Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zkoušky na daňového poradce očima účastníka


Bc. Zuzana Bartůšková
26. 5. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Úspěšnost u zkoušek na daňového poradce se pohybuje mezi 20-30 %.

Foto: Fotolia

 

Přemýšlíte o tom, že se stanete daňovým poradcem? Nevíte, co máte od zkoušek čekat? Jsou zkoušky opravdu tak těžké, jak se říká? O zkušenosti se s vámi podělí čerstvá daňová poradkyně a autorka Portálu POHODA Zuzana Bartůšková.


 
Úspěšné složení kvalifikačních zkoušek opravňuje k výkonu daňového poradenství. Podmínkou k účasti na zkoušce je mimo jiné dosažení vysokoškolského vzdělání minimálně bakalářského stupně. Zkouška se skládá ze dvou písemných částí a jedné ústní. Ústní část je možné absolvovat až po složení obou písemných částí.
 
První písemná část se skládá ze tří souvislých příkladů – příkladu z daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a účetnictví a teoretického testu. Druhá písemná část obsahuje též teoretický test a dále praktické příklady z některých z těchto daní: DPH, spotřební a ekologické daně, daně silniční, daně z nabytí nemovitých věcí nebo daně z nemovitých věcí. V obou částech bývá navíc úkol z daňového řádu jako součást příkladů.
 
Tyto informace se dozvíte na stránkách Komory daňových poradců (dále jen „KDP ČR“). Jaké to ale je zažít na vlastní kůži? Přečtěte si zkušenost z první ruky.

Jsou zkoušky opravdu tak těžké, jak se říká?

Na stránkách KDP ČR se dočtete, že úspěšnost u zkoušek se pohybuje mezi 20-30 %. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že zkoušky jsou opravdu velmi těžké. Jsou těžké, i pokud máte vzdělání v oboru, daněmi se již nějakou dobou zabýváte a průběžně se vzděláváte.
 
Zkoušky jsou těžší než státnice. Potkala jsem u zkoušek nemálo absolventů magisterského studia na VŠE, kteří neuspěli. Takže ani prestižní ekonomické vzdělání ani dlouholetá praxe v oboru samy o sobě k úspěšnému složení zkoušky nestačí.
 
K úspěšnému složení je třeba dosáhnout 50 % bodů z každé jednotlivé části. To znamená, že i když v součtu máte více než 50 %, tak pokud jste i jen jeden příklad neudělali třeba o bod, tak musíte celou část opakovat. V případě těsného bodového hodnocení je sice možnost požádat o přezkoumání, ale většinou to stejně nepomůže.
 
Ne všechny části výpočtu příkladu jsou bodově hodnoceny a nikde se nedozvíte, kolik bodů je za který úkol. Takže se stává docela běžně, že odcházíte s pocitem, že jste spočítali úplně vše a při hodnocení to není ani oněch potřebných 50 %...

Jak se na zkoušky připravit?

Co se týče přípravy, nemá cenu spoléhat na znalosti ze školy, byť jsou sebelepší a sebečerstvější, ani na znalosti z praxe. Mně se nakonec nejvíc osvědčila kombinace přípravných kurzů ke zkouškám organizovaných KDP ČR, počítání příkladů ze zkoušek a počítání příkladů ze sborníků.
 
Přípravné kurzy ke zkouškám jsou sice finančně nákladnější, ale uchazeč se dozví spoustu užitečných informací, které využije i při své běžné účetní praxi a získá ucelený přehled o daňových zákonech. Z toho důvodu se mi osvědčilo chodit na teorii i na příklady. Na počítání příkladů ze zkoušek se člověk seznámí se skutečnými příklady, které u zkoušek byly, a lektoři komentují řešení, takže lze lépe pochopit, jak se daný typ příkladu má řešit.
 
Příklady se příliš často neopakují a není dobré na to spoléhat. Sborníky příkladů je možné si vzít i jako pomocnou literaturu ke zkouškám. U zkoušek je možné mít jakoukoliv vlastní knižní nebo časopiseckou literaturu, a to včetně sborníků. Povoleny nejsou volné listy papírů ani poznámky z přednášek.
 
Má-li uchazeč dostatek času, doporučuji pořídit a projít si i starší sborníky. Dají se koupit na CD. Kromě přípravy přímo na řešení se člověk naučí též pochopit, jak bývají příklady zadávány a jak zadání číst. Protože zadání bývá často dost dlouhé (klidně na celou stránku nebo dvě), a ne vše, co se v něm píše, je podstatné pro výpočet.

Průběh písemných částí

Na každou písemnou část máte zhruba 4,5 hodiny. Začíná se ráno v 9 a zkoušky se konají pouze v Brně. Přípravné kurzy probíhají v Brně i v Praze.
 
Přestože to vypadá jako hodně času, tak je to ve skutečnosti málo. Zvlášť v první části, kde jsou daně z příjmů, se stává, že příklad uchazeč nestihne dopočítat. Mně se osvědčila strategie dát si na každou část hodinu času a test si nechat nakonec.
 
Test má 25 otázek se čtyřmi možnými odpověďmi, kdy jen jedna je správná. Takže i ve spěchu jej lze stihnout vyplnit. Po uplynutí hodiny prostě nechat příklad nedopočítaný a jít na další. A až když zbyde čas, tak se k němu vrátit.
 
Jarních termínů se většinou účastní méně účastníků než na podzim. Přesto je dobré se připravit na to, že tam bude lidí hodně. Místo si před každou zkouškou účastník vylosuje. Písemné části mohou být složeny v libovolném pořadí, tj. může být složena dříve druhá část a až poté první.
 
V teoretickém testu bývají otázky nejen z daňových předpisů a daňového řádu, ale i z pojistného na sociální a zdravotní pojištění, práva, ekonomické a daňové teorie, podnikatelských předpisů apod.

Průběh ústní části

Po úspěšném složení obou písemných částí následuje ústní část, která bývá koncem měsíce, ve kterém se konaly písemné zkoušky. Komora přidělí uchazeči datum a čas zkoušky. Na daný čas je pozváno více účastníků. Ústní zkoušky se konají v sídle KDP ČR v Brně. U vstupu je rozpis místností a pořadí. Je lepší počítat se zpožděním.
 
Ústní zkouška trvá cca 30 až 45 minut. Komise se skládá ze čtyř členů – dva jsou daňoví poradci a dva zástupci Finanční správy (jeden z nich je předsedou komise). K úspěšnému složení ústní části musí většina členů komise hlasovat pro, přičemž předseda komise má dva hlasy. Během ústní zkoušky se mohou ptát členové komise na cokoliv z oblasti daní, účetnictví, pojistného, daňového řádu a také na chyby v písemce.
 
Na ústní část je obtížné vzhledem k rozsahu se připravit, takže doporučuji spíše se dobře psychicky naladit a přečíst si zákon o účetnictví a daňový řád. Při ústní zkoušce jsou k dispozici pouze zákony vydávané Komorou daňových poradců, není možné si přinést vlastní. Otázky se nelosují, takže není ani žádný čas na přípravu. Členové komise se uchazeče rovnou ptají. Otázky spíše formulují jako dotaz na praktické řešení nějaké situace při jednání s klientem, než že by šlo o zkoušení, jak ho známe ze školy. Takže je důležitější spíše problematice porozumět, než se „biflovat“ něco zpaměti.
 
Po uplynutí patřičné doby počká uchazeč na chodbě na hlasování a ihned se dozví výsledek zkoušky.
 
Taková je moje zkušenost a zkušenost několika kolegů, kteří zkoušky absolvovali. A jaké jsou ty vaše? Zájemcům o vykonání zkoušky daňového poradce držím palce.


Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
TJ SLAVOJ VELKÉ PAVLOVICE
Turistická ubytovna TJ Slavoj Vám nabízí nejlevnější ubytování v místě
www.ubytovani-velke-pavlovice.cz

Daňové poradenství
Daňové poradenství a vedení účetnictví.
www.worldtax.eu

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
-0,040 Kč
22,76 Kč
-0,055 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru