Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Které daně se týkají podnikatelů v ČR?


Bc. Zuzana Bartůšková
6. 5. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Největším problémem pro začínající podnikatele bývá správné určení výše obratu.

Foto: 123RF

 

Jednou z věcí, které musí každý podnikatel vyřešit mezi prvními, jsou povinnosti vůči státu v oblasti daní. Jaké daně v České republice máme a v jakém okamžiku je má podnikatel řešit, si ukážeme v tomto článku.


 

Daň z příjmů

Daň, kterou musí řešit každý podnikatel již od začátku podnikání, je daň z příjmů. Fungování daně z příjmů upravuje zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Daň z příjmů se dělí na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň z příjmů fyzických osob platí v nějaké podobě téměř každý ekonomicky aktivní občan, ať už jako podnikající fyzická osoba – tzv. OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), zaměstnanec, nebo pronajímatel nemovitosti.

Daň z příjmů platí podnikající právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, tj. společnost s ručením omezeným (s. r. o.), akciová společnost (a. s.), družstvo a částečně komanditní společnost (k. s.). Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) nedaní své příjmy jako právnická osoba, ale každý ze společníků ve svém vlastním přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Daň z příjmů právnických osob musí řešit i právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání.

Přiznání k dani z příjmů se podává jednou ročně, a to do 1. 4. následujícího roku, tzn. přiznání za rok 2019 se podává do 1. 4. 2020. Pokud přiznání podává daňový poradce, advokát nebo v případě, že má právnická osoba povinný audit, je termín pro podání přiznání 1. 7. následujícího roku. Ve stejné lhůtě je splatná daň, resp. doplatek daně.

Zálohy na daň z příjmů platí poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, a to jak v případě daně z příjmů fyzických, tak právnických osob. Předmětem daně z příjmů jsou příjmy peněžní i nepeněžní.

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:
  • příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) – tj. z podnikání,
  • příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) – tj. ze zaměstnání,
  • příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) – jde např. o úroky z úvěrů a zápůjček,
  • příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a
  • ostatní příjmy (§ 10 ZDP).
Fyzická osoba podává přiznání místně příslušnému finančnímu úřadu dle svého trvalého bydliště. Na příslušnost k finančnímu úřadu nemá u fyzické osoby vliv místo podnikání nebo provozovna zapsaná v živnostenském rejstříku.

K dani z příjmů fyzických osob se poplatník musí zaregistrovat do 15 dnů ode dne, ve kterém:
  1. započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti nebo
  2. přijal příjem ze samostatné činnosti.
Přihlášku k registraci k dani z příjmů je možné vyřídit na živnostenském úřadě při ohlašování živnosti prostřednictvím jednotného registračního formuláře.

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti musí řešit zaměstnavatel za své zaměstnance – ať&nsbp;už je zaměstnavatelem fyzická, nebo právnická osoba.

V souvislosti se zaměstnanci musí zaměstnavatel srážet zálohy na daň z mezd zaměstnanců a odvádět sražené zálohy z mezd každý měsíc nejpozději do 20. následujícího měsíce.

Zaměstnavatel má povinnost jednou ročně do 1. 3. nebo do 20. 3. následujícího roku (pokud je podáváno elektronicky) podávat vyúčtování daně ze závislé činnosti.

Zaměstnavatel má také povinnost vést mzdový list s předepsanými náležitostmi dle § 38j odst. 2 ZDP. Na základě vyplněného a podepsaného prohlášení poplatníka uplatňuje příslušné slevy na dani. Jestliže o to zaměstnanec požádá podpisem žádosti o provedení ročního zúčtování, musí zaměstnavatel nejpozději do konce března provést roční zúčtování daně a nejpozději v březnové mzdě vyplatit přeplatek na ročním zúčtování.

U zaměstnance, který nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka, se při splnění podmínek vybírá daň srážkou podle zvláštní sazby daně. Jde o příjmy:
  1. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč nebo
  2. v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění – tj. méně než 3 000 Kč.
Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za daný kalendářní rok podává zaměstnavatel do 1. 4. následujícího roku.

Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak. Právnická osoba při stanovení základu daně vychází z údajů z podvojného účetnictví.

Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je:
  1. kalendářní rok,
  2. hospodářský rok,
  3. období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
  4. účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.
Přiznání k dani z příjmů musí právnická osoba podat i v případě, že má ztrátu, nebo v případě, že je&nsbp;daň nulová. Dokonce i v případě, že aktivně nevykonává činnost.

Daňové přiznání podává právnická osoba do třech měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. v případě kalendářního roku do 1. 4. Jde-li o poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce na základě plné moci, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Ve stejné lhůtě je splatný doplatek daně.

Přiznání podává právnická osoba místně příslušnému finančnímu úřadu podle svého sídla.

Daň z přidané hodnoty

DPH upravuje zákon o DPH (dále jen „ZDPH“). Každý podnikatel by měl mít jasno, kdy se stává plátcem DPH a kdy identifikovanou osobou. Důvody, kdy se osoba povinná k dani (pro účely tohoto článku zjednodušuji osobu povinnou k dani jako podnikatele, i když definice je složitější) stane plátce, uvádí § 6 až § 6f ZDPH.

V praxi nejčastější důvod pro registraci plátce je překročení obratu 1 mil. Kč za dvanáct po sobě jdoucích měsícůdobrovolná registrace plátce. Nicméně plátcem se lze stát i jiným způsobem, např. nabytím obchodního závodu od plátce, což se v praxi stává např. při koupi již zavedeného e-shopu.

Největší problém pro začínající podnikatele je správně určit výši obratu. Dovolím si stručně shrnout nejčastější chyby při určování obratu:
  • Obrat se počítá za dvanáct po sobě jdoucích měsíců, nikoliv za kalendářní rok – splnění limitu je potřeba testovat každý měsíc.
  • Obrat pro účely DPH není totožný s příjmem pro účely daně z příjmů – definici obratu uvádí § 4a ZDPH – jde o souhrn úplat bez daně za zdanitelné plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně a plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
  • Do obratu pro účely registrace k DPH se započítávají i příjmy z nájmu nepodnikatelského majetku dle § 9 ZDP.
  • Do obratu se počítají osvobozená plnění dohromady se zdanitelnými – např. pokud bude podnikatel mít obrat z podnikání podléhající zdanění např. nákup a prodej zboží 600 000 Kč a k tomu osvobozené příjmy ze zprostředkování pojištění 600 000 Kč, tak došlo k překročení obratu. Podobně funguje kombinace podnikání + nájem nepodnikatelského majetku.
  • Do obratu se počítají pouze plnění s místem plnění v tuzemsku – tj. i neplátce by měl mít představu, kde je místo plnění u plnění, která poskytuje. Pokud je místo plnění např. u služeb v zahraničí, nepočítá se do obratu. Může mu ale za určitých podmínek vzniknout povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba.
  • Pro účely výpočtu obratu nehraje žádnou roli, zda byly faktury uhrazeny, či nikoliv – do obratu se zdanitelné plnění počítá v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění (tj. dodání zboží nebo poskytnutí služby) bez ohledu na datum vystavení dokladu či datum úhrady.
Osoba povinná k dani neplátce DPH se stane identifikovanou osobou, pokud:
  • pořizuje zboží z EU nad limit 326 000 Kč ročně nebo
  • přijala službu od osoby neusazené v tuzemsku, tj. od dodavatele se sídlem v zahraničí (EU i mimo EU) s místem plnění v tuzemsku – bez ohledu na částku nebo
  • poskytla službu dle § 9 odst. 1 ZDPH osobě povinné k dani (podnikateli i neplátci) se sídlem v jiném státě EU.
Identifikovanou osobou se může osoba povinná k dani neplátce DPH stát i dobrovolně.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Měsíční zdaňovací období má vždy identifikovaná osoba a nový plátce. Při splnění podmínek může plátce daně požádat o změnu na čtvrtletní zdaňovací období. Změnu nelze provést v roce, kdy se stal plátcem, a v roce následujícím, tj. první dva roky plátcovství musí být nový plátce měsíční.

Daňové přiznání podává měsíční plátce a identifikovaná osoba do 25. dne následujícího měsíce. Čtvrtletní plátce do 25. 4., 25. 7., 25. 10. a 25. 1. Identifikovaná osoba nemusí podávat nulové přiznání, tj. podává přiznání pouze za měsíce, kdy nastala některá z výše uvedených skutečností. Plátce musí podávat přiznání vždy, tj. i zcela nulové. Plátce musí také podávat kontrolní hlášení.

Měsíční plátci a právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně. Čtvrtletní plátci fyzické osoby podávají kontrolní hlášení čtvrtletně. Daň je splatná v termínech pro podání přiznání. Přiznání a kontrolní hlášení je povinné podávat výhradně elektronicky. To se týká i fyzických osob, které nemají zřízenou datovou schránku. Plátce musí podat elektronicky i registraci k DPH.

Plátce i identifikovaná osoba musí podávat souhrnné hlášení v zákonem uvedených případech – nejčastěji v případě poskytnutí služby s místem plnění v EU osobě registrované k dani v EU (plátci nebo identifikované osobě z EU) a dodání zboží do jiného státu EU osobě registrované v tomto státě.

Registraci k DPH podává do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročil obrat, tj. dojde-li k překročení obratu v průběhu dubna 2019, musí plátce do 15. 5. podat registraci.

Plátcem se stává od 1. 6. 2019, a to bez ohledu na to, zda do té doby obdrží od finančního úřadu rozhodnutí o registraci či bude-li chtít finanční úřad ještě něco doložit.

Identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou – např. při přijetí služby od osoby se sídlem v EU 10. 4., musí podat přihlášku k registraci do 25. 4., přiznání podává již za duben 2019 do 25. 5. 2019.

Silniční daň

Daň silniční je v České republice upravena zákonem o dani silniční. Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrovaná v České republice, provozovaná v České republice a používaná k podnikání.

Všechny tyto tři podmínky musí být splněné současně, aby bylo vozidlo předmětem silniční daně v ČR. Tj. pokud je vozidlo registrováno v jiném státě EU a provozováno v ČR, např. na základě operativního leasingu, není předmětem české silniční daně.

U fyzických osob jsou předmětem daně pouze vozidla používaná k podnikání, tj. k příjmům dle § 7 ZDP. Tzn. pokud používá vozidlo k příjmům z nájmu dle § 9 ZDP poplatník nepodnikatel, neplatí silniční daň, i když uplatňuje skutečné výdaje.

Naopak povinnost platit silniční daň mají i poplatníci podnikatelé, kteří uplatňují paušální výdaje. Pro povinnost platit silniční daň je rozhodující, zda je vozidlo používáno k podnikání, nikoliv zda jsou na něj uplatňovány výdaje.

Některá vozidla jsou od daně silniční osvobozena, třeba motocykly nebo vozidla, která mají elektrický pohon, hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, vozidla používající jako palivo LPG, CNG nebo ethanol 85 (E85).

Poplatníkem daně silniční je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla. Toto je potřeba vždy zkontrolovat v technickém průkazu vozidla. Nezáleží na tom, kdo je vlastník vozidla, ani&nsbp;na tom, kdo ho používá k podnikání.

Pokud podnikatel OSVČ na základě smlouvy o výpůjčce využívá k podnikání vozidlo vypůjčené od jiné nepodnikající osoby, musí silniční daň platit a přiznání podávat vždy provozovatel zapsaný v technickém průkazu.

Pokud by silniční daň uhradil místo provozovatele podnikatel, bude pro něj platba silniční daně nedaňový výdaj. Dále je poplatníkem zaměstnavatel v případě, kdy vysílá svého zaměstnance na pracovní cestu a proplácí mu cestovní náhrady, přičemž zaměstnanec použije svůj automobil.

Zdaňovací období je kalendářní rok. Přiznání se podává do 31. 1. následujícího roku a ve stejné lhůtě je splatný doplatek daně.

Na silniční daň se platí čtyři zálohy – 15. 4., 15. 7., 15. 10. a 15. 12. Zálohy se platí ve výši 3/12 roční daně v prvních třech termínech a ve výši 2/12 roční daně 15. 12. – za říjen a listopad, za prosinec se záloha neplatí a promítá se do doplatku. Pozor zálohy jsou povinné a poplatník je musí platit hned od pořízení vozidla, resp. jeho používání k podnikání. V případě neplacení záloh vznikají úroky z prodlení.

Registrace k dani silniční se podává ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy. Povinnost platit silniční daň vzniká v kalendářním měsíci, kdy bylo vozidlo registrováno a zároveň bylo používáno k podnikání. V případě změny provozovatele vozidla v průběhu měsíce (např. z důvodu prodeje vozidla) platí nový vlastník silniční daň od měsíce pořízení a původní vlastník platí naposledy předchozí měsíc před&nsbp;pořízením.

Zbývající daně řeší podnikatelé v praxi méně často nebo jen ve specifických případech, proto si je&nsbp;představíme již jen stručně.

Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí platí vlastník nemovitosti. A to ať už slouží, či neslouží k podnikání. V případě nemovitosti používané k podnikání je postup téměř totožný jako u nepodnikatelské nemovitosti, liší se pouze sazby daně.

Daň z nemovitostí se skládá ze dvou daní – daně ze staveb a jednotek a daně z pozemků.

Daň z nemovitých věcí je jediná daň, kdy se přiznání dává dopředu, tj. nikoliv za uplynulý rok, ale&nsbp;na rok stávající. Přiznání se podává do 31. 1. daného roku a pro podání přiznání je rozhodující právní stav k 1. 1. daného roku. Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává pouze při změně některých skutečností – typicky osoby poplatníka.

Pokud v daném zdaňovacím období nedochází ke změně, tak se přiznání nepodává a pouze se hradí daň. Při změně osoby poplatníka má původní poplatník oznamovací povinnost, tj. ve lhůtě pro podání přiznání oznamuje finančnímu úřadu, že již není poplatníkem.

Daň je splatná do 31. 5. daného roku. Pokud je daňová povinnost vyšší než 5 000 Kč, je splatná ve dvou splátkách – 31. 5. a 30. 11. Daň z nemovitých věcí je upravena zákonem o dani z nemovitých věcí.

Daň z nabytí nemovitých věcí

Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Je upravena zákonným opatřením senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci – nejčastěji kupující. I tato daň stejně jako daň z nemovitých věcí se týká nabytí nemovitých věcí podnikateli i nepodnikateli.

Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází převáděná nemovitost. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva.

Spotřební daň

Předmětem spotřební daně jsou dle zákona o spotřebních daních vybrané výrobky. Spotřebními daněmi jsou:
  1. daň z minerálních olejů,
  2. daň z lihu,
  3. daň z piva,
  4. daň z vína a meziproduktů a
  5. daň z tabákových výrobků.
Plátci daně jsou zjednodušeně řečeno výrobci nebo dovozci vybraných výrobků. Pozor, povinnost v souvislosti se spotřební daní podnikateli vznikne i v případě, že nakoupí v jiném státě EU vybraný výrobek (např. alkoholický nápoj), ze kterého již byla odvedena spotřební daň výrobcem v daném státě, tento výrobek doveze do ČR a zde ho využije ke své podnikatelské činnosti (např. prodeji).

Správce spotřební daně není finanční, ale celní úřad. Povinnosti v oblasti spotřební daně je vždy potřeba řešit před zahájením příslušných činností – výroby nebo dovozu, nikoliv až poté co proběhnou.

Energetické daně

Energetické daně se týkají velkých výrobců a distributorů energií a běžný podnikatel s nimi nepřijde do styku. Povinnosti daň přiznat a zaplatit vzniká při dodání plynu, pevných paliv a elektřiny na daňovém území České republiky dodavatelem konečnému spotřebiteli. Ekologické daně jsou upraveny v částech 45 až 47 zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů.


Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.
Autorka pořádá také praktické kurzy zaměřené na daně, účetnictví a podnikání.


Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
MUSICWEAR
Oblékni si hudbu
www.musicwear.cz

Připojen s.r.o.
Internet, Servis počítačů a Telefonování
www.pripojen.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,54 Kč
-0,030 Kč
23,10 Kč
0,018 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru