Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Nový fenomén – rodinný závod


Ing. Mgr. Michal Koudelka
5. 12. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Členové rodiny, kteří se fakticky účastní na vlastním provozu rodinného závodu, mají nárok na „svůj díl“ vytvořeného zisku, a to v míře, která odpovídá množství a druhu jimi vykonané práce.

Foto: Shutterstock

 

Provozování rodinného závodu slouží k obživě rodiny a členové rodiny se fakticky podílejí na jeho provozu. Jaká pro něj platí pravidla? A jak se pohlíží na jeho členy z hlediska zdanění a zdravotního a sociálního pojištění?


 
U rodinného závodu, tak jak ho nyní budeme definovat, se nejedná o příležitostné rodinné sportovní klání, ale předmětem zájmu budou především rodinné finance vzniklé při podnikání a „předcházení sporů“ o ně v určitých případech (včetně ustanovení zákona o bezdůvodném obohacení).
 
To je vlastně onen důvod, proč se rodinný závod objevil v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“) od roku 2014. Inspirací byla Itálie, tedy konkrétně vzor v italském Codice civile (čl. 230 bis) – italském občanském zákoníku (v roce 1975 novelizován a doplněn o ustanovení, která byla „použita“ v NOZ).
 
Podle důvodové zprávy k NOZ navržená úprava usiluje vyplnit prostor, kdy členové rodiny pro rodinný závod fakticky pracují, aniž se jejich práva a povinnosti spravují zvláště uzavřenou smlouvou.“ Předešlou větou je tedy naznačeno, kdy se o rodinný závod jednat nebude, resp. kdy se ustanovení o rodinném závodě nepoužije.
 
Rodinný závod upravuje NOZ v části druhé (v dílu 4 upravujícím povinnosti a práva manželů, v oddílu 1), která se věnuje rodinnému právu, a to v rozsahu § 700 až § 707. Zákonná úprava je nyní v účinnosti teprve tři roky, a tudíž je vcelku krátká doba na to, aby bylo možno konstatovat, zda se tento nový fenomén v českém právním řádu, resp. tak, jak je „napsán“, zcela osvědčil, či jsou potřebné významné legislativní změny.

Provozování rodinného závodu

Provozování rodinného závodu slouží k obživě rodiny a členové rodiny se fakticky podílejí na jeho provozu (vlastní prací se podílejí na vytváření trvalých hodnot). Rodinný závod je tedy charakterizován osobami, které se trvale podílejí na jeho provozování. Obchodní závod je ve vlastnictví některé z definovaných osob. NOZ definuje v § 502 obchodní závod jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.“
 
To znamená, že společně pracují:
  • manželé nebo
  • alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo
  • osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně.
Důvodová zpráva zmiňuje významné právní pravidlo, které je zakotveno i v zákonné úpravě, kdy „je na roveň členu rodiny, který pro rodinný závod trvale pracuje, postaven i ten člen rodiny, který trvale pracuje pro rodinu, tedy se zejména stará o rodinnou domácnost. Jde o důsledné naplnění zásady, že osobní péče o rodinu a její členy má stejný význam jako poskytování majetkových plnění.“ NOZ však nijak nedefinuje pojem „práce pro rodinu“.
 
O rodinný závod se nejedná v případě, že obchodní závod vlastní právnická osoba, jejímiž společníky jsou kromě členů rodiny též třetí osoby.
 
Úprava manželského majetkového práva (tak, jak je upraveno společné jmění manželů – např. manželé si ujednají majetkový režim odlišný od zákonného režimu) se použije přednostně před ustanoveními o rodinném závodu.
 
Osobní povaha účasti člena rodiny na rodinném závodě je zdůrazněna v § 703 NOZ, kdy „účastenství na provozu rodinného závodu se váže na osobu člena rodiny a nelze je přenést na jiného, ledaže se jedná o některého z členů rodiny uvedených v § 700 odst. 1 a souhlasí s tím všichni členové rodiny, kteří již jsou na provozu rodinného závodu zúčastněni.“ Důležité zde je, aby s tímto souhlasili všichni, tedy nikoliv pouze většina členů rodiny.
 
Ustanovení o rodinném závodě se nepoužije, pokud je rodinný závod provozován (vztahy mezi členy rodiny jsou upraveny) na základě:
  • společenské smlouvy (např. při založení s. r. o., kdy je rozdělen smluvně podíl na zisku mezi společníky),
  • smluv o tiché společnosti,
  • smluv uzavřených podle zákoníku práce,
  • dalších smluv majících obdobnou právní povahu – např. smlouva o obchodním zastoupení, zprostředkovatelská smlouva či smlouva příkazní a smlouva o dílo.
Důvodová zpráva k zákonné úpravě ještě kombinuje výše uvedené možnosti na příkladu takto: Závod provozován obchodní společností, jejímiž společníky budou manželé se závazkem k osobnímu výkonu práce, jejich dcera a syn budou pro tuto obchodní společnost pracovat na základě pracovní smlouvy a děd bude tichým společníkem takové obchodní společnosti, budou se práva a povinnosti každého z nich řídit příslušnou smlouvou.“
 
Rodinný závod může vzniknout tehdy, pokud jsou splněny podmínky pro vznik obchodního závodu – soubor obchodního jmění slouží k podnikání (předmět podnikání není rozhodující).

Nárok na podíl na vytvořeném zisku

Členové rodiny, kteří se fakticky účastní na vlastním provozu rodinného závodu, mají nárok na „svůj díl“ vytvořeného zisku (i na věcech z tohoto zisku nabytých a též na přírůstcích závodu), a to v míře, která odpovídá množství a druhu jimi vykonané práce. Je třeba si uvědomit, že jednotliví členové rodiny mohou mít rozdílný názor na „význam a přínos“ jejich práce pro rodinný závod.
 
Zde je nutno podotknout, v souladu s důvodovou zprávou týkající se životní úrovně členů rodiny, že i dítě, které se na provozu rodinného závodu neúčastní (např. z důvodů studijních, zdravotních nebo jiných), nemůže být vyživováno, oblékáno atd. hůře než jeho sourozenec, který v rodinném závodu pracuje.“
 
Vzdát se „svého dílu“ (či pouze jeho části) může jen osoba plně svéprávná (tj. osoba zletilá – dovršení 18 let věku), a to výhradně osobním prohlášením. Toto prohlášení musí mít formu veřejné listiny, např. prohlášení sepsané u notáře – notářský zápis, aby bylo jisté, že zmíněný projev vůle člena rodiny je proveden bez donucení a s rozvahou.
 
Jelikož rodinný závod slouží k obživě rodiny, mohou všichni jeho členové, kteří se podílejí na chodu závodu, rozhodovat o:
  • použití zisku (a jak naložit s přírůstky),
  • záležitosti mimo obvyklé hospodaření,
  • změnách základních zásad závodního provozu nebo jeho zastavení.
Rozhodnutí se přijímají většinou hlasů členů rodiny. K tomuto důvodová zpráva uvádí, že rozhodování ve výše uvedených záležitostech se svěřují celému rodinnému společenství, resp. všem členům rodiny zúčastněným na provozu rodinného závodu bez zřetele na vlastnictví nebo spoluvlastnictví.
 
I když tedy bude rodinný závod např. ve společném jmění manželů, nebude za situace, kdy se na jeho provozování účastní i jejich dcera se svým manželem, prarodiče manžela a bratr manželky, nebudou moci např. o zastavení provozu závodu rozhodnout jen manželé, třebaže jej mají ve společném jmění, ale všichni zúčastnění většinou hlasů – právě proto, že jde o zdroj obživy jich všech a celé rodiny.“
 
Je-li mezi členy rodiny osoba, která není plně svéprávná, pak:
  • u nezletilé osoby ji zastupuje při uvedeném hlasování její zákonný zástupce,
  • v ostatních přídech osobu zastupuje opatrovník.
Z důvodu udržení rodinného závodu v rukou členů rodiny, kteří se při podnikání aktivně angažovali, může člen rodiny, který byl zúčastněný na provozu rodinného závodu, využít:
  • předkupního práva při zcizení rodinného závodu či spoluvlastnického podílu nebo věci, která má podle své povahy a dosavadního určení provozu rodinného závodu trvale sloužit,
  • přednostního práva při dělení pozůstalosti soudem – dle důvodové zprávy se jedná především o případy, kdy má při dědění podle pořízení pro případ smrti dojít k rozdělení pozůstalosti z vůle zůstavitele rozhodnutím třetí osoby.
Účastenství členu rodiny na provozu rodinného závodu zanikne v případě, že:
  • dojde ke zcizení závodu, nebo
  • přestane vykonávat práci pro rodinu (např. dědeček se přestane aktivně starat o rodinný dům, z důvodu věku či zdravotního stavu, kde celá rodina bydlí), nebo
  • přestane vykonávat práci v rodinném závodě, nebo
  • se změní právní důvod, ze kterého pokračuje ve výkonu práce v rodinném závodu (např. uzavření pracovní smlouvy).
Při zániku účastenství člena rodiny na rodinném závodě má „odcházející“ člen rodiny právo na vypořádání svého podílu na zisku. Je-li to ekonomicky opodstatněné, může se „odchodné“ uhradit ve splátkách, a to podle § 706 NOZ v případě, že to bude ujednáno nebo pokud to schválí soud. Není-li pro rozložení platby do splátek rozumný důvod, soud placení ve splátkách neschválí, popřípadě rozhodne o neplatnosti ujednání o splátkách.

Příjem člena rodiny z pohledu daní a pojistného

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) řeší příjem člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu v § 13. Tento člen rodiny je tedy, podle zmíněného ustanovení, spolupracující osobou. V souvislosti s tím lze příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti rozdělit mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, a to za podmínek striktně definovaných v uvedeném ustanovení ZDP.
 
Podle § 13 ZDP u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:
  • podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a
  • částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
Jestliže je spolupracující osobou pouze manžel, příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:
  • podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a
  • částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Pro úplnost je třeba upozornit, že příjmy a výdaje nelze rozdělovat na:
  • dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
  • dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
  • manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, a
  • na a od poplatníka, který zemřel.
Příjem spolupracující osoby se uvede v dílčím daňovém základu podle § 7 ZDP.
 
Člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu, který je spolupracující osobou ve smyslu ZDP, se musí přihlásit k platbám na sociální zabezpečení (u České správy sociálního zabezpečení, dále jen „ČSSZ“) a k platbám na zdravotní pojištění (u své zdravotní pojišťovny). Úhrada minimálních záloh (jakož i doplatků a výše záloh na další období) je postupově stejná jako u OSVČ – vždy záleží na okolnosti, zda se jedná o spolupracující osobu na hlavní či vedlejší činnost.
 
Spolupracující osoba (považovaná tedy za OSVČ) – člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu, musí podat přihlášku k registraci k dani z příjmů FO a dále oznámit zahájení spolupráce na ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Registrace a oznámení o spolupráci musí být učiněny v okamžiku jejího zahájení (nečekat tedy např. až na podání přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu či ČSSZ).
 
Při provozu rodinného závodu prostřednictvím právnické osoby (např. s. r. o.) zdanění zisku proběhne přes korporátní daň (rodinný závod tedy není „novou“ další právnickou osobou, pořád se myslí s. r. o.) a následný podíl na zisku korporace bude zdaněn daní z příjmů fyzických osob, a to srážkovou daní při výplatě zisku.
 
Členům rodiny zúčastněným na provozu rodinného závodu provozovaném právnickou osobou nevzniká právní vztah, z jehož titulu bude přímo hrazeno sociální zabezpečení či zdravotní pojištění (na rozdíl od spolupracující osoby – členu rodiny, která „pomáhá“ podnikající FO – viz výše). Pozor však na povinnost osoby bez zdanitelných příjmů, ta musí (za stanovených podmínek) uhradit zdravotní pojištění v minimální výši, a to každý měsíc. V souvislosti s výše uvedeným je tedy na zvážení i případná účast na dobrovolném důchodovém pojištění.

Závěr

Na závěr uvádím, ještě pro úplnost, citaci z důvodové zprávy k § 707 NOZ: Faktická rodinná společenství se řídí především vlastními zvyklostmi a praxí, jaké jsou v nich zavedeny. Provozování rodinných (obchodních) závodů, zejména zemědělských, navíc podléhá i místním zvyklostem, jakož i zvyklostem uplatňovaným v jednotlivých oborech podnikání. Navržené ustanovení na tuto praxi a zvyklosti odkazuje, ale zároveň stanoví, že zákonná ustanovení o rodinném závodu před nimi mají přednost.“
 
Rodinný závod tedy vzniká „automaticky“ po splnění podmínek uvedených v zákoně. Nakolik je rodinný závod výhodný či nevýhodný, záleží na různých úhlech pohledu. Domnívám se, jak jsem již uvedl na začátku článku, že až letitá praxe ukáže, co vlastně lze pozitivního či negativního na rodinném závodě, resp. jeho zakotvení v NOZ, shledat a následně případně legislativně upravit.


Související článek:
Využití spolupracující osoby v příkladech
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
SQM4.com
Mikroprocesorové ARM moduly řídí, měří, počítají.
www.sqm4.com

Majda-shop.cz
Internetové nákupní centrum vše pro Vaše děti, krásu, domov i kancelář
www.majda-shop.cz

Daňový kalendář

25. 9. 2017 Kontrolní hlášení (za srpen 2017)
25. 9. 2017 Přiznání DPH (za srpen 2017)
25. 9. 2017 Souhrnné hlášení (za srpen 2017)
16. 10. 2017 Silniční daň (3. záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,05 Kč
-0,040 Kč
21,77 Kč
-0,120 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.09.2017

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru