Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Základní konsolidační úpravy – ekvivalenční metoda


Ing. Martin Bureš
11. 2. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Ekvivalenční metodu použijeme v situacích, kdy máme v dceřiné obchodní korporaci podstatný vliv, nicméně ji neovládáme.

Foto: 123RF

 

Konsolidace není jen o součtu individuálních účetních závěrek. Pro správné provedení musíme znát několik konsolidačních úprav. Jaké základní konsolidační úpravy provádí mateřská společnost k datu nabytí podílu v dceřiné společnosti u ekvivalenční metody?


 
Na začátek bych rád upozornil, že článek se nezabývá situacemi, kdy se reálná hodnota aktiv v pořizované dceřiné obchodní korporaci k datu akvizice liší od hodnot vykázaných v účetnictví. Této problematice se budeme věnovat v dalších dílech.

V minulém díle jsme se zaměřili na základní konsolidační úpravy k datu akvizice u:
  • plné metody a
  • poměrné metody.
Přičemž do „velké trojky“ nám zbývá probrat ještě ekvivalenční metodu. Jak jsme si zmiňovali v předchozích dílech, ekvivalenční metodu použijeme v situacích, kdy máme v dceřiné obchodní korporaci podstatný vliv, nicméně ani takový vliv nám nepomůže k ovládání dceřiné obchodní korporace.

Pokud ovládáme dceřinou obchodní korporaci, vykazujeme její aktiva a závazky v konsolidované rozvaze jako v plné metodě konsolidace. Nicméně, pokud neovládáme dceřinou obchodní korporaci, nemůžeme vykazovat její aktiva a pasiva v konsolidované rozvaze.

Jak si tedy poradíme v ekvivalenční metodě? K tomu nám pomůže jednoduchá úvaha: proč si mateřská obchodní korporace pořizuje dceřinou obchodní korporaci, kterou neovládá?

Zpravidla z toho důvodu, aby dosáhla na podíly na zisku z dané dceřiné obchodní korporace. A právě vlastní kapitál dané dceřiné obchodní korporace nás bude pro použití ekvivalenční metody zajímat.

Příklad – Základní vyloučení v ekvivalenční metodě

Společnost První Rakovnická Džínová, a. s. („PRD“) nakoupila po dlouhém přemlouvání v průběhu roku 2018 od jediného asijského společníka 40 % podíl ve společnosti Adidos CZ, s. r. o. („Adidos“) za 400 (podíl na základním kapitálu odpovídá podílu na hlasovacích právech), přičemž celková výše vlastního kapitálu společnosti Adidos činila k datu akvizice 800.

Obr.: Jak bude vypadat konsolidovaná rozvaha k datu akvizice?



Pro ekvivalenční metodu používáme položku „cenné papíry v ekvivalenci“. Pod touto položkou si můžeme představit podíl mateřské obchodní korporace na dceřiné obchodní korporaci s podstatným vlivem, přičemž tuto položku oceníme k datu akvizice součinem:
  • reálné hodnoty vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace k datu akvizice (tj. v našem příkladu 800) a
  • podílu mateřské obchodní korporace na vlastním kapitálu dceřiné obchodní korporace k datu akvizice (tj. v našem příkladu 40 %).
Matematicky vyjádřeno tedy:
  • Cenné papíry v ekvivalenci = podíl na VK dceřiné obchodní korporace k datu akvizice × reálná hodnota VK dceřiné obchodní korporace k datu akvizice.
V našem příkladu nám tedy vyjde hodnota cenných papírů v ekvivalenci 320 (tj. 800 × 40 %).

Pokud by společnost PRD založila společnost Adidos, nemuseli bychom zpravidla dále pokračovat, neboť hodnota cenných papírů v ekvivalenci by zpravidla odpovídala hodnotě investice. Nicméně v případě, kdy mateřská obchodní korporace nakupuje podíl v dceřiné obchodní korporaci, tyto hodnoty se liší. Co tedy představuje tento rozdíl?

Stejně jako v případě plné a poměrné metody i v ekvivalenční metodě se setkáme s konsolidačním rozdílem. Konsolidační rozdíl spočítáme již známým způsobem:
  • Konsolidační rozdíl = kupní cena podílu v dceřiné obchodní korporaci − (reálná hodnota VK dceřiné obchodní korporace k datu akvizice × podíl na dceřiné obchodní korporace k datu akvizice).
V našem příkladu nám tedy vyjde hodnota konsolidačního rozdílu 80, tj. 400 − (800 × 40 %).

Dejme pozor na výpočet a následné vykázání konsolidačního rozdílu. Podle zkušenosti autora se na něj v praxi často zapomíná, přičemž se často nesprávně „koriguje“ nějaká z položek konsolidovaného vlastního kapitálu mateřské obchodní korporace.

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace nakoupí podíl pod podstatným vlivem v dceřiné obchodní korporaci, k datu akvizice:
  • vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
  • spočítá a vykáže cenné papíry v ekvivalenci podle výše uvedeného vzorce v aktivech,
  • spočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce v aktivech.

Související články:
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 1. díl
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 2. díl
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

„Dohodáři“ a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus

6. 8. 2020 | V pátek 7. 8. 2020 nabyde účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu, lidé pracující tzv. na dohodu mohou žádat o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. 3. do 8. 6. Za stejné období budou moci o bonus ve výši 500 Kč denně zpětně požádat i OSVČ a společníci malých s. r. o. souběžně pracující na pojištěnou dohodu.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Gasinsight s.r.o.
Vše pro přestavby vozidel na pohon plynem LPG, CNG, Diesel Gas.
www.lpgprofi.cz

LX, s.r.o.
kompletní počítačový servis, dodávky HW, SW, operačních systémů.
www.lxw.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,12 Kč
-0,040 Kč
22,19 Kč
-0,009 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 12.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru