bezúplatný příjem je předmětem daně z příjmů právnických osob, není-li osvobozen dle § 19b ZDP. Na základě poskytnutých informací předpokládám, že uvedený bezúplatný příjem bude vstupovat do základu daně z příjmů právnických osob. Cena pozemku se stanoví ke dni nabytí dle zákona o oceňování majetku.
 
Daň z nabytí nemovitých věcí se platí z „úplatných převodů nemovitostí“ – tedy z jejich prodejů a směn. Netýká se bezúplatných převodů, jako je dědictví nebo darování (výjimkou je „vzájemné darování“).
 
V případě prodeje darované nemovitosti je od 1. 1. 2014 daňově uznatelným nákladem pořizovací cena (reprodukční pořizovací cena) pozemku dle znaleckého posudku ke dni nabytí nemovité věci bez ohledu na výši příjmů z jeho prodeje. Daňově účinná je i tedy případná ztráta z prodeje majetku (daňové omezení nadále trvá u pozemků, které byly nabyty vkladem, při přeměně nebo převodu obchodního závodu, při fúzi nebo rozdělení obchodních společností).

Pracovněprávní oblast

Nemám sepsánu hmotnou odpovědnost – mohou po mně chtít náhradu škody?
V zaměstnání mi zapůjčili osobní auto, které jsem při výjezdu z garáže dost nešetrně poškrábal. Výměna dílů bude stát okolo 40.000 Kč a zaměstnavatel mě to chce nechat celé uhradit. Chtěl bych se zeptat, jestli mám právo to nezaplatit nebo alespoň nižší částku, když jsem nepodepsal žádnou smlouvu o hmotné odpovědnosti za auto, ani o tom nemám zmínku ve smlouvě?

 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
V první řadě je nutné uvést, že na převzetí automobilu se nesjednává dohoda o hmotné odpovědnosti. Ta se uzavírá pouze v případech, kdy zaměstnanec disponuje s předměty oběhu nebo obratu (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu apod.). Proto ve Vašem případě, jak z výše uvedeného vyplývá, odpovídáte v rámci tzv. obecné odpovědnosti za škodu způsobenou na předmětném automobilu.
 
Rozsah náhrady škody se řídí otázkou zavinění. Pokud by šlo o nedbalostní škodu, může po Vás zaměstnavatel požadovat pouze náhradu škody rovnající se 4,5násobku Vašeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení by neplatilo, kdyby zaměstnavatel prokázal Váš úmysl či případně by ke škodě došlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
 
 Z čeho se vypočítá peněžitá pomoc v mateřství při třetím dítěti?
V současné době jsem na rodičovské dovolené s druhou dcerou. Byla jsem zaměstnanec do 30. 6. 2013, na mateřské od 25. 4. 2013. Jelikož manžel pracuje v zahraničí, dlouho jsme vyřizovali rodičovský příspěvek, a tudíž jsem musela být od listopadu 2013 hlášena na úřadu práce. Rodičovský příspěvek mi byl přiznán v březnu 2014. Chtěla bych se zeptat na varianty, pokud bych měla třetí dítě, aby mi byl přiznán nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud bych navazovala na současnou rodičovskou, poslední zaměstnání, které bylo do 6/2013, už v tom zřejmě nebude hrát roli? Pokud ne, jak dlouho bych musela být zaměstnaná, abych měla nárok na mateřskou? A jak by to vypadalo, pokud bych se stala OSVČ? Co bych musela splnit, aby mi byl nárok přiznán?

 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Jelikož Vám již pracovněprávní vztah skončil v roce 2013, bude pro další těhotenství rozhodné to, že jste byla evidovaná na úřadu práce. Budete tedy mít při dalším dítěti nárok na rodičovský příspěvek, nicméně na peněžitou pomoc v mateřství („PPM“), kterou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, Vám jako uchazečce o zaměstnání nárok nevznikne, neboť jste nebyla na úřadu práce nemocensky pojištěna.
 
Nárok na PPM by vznikl pouze z ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání a po splnění zákonem stanovených podmínek. Ochranná lhůta pro nárok na PPM činí 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, pokud zaměstnání skončilo v době těhotenství a pokud trvalo alespoň po tuto dobu (trvalo-li po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání), což dle Vámi uváděného nesplňujete.
 
Obecnou podmínkou nároku na PPM je účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. U OSVČ je kromě splnění podmínky účasti na pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech také povinná účast na pojištění po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku PPM.

Daň z přidané hodnoty

Identifikovaná osoba a zpětná registrace
Dne 15. 2. 2014 jsem využil Google AdWords. V tento den jsem na zkoušku poslal 300 Kč. Ovšem nenačetl jsem si nic o identifikované osobě a tak jsem od 15. 2. 2014 do 3. 9. 2014 každý měsíc posílal na reklamu 300 Kč bez zaplacení daně. Celkem se jedná o 2.400 Kč bez DPH. Dne 31. 10. 2014 byla zobrazena poslední reklama a od té doby jsem službu nevyužil. Nyní bych rád však službu využíval dál. Na daneelektronicky.cz je formulář k registraci od 1. 1. 2015 a tak již nemohu provést registraci zpětně. Jak se tedy nyní správně zachovat? Navštívil jsem i FÚ a tam o identifikované osobě nic moc nevědí. Mám podat registraci k datu další platby na Google a platit daně až od toho roku, nebo nějakým způsobem doplatit daň i za rok 2014? Kolik to bude včetně sankcí?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zpětnou registraci za rok 2014 je třeba provést na tiskopise platném pro rok 2014, tj. vzoru č. 5. Starší tiskopisy je možné najít na stránkách Finanční správy v sekci Daňové tiskopisy. Zde je možné naleznout i registrační tiskopis k DPH pro rok 2014 včetně odkazu na jeho elektronickou verzi.
 
Registraci provedete a identifikovanou osobou se stáváte zpětně ke dni přijetí první služby za Google AdWords. Podáte daňová přiznání za rok 2014 zvlášť za každý měsíc, ve kterém jste přijímal služby z EU, tj. ve kterém jste měl reklamu od Googlu. DPH nemusíte podávat za měsíce, kdy jste nepřijímal žádné služby z EU ani třetích zemí, ani sám neposkytoval služby do EU. Nulové přiznání k DPH identifikovaná osoba nemusí podávat (§ 101 odst. 5 zákona o DPH). Dlužné DPH za rok 2014 je možné doplatit naráz jednou částkou.
 
Dále budete za každý měsíc, kdy Vám vznikne povinnost přiznat daň z titulu identifikované osoby, podávat daňové přiznání a platit daň, a to do 25. následujícího měsíce. Za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, Vám vznikne povinnost zaplatit úrok z prodlení z pozdní úhrady DPH. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (viz § 252 daňového řádu).
 
A dále Vám vznikne povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně (za pozdní podání přiznání) ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, a to je-li zpoždění delší než pět pracovních dnů. Pokuta za opožděné tvrzení daně se nepředepíše, pokud je menší než 200 Kč (§ 250 daňového řadu).
 
Jak zaúčtovat fakturu, když se dodavatel nechce „identifikovat“?
Jsem právnická osoba, plátce DPH a mám přijatou fakturu ze Slovenska za služby, se zdanitelným plněním v ČR. Dodavatel na faktuře píše, že je neplátce DPH, ale dle zákona by se měl buď identifikovat, nebo se stát plátcem DPH. Mám fakturu zaúčtovat, tak jak bych účtovala v případě, že by to byl neplátce z ČR, nebo mám fakturu proúčtovat jako reverse charge a uplatnit si DPH jak na vstupu, tak na výstupu? Donutit dodavatele, aby se identifikoval, je bohužel nemožné.
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Jak správně píšete, u služeb je pro určení místa plnění podstatné, zda jde o osobu povinnou k dani bez ohledu na to, zda je nebo není registrovaná k dani. V případě poskytnutí služby osobou povinnou k dani ze Slovenska tuzemské osobě povinné k dani je podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH místo plnění v tuzemsku a příjemce služby má povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. c) bod 1, protože došlo k přijetí služby podle § 9 od osoby neusazené k dani v tuzemsku (§ 4 odst. 1 písm. m). Zároveň máte právo uplatnit nárok na odpočet daně podle § 72 zákona o DPH.
 
Přijetí služby od osoby neregistrované v jiném členském státě vykáže plátce DPH na ř. 12, 13 a nárok na odpočet uplatní na ř. 43, 44. Pokud by došlo k přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě (dodavatel by se stal na Slovensku plátcem daně nebo identifikovanou osobou), vykáže se přijetí služby na ř. 5, 6 a nárok na odpočet na ř. 43, 44 přiznání k DPH.
 
Vyřazení automobilu z obchodního majetku
Podnikatel – fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci. V září 2007 koupil automobil, v technickém průkazu označený jako „nákladní automobil skříňový N1“ (s přepážkou). Zařadil ho do obchodního majetku a uplatnil odpočet DPH ve 4. čtvrtletí 2007. Auto používáno 100% na podnikání. V prosinci 2014 toto auto vyřadil z obchodního majetku následujícím postupem: provedl zápis do karty majetku o vyřazení do osobního užívání k 31. 12. 2014, uplatnil 50 % z daňového odpisu do daňových nákladů. DPH podle výpočtu dle § 78 odst. 5 zákona o DPH vyšla nulová (více než 5 let), takže DPH při vyřazení neodváděl žádnou. Je tento postup z hlediska zákona o daních z příjmů a zejména DPH v pořádku?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Postup uvedený v dotazu je z hlediska ustanovení § 78 zákona o DPH správný. Je však otázkou, zda nemělo být postupováno spíše dle § 13 odst. 4 zákona o DPH, což je můj názor. Podle tohoto ustanovení se za dodání zboží považuje také trvalé použití obchodního majetku pro osobní potřebu plátce. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem použití majetku. V tomto případě se základ daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH a plátce vystaví doklad o použití.
 
Z hlediska zákona o daních z příjmů, pokud poplatník vyřadí hmotný majetek z evidence před 31. 12., může v souladu s ustanovením § 26 odst. 7 uplatnit odpis pouze ve výši poloviny ročního odpisu, pokud nebyl tento majetek zcela odepsán.
 
Lze odvést DPH až po převedení vlastnického práva?
Plátce DPH prodal občanovi vozidlo na základě kupní smlouvy. Kupní smlouva byla uzavřena 1. 12. 2014, cena měla být uhrazena do 30 dnů, ale úhrada proběhla až 19. 1. 2015. V kupní smlouvě je ujednáno, že vlastnické právo přechází na kupujícího až uhrazením kupní ceny. Lze aplikovat § 21 odst. 2 písm. a) zákona o DPH, tedy odvést DPH až 19. 1. 2015, kdy přešlo vlastnické právo? Kdy vystavit fakturu/daňový doklad, pokud je vůbec potřeba jej vystavit (v kupní smlouvě byla ale sjednána cena bez uvedení, zda s nebo bez DPH, myšleno ale konečná i s DPH).
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Dodáním zboží se rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. O dodání zboží se jedná i v těch případech, kdy přechod vlastnictví přechází později, např. až zaplacením. Pokud kupující v tomto případě převezme zboží a může ho využívat jako vlastník, jedná se o dodání zboží již okamžikem převzetí zboží.

Účetnictví

Jak zaúčtovat spotřebitelský úvěr?
„Eseróčko“ si vzalo spotřebitelský úvěr na 5 let (ne od banky). Mám ho zaúčtovat na účet 461, nebo 479?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na účtu 461 – Bankovní úvěry se zachycují střednědobé a dlouhodobé úvěry poskytnuté bankovní institucí, což není tento případ. Doporučuji úvěr spíše zaúčtovat na účet 479 – Jiné dlouhodobé závazky, kde se zachycují ostatní dlouhodobé dluhy, pro které není v předcházejících účtech účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky určen samostatný syntetický účet. Na tento účet se účtují také závazky vyplývající z tichého společenství. Účtuje se zde o závazcích z obchodního i neobchodního styku s dobou splatnosti delší než jeden rok. Analytické účty se vedou podle jednotlivých věřitelů.
 
Lze zaúčtovat „dřevěnou boudu“ na pronajatém pozemku přímo do nákladů?
Společnost s ručením omezeným se rozhodla postavit na pronajatém pozemku vedle své budovy dřevěnou boudu na uskladnění různých věcí. Záměr umístění stavby oznámila na městském úřadě odboru výstavby a tento vydal „souhlas s umístěním stavby – zahradní domek s přístřeškem“. Rozměry 3,5 x 3 m + přístřešek 3 x 4,5 m. Stavba je na betonových patkách. Vzhledem k tomu, že stavba je na pronajatém pozemku a je pořízena v roce 2014, bude se jednat dle nového občanského zákoníku o právo stavby? V nájemní smlouvě uzavřené v roce 2012 na dobu neurčitou je mimo jiné uvedeno, že se zakládá právo provést stavbu budovy společnosti, včetně příslušenství. Jak tuto stavbu zaúčtovat, pokud by celkové pořizovací náklady nepřesáhly 40.000 Kč? Můžeme tento domek zaúčtovat přímo do nákladů? Bude domek hmotný majetek, nebo nehmotný – právo stavby? Popř. do které odpisové skupiny ho zařadit, pokud se bude jednat o dlouhodobý majetek?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V daném případě se podle mého názoru (i s ohledem na uvedený souhlas) jedná o stavbu. Tato stavba je z hlediska zákona o daních z příjmů („ZDP“) hmotným majetkem, a to bez ohledu na výši vstupní ceny. Uvedená stavba se zařadí do odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k ZDP. Zcela jistě nepůjde o 6. odpisovou skupinu, a pokud nepůjde o 4. odpisovou skupinu, zbývá již pouze odpisová skupina č. 5, pokud se nejedná o stavbu dočasnou. V případě nejasností se zařazením lze požádat příslušné odborné pracoviště, které se zabývá zatřiďováním hmotného majetku do odpisových skupin.
 
Pokud jde o účetnictví, podle novely vyhlášky č. 500/2002 Sb. (§ 7 odst. 2 písm. b) se jak stavby, tak i „právo stavby“ vykazuje v rozvahové položce „B.II.2. Stavby“.

Podnikání

OSVČ vedlejší si zřídila datovou schránku jako soukromá osoba
Jsem OSVČ vedlejší, před rokem jsem si zřídila datovou schránku jako soukromá osoba bez IČ. Budu i přesto muset všechna daňová přiznání podávat elektronicky?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
S účinností od 1. ledna 2015 platí, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádného daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání, hlášení a vyúčtování učinit pouze elektronicky – datovou zprávou dle ustanovení v § 72 odst. 4 daňového řádu („DŘ“).
 
V praxi se objevují případy týkající se povinné elektronické komunikace, kdy se názory jednotlivých odborníků na správný postup rozcházejí. I z tohoto důvodu by na nejbližším zasedání Koordinačního výboru daňových poradců mělo proběhnout jednání na téma „Interpretace znění § 72 odst. 4 DŘ“. Doporučuji průběžně sledovat stránky finanční správy, kde jsou zveřejněny zápisy z tohoto jednání.
 
V současné době však správce daně postupuje tak, že pokud má fyzická osoba zpřístupněný jakýkoliv typ datové schránky (tedy i „nepodnikatelskou“), musí veškerou komunikaci uvedenou v § 72 odst. 1 DŘ učinit datovou zprávou. Výjimku tvoří zaměstnanci se zpřístupněnou datovou schránkou, kteří nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a roční zúčtování jim zpracuje zaměstnavatel. To se samozřejmě netýká ostatních případných podání, která musí být správci daně odeslaná datovou zprávou.
 
Na závěr poznamenám, že datovou schránku lze i znepřístupnit, a to na žádost osoby, jíž byla datová schránka zřízena (pokud není zřízena ze zákona).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Tereza
27. 2. 2015 23:03:07
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na problematiku související s placením pojistného u D&O pojištění.
V případě, že pojistníkem bude společnost, bude pojistné daňově uznatelným nákladem a bude plnění z této smlouvy podléhat dani z příjmu?
A jak to bude v případě, kdy pojistníkem bude samotný jednatel a pojistné tak bude platit sám?
Předem velice děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

marie388
26. 2. 2015 17:56:47
ostatní příjmy
Hlášení závadného obsahu

Jitka
25. 2. 2015 22:49:45
Poskytnutí služby a DPH
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
E-stavebniny.cz
Vše pro váš dům, byt a zahradu.
www.e-stavebniny.cz

DAAG s.r.o.
Kompletní služby v oblasti zpracování daní a vedení účetnictví.
www.daag.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
0,015 Kč
23,07 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru