Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 3. díl


Ing. Martin Bureš
26. 4. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud by rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nebyl významný, není třeba přeceňovat hodnotu aktiv, pro účely konsolidace můžeme použít účetní hodnoty.

Foto: 123RF

 

V následujícím článku si opět představíme konsolidační úpravy, které mateřská společnost provádí k datu akvizice. Jak se bude postupovat v případě, kdy se reálná hodnota aktiv v dceřiné společnosti významně odlišuje od jejích účetních hodnot?


 
Konsolidace není pouze o součtu individuálních účetních závěrek obchodních korporací v rámci konsolidačního celku dohromady. Pro správné provedení konsolidace musíme znát několik konsolidačních úprav. V dnešním díle si představíme základní konsolidační úpravy, které provádí mateřská obchodní korporace k datu nabytí podílu v dceřiné obchodní korporace (tj. datum akvizice) pro:
  • plnou metodu,
  • poměrnou metodu,
přičemž článek se zabývá situacemi, kdy se reálná hodnota aktiv pořizované dceřiné obchodní korporace k datu akvizice významně odlišuje od hodnot vykázaných v jejím účetnictví.

Plná metoda

Jak jsme zmiňovali v předchozích článcích, pro dosažení cíle konsolidované účetní závěrky, se musíme nějakým způsobem popasovat se základními konsolidačními úpravami, na které navážeme v dalších dílech speciálními konsolidačními úpravami. Z předchozích článků již víme, že základní konsolidační úpravy provádíme ve dvou krocích, vyloučíme:
  • investice mateřské obchodní korporace v dceřiné z aktiv a
  • vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace z pasiv.
Nicméně, jakým způsobem budeme postupovat v případě, kdy se reálná hodnota aktiv v dceřiné obchodní korporaci významně odlišuje od jejích účetních hodnot?

Pojďme si celý postup ukázat na nejprve příkladu, kdy mateřská obchodní korporace nakoupí 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci.

Příklad 1 – Nákup 100% podílu v dceřiné obchodní korporaci

Společnost Otec, a. s. („Otec“) nakoupila 100% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor, a. s. („Nevlastní Synátor“) za kupní cenu ve výši 800. Vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace k datu akvizice bude 550, přičemž:
  • celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
  • reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.
Postup je stejný jako v předchozích článcích, k datu akvizice tedy:
  • z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor a
  • z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice,
  • spočítáme konsolidační rozdíl podle výše vzorce:
    • pořizovací cena investice v dceřiné obchodní korporaci − (podíl mateřské obchodní korporace v dceřiné obchodní korporaci (%) × vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách).
Jenže pozor, v tomto případě máme pro hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace dvě hodnoty aktiv, účetní a reálnou. Kterou hodnotu tedy použijeme?

Pro účely konsolidace bereme v úvahu k datu akvizice vždy reálné hodnoty aktiv dceřiné obchodní korporace, které ovlivňují také reálnou hodnotu jejího vlastního kapitálu. Prosím dejme v této souvislosti pozor také na významnost (v odborných kruzích nazývanou materialitou).

Pokud by rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nebyl významný, nemá podle mého názoru smysl přeceňovat hodnotu aktiv (např. náklady na získání informace budou vyšší než užitek z dosažené informace), pro účely konsolidace můžeme použít účetní hodnoty.


Tab.: Konečný výsledek
 
Položka Společnost Otec Společnost Nevlastní Synátor Nekonsolido-vaný součet Základní konsolidační úpravy Konsolido-vaný součet
Investice 800 0 800 −800 0
Konsolidační rozdíl - - - 7 7
Ostatní aktiva 700 700 1 400 300 1 700
Celkem aktiva 1 500 700 2 200 −493 1 707
Vlastní kapitál bez výsledku hospodaření 600 500 1 100 −500 600
Výsledek hospodaření 100 50 150 −50 100
Odložený daňový závazek - - - 57 57
Ostatní závazky 800 150 950 - 950
Celkem pasiva 1 500 700 2 200 −493 1 707

Kdybychom danou situaci porovnali s řešením bez použití reálných hodnot aktiv dceřiné obchodní korporace k datu akvizice, objevíme tři zásadní rozdíly:
  • změnu ve výši ocenění konsolidovaných aktiv (nebo závazků),
  • změnu ve výši konsolidačního rozdílu,
  • vykázání odloženého daňového závazku nebo pohledávky.
K datu akvizice tedy dostaneme do konsolidované účetní závěrky mateřské obchodní korporace reálné hodnoty aktiv (nebo závazků), se kterými v rámci konsolidace dále pracujeme (více se s těmito postupy seznámíme v dalších článcích).

Konsolidační rozdíl zjednodušeně vyjadřuje k datu akvizice výši rozdílu mezi:
  • skutečnou pořizovací cenou investice v obchodní korporaci (tj. zpravidla kupní cenou) a
  • reálnou hodnotou vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace.
Jakým způsobem se tedy ovlivnila výše konsolidačního rozdílu, pokud se reálná hodnota aktiv dceřiné obchodní korporace liší od její účetní hodnoty? Dvěma faktory:
  • navýšením reálné hodnoty vlastního kapitálu (neboli čistých aktiv) dceřiné obchodní korporace a
  • vykázáním odloženého daňového závazku (z rozdílu mezi reálným oceněním čistých aktiv a jejich účetní hodnotou, resp. daňovou základnou).
Matematicky vyjádřeno:
  • konsolidační rozdíl = pořizovací cena investice v obchodní korporaci (tj. 800) − (vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách (tj. 550 + 300 − 0,19 × 300) × podíl v obchodní korporaci 100 %).
Konsolidační rozdíl tedy vyjde 7.

Výši odloženého daňového závazku vypočítáme jako rozdíl mezi reálným a účetním (resp. daňovým) oceněním čistých aktiv vynásobených sazbou daně z příjmů právnických osob (tj. 300 × 0,19).

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace nakoupí 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci, k datu akvizice:
  • přebere aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace,
  • vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
  • vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace,
  • navýší hodnotu aktiv (nebo závazků) o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků),
  • spočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku),
  • spočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
  • vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Odložená daň v konsolidaci

V předchozím textu jsme použili pojem odložená daň. Kdy používáme odloženou daň v konsolidaci? V českých účetních předpisech nenalezneme žádné speciální požadavky na výpočet a vykazování odložené daně v konsolidaci.

Z tohoto důvodu pro stanovení a vykazování odložené daně v konsolidaci používáme obecná pravidla pro výpočet a vykazování odložené daně v českých účetních předpisech. Odloženou daň obecně účtují a vykazují účetní jednotky, které:
  • tvoří konsolidační celek (viz předcházející články) a
  • sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.
Pro účely konsolidace se můžeme setkat s několika typy odložených daní (s některými se seznámíme v dalších článcích), nicméně pro účely tohoto článku si představíme pouze odloženou daň vzniklou v důsledku přecenění aktiv (nebo závazků) dceřiné obchodní korporace na reálnou hodnotu k datu akvizice.

Tento typ odložené daně vzniká v důsledku přecenění aktiv a závazků dceřiné obchodní korporace k datu akvizice:
  • na jedné straně vykazujeme zpravidla odložený daňový závazek (vzniklý z rozdílu mezi daňovou a reálnou hodnotou aktiv nebo závazků) a
  • na druhé straně ovlivňuje hodnotu vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace k datu akvizice (vstupuje také do výpočtu konsolidačního rozdílu).
V konečném důsledku se tedy odložená daň projeví jako:
  • vykázání odloženého daňového závazku (nebo pohledávky) a
  • zvýšení nebo snížení konsolidačního rozdílu.
Pro výpočet odložené daně používáme sazbu daně z příjmů právnických osob (tj. obecně 19 %, ve speciálních případech tzv. základních investičních fondů 5 %).

Nad rámec výše uvedeného dodejme, že pokud se přecenění aktiva, která můžeme odepisovat, počítáme odloženou daň také z případných změn následných rozdílů daňovými a reálnými zůstatkovými hodnotami aktiv).

Zatím jsme uvažovali pouze případy, kdy mateřská obchodní korporace drží 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci. V předchozích článcích jsme zmínili, že použijeme plnou metodu konsolidace také v případech, kdy dceřinou obchodní korporaci mohou vlastnit kromě mateřské obchodní korporace také jiní minoritní společníci. Je tedy velký rozdíl mezi kontrolou a vlastnictvím dceřiné obchodní korporace.

Uveďme si příklad na dvou obchodních korporacích, kde mateřská obchodní korporace vlastní 80% podíl v dceřiné obchodní korporaci (podíl hlasovacích práv odpovídá podílu na základním kapitálu). Z předchozích článků víme, že mateřská obchodní korporace zahrne veškerá aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace do konsolidace v plné výši, neboť vlastní a uplatňuje rozhodující vliv (tj. ovládá) v dceřiné obchodní korporaci.

Jak jsme zmínili v předchozích článcích, podíl minoritních společníků („Menšinových společníků“) charakterově zařadíme na pomezí vlastního kapitálu a závazků, přičemž v českých účetních předpisech ji vykážeme jako součást vlastního kapitálu do položky „Menšinový vlastní kapitál“.

Příklad 2 – Nákup rozhodujícího podílu v dceřiné obchodní korporaci s existencí Minoritních společníků

Pojďme si lehce modifikovat předchozí příklad. Společnost Otec vlastní 80% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor, vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice bude stejný (tj. 550):
  • celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
  • reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.
Společnost Otec zaplatila za 80% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor kupní cenu ve výši 600, přičemž 20% podíl vlastní společnost Otčím, a. s. („Otčím“).

Postup je následující:
  • z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor (tj. 600),
  • z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice (tj. 550),
  • zvýšíme hodnotu konsolidovaných aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nemovité věci (tj. 300),
  • vykážeme odložený daňový závazek (tj. 300 × 0,19),
  • vypočítáme konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce:
    • kupní cena (tj. 600) ponížená o % podíl společnosti Otec na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 634 − 80% × (550 + 300 − 57), celkem tedy záporný konsolidační rozdíl ve výši přibližně −34 a
  • spočítáme výši menšinového vlastního kapitálu:
    • % podíl společnosti Otčím na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 20 % z 793), celkem tedy přibližně 159.
Tab.: Konečný výsledek
 
Položka Společnost Otec Společnost Nevlastní Synátor Nekonsolido-vaný součet Základní konsolidační úpravy Konsolido-vaný součet
Finanční investice 600 0 600 −600 0
Konsolidační rozdíl - - - −34 −34
Ostatní aktiva 900 700 1 600 300 1 900
Celkem aktiva 1 500 700 2 200 −334 1 866
Vlastní kapitál bez výsledku hospodaření 600 500 1 100 −500 600
Výsledek hospodaření 100 50 150 −50 100
Menšinový vlastní kapitál - - - 159 159
Odložený daňový závazek - - - 57 57
Ostatní závazky 800 150 950 - 950
Celkem pasiva 1 500 700 2 200 −334 1 866

Aktiva a pasiva se nám tedy rovnají. Menšinový vlastní kapitál vyjadřuje podíl Minoritních společníků na dceřiné obchodní korporaci.

Matematicky vyjádřeno:
  • menšinový vlastní kapitál = (1 − podíl společnosti Otec v dceřiné obchodní korporaci v %) × vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách k datu akvizice.
V našem případě jsme tedy vynásobili procento, kterým se na společnosti Nevlastní Synátor podílí společnost Otčím (tj. 20 %) vlastním kapitálem společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice v reálných hodnotách (tj. 793), přičemž celkově nám vyšla hodnota přibližně 159.

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace nakoupí rozhodující podíl v dceřiné obchodní korporaci (nicméně existují Minoritní společníci), k datu akvizice:
  • přebere aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace,
  • vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
  • vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace z pasiv,
  • navýší hodnotu konsolidovaných aktiv (nebo závazků) o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků),
  • spočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku),
  • spočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
  • spočítá a vykáže menšinový vlastní kapitál podle výše uvedeného vzorce,
  • vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Poměrná metoda

Z předchozích článků umíme použít základní konsolidační úpravy u poměrné metody. Pojďme podobným způsobem postupovat v případě, kdy se reálná hodnota aktiv (nebo závazků) dceřiné obchodní korporace bude významně odlišovat od jejich účetní hodnoty. Poměrnou metodu použijeme zjednodušeně v situaci, kdy dceřinou obchodní korporaci ovládají společně dva (nebo více) společníků, přičemž oba (nebo více) jednají ve shodě.

Jak jsme zmiňovali v předchozích dílech, při poměrné metodě nekonsolidujeme veškerá aktiva a pasiva, nýbrž pouze část ve výši procenta, na kterém se podílíme na spoluvlastnění dceřiné obchodní korporace.

Příklad 3 – Poměrná metoda

Vše si srozumitelněji představíme na příkladu s následujícím zadáním:
  • kupní cena 50% podílu ve společnosti Nevlastní Synátor je ve výši 400,
  • celkový vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice je ve výši 550 a
  • celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
  • reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.
Postup je následující:
  • z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor (tj. 400),
  • z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice (tj. 275),
  • zvýšíme hodnotu konsolidovaných aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nemovité věci připadající na podíl ve společnosti Nevlastní synátor (tj. 50% z 300),
  • vykážeme odložený daňový závazek připadající na podíl ve společnosti Nevlastní synátor (tj. 50 % z 300 × 0,19),
  • vypočítáme konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce:
    • kupní cena (tj. 400) ponížená o % podíl na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 396,5 − 50 % × (550 + 300 − 57), celkem tedy záporný konsolidační rozdíl ve výši 3,5.
Tab.: Konečný výsledek
 
Položka Společ-nost Otec Společ-nost Nevlastní Synátor 50% podíl na společnosti Nevlastní Synátor Nekonsoli-dovaný součet Základní konsoli-dační úpravy Konsoli-dovaný součet
Investice 400 0 0 400 −400 0
Konsolidační rozdíl - - - - 3,5 3,5
Ostatní aktiva 1 100 700 350 1 450 150 1 600
Celkem aktiva 1 500 700 350 1 850 −246,5 1 603,5
Vlastní kapitál bez výsledku hospodaření 600 500 250 850 −250 600
Výsledek hospodaření 100 50 25 125 −25 100
Odložený daňový závazek - - - - −28,5 28,5
Ostatní závazky 800 150 75 875 - 875
Celkem pasiva 1 500 700 350 1 850 −246,5 1 603,5

Aktiva a pasiva společnosti Nevlastní Synátor jsme přebrali pouze ve výši poloviny skutečné výše. Konsolidační rozdíl jsme spočítali podle vzorce:
  • Konsolidační rozdíl = Kupní cena 50% podílu (tj. 400) – (vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 793) × výše podílu ve společnosti Nevlastní Synátor, tj. 50 %).
Konsolidační rozdíl tedy vyšel 3,5.

Výši odloženého daňového závazku vypočítáme jako výše podílu ve společnosti Nevlastní Synátor (tj. 50 %) × rozdíl mezi reálným a účetním (resp. daňovým) oceněním čistých aktiv vynásobených sazbou daně z příjmů právnických osob (tj. 300 × 0,19).

Odložený daňový závazek tedy vyšel 28,5.


Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace použije při pořízení dceřiné obchodní korporace poměrnou konsolidační metodu, k datu akvizice:
  • přebere aktiva a závazky v poměru, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace,
  • vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
  • vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
  • navýší hodnotu aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků) (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
  • vypočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku) (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
  • vypočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
  • vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Související články:
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 1. díl
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 2. díl
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
eStudánka.cz
Prodáváme chytré vychytávky pro ženy - šetří vaše zdraví i peněženku.
www.estudanka.cz

S Partnerem v Pohodě
FOCUS Partner vede účetnictví téměř 40 firmám v Pohodě
www.focus-partner.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,56 Kč
-0,030 Kč
23,23 Kč
-0,015 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 14.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru