Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 22. díl


Bc. Michaela Sobotková
11. 12. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Musí OSVČ platit solidární daň? Jak správně zaúčtovat haléřové vyrovnání? Máte firemní automobil a nevyužíváte jej, plynou z toho nějaké daňové povinnosti? Na vaše dotazy z online poradny odpovídají odborníci na daně a účetnictví.


 

Daň z příjmů

Nárok na daňové zvýhodnění a daňový bonus
Zaměstnanec si letos vydělal 46.000 Kč brutto a k tomu 7.000 Kč na dohodu o provedení práce u stejného zaměstnavatele. Poté byl uznán dlouhodobě práce neschopným. Letos do práce již nenastoupí. Bude mít za letošní rok nárok na daňové zvýhodnění na dítě a na daňový bonus?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Nárok na daňové zvýhodnění na dítě zaměstnanec mít bude. Na daňový bonus je třeba mít příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, pro rok 2014 je to 51.000 Kč. Do limitu se nepočítají příjmy zdaněné srážkovou daní, což jsou např. příjmy z dohody o provedení práce do 10.000 Kč.
 
Nově od roku 2014 může ale zaměstnanec požádat zaměstnavatele i o potvrzení o příjmech zdaněných srážkovou daní a tyto příjmy si dobrovolně zahrnout do daňového přiznání. Pak se do příjmů pro nárok na daňový bonus budou počítat i příjmy z dohody o provedení práce.
 
V tomto případě by tedy bylo výhodné, aby zaměstnanec požádal zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2014, a to jak o příjmech z pracovního poměru, tak i z dohody o provedení práce, a sám si podal přiznání, ve kterém uplatní nárok na daňový bonus.
 
Brigáda a daňové zvýhodnění
Jsem jediná vyživující osoba žijící ve společné domácnosti s 21letou studující dcerou, na kterou dostávám měsíčně daňové zvýhodnění ve výši 1.117 Kč. V měsíci září pracovala dcera brigádně u mě v práci a podepsala daňové přiznání a já jsem v tomto období nedostala tuto slevu u zaměstnavatele z důvodu, že v jednom měsíci může tuto slevu uplatnit pouze jedna osoba. Je to pravda?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit pouze jeden z rodičů. Jelikož žijete s dcerou ve společné domácnosti, náleží daňové zvýhodnění na dítě Vám. Pokud dcera pracuje na brigádě a podepíše prohlášení poplatníka, může uplatňovat slevu na poplatníka a slevu na studenta. To Vám však nijak nebrání současně uplatňovat na dceru daňové zvýhodnění na dítě a daňový bonus. Sleva na vlastní studium a daňové zvýhodnění na dítě nejsou totéž a mohou být uplatňovány současně.
 
Prodej družstevního bytu
Fyzická osoba koupí družstevní byt (převod členských práv). Výdaje na pořízení 1.000.000 Kč. Byt se souhlasem družstva opraví a zhodnotí. Výdaje za opravy jsou ve výši 1.000.000 Kč. V bytě nebydlí a do dvou let ho prodá. Příjem z prodeje nepoužije na svou další bytovou potřebu. Prodej = příjem za 3.000.000 Kč. Bude zdaňovat jen 1.000.000 Kč? Může si částky za opravy i pořízení bytu dát do výdajů?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
U družstevních bytů se nejedná o jejich přímé vlastnictví, ale o členství v družstvu, s nímž je spojeno právo na užívání daného bytu. Prodej družstevního podílu (převod členských práv a povinností) nebude v tomto případě od daně z příjmů osvobozen, protože fyzická osoba v bytě nebydlela a členství v družstvu bylo kratší než 5 let.
 
To, že fyzická osoba nepoužije příjmy z prodeje družstevního podílu na uspokojení bytové potřeby, není podle mého názoru v tomto případně relevantní, neboť toto možné osvobození se vztahuje jen k převodu členských práv a povinností u bytů, v němž prodávající bydlel.
 
Pokud jde o stanovení základu daně z příjmů z prodeje členského podílu, pak tento prodej se zdaňuje podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů („ZDP“). Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení, přičemž tyto výdaje nesmí převýšit výši příjmu. U převodu členského podílu se za prokazatelně vynaložené výdaje považují podle ustanovení § 10 odst. 6 ZDP nabývací cena podílu v družstvu a dále se základ daně snižuje o výdaje spojené bezprostředně s prodejem podílu, jako jsou poplatky družstvu při prodeji, notářské poplatky, výdaje na právníka za zpracování smlouvy, provize realitní kanceláři apod. Výdaje za opravy a zhodnocení bytu se v případě převodu členského podílu za daňově uznatelné nepovažují.
 
Dům se samostatnými jednotkami a daňové přiznání
Vlastním dům, ve kterém sama bydlím a který také zároveň pronajímám (dům je rozdělen na samostatné jednotky, mám dvě nájemní smlouvy). Ráda bych si ujasnila, jak budu podávat přiznání k dani z příjmů za rok 2014 v tomto případě, abych na nic nezapomněla. Dům je zastaven hypotékou, do přiznání budu uvádět zaplacené úroky z hypotéky a dále využiji pro náklady s pronajatými prostory 30% paušál. Obě nájemní smlouvy specifikují výši nájemného a výši poplatků za služby. První nájemní smlouva řeší všechny poplatky za služby fixně (nelze je rozúčtovat). Zde do příjmu zahrnu nájemné včetně těchto fixních poplatků za služby? Druhá nájemní smlouva má část poplatků na služby fixní (nelze je rozúčtovat), ale elektřinu má zálohově (samostatný elektroměr). Zde do příjmu zálohu na elektřinu nezahrnu?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Pokud jde o uplatnění odpočtu zaplacených úroků, je třeba uvést, že pokud poplatník používá bytovou potřebu nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. Z toho vyplývá, že nelze uplatnit odečet úroků v plné výši.
 
Pokud jde o zahrnování záloh na služby, uplatňuje se postup podle Pokynu GFŘ č. D-6 v tom smyslu, že pokud pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje zálohy na ceny služeb se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje příjmy za tyto služby do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby do daňových výdajů. Jestliže tedy poplatník zahrne tyto platby do nájmu a dále je již s nájemníkem nevypořádá, musí tyto platby zahrnout do zdanitelných příjmů, ale může i z těchto příjmů uplatnit výdaje paušálem.
 
Bude platit OSVČ solidární daň?
OSVČ vede účetnictví. Pokud její hospodářský výsledek za rok 2014 přesáhne 1.300.000 Kč a polovinu rozdělí na spolupracující manželku, bude tato OSVČ platit solidární daň?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Solidární zvýšení daně se podle ustanovení § 16a zákona o daních z příjmů („ZDP“) vztahuje na fyzické osoby, jejichž součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu podle § 7 v příslušném kalendářním období přesáhne limit ve výši 48násobku průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
 
Pro rok 2014 činí limit pro uplatnění solidárního zvýšení daně částku 1.245.216 Kč. Dílčí základ daně se u poplatníků, kteří vedou účetnictví, zjišťuje z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) po případných úpravách podle § 5 a § 23 ZDP. Budu-li vycházet z toho, že uvedený hospodářský výsledek za rok 2014 je již dílčím základem daně podle § 7 ZDP, potom by se na OSVČ skutečně vztahovala povinnost solidárního zvýšení daně, a to ve výši 7 % z částky 54.784 Kč.
 
Podle ustanovení § 13 ZDP může OSVČ vedoucí účetnictví v případě spolupráce druhého z manželů rozdělit na manželku až 50 % výsledku hospodaření před zdaněním (zisku), maximálně ovšem 540.000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, nebo nejvýše 45.000 Kč za každý započatý měsíc této spolupráce. OSVČ z dotazu tedy nemůže rozdělit na spolupracující manželku 50 % zisku, neboť polovina z 1.300.000 Kč činí 650.000 Kč, což překračuje horní hranici možného rozdělení.
 
Může ovšem rozdělit zisk například ze 40 %, čímž se spolehlivě vymaní z pásma pro placení solidární daně. V případě spolupráce manželky se totiž za dílčí základ daně podle § 7 ZDP pro výpočet solidárního zvýšení daně považuje základ daně OSVČ až po rozdělení výsledku hospodaření.

Účetnictví

Jak správně zaúčtovat pojistné na vozidlo?
Jak správně zaúčtovat pojistné na vozidlo? A jak zaúčtovat v případě prodeje vozidla vratku přeplatku na vozidlo?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pojistné se účtuje na účty skupiny 54 – Ostatní provozní náklady. V praxi nejčastěji na účet 548. V souvislosti s pojistným je třeba také upozornit na časové rozlišení prostřednictvím účtu 381 – Náklady příštích období, pokud půjde částečně nebo zcela o pojistné na rok 2015.
 
Příklad: Pojistné 1.000 Kč na období od 1. 12. 2014 do 30. 11. 2015. 1/12, tj. 83,33 Kč, bude zaúčtována předpisem 548/325, 379, 321, zbylých 11/12, tj. 916,67 Kč, bude zaúčtováno 381/325, 379, 321.
 
Vratku přeplatku na pojistném doporučuji účtovat obráceným účetním předpisem, resp. spíše minusovým účetním předpisem. Je však také možné účtovat do výnosů na účet 648.
 
Jak zaúčtovat haléřové vyrovnání?
Jak zaúčtovat haléřové vyrovnání? Např. doklad je na 99,50 Kč, uhrazeno 100 Kč. Jak zaúčtovat oněch 0,50 haléřů?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pro účtování drobných a nevýznamných zaokrouhlovacích rozdílů doporučuji používat účty 548 a 648.
 
Nákup firemního vozidla a jeho zhodnocení
Dne 22. 9. 2014 jsme koupili firemní vozidlo, které jsem zaúčtovala na 042 a budu odepisovat. Téhož dne jsme na vozidle nechali udělat menší servisní práce, jako výměnu oleje a evidenční kontrolu a také jsme na vozidle nechali dodělat tažné zařízení. Mám tyto práce (nebo převážně tažné zařízení) zaúčtovat jako zhodnocení vozidla a také odepisovat?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
K tomu, abyste mohli vozidlo začít odepisovat, je nutné jej nejdříve v souladu s ustanovením § 26 odst. 5 a § 26 odst. 10 zákona o daních z příjmů („ZDP“) uvést do stavu způsobilého obvyklému používání. Tím se myslí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. U nových vozidel je pro splnění povinností stanovených pro užívání nutno vozidlo registrovat podle ustanovení § 6 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
 
Dle dotazu usuzuji, že v daném případě se jednalo o nákup vozidla, které již registrováno bylo, je provozuschopné a má přidělenu státní poznávací značku. V takovém případě je okamžikem uvedení vozidla do užívání přechod vlastnictví k vozidlu převzetím od původního vlastníka. Uvedená výměna oleje a evidenční kontrola se podle mého názoru nedá považovat za zhodnocení vozidla, protože podle § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se nejedná o změnu účelu ani technických parametrů, ale o opravu a údržbu, která není součástí ocenění dlouhodobého majetku. Tažné zařízení je naopak podle stejného paragrafu nepochybně rozšířením vybavenosti a použitelnosti vozidla.
 
Otázkou tedy nyní je, zda náklady vynaložené na tažné zařízení dosáhly ocenění určeného vámi jako účetní jednotkou pro vykazování v položkách B.II.3. rozvahy – Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí. Vzhledem k tomu, že podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. se za náklady vynaložené na technické zhodnocení považuje souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období, je možné, že i když samotné tažné zařízení hodnoty ocenění stanoveného účetní jednotkou nedosáhne, spolu s dalšími zásahy charakteru zhodnocení dokončenými do konce účetního období 2014 nakonec limitu pro zařazení do dlouhodobého majetku dosáhnete. V takovém případě by se technické zhodnocení (úhrn dílčích zhodnocení) stalo součástí vstupní ceny vozidla a odpisovali byste z takto navýšené ceny.

Daň z přidané hodnoty

Faktura v eurech od plátce DPH
Společnost je plátce DPH. Zaměstnanec přivezl z pracovní cesty v Německu fakturu za ubytování v EUR od plátce DPH s vyčíslením DPH v EUR. Jak správně tuto fakturu zaúčtovat z pohledu DPH?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Německá DPH je na faktuře správně. Dle § 10 zákona o DPH je místo plnění při poskytnutí ubytovací služby místo, kde se nachází nemovitá věc. To znamená v daném případě v Německu. Německou DPH nemůžete uplatnit v rámci českého přiznání k DPH. Můžete jedině žádat o vrácení DPH v Německu, pokud jde o dostatečně vysokou částku. Není tedy vhodné účtovat DPH na účet 343.
 
Neuplatněnou DPH lze uplatnit jako daňový náklad z pohledu daně z příjmů. Doporučuji německou DPH účtovat přímo do nákladů spolu s nákladem za ubytování. To znamená účtovat celou částku za ubytování včetně DPH na účet 512. Pro přepočet EUR do CZK použijete kurz ČNB ke dni účetního případu v souladu s účetními předpisy.
 
Pojištění statutárních orgánů a DPH
Firma zaplatila na základě přefakturace od společnosti ve skupině částku za pojištění tří statutárů za pololetí včetně DPH. Ve smlouvě se statutáry má sjednáno přeúčtování nákladů pojištění formou srážky ze mzdy (odměny statutárů). Bude jim tuto částku srážet bez DPH nebo včetně DPH?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Vzhledem k tomu, že dotaz je poměrně stručný a není v něm konkretizováno, o jaké pojištění by se mělo jednat, bude moje odpověď víceméně obecná. S novelou zákona o DPH („ZDPH“) došlo pro účely § 55 ZDPH k zúžení okruhu činností spadajících pod původní kategorii „pojišťovacích a zajišťovacích činností“ ve smyslu zákona o pojišťovnictví. Po novele se tedy osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle § 55 vztahuje již jen na poskytování pojištění a zajištění jako takového bez ohledu na to, kdo je poskytovatelem této služby.
 
Pokud jde o hledisko uplatnění či neuplatnění DPH, teoreticky by samotné přefakturování pojištění vymezeného v § 55 mělo být rovněž osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet daně v případě, kdy plátce vlastním jménem nakoupí pojišťovací službu a dále ji přeúčtuje (přeprodá) jiné osobě. Přitom je důležité, aby tato služba byla pro prodávajícího plátce samostatným plněním (hlavní službou), nebyla vedlejším plněním k jinému (hlavnímu) plnění, nebyla součástí jiného hospodářsky neoddělitelného plnění a nebyla vedlejším výdajem k jinému jím uskutečněnému plnění.
 
Soudě dle toho, že uvádíte, že vám v rámci skupiny bylo pojištění statutárních zástupců fakturováno včetně DPH, jedná se zřejmě o případ, kdy pojištění je jen součástí balíčku dalších služeb a v tom případě nebude spadat do režimu osvobození podle § 55 ZDPH.
 
Vůči statutárním zástupcům by pak podle mého názoru měla firma postupovat podle ustanovení § 36 odst. 11 ZDPH, tedy srážet pojistné z odměn statutárních zástupců v částce včetně DPH bez uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu.

Podnikání

Musí být uzavřena jednatelská smlouva?
Musí mít společnost s ručením omezeným, založená v roce 2013, s pouze jedním společníkem a zároveň jednatelem uzavřenou jednatelskou smlouvu v roce 2014, když nepobírá za tuto funkci žádné peníze? Musí mít tuto smlouvu uzavřenou například na 0 Kč?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V podstatě ani před 1. 1. 2014 nebylo nutné mít uzavřenu mezi společností a jednatelem smlouvu o výkonu funkce jednatele. Na rozdíl od původní zákonné úpravy však od roku 2014 platí, že jednatel má nárok na odměnu za výkon funkce jednatele pouze v případě, kdy je tato odměna sjednána ve smlouvě o výkonu, uzavřené v souladu s ustanovením § 59 odst. 3 zákona o obchodních korporacích („ZOK“). Nebudeme pro tento případ uvažovat situaci, kdy by nárok na odměnu vznikal podle § 59 odst. 4 ZOK.
 
I v případě, kdy nemá jednatel uzavřenu smlouvu na výkon funkce jednatele, a tedy nemá nárok na odměnu, má nadále nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem funkce podle ustanovení § 2436 nového občanského zákoníku.

Daň z nabytí nemovitých věcí, daň darovací, daň silniční

Musíme podat přiznání k dani darovací?
Dvě fyzické osoby jsou společníky ve společnosti s ručením omezeným s podílem 50:50 a základním kapitálem 20.000 Kč. Přibrali dalšího společníka a na valné hromadě rozhodli o rozdělení základního podílu v poměru 34:33:33, což činí 6.800 + 6.600 + 6.600 = 20.000 Kč. Domnívám se, že na „eseróčko“ to nemá žádný daňový dopad, účetně se to promítne jako 411001/411003 a 411002/411003. Jednalo se o bezúplatný převod, nabyvatel je další fyzická osoba. Existuje povinnost podat přiznání k dani darovací? Pokud ano, jak se stanoví základ daně darovací?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Především je třeba uvést, že daň darovací byla spolu s daní dědickou zrušena a obě daně byly začleněny do zákona o daních z příjmů („ZDP“). Z uvedeného vyplývá, že se bude jednat o bezúplatný převod podílu na dalšího společníka. Bezúplatný příjem na straně tohoto společníka bude podléhat dani z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP. Bezúplatné příjmy jsou však podle § 10 odst. 3 písm. d) ZDP osvobozeny od daně, pokud by se jednalo o příjmy nabyté od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší (viz bod 1 tohoto ustanovení), nebo o příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15.000 Kč. Jinak základ daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení a sazba daně činí 15 %.
 
Z uvedeného však vyplývá, že půjde pravděpodobně o příjem osvobozený. Na s. r. o. to skutečně nemá žádný daňový dopad.
 
Odprodej podílu a jeho zdanění
Rozvádím se a manžel mi odprodává svůj podíl domu, ve kterém od roku 2007 společně bydlíme, jedná se o podíl 35%. Jak je to s placením daně? Četla jsem, že by mohl být tento prodej osvobozen od placení daně, ale nevím, zda jsem to pochopila správně.
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Zákon o daních z příjmů („ZDP“) v § 3 stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů. Předmětem daně není ani příjem z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů.
 
V daném případě však musíme použít ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, kdy sice příjem z prodeje je předmětem daně, ale na straně prodávajícího bude při splnění podmínky, že zde prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, od daně osvobozen. To se tedy vztahuje na prodávajícího manžela, na straně manželky k žádnému příjmu nedochází.
 
Jedinou daňovou povinností bude, že úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. V daném případě je poplatníkem převodce (prodávající), jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou, pokud se převodce a nabyvatel v kupní smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel (kupující).
 
Nevyužitý firemní automobil
Společnost s ručením omezeným má v obchodním majetku osobní automobil, který byl k 30. 6. 2014 účetně odepsán. Z důvodu omezení činnosti nemá společnost pro automobil od září 2013 využití, auto nejezdí, což dokazuje stav tachometru, který souhlasí s posledním záznamem v knize jízd ze srpna roku 2013. Plynou pro společnost z této situace nějaké daňové povinnosti?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle ustanovení § 8 zákona o dani silniční vzniká daňová povinnost počínaje kalendářním měsícem, v němž začalo být vozidlo používáno k podnikání, a končí kalendářním měsícem, v němž k podnikání přestalo být používáno. Podle § 9 téhož zákona se daň silniční platí ve výši jedné dvanáctiny roční sazby za kalendářní měsíce od měsíce vzniku daňové povinnosti do konce měsíce, v němž daňová povinnost zanikla včetně. Tedy pokud jste vozidlo pro podnikání naposledy použili v září 2013, pak od října 2013 nepodléhalo toto vozidlo daňové povinnosti k silniční dani.
 
Pokud jde o ostatní daně, pak z hlediska daně z příjmů se podle ustanovení § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů odpisováním rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Tedy teoreticky, pokud jste od října 2013 nepoužívali vozidlo k zajištění zdanitelných příjmů, neměli byste ani případně uplatňovat daňové odpisy vozidla. Ovšem vzhledem k tomu, že vozidlo „zajišťovalo“ zdanitelné příjmy až do září 2013, tedy převážnou část zdaňovacího období, a v budoucnosti může být opět buď používáno k podnikání, případně prodáno, neviděl bych v uznání daňových odpisů správcem daně problém.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Pavel Štejnar
24. 1. 2015 8:46:42
Končíme s podnikáním a postupujeme leasingovou smlouvu jinému subjektu. Smlouva je na 60 měsíců od r. 2011 a zbývá ještě jeden rok. Uplatnili jsme do výdajů za 4 roky splátky + každý rok poměrnou část akontace. Celkem včetně akontace 2.732.670,- Kč. Předmět leasingu je 4 roky starý a částečně opotřebovaný. Chceme jej postoupit za částku nižší, např. 1.000.000,- Kč než 2.732.670,- Kč. Je toto možné bez sankcí ?
Hlášení závadného obsahu

Marie Drbohlavová
Uživatel POHODA
6. 1. 2015 22:02:55
Společník - právnická osoba - poskytl před 1.1.2014 své společnosti s.r.o. bezúročnou půjčku, kterou ale společnost nemůže splatit. Proto se rozhodl nežádat splacení půjčky, ale poskytnout společnosti dobrovolný příplatek mimo základní kapitál. Stačí toto rozhodnutí projevit písemně (podepsáno jednatelem společnosti) a získat písemný souhlas jednatele společnosti, která dobrovolný příplatek získala? Je možné tento dobrovolný příplatek použít na částečnou úhradu ztráty minulých let? Půjčka společníka byla zaúčtována na D249. Ve firmě, která půjčila, byla půjčka zaúčtována na MD 378. Jaké bude účtování dobrovolného příplatku a jak bude účtovat firma, která dobrovolný příplatek poskytla? Děkuji za radu.
Hlášení závadného obsahu

Marie Drbohlavová
Uživatel POHODA
6. 1. 2015 21:33:22
Matka společníka půjčila bezúročně hotovost jeho firmě (s.r.o.) v době před 1.1.2014. 18.1.2014 byla sepsána darovací smlouva, kterou matka převádí svoji pohledávku z půjčky na syna. Bude tento převod pohledávky podléhat dani z příjmů? Vyplývá z této darovací smlouvy nějaká daňová povinnost pro firmu? Půjčka matky byla zaúčtována v syntetice 249. Je možné na základě darovací smlouvy provést zúčtování MD249 a D365? Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Ira
5. 1. 2015 13:33:11
Při poskytnutí služby osobou registrovanou k dph v čr plátci registrovanému v EU (Itálie). Služba bude poskytnuta v čr. Jedná se o kulturní akci. DPH bude účtované podle pravidel pro čr? Nebo nastala nějaká změna s r.2015? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

emy
16. 12. 2014 9:11:38
Dobry den, chci se informovat na co mam narok, kdyz budu podavat danove priznani z prijmu..od 1.1.2014-20.3.2014 jsem byla na materske dovolene, zamestnavatel mi proplacel 14.tis dovolene..Na slevovy bonus na dite narok nemam, to vim..Ale zajima me, kdzy jsem zaplatila na urocich z uveru 26.400, tak jestli ma cenu si to do dan.davat a znama mi rikala, ze nekde vzadu podepisu cestne prohlaseni, ze jsem si nevydelala vice jak 60.tis a ze mi taky neco vrati, tak jak je to? Kazdy mi rika neco jineho..Nemyslim tim slevu na manzelku a manzela..Dekuji za radu
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Věra Zajícová
Vedení a zpracování účetnictví a DE pro malé a střední firmy.
seznam.cz

ATELIÉR MAUR s.r.o.
Výroba, prodej a montáž vánočních dekorací
www.ateliermaur.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru