Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Dluh na pojistném může vést ke zrušení živnosti


Ing. Michaela Martínková, CA
20. 3. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Neuhrazením sociálního pojištění se nejenže zvyšuje finanční náročnost v podobě penále z neuhrazených částek, může však dojít také ke zrušení podnikání.

Foto: Fotolia

 

Podnikatelé, kteří mají dluhy na sociálním či zdravotním pojištění, by se měli mít na pozoru. Živnostenský úřad může totiž zrušit živnostenské oprávnění těm OSVČ, které pojistné neplatí.


 
Pokud se podnikatel dostane do situace, že je dlužníkem sociálního pojištění, mohl by se začít obávat toho, že příslušná správa sociálního zabezpečení pošle živnostenskému úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění tohoto podnikatele.
 
Toto ustanovení zahrnuje § 58 odst. 3 živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb.). Zákon konkrétně hovoří o neplnění závazků vůči státu, ale z logiky věci je zřejmé, že příslušnou správu sociálního zabezpečení budou zajímat právě dluhy z titulu sociálního pojištění.
 
Vedle povinnosti hradit penále je tato možnost tedy dalším nepříjemným důsledkem neplacení sociálního pojištění.
 
Podnikání bez příslušného živnostenského oprávnění s sebou nese další neblahé důsledky – vysoké pokuty, nemožnost uplatnit výdajové paušály, dodanění pohledávek a zásob u fyzických osob apod.

Dodatečná úhrada dlužného pojistného nepomůže

Dodatečná úhrada dlužného pojistného vůči správě sociálního zabezpečení poté, co živnostenský úřad vydal rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, nemůže již pravomocné rozhodnutí vrátit zpět.

Podnikatel si tak na nové živnostenské oprávnění musí počkat minimálně 3 roky. To je lhůta, kterou stanoví živnostenský zákon jako minimální dobu, kdy nemůže být ohlášena ohlašovací živnost nebo podána žádost o udělení koncese přímo v daném oboru nebo oboru příbuzném.
 
Kdyby podnikatel žádal o udělení koncese v jiném oboru, může to učinit po 1 roce po právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

Zákaz provozovat živnost se může dotýkat i jiných osob

Zákaz provozovat živnost se může dotýkat i jiných osob než přímo fyzické či právnické osoby, které bylo živnostenské oprávnění pro neplnění závazků vůči státu zrušeno. Živnost nemůže provozovat ani právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, které bylo živnostenské oprávnění zrušeno.
 
Pokud se tedy podnikatel OSVČ domnívá, že po rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění své fyzické osoby se stane jednatelem v s. r. o. a převede své podnikání do této formy, pak jej dostihne právě ustanovení o nemožnosti takového počínání, jak stanoví živnostenský zákon.
 
Dokonce nebude moci provozovat živnost ani fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti vedoucí ke zrušení živnostenského oprávnění pro neplacení závazků vůči státu této právnické osoby.
 
Členové orgánů by se mohli určitým způsobem vyvinit, pokud by dotyční prokázali, že vynaložili veškeré úsilí k zabránění porušení povinnosti vyplývající z neplacení sociálního zabezpečení.

Řízení zahájí živnostenský úřad

Neexistuje žádná veřejná statistika, kolik návrhů již správa sociálního pojištění podala, aby došlo následně ke zrušení živnostenského oprávnění. Sama bude především usilovat o úhradu dlužné částky, kterou za podnikateli eviduje.
 
Má ale v rukou i další nástroj, jak účinně bojovat proti neplatičům, kteří neplní svoje závazky. A informaci o tom, že na příslušný živnostenský úřad zaslala návrh na zrušení, nemusí podnikateli vůbec sdělovat. Celé řízení zahájí živnostenský úřad, před kterým celé řízení probíhá.

Vše výše popsané, co se týká možnosti zrušení živnostenského oprávnění, platí i při dluhu na pojistném z titulu zdravotního pojištění. Podnět živnostenskému úřadu může dát i příslušná zdravotní pojišťovna, pokud podnikatel nehradí pojistné. Tato možnost nevyplývá z živnostenského zákona, ale přímo ze zákona o veřejném zdravotním pojištění, konkrétně § 40 odst. 11 zákona č. 48/1997 Sb.
 
Tím však rozdílnost končí a důsledky neplacení zdravotního pojištění jsou totožné s důsledky neplacení pojištění sociálního. Žádost o zrušení živnostenského oprávnění z důvodu dluhu na pojistném tedy může přijít i ze strany zdravotní pojišťovny, když ve své evidenci nalezne podnikatele, který zdravotní pojištění nehradí.
 
Závěrem lze konstatovat, že neplnění povinností ve vztahu ke státu může na podnikatele dopadnout z místa, odkud by to ani nečekal. Nejenže se neuhrazením sociálního pojištění zvyšuje finanční náročnost v podobě penále z neuhrazených částek, ale může dojít fakticky k likvidaci podnikání, pokud by se správa sociálního zabezpečení rozhodla využít svého práva, daného živnostenským zákonem, a navrhnout živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Hračky a dětské zboží
Originální a kvalitní hračky, dětská zavazadla a památeční předměty!
www.boom-vision.cz

Business ekonomy, s.r.o.
účetní služby
www.businessekonomy.cz

Daňový kalendář

25. 7. 2019 Souhrnné hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
-0,040 Kč
22,76 Kč
-0,055 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru