Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 3. díl


Ing. Martin Bureš
26. 4. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud by rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nebyl významný, není třeba přeceňovat hodnotu aktiv, pro účely konsolidace můžeme použít účetní hodnoty.

Foto: 123RF

 

V následujícím článku si opět představíme konsolidační úpravy, které mateřská společnost provádí k datu akvizice. Jak se bude postupovat v případě, kdy se reálná hodnota aktiv v dceřiné společnosti významně odlišuje od jejích účetních hodnot?


 
Konsolidace není pouze o součtu individuálních účetních závěrek obchodních korporací v rámci konsolidačního celku dohromady. Pro správné provedení konsolidace musíme znát několik konsolidačních úprav. V dnešním díle si představíme základní konsolidační úpravy, které provádí mateřská obchodní korporace k datu nabytí podílu v dceřiné obchodní korporace (tj. datum akvizice) pro:
  • plnou metodu,
  • poměrnou metodu,
přičemž článek se zabývá situacemi, kdy se reálná hodnota aktiv pořizované dceřiné obchodní korporace k datu akvizice významně odlišuje od hodnot vykázaných v jejím účetnictví.

Plná metoda

Jak jsme zmiňovali v předchozích článcích, pro dosažení cíle konsolidované účetní závěrky, se musíme nějakým způsobem popasovat se základními konsolidačními úpravami, na které navážeme v dalších dílech speciálními konsolidačními úpravami. Z předchozích článků již víme, že základní konsolidační úpravy provádíme ve dvou krocích, vyloučíme:
  • investice mateřské obchodní korporace v dceřiné z aktiv a
  • vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace z pasiv.
Nicméně, jakým způsobem budeme postupovat v případě, kdy se reálná hodnota aktiv v dceřiné obchodní korporaci významně odlišuje od jejích účetních hodnot?

Pojďme si celý postup ukázat na nejprve příkladu, kdy mateřská obchodní korporace nakoupí 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci.

Příklad 1 – Nákup 100% podílu v dceřiné obchodní korporaci

Společnost Otec, a. s. („Otec“) nakoupila 100% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor, a. s. („Nevlastní Synátor“) za kupní cenu ve výši 800. Vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace k datu akvizice bude 550, přičemž:
  • celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
  • reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.
Postup je stejný jako v předchozích článcích, k datu akvizice tedy:
  • z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor a
  • z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice,
  • spočítáme konsolidační rozdíl podle výše vzorce:
    • pořizovací cena investice v dceřiné obchodní korporaci − (podíl mateřské obchodní korporace v dceřiné obchodní korporaci (%) × vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách).
Jenže pozor, v tomto případě máme pro hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace dvě hodnoty aktiv, účetní a reálnou. Kterou hodnotu tedy použijeme?

Pro účely konsolidace bereme v úvahu k datu akvizice vždy reálné hodnoty aktiv dceřiné obchodní korporace, které ovlivňují také reálnou hodnotu jejího vlastního kapitálu. Prosím dejme v této souvislosti pozor také na významnost (v odborných kruzích nazývanou materialitou).

Pokud by rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nebyl významný, nemá podle mého názoru smysl přeceňovat hodnotu aktiv (např. náklady na získání informace budou vyšší než užitek z dosažené informace), pro účely konsolidace můžeme použít účetní hodnoty.


Tab.: Konečný výsledek
 
Položka Společnost Otec Společnost Nevlastní Synátor Nekonsolido-vaný součet Základní konsolidační úpravy Konsolido-vaný součet
Investice 800 0 800 −800 0
Konsolidační rozdíl - - - 7 7
Ostatní aktiva 700 700 1 400 300 1 700
Celkem aktiva 1 500 700 2 200 −493 1 707
Vlastní kapitál bez výsledku hospodaření 600 500 1 100 −500 600
Výsledek hospodaření 100 50 150 −50 100
Odložený daňový závazek - - - 57 57
Ostatní závazky 800 150 950 - 950
Celkem pasiva 1 500 700 2 200 −493 1 707

Kdybychom danou situaci porovnali s řešením bez použití reálných hodnot aktiv dceřiné obchodní korporace k datu akvizice, objevíme tři zásadní rozdíly:
  • změnu ve výši ocenění konsolidovaných aktiv (nebo závazků),
  • změnu ve výši konsolidačního rozdílu,
  • vykázání odloženého daňového závazku nebo pohledávky.
K datu akvizice tedy dostaneme do konsolidované účetní závěrky mateřské obchodní korporace reálné hodnoty aktiv (nebo závazků), se kterými v rámci konsolidace dále pracujeme (více se s těmito postupy seznámíme v dalších článcích).

Konsolidační rozdíl zjednodušeně vyjadřuje k datu akvizice výši rozdílu mezi:
  • skutečnou pořizovací cenou investice v obchodní korporaci (tj. zpravidla kupní cenou) a
  • reálnou hodnotou vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace.
Jakým způsobem se tedy ovlivnila výše konsolidačního rozdílu, pokud se reálná hodnota aktiv dceřiné obchodní korporace liší od její účetní hodnoty? Dvěma faktory:
  • navýšením reálné hodnoty vlastního kapitálu (neboli čistých aktiv) dceřiné obchodní korporace a
  • vykázáním odloženého daňového závazku (z rozdílu mezi reálným oceněním čistých aktiv a jejich účetní hodnotou, resp. daňovou základnou).
Matematicky vyjádřeno:
  • konsolidační rozdíl = pořizovací cena investice v obchodní korporaci (tj. 800) − (vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách (tj. 550 + 300 − 0,19 × 300) × podíl v obchodní korporaci 100 %).
Konsolidační rozdíl tedy vyjde 7.

Výši odloženého daňového závazku vypočítáme jako rozdíl mezi reálným a účetním (resp. daňovým) oceněním čistých aktiv vynásobených sazbou daně z příjmů právnických osob (tj. 300 × 0,19).

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace nakoupí 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci, k datu akvizice:
  • přebere aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace,
  • vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
  • vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace,
  • navýší hodnotu aktiv (nebo závazků) o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků),
  • spočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku),
  • spočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
  • vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Odložená daň v konsolidaci

V předchozím textu jsme použili pojem odložená daň. Kdy používáme odloženou daň v konsolidaci? V českých účetních předpisech nenalezneme žádné speciální požadavky na výpočet a vykazování odložené daně v konsolidaci.

Z tohoto důvodu pro stanovení a vykazování odložené daně v konsolidaci používáme obecná pravidla pro výpočet a vykazování odložené daně v českých účetních předpisech. Odloženou daň obecně účtují a vykazují účetní jednotky, které:
  • tvoří konsolidační celek (viz předcházející články) a
  • sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.
Pro účely konsolidace se můžeme setkat s několika typy odložených daní (s některými se seznámíme v dalších článcích), nicméně pro účely tohoto článku si představíme pouze odloženou daň vzniklou v důsledku přecenění aktiv (nebo závazků) dceřiné obchodní korporace na reálnou hodnotu k datu akvizice.

Tento typ odložené daně vzniká v důsledku přecenění aktiv a závazků dceřiné obchodní korporace k datu akvizice:
  • na jedné straně vykazujeme zpravidla odložený daňový závazek (vzniklý z rozdílu mezi daňovou a reálnou hodnotou aktiv nebo závazků) a
  • na druhé straně ovlivňuje hodnotu vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace k datu akvizice (vstupuje také do výpočtu konsolidačního rozdílu).
V konečném důsledku se tedy odložená daň projeví jako:
  • vykázání odloženého daňového závazku (nebo pohledávky) a
  • zvýšení nebo snížení konsolidačního rozdílu.
Pro výpočet odložené daně používáme sazbu daně z příjmů právnických osob (tj. obecně 19 %, ve speciálních případech tzv. základních investičních fondů 5 %).

Nad rámec výše uvedeného dodejme, že pokud se přecenění aktiva, která můžeme odepisovat, počítáme odloženou daň také z případných změn následných rozdílů daňovými a reálnými zůstatkovými hodnotami aktiv).

Zatím jsme uvažovali pouze případy, kdy mateřská obchodní korporace drží 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci. V předchozích článcích jsme zmínili, že použijeme plnou metodu konsolidace také v případech, kdy dceřinou obchodní korporaci mohou vlastnit kromě mateřské obchodní korporace také jiní minoritní společníci. Je tedy velký rozdíl mezi kontrolou a vlastnictvím dceřiné obchodní korporace.

Uveďme si příklad na dvou obchodních korporacích, kde mateřská obchodní korporace vlastní 80% podíl v dceřiné obchodní korporaci (podíl hlasovacích práv odpovídá podílu na základním kapitálu). Z předchozích článků víme, že mateřská obchodní korporace zahrne veškerá aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace do konsolidace v plné výši, neboť vlastní a uplatňuje rozhodující vliv (tj. ovládá) v dceřiné obchodní korporaci.

Jak jsme zmínili v předchozích článcích, podíl minoritních společníků („Menšinových společníků“) charakterově zařadíme na pomezí vlastního kapitálu a závazků, přičemž v českých účetních předpisech ji vykážeme jako součást vlastního kapitálu do položky „Menšinový vlastní kapitál“.

Příklad 2 – Nákup rozhodujícího podílu v dceřiné obchodní korporaci s existencí Minoritních společníků

Pojďme si lehce modifikovat předchozí příklad. Společnost Otec vlastní 80% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor, vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice bude stejný (tj. 550):
  • celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
  • reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.
Společnost Otec zaplatila za 80% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor kupní cenu ve výši 600, přičemž 20% podíl vlastní společnost Otčím, a. s. („Otčím“).

Postup je následující:
  • z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor (tj. 600),
  • z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice (tj. 550),
  • zvýšíme hodnotu konsolidovaných aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nemovité věci (tj. 300),
  • vykážeme odložený daňový závazek (tj. 300 × 0,19),
  • vypočítáme konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce:
    • kupní cena (tj. 600) ponížená o % podíl společnosti Otec na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 634 − 80% × (550 + 300 − 57), celkem tedy záporný konsolidační rozdíl ve výši přibližně −34 a
  • spočítáme výši menšinového vlastního kapitálu:
    • % podíl společnosti Otčím na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 20 % z 793), celkem tedy přibližně 159.
Tab.: Konečný výsledek
 
Položka Společnost Otec Společnost Nevlastní Synátor Nekonsolido-vaný součet Základní konsolidační úpravy Konsolido-vaný součet
Finanční investice 600 0 600 −600 0
Konsolidační rozdíl - - - −34 −34
Ostatní aktiva 900 700 1 600 300 1 900
Celkem aktiva 1 500 700 2 200 −334 1 866
Vlastní kapitál bez výsledku hospodaření 600 500 1 100 −500 600
Výsledek hospodaření 100 50 150 −50 100
Menšinový vlastní kapitál - - - 159 159
Odložený daňový závazek - - - 57 57
Ostatní závazky 800 150 950 - 950
Celkem pasiva 1 500 700 2 200 −334 1 866

Aktiva a pasiva se nám tedy rovnají. Menšinový vlastní kapitál vyjadřuje podíl Minoritních společníků na dceřiné obchodní korporaci.

Matematicky vyjádřeno:
  • menšinový vlastní kapitál = (1 − podíl společnosti Otec v dceřiné obchodní korporaci v %) × vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách k datu akvizice.
V našem případě jsme tedy vynásobili procento, kterým se na společnosti Nevlastní Synátor podílí společnost Otčím (tj. 20 %) vlastním kapitálem společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice v reálných hodnotách (tj. 793), přičemž celkově nám vyšla hodnota přibližně 159.

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace nakoupí rozhodující podíl v dceřiné obchodní korporaci (nicméně existují Minoritní společníci), k datu akvizice:
  • přebere aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace,
  • vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
  • vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace z pasiv,
  • navýší hodnotu konsolidovaných aktiv (nebo závazků) o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků),
  • spočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku),
  • spočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
  • spočítá a vykáže menšinový vlastní kapitál podle výše uvedeného vzorce,
  • vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Poměrná metoda

Z předchozích článků umíme použít základní konsolidační úpravy u poměrné metody. Pojďme podobným způsobem postupovat v případě, kdy se reálná hodnota aktiv (nebo závazků) dceřiné obchodní korporace bude významně odlišovat od jejich účetní hodnoty. Poměrnou metodu použijeme zjednodušeně v situaci, kdy dceřinou obchodní korporaci ovládají společně dva (nebo více) společníků, přičemž oba (nebo více) jednají ve shodě.

Jak jsme zmiňovali v předchozích dílech, při poměrné metodě nekonsolidujeme veškerá aktiva a pasiva, nýbrž pouze část ve výši procenta, na kterém se podílíme na spoluvlastnění dceřiné obchodní korporace.

Příklad 3 – Poměrná metoda

Vše si srozumitelněji představíme na příkladu s následujícím zadáním:
  • kupní cena 50% podílu ve společnosti Nevlastní Synátor je ve výši 400,
  • celkový vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice je ve výši 550 a
  • celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
  • reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.
Postup je následující:
  • z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor (tj. 400),
  • z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice (tj. 275),
  • zvýšíme hodnotu konsolidovaných aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nemovité věci připadající na podíl ve společnosti Nevlastní synátor (tj. 50% z 300),
  • vykážeme odložený daňový závazek připadající na podíl ve společnosti Nevlastní synátor (tj. 50 % z 300 × 0,19),
  • vypočítáme konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce:
    • kupní cena (tj. 400) ponížená o % podíl na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 396,5 − 50 % × (550 + 300 − 57), celkem tedy záporný konsolidační rozdíl ve výši 3,5.
Tab.: Konečný výsledek
 
Položka Společ-nost Otec Společ-nost Nevlastní Synátor 50% podíl na společnosti Nevlastní Synátor Nekonsoli-dovaný součet Základní konsoli-dační úpravy Konsoli-dovaný součet
Investice 400 0 0 400 −400 0
Konsolidační rozdíl - - - - 3,5 3,5
Ostatní aktiva 1 100 700 350 1 450 150 1 600
Celkem aktiva 1 500 700 350 1 850 −246,5 1 603,5
Vlastní kapitál bez výsledku hospodaření 600 500 250 850 −250 600
Výsledek hospodaření 100 50 25 125 −25 100
Odložený daňový závazek - - - - −28,5 28,5
Ostatní závazky 800 150 75 875 - 875
Celkem pasiva 1 500 700 350 1 850 −246,5 1 603,5

Aktiva a pasiva společnosti Nevlastní Synátor jsme přebrali pouze ve výši poloviny skutečné výše. Konsolidační rozdíl jsme spočítali podle vzorce:
  • Konsolidační rozdíl = Kupní cena 50% podílu (tj. 400) – (vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 793) × výše podílu ve společnosti Nevlastní Synátor, tj. 50 %).
Konsolidační rozdíl tedy vyšel 3,5.

Výši odloženého daňového závazku vypočítáme jako výše podílu ve společnosti Nevlastní Synátor (tj. 50 %) × rozdíl mezi reálným a účetním (resp. daňovým) oceněním čistých aktiv vynásobených sazbou daně z příjmů právnických osob (tj. 300 × 0,19).

Odložený daňový závazek tedy vyšel 28,5.


Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace použije při pořízení dceřiné obchodní korporace poměrnou konsolidační metodu, k datu akvizice:
  • přebere aktiva a závazky v poměru, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace,
  • vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
  • vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
  • navýší hodnotu aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků) (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
  • vypočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku) (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
  • vypočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
  • vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Související články:
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 1. díl
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 2. díl
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Eliška Kotrčová
daňová a účetní kancelář
www.ucto-kotrcova.cz

Luna Ateliér s.r.o.
Výrobce reklamy, digitální tisk, LED osvětlení
www.luna.cz

Daňový kalendář

25. 7. 2019 Souhrnné hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
0,010 Kč
22,87 Kč
0,095 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru