Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – I. část


Ladislav Kandler, DiS.
17. 4. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Skutečnost, zda se bude jednat o hlavní či vedlejší podnikatelskou činnost je poměrně důležitá. A to zejména z důvodu povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Foto: Fotolia.eu

 

Jaké jsou rozdíly mezi hlavní a vedlejší samostatně výdělečnou činností? Kdy je naše činnost považována za hlavní a kdy za vedlejší? Co to konkrétně pro každého podnikatele znamená? Na tyto a další oblasti se zaměříme v našem článku.


 
Pokud jste podnikateli, výrazy hlavní a vedlejší činnost jsou pro vás jistě známými pojmy. Před zahájením své podnikatelské činnosti každý zodpovědný člověk sestavuje finanční rozvahu, na základě které může rozpoznat, zda se mu jeho plánované podnikání vyplatí, či nikoliv. Mezi základní otázky by mělo patřit i to, jaké měsíční pravidelné výdaje musí vynaložit.
 
Skutečnost, zda se bude jednat o hlavní či vedlejší podnikatelskou činnost je v této oblasti velmi důležitá, a to zejména z důvodu povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ty představují jednu z nejdůležitějších položek rozpočtu každého podnikatele.
 
Co se týče založení živnosti a následné nahlašovací povinnosti na živnostenský úřad či jiné instituce, postup je v obou případech zcela stejný. V případě plánovaného zahájení podnikatelské činnosti, ať už hlavní či vedlejší, doporučujeme seznámit se s články Průvodce začátkem podnikání a Nejčastější omyly při zahájení podnikání.

Kdy je naše podnikání hlavní činností

Představme si nyní konkrétní situaci. Vzpomeňme si z předchozích dílů článků na pana Jaromíra. Ten dlouhou dobu nemohl najít zaměstnání, a proto se rozhodl, že bude podnikat.
 
Pan Jaromír není nikde zaměstnaný, ani nedosahuje žádného jiného příjmu (např. invalidního důchodu). Podnikání bude pro něj jediným zdrojem obživy. A právě z toho důvodu bude jeho podnikání považováno za hlavní činnost.

Zdravotní a sociální pojištění při výkonu hlavní činnosti

Co to pro pana Jaromíra znamená vzhledem k odvodům na zdravotní a sociální pojištění? Od měsíce, ve kterém zahájil svou podnikatelskou činnost, se na základě podané přihlášky k uvedeným institucím stává plátcem povinných minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění.
 
Nezáleží přitom na tom, zda podnikání zahájil 1. či 15. dne v měsíci. To vyplývá i z nejčastějších dotazů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) uvedených na oficiálních stránkách České správy sociálního zabezpečení: „OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění aspoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti.“
 
V roce 2013 činí povinné minimální měsíční zálohy:
  • na sociální pojištění 1.890,- Kč a
  • na zdravotní pojištění 1.748,- Kč.
V souvislosti se zavedením účasti na důchodovém spoření pak platí, že pokud je OSVČ účastna důchodového spoření v tzv. II. pilíři důchodového zabezpečení, pak činí minimální záloha na pojistné:
  • při výkonu hlavní činnosti 1.696,- Kč a
  • při výkonu vedlejší činnosti 679,- Kč (tj. 26,2 % z měsíčního vyměřovacího základu).
Zjednodušeně lze tedy říci, že podnikání je považováno za hlavní činnost vždy, když neexistují důvody pro to, aby byla naše podnikatelská činnost považována za vedlejší.

Kdy je naše podnikání vedlejší činností

Nyní se zaměříme na oblast, jež se týká důvodů pro to, kdy je naše podnikání považováno za vedlejší činnost. Důležitou zákonnou úpravu tvoří zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
 
Z § 9 odst. 6 tohoto zákona vyplývá, že samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ zároveň v kalendářním roce:
  • vykonávala zaměstnání,
  • pobírala invalidní důchod (či vznikl nárok na jeho výplatu) nebo jí byl přiznán starobní důchod,
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
  • osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
  • osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupních II až IV, pokud se jedná o osobu blízkou nebo jde o osobu, jež není osobou blízkou a zároveň žije s OSVČ v domácnosti,
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
  • byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a) tohoto zákona.
Aby mohlo být podnikání považováno za výkon vedlejší činnosti, je potřeba výše uvedené skutečnosti doložit na příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Musí se tak učinit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Sociální a zdravotní pojištění při výkonu vedlejší činnosti

Pokud tedy patříme do některé z výše uvedených kategorií osob, získáváme tím nejednu výhodu v souvislosti s placením zdravotního a sociálního pojištění.
 
Tou první výhodou je skutečnost, že v prvním roce svého podnikání, coby z titulu výkonu vedlejší činnosti, nemáme povinnost odvádět povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
 
Druhou výhodou je to, že v dalším roce podnikání nám budou stanoveny zálohy na zdravotní a sociální pojištění ze skutečně dosaženého zisku, na rozdíl od hlavní činnosti, kdy je povinnost odvádět zálohy v minimální předepsané výši, i kdyby náš zisk byl pouze několikatisícový.
 
Co se týče sociálního pojištění, zde platí, že v případě nízkého zisku nejsme ani v dalším roce povinni hradit žádné zálohy. Možná si kladete otázku, jak stanovit, co je pro potřeby placení záloh z vedlejší činnosti považováno za nízký či vysoký zisk.
 
Pro tyto potřeby je mezi lidmi často používaný a zažitý pojem „rozhodná částka“ nebo „minimální zisk“. Pro zdaňovací období roku 2013 je tímto limitem částka 62.121,- Kč. Pokud v roce 2013 tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji při výkonu vedlejší podnikatelské činnosti nepřesáhne tuto hranici, nemusíme platit zálohy na sociální pojištění na další rok.
 
Pokud jsme však některý měsíc nepodnikali, například jsme začali s podnikáním v polovině roku, je potřeba výše zmíněný limit snížit o 1/12, a to za každý takovýto měsíc.
 
V případě, že tuto částku přesáhneme, jsou nám stanoveny zálohy na sociální pojištění, a to z dosaženého zisku. Minimální výše takovéto zálohy při výkonu vedlejší podnikatelské činnosti činí pro rok 2013 částku 756,- Kč. Jak jsme uvedli výše, pokud jsme účastni důchodového spoření v tzv. II. pilíři důchodového zabezpečení, pak činí minimální záloha na pojistné při výkonu vedlejší činnosti 679 Kč.
 
Trochu odlišné je to v případě zdravotního pojištění. Zde opět platí, že v případě prvního roku podnikání není nutné hradit jakékoliv zálohy na zdravotní pojištění, pokud je naše činnost považována za vedlejší.
 
Po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za předchozí období nám budou stanoveny minimální zálohy, které však budou korespondovat s výší našeho zisku. Výsledné zálohy se v takovém případě většinou pohybují v řádech stokorun.
 
V této souvislosti je důležité upozornit i na skutečnost, že uvedené zálohy je nutné platit ve všech zmíněných případech, kdy jsme považováni za osoby vykonávající vedlejší činnost. Často se v naší účetní a daňové praxi totiž setkáváme s chybným názorem, jako například: „Jsem přeci student, za mě platí zdravotní pojištění stát.“ To je samozřejmě pravda, ale nic to nemění na skutečnosti, že v případě podnikání nám často vzniká povinnost „doplácet“ si zdravotní pojištění ze svého dosaženého zisku.
 
To pochopitelně platí i pro invalidní důchodce, starobní důchodce či osoby pečující o osoby blízké dle stanovených podmínek. Jsme-li tedy podnikatelé, nezaměřujme se pouze na svá práva a nezanedbávejme své povinnosti.


Související články:
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – II. část
Průvodce začátkem podnikání
Nejčastější omyly při zahájení podnikání
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Holeček Jan
29. 9. 2015 11:04:41
Budu si dělat vedlejší živnost. V prvním roce nemám povinost odvadět zdrav. a soc. a jak je to z Daní z přijmu?
Hlášení závadného obsahu

Anettik
16. 3. 2015 12:13:48
Mohli byste mi prosím poradit, z jakého ustanovení přímo vyplývá:
"Tou první výhodou je skutečnost, že v PRVNÍM roce svého podnikání, coby z titulu výkonu vedlejší činnosti, nemáme povinnost odvádět povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění." Děkuji Vám za pomoc
Hlášení závadného obsahu

Jituš
6. 3. 2015 8:28:21
tsvetan ivanov: Vždyť to máte všechno popsané v článku. :-)
Hlášení závadného obsahu

tsvetan ivanov
5. 3. 2015 18:17:12
Dotaz do paní Alena prosím vás jestli by stě mohla mi vysvětlit vše o vedlejší činnost jak mám začít a jak postupovat jaké jsou výhody a jaké e mínus tady je můj mail tsvetanivanov.88@gmail.com děkuji pěkně
Hlášení závadného obsahu

Alena
4. 3. 2015 23:22:42
pro tsvetan ivanov:budete mít stále vedlejší pracovní činnost, důležité je, zda vám na HPP platí zdravotní pojištění, to platí, takže budete mít vedlejší činnost, pokud si vyděláte více na vedlejší činnosti než na HPP, tak budete muset doplatit SP pojištění
Hlášení závadného obsahu

tsvetan ivanov
3. 3. 2015 19:09:32
Hlavou mi vrtá ještě jedna otázka: Dejme tomu, že na HPP pobírám plat 12 000 Kč hrubého. Tzn., že za 3 měsíce vydělám 36 tisíc. Mohu si na vedlejší SVČ vydělat víc, jak tuto částku? Budu i po překročení částky stála osoba s vedlejší samostatně výdělečnou činností?

Děkuji za reakci.
Hlášení závadného obsahu

Alena
14. 2. 2015 6:11:38
pro Radima z 4.1.2015: odpověď je, že už to nebude uznáno jako vedlejší činnosti, protože studujete dálkové studium, pokud by jste studoval na denní, tak by to stále šlo, takhle je vaše podnikání povážováno jako hlavní.
Hlášení závadného obsahu

radim
4. 1. 2015 21:59:52
Dobrý den, chci se zeptat zda-li se má výdělečná činnost považuje stále za vedlejší pokud studuju dálkově VŠ a ročně si vydělám cca 310 000 Kč. Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Václav
22. 10. 2014 16:14:09
Kráťa: Dobře, děkuji. Nebyl jsem si jistý, jestli při větším výdělku jako vedlejší SVČ pro mě nebudou platit nějaké speciální povinnosti. Ale jsem rád, že někdo reaguje a pomůže. Ještě jednou díky.
Hlášení závadného obsahu

kráťa
22. 10. 2014 16:01:28
Václav: Nikdy jsem neslyšel o tom že by byl výdělek na vedlejší SVČ omezený. :)
Hlášení závadného obsahu

Václav
22. 10. 2014 15:26:12
Mockrát děkuji za odpověď. Moc mi to pomohlo.
Hlavou mi vrtá ještě jedna otázka: Dejme tomu, že na HPP pobírám plat 12 000 Kč hrubého. Tzn., že za 3 měsíce vydělám 36 tisíc. Mohu si na vedlejší SVČ vydělat víc, jak tuto částku? Budu i po překročení částky stála osoba s vedlejší samostatně výdělečnou činností?

Děkuji za reakci.
Hlášení závadného obsahu

kráťa
22. 10. 2014 12:38:47
Václav: Je to od října 2014 až do října 2015.
Hlášení závadného obsahu

Václav
21. 10. 2014 10:01:09
Dobrý den, založil jsem si vedlejší živnost 15. 10. 2014.V prvním roce podnikání dle příspěvku nemám povinnost odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Je tím míněn rok od založení živnosti, nebo rok 2014?

Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Stanislava
9. 10. 2014 16:56:49
Dobrý den, syn, který se mnou žije ve společné domácnosti, vykonává vedlejší činnost. Pokud by příjmy rozdělil na mě jako na spolupracující osobu (max.30%), jsem povinna platit zdravotní pojištění, když pečuji o postiženou dceru ve 3 stupni závislosti?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Aleš Cichy
Vedení účetnictví a daňové evidence
tiscali.cz

Eco Prosper s.r.o.
Vedení účetnictví za rozumné ceny.
www.ecoprosper.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru