Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Výplata podílu na zisku v s. r. o.


Ing. Martina Truhlářová
19. 2. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Podíl na zisku je splatný do tří měsíců ode dne, kdy se rozhodlo o jeho rozdělení.

Foto: 123RF

 

Kdy je možné vyplatit podíl na zisku společníkovi? Za jakých podmínek lze na tento zisk poskytnout zálohy? A jak a kdy tyto příjmy zdaňovat? To vše se dozvíte v následujícím článku.


 
Na základě čeho se stanovuje podíl na zisku s. r. o., definuje zákon o obchodních korporacích. A ten též uvádí další podmínky pro jeho vyplacení.

Podíl na zisku se stanoví na základě:
  • řádné účetní závěrky,
  • nebo mimořádné účetní závěrky.
Vždy jej lze stanovit až po schválení takovéto závěrky nejvyšším orgánem obchodní korporace, což je v případě s. r. o. valná hromada (v případě jednočlenného s. r. o. pak jediný společník).

Na základě účetní závěrky lze rozdělit zisk do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. To však neznamená, že by pak nerozdělený zisk minulých let nešel společníkům vyplatit. Zákon uvádí, že lze rozdělit i jiné vlastní zdroje – což mohou být, při splnění dalších podmínek, i uvedené zisky minulých let.

Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Nyní si uvedeme podmínky, za kterých lze zisk a jiné vlastní zdroje (tedy i zisk minulých období) rozdělit. Částka k rozdělení nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které s. r. o. dle společenské smlouvy tvoří a které může použít podle svého uvážení, snížený o příděly do těchto fondů.

Pro rozhodování o rozdělení budeme tedy potřebovat zůstatky následujících účtů:
  • 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení,
  • 428 – Nerozdělený zisk minulých let,
  • 429 – Neuhrazená ztráta minulých let,
  • 42x – Fondy, které tvoří s. r. o. dle společenské smlouvy (připomeňme, že od účinnosti nového občanského zákoníku a na něj navazujícího zákona o obchodních korporacích již s. r. o. povinně netvoří rezervní fond).

Příklady

Uveďme si jednoduché příklady na rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů:
  1. Valná hromada s. r. o. v únoru 2021 schválila řádnou účetní závěrku za rok 2020 se ziskem 1 500 tis. Kč, na účtu nerozděleného zisku minulých let je evidováno 3 400 tis. Kč, na účtu neuhrazených ztrát minulých let 800 tis. Kč. Korporace dle své společenské smlouvy netvoří žádné fondy.
Maximální částka k rozdělení pak bude: 1 500 + 3 400 − 800 = 4 100 tis. Kč
  1. Valná hromada s. r. o. v únoru 2021 schválila řádnou účetní závěrku za rok 2020 se ztrátou 1 500 tis. Kč, na účtu nerozděleného zisku minulých let je evidováno 3 400 tis. Kč, na účtu neuhrazených ztrát minulých let 800 tis. Kč. Korporace dle své společenské smlouvy netvoří žádné fondy. I přes ztrátu v řádném účetním období lze společníkům vlastní zdroje rozdělit.
Maximální částka k rozdělení pak bude: −1 500 + 3 400 − 800 = 1 100 tis. Kč

Zákon nám však ukládá ještě více testů ohledně částky, kterou lze rozdělit, a to tím, že zakazuje rozdělení v těchto případech:
  • k rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje v případě s. r. o. společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští,
  • taktéž s. r. o. nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle společenské smlouvy rozdělit,
  • a též jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí s. r. o. rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení (vypočtená tak, jak jsme uvedli výše) alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. Tedy o částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení, kterou jsme výše vypočetli.
Rozhodnutí nejvyššího orgánu s. r. o. (valné hromady nebo jediného společníka), které by rozdělovalo částku, která neodpovídá uvedeným podmínkám, nemá právní účinky. Je tedy neplatné.

Zápis o rozhodnutí valné hromady nebo jediného společníka v působnosti valné hromady o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nemusí být notářsky ověřen.

Výplata podílu na zisku

O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán. Pokud by došlo k rozhodnutí o rozdělení v rozporu se zákonem, nebyly by dodrženy podmínky rozdělení, které jsme uvedli výše, pak se podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích nevyplatí.

Má se za to, že takoví jednatelé, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, by nejednali s péčí řádného hospodáře. Je tedy povinností statutárního orgánu – jednatelů, testovat, zda mohou rozdělený zisk společníkům vyplatit.

Společnost s ručením omezeným, kromě výše uvedené podmínky, nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který v takovém případě nemohl být vyplacen do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje s. r. o. převede na účet nerozděleného zisku minulých let.

Úpadek je definován v insolvenčním zákoně, dle něhož je s. r. o. v úpadku, jestliže má:
  • více věřitelů a
  • peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
  • tyto závazky není schopna plnit.
Má se za to, že s. r. o. není schopna plnit své peněžité závazky, jestliže:
  • zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo
  • je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti nebo
  • není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči ní výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Společnost s ručením omezeným je v úpadku i tehdy, je-li předlužena. O předlužení jde tehdy, má-li více věřitelů a souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku. Při stanovení hodnoty majetku se přihlíží také k další správě tohoto majetku, případně k dalšímu provozování podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že s. r. o. bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Pokud tedy statutár (jednatel) rozhodne, že výplatě podílů na zisku nic nebrání, vyplatí jej po zdanění společníkům. Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady nebo jediného společníka o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo valná hromady či jediný společník určí jinak.

Záloha na podíl na zisku

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Mezitímní účetní závěrka je podle zákona o účetnictví účetní závěrkou sestavenou v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne.

Pokud tedy chceme vyplácet podíly na zisku musíme, zpracovat mezitímní účetní závěrku.

Pro stanovení záloh zákon opět stanoví pravidla, na jejichž základě lze zálohy na podíl na zisku vyplácet:
  • Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období a výsledku hospodaření minulých let. Případně, pokud s. r. o. tvoří dle své společenské smlouvy fondy, ještě k částkám výsledků hospodaření přičteme stavy těchto fondů a odečteme příděly do nich.
  • I v případě záloh platí, že s. r. o. nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek.
Záloha na podíl na zisku se vrací do tří měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a valná hromada nebo jediný společník rozhodl o rozdělení této částky.

To znamená, že pokud byly zálohy nižší než dosažený zisk k rozdělení, nemusí se zálohy vracet, pokud tak valná hromada či jediný společník rozhodne.

Zdanění podílu na zisku a zálohy na podíl na zisku

Podíly na zisku a jejich zálohy se zdaňují zvláštní sazbou daně vybírané srážkou. Jak podíly, tak zálohy na ně podléhají (až na výjimky) 15% dani.

Daň tedy platí s. r. o. jakožto srážkovou daň, a to:
  • u společníků – právnických osob se jedná o daň z příjmů právnických osob vybíranou srážkou (předčíslí účtu pro platbu je 7712),
  • u společníků – fyzických osob se se jedná o daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou (předčíslí účtu pro platbu je 7720).
U příjmů plynoucích z podílů na zisku je plátce daně (s. r. o. vyplácející podíly) povinen srazit daň, a to:
  • při jejich výplatě,
  • nedojde-li do té doby k výplatě, pak nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka, a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty.
Plátce daně je následně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku.

Pokud by nastala situace, že plátce je povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání.

Srážka daně se provádí ze základu daně, který se pro účely podílu na zisku či zálohy zaokrouhluje na celé koruny dolů. Daň, kterou z tohoto základu vypočteme, též zaokrouhlíme na celé koruny dolů.

Může se stát, že dojde k přechodu obchodního podílu na jinou osobu a následně bude vrácena vyplacená záloha na podíl na zisku. Právo na vrácení neoprávněně sražené daně, vztahující se k vyplacené záloze na podíl na zisku, náleží poplatníkovi, kterému vznikla povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku.

Nesmíme zapomenout, že u plátce – tedy u s. r. o., podléhá srážková daň ročnímu vyúčtování. Jedná se o formulář Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, který se podává na finanční úřad vždy k 1. dubnu následujícího kalendářního roku.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Senát schválil příspěvek pro zaměstnance v karanténě

5. 3. 2021 | Senát schválil příspěvek pro lidi, kteří se ocitnou v karanténě z důvodu infekčního onemocnění, tzv. „izolačku“. Příspěvek ve výši 370 Kč bude zaměstnancům nad rámec běžného nemocenského vyplácet zaměstnavatel, sám si ho pak odečte od povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance. Izolačku dostanou i dohodáři, kteří se účastní nemocenského pojištění. Příspěvek je schválen zpětně na období od 1. 3. do 30. 4. 2021. Bližší informace najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Sdružení účetních poradců
Účetní pro online byznys, výrobu i služby.
www.sup-team.cz

Reelton s.r.o.
Obchodní a poradenská společnost.
www.reelton.com

Daňový kalendář

15. 3. 2021 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
22. 3. 2021 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zd. období 2020 - elektronické podání
25. 3. 2021 Kontrolní hlášení (za únor 2021)
25. 3. 2021 Přiznání DPH (za únor 2021)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,31 Kč
0,100 Kč
22,03 Kč
0,260 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 05.03.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru