Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Nárok na důchod a mateřskou u podnikatelů


Ing. Filip Sinecký
23. 1. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud matka – podnikatelka nesplní podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, začne ihned od narození dítěte čerpat rodičovský příspěvek.

Foto: Shutterstock

 

Nejen zaměstnanci, ale i podnikatelé odcházejí do důchodu nebo na mateřskou dovolenou. V následujícím článku se proto zaměříme na podmínky a pravidla pro starobní důchod a mateřskou u osob samostatně výdělečně činných.


 
Pokud podnikatelé a podnikatelky svou činnost vykonávají v ČR, odvádí za sebe řádně dávky do státního rozpočtu (daně, sociální, zdravotní a nemocenské), měli by mít stejné podmínky při čerpání peněz od státu ve formě důchodu, mateřské apod. jako všichni ostatní, kteří tyto odvody státu odvádí ze svého zaměstnání. Ne vždy však tomu tak je a podnikatelé mohou být díky nastavení legislativy „sankcionováni“ ve formě nižších dávek a důchodů.
 
V následujícím článku se zaměříme na podmínky a pravidla pro starobní důchod a mateřskou u osob samostatně výdělečně činných („OSVČ“). Jen je třeba upozornit, že nás nečeká podrobný návod, jak si propočíst nebo se vyznat v důchodovém či jiném sociálním systému ČR, ale pouze obecný přehled k tomuto tématu.
 
A to proto, že český důchodový a vůbec celý sociální systém ČR je natolik složitý a komplikovaný, že dát podrobný návod a zohlednit všechny životní situace, které mohou nastat, jednoduše nelze. Nicméně ze zkušenosti lze konstatovat, že pracovníci České správy sociálního zabezpečení („ČSSZ“) či jiných úřadů (úřad práce) jsou ochotní poradit s konkrétní životní situací, do které se můžeme dostat. Proto je nejlépe obracet se s konkrétními dotazy přímo na povolané osoby z dané oblasti na příslušném úřadě.

Důchod u OSVČ

Zatímco pro odvody na sociální pojištění a výpočet důchodu u živnostníků (OSVČ) a zaměstnanců neplatí stejná pravidla, pak naopak se OSVČ týkají stejné podmínky pro přiznání důchodu jako zaměstnanců. To znamená, že musí dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění.
 
Velké množství živnostníků a drobných podnikatelů (OSVČ), kteří odvádějí na sociální pojištění jen minimální odvody, budou mít velmi nízký důchod, téměř o 1/3 pod průměrným důchodem zaměstnanců pracujících za minimální mzdu. Průměrný starobní důchod v Česku je něco málo přes 11 000 Kč a velké množství OSVČ na něj ani nedosáhne.
 
Pro výpočet důchodu je rozhodný osobní vyměřovací základ pojištěnce, který se stanoví jako průměr vyměřovacích základů za rozhodné období, kterým jsou u OSVČ roční vyměřovací základy, ze kterých bylo za dané roky zaplaceno pojistné na důchodové pojištění. Vyměřovací základy se násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, který každoročně stanovuje vláda svým nařízením.
 
Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny druhy důchodů. Procentní výměra odpovídá délce doby pojištění a výši vyměřovacích základů v rozhodném období.
 
Žádost o starobní důchod podává OSVČ sama, nebo v případě nepříznivého zdravotního stavu ji může se souhlasem OSVČ podat i rodinný příslušník, nebo na základě plné moci také zmocněnec. Žádost sepisují příslušné okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu. Při podání žádosti o starobní důchod si žadatel rovněž zvolí způsob výplaty důchodu, který lze kdykoliv později změnit, a to bezhotovostně na bankovní účet, v hotovosti prostřednictvím České pošty a také do ústavu sociální péče.
 
Přehled o dobách pojištění, které o klientech eviduje ČSSZ, lze získat z informativního osobního listu důchodového pojištění („IOLDP“), který obsahuje kromě dob důchodového pojištění, popřípadě náhradních dob pojištění, přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob.
 
Osobní vyměřovací základ je u OSVČ rozdílný od zaměstnanců. Osobní vyměřovací základ zaměstnance je průměrná hrubá měsíční mzda zúčtovaná zaměstnavatelem. Osobní vyměřovací základ pro OSVČ není zisk, ale jen polovina daňového základu.
 
V důsledku toho, pokud by OSVČ chtěla mít stejný vyměřovací základ jako má zaměstnanec, kterému se počítá celá výše zaúčtované mzdy, musela by ročně vydělat řádově 5× více, aby jí po uplatnění výdajových paušálů v daních z příjmů fyzických osob a výpočtu vyměřovacího základu zbyla stejná částka jako zaměstnanci. To je pro představu u zaměstnance příjem cca 300 000 Kč ročně a u OSVČ řádově 1 500 000 Kč.
 
Rozdíl je daný na druhou stranu ale také výší odvodů, kolik hradí za sebe zaměstnanec (6,5 %) a k tomu přispívá jeho zaměstnavatel (21,5 %) oproti odvodům OSVČ při minimálních zálohách necelé 2 000 Kč. Při měsíčním příjmu kolem 30 000 Kč je odvod u zaměstnance opět zhruba 5× vyšší než minimální zálohy u OSVČ.
 
Pokud OSVČ dostává řádný starobní důchod, může dál vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. V případě „předčasného“ starobního důchodu, do dosažení důchodového věku, náleží jeho výplata pouze v případě, že samostatná výdělečná činnost není vykonávána v rozsahu zakládajícím povinnou účast na důchodovém pojištění.
 
Výše důchodu záleží na výši odváděných záloh a doplatků během celého rozhodného období. Proto podnikatelé s minimálními odvody musí počítat taktéž s minimálním důchodem.
 
Dle Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v roce 2014 za zaměstnance ročně odvedeno na pojistné na důchodové pojištění průměrně 76 116 Kč, zatímco za OSVČ průměrných 32 184 Kč. Z toho vyplývá, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ vykonávajících hlavní činnost většinou výrazně nižší než vyměřovací základ zaměstnanců.
 
Jen pro představu, pokud si OSVČ bude hradit pouze zákonné minimum odvodů na sociální pojištění, bude mít základ pro výpočet důchodu kolem 5 000 Kč a výše starobního důchodu bude necelých 6 000 Kč.
 
Na druhou stranu, pokud bude vyměřovací základ ve výši dvojnásobku minima, kdy základ pro výpočet důchodu bude cca 10 000 Kč, pak důchod bude něco málo přes 9 000 Kč.
 
Pokud by OSVČ měla dosáhnout na důchod, který se pohybuje kolem dnešního průměru, musela by platit na zálohách čtyřnásobek minima. Základ pro výpočet důchodu by pak činil kolem 20 000 Kč a důchod necelých 12 000 Kč.

Mateřská a rodičovská dovolená u OSVČ

Stejně jako v předchozí části týkající se důchodů u podnikatelů, i zde se poohlédneme za možnostmi podpory pro podnikatele, tentokrát spíše pro podnikatelky, a to v době mateřské dovolené. Zde je však poměrně větší disproporce mezi ženami zaměstnankyněmi a ženami podnikatelkami. A to mimo jiné i díky tomu, že tato dávka je závislá na předchozích odvodech nemocenského pojištění. A tady je právě ten výrazný rozdíl mezi zaměstnankyněmi a podnikatelkami.
 
Zaměstnaná žena má ze zákona povinně hrazené nemocenské pojištění od zaměstnavatele, zatímco u podnikatelů jsou odvody do nemocenského pojištění dobrovolné. Proto podnikatelka, která si nehradí žádné nemocenské pojištění, nemůže počítat ani s peněžitou pomocí v mateřství („PPM“).
 
Vzhledem k tomu, že rodičovství je spojeno z pohledu pobírání dávek s více možnostmi a variantami, jak své sociální nároky uplatnit, nejprve si řekneme základní rozdíly a kritéria mezi mateřskou a rodičovskou.
 
Mateřská neboli peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění, a proto ji pobírá pouze plátce nemocenského pojištění (lhůty a frekvence placení viz níže v článku), a to od 6. až 8. týdne před termínem porodu stanoveným lékařem a po dobu celkem 28 týdnů. Žádá se o ni na místně příslušné správě sociálního zabezpečení na formuláři od ošetřujícího lékaře (gynekologa) a v průběhu jejího trvání nelze vykazovat příjmy z podnikání.
 
Rodičovská neboli rodičovský příspěvek náleží rodiči (matce či otci), který o dítě pečuje, a to buďto hned po porodu potomka (není-li nárok na mateřskou), nebo navazuje po skončení mateřské maximálně do 4 let věku dítěte a není navázán na předchozí odvody nemocenského pojištění. Žádá se o něj na místně příslušném úřadu práce na odboru státní sociální podpory. Jeho výše činí maximálně 220 000 Kč a v průběhu trvání rodičovské dovolené lze podnikat jako OSVČ s vedlejší činností.
 
Dávky od státu v době rodičovství jsou různé, ale nikoliv vše pro všechny. PPM neboli mateřskou pobírají ženy nejdříve od začátku osmého a nejpozději od začátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu určeného lékařem. Žena před porodem by se měla sama nahlásit na ČSSZ a sdělit termín porodu. Pokud tak neučiní, považuje se automaticky za začátek mateřské šestý týden před porodem.
 
PPM žena dostává celkově do doby trvání 28 týdnů při narození jednoho dítěte. Při vícečetném porodu se tato doba prodlužuje (37 týdnů u vícečetných porodů).
 
Ženy podnikatelky (OSVČ) mají nárok na mateřskou za podmínek, že v průběhu posledních dvou let, resp. 730 dní před nástupem na mateřskou dovolenou, platily nemocenské pojištění alespoň 270 dní s tím, že nejméně 180 dní musí být v období jednoho roku před nástupem. Do této doby se počítá i doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole či na konzervatoři. Pokud by tyto podmínky nesplnila, dostane hned po narození dítěte rodičovský příspěvek (rodičovskou). Tento rodičovský příspěvek standardně navazuje na PPM, ale ženy bez nároku na PPM ho dostávají rovnou.

V průběhu pobírání mateřské nesmí od prvního dne nástupu OSVČ fakturovat ani osobně vykonávat podnikatelskou činnost, jinak o mateřskou přijde. Nicméně to neznamená, že by bezpodmínečně OSVČ čerpající mateřskou dovolenou musela svou živnost přerušit nebo ukončovat. Pokud ji nebude vykonávat osobně, ale např. přes své zaměstnance, nebo spolupracující osobu, lze pokračovat v živnosti i v tomto období. Ale fakturačně by žena na mateřské neměla nikde figurovat. Po dobu pobírání mateřské tak jako tak platí odvody na sociální a zdravotní pojištění stát.
 
Důležité ovšem je nahlásit alespoň přechod z hlavní činnosti na činnost vedlejší na živnostenském úřadě a patřičnou změnu i na příslušné zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.
 
Po skončení mateřské a během navazující rodičovské dovolené již podnikání omezeno není. Rodič pouze musí zajistit celodenní péči o svého potomka. Vzhledem k tomu, že hlavní činností je pobírání rodičovského příspěvku z pohledu sociálního a zdravotního pojištění a podnikání je jako činnost vedlejší, nevztahuje se po tuto dobu povinnost ženy OSVČ platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ty se počítají dle skutečné výše dosažených příjmů a mohou být i nižší, než jsou minimální zálohy pro OSVČ s hlavní činností.
 
Pokud žena nedosáhne na mateřskou z důvodu buďto nulových, nebo nízkých odvodů na nemocenské pojištění, může „vzít na sebe“ mateřskou a její výpočet otec dítěte. Ten na ni může nastoupit nejdříve v sedmém týdnu po narození dítěte po skončení tzv. šestinedělí a bude mu vyplácena po dobu 22 týdnů. Důležité je, že i když bude příspěvek na otce, nepřijde o možnost výdělku. O dítě se může starat nadále matka a otec může být stále ekonomicky aktivní.
 
Pokud matka – podnikatelka nesplní podmínky pro nárok na PPM, začne ihned od narození dítěte čerpat rodičovský příspěvek, a to automaticky v nejpomalejší (čtyřleté) variantě. V současné době se jedná o tom, že by mohly tyto matky čerpat rodičovský příspěvek i v kratší variantě, ale tato změna zákona zatím nebyla schválena.
 
Při splnění podmínek (tj. placení nemocenské v předepsané výši a po předepsanou dobu) navazuje na mateřskou rodičovská dovolená. Bez ohledu na délku trvání je její čerpání pro každého ve výši 220 000 Kč, a to maximálně do 4 let věku dítěte. Rychlost varianty si volí matka či otec sami v závislosti na předchozích odvodech nemocenského.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Tereza
19. 2. 2018 14:19:24
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak se má nárok na mateřskou u podnikatelů - jednatelů/společníku v s.r.o.
Podléhá smlouva o výkonu fce nároku na mateřskou (v případě, že se za jednatele platí sociální i zdravotní poj.)? Předem děkuji za vysvětlení.
Hlášení závadného obsahu

Jolana
7. 3. 2017 9:45:19
A jsme přesně u toho, srovnávají se jablka s hruškama. Já jako účetní nemůžu mít tolik firem, abych z nich měla příjem 1.500.000Kč ročně pro srovnání se zaměstnancem se mzdou 300.000 ročně. Za mě nikdo ty "srovnatelné" odvody nedoplatí. Nikdo se mě neptá, zda jsem nemocná, DPH a KH nečeká. Dovolená jen výjimečně a důchod 8000 Kč. Z čeho to navíc mám platit?
Hlášení závadného obsahu

Rolfin
23. 1. 2017 13:14:53
No a je to tady. OSVČ budou mít důchod nějakých 6.000Kč měsíčně a komu to nestačí, musí "makat až do smrti". Nebo taky nemusí. Stačí se zajímat o investice, do nemovitostí na pronájem nebo na kapitálových trzích. A když to OSVČ udělá včas, nemusí posílat ani tak velké peníze a renta, kterou bude dostávat ze svých investic, mu pokryje jeho potřeby aby se na důchod nemusel spoléhat.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
RenPep Ekonomia, s.r.o.
Firma s více než dvacetiletými zkušenostmi s vedením účetnictví.
www.renpep.cz

Účetní daňová kancelář
Společnost zabývající se účetnictvím a službami s nemovitostmi.
www.ucetni-danova-kancelar.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru