Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Účtování zásob v praxi


Bc. Kateřina Kandlerová
30. 7. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zásoby jsou určeny k přímému prodeji, nebo k jejich dalšímu zpracování.

Foto: Fotolia

 

Zásoby jsou součástí oběžného majetku podniku a pořizují se k zajištění provozu podniku, k zajištění výroby nebo za účelem prodeje. Jak správně zásoby ocenit a zaúčtovat? Napoví vám dnešní článek.


 
V našem dnešním článku se zaměříme na oblast, se kterou se setkávají firmy či podniky, které v rámci své ekonomické činnosti přichází do styku s tzv. uskladněným materiálem či zbožím. Zdaleka to nemusí být pouze nadnárodní či velké společnosti. Může se to týkat i menších firem, jako jsou např. truhláři nebo prodejci zboží přes internet, kteří mají dopředu nakoupené zboží a obchodují s ním.
 
Tyto zásoby, jak se takovému majetku říká, jsou pak určeny k jejich dalšímu zpracování nebo přímému prodeji. Cílem tohoto článku je seznámit s charakteristikou zásob, jejich oceňováním a účtováním. Ukážeme si také konkrétní příklady zaúčtování, ke kterým může dojít v průběhu účtování materiálu a zboží.

Charakteristika zásob a právní úprava

Zásoby jsou součástí oběžného majetku podniku a pořizují se k zajištění provozu podniku, k zajištění výroby nebo za účelem prodeje. Zásoby se dají rozdělit na zásoby nakoupené, kam můžeme zařadit materiál, zboží či zvířata, a na zásoby vytvořené vlastní činností, které tvoří výrobky, polotovary, nedokončená výroba a zvířata.
 
Stejně tak jako tomu je i u jiného druhu majetku (hmotného, nehmotného či finančního), také oblast zásob a jejich účtování je zakotvena v legislativě České republiky.
 
Jedná se zejména o tyto právní předpisy:
  • České účetní standardy č. 015 – Zásoby,
 
Pokud hovoříme o samotném účtování zásob, v účtové osnově je pro ně vyhrazena i samostatná účtová třída 1.

Rozpis jednotlivých skupin

  • Skupina 11 – Materiál
Materiál představuje základní vstup do výrobního či obchodního procesu účetní jednotky. Patří sem např. suroviny, pomocné látky, provozovací látky, obaly, náhradní díly či movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku, které nejsou dlouhodobým majetkem.
 
V této účtové skupině účtujeme na těchto účtech:

111 – Pořízení materiálu

112 – Materiál na skladě

119 – Materiál na cestě
 
  • Skupina 12 – Zásoby vlastní výroby
Nedokončená výroba jsou produkty, které již prošly výrobním procesem, takže se již nejedná o materiál, ale zároveň ještě nejsou hotovým výrobkem. Patří k ní i nedokončené výkony jiných činností, při nichž nevznikají hmotné produkty.
 
Polotovary a vlastní výrobky jsou produkty, které ještě neprošly všemi výrobními stupni a budou z nich zhotoveny výrobky v dalším výrobním procesu účetní jednotky. Mohou se i samostatně prodávat.
 
Výrobky jsou finálními předměty vlastní výroby určené k prodeji.
 
Zvířata, která řadíme do zásob, mohou být např. zvířata ve výkrmu, kožešinová zvířata, ryby, včelstva, kachny, krůty atd. Rozhodující přitom je, že byla nakoupena nebo odchována účetní jednotkou. Dalším neméně důležitým hlediskem je, za jakým účelem byla pořízena a jaký má účetní jednotka záměr při jejich chovu.
 
V této účtové skupině tedy účtujeme na účtech:

121 – Nedokončená výroba

122 – Polotovary vlastní výroby

123 – Výrobky

124 – Zvířata
 
  • Skupina 13 – Zboží
Zbožím se rozumí movité věci či nemovitosti nabyté za účelem prodeje, přičemž předmětem podnikání účetní jednotky je nákup a prodej. Tyto věci však účetní jednotka nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. Dále zbožím mohou být výrobky vlastní výroby ve vlastních prodejnách.
 
V této účtové skupině účtujeme na účtech:

131 – Pořízení zboží

132 – Zboží na skladě a v prodejnách

139 – Zboží na cestě
 
  • Skupina 19 – Opravné položky k zásobám
Do této skupiny se řadí účty:

191 – Opravná položka k materiálu

192 – Opravná položka k nedokončené výrobě

193 – Opravná položka k polotovarům vlastní výroby

Oceňování zásob

Před vlastním účtováním zásob je potřeba je ocenit – vyjádřit je v peněžních jednotkách. K ocenění dochází v okamžiku vzniku účetního případu. U nakupovaných zásob je to okamžik jejich pořízení a u zásob vytvořených vlastní činností se jedná o okamžik jejich vytvoření.
 
Přírůstek zásob se oceňuje:
  • Pořizovací cenou – tou se oceňují nakoupené zásoby (materiál, zboží, zvířata). Tato cena se skládá z ceny pořízení, což je kupní cena, a z nákladů souvisejících s pořízením, kam například patří clo, DPH, přepravné, provize, pojistné při přepravě atd.
  • Reprodukční pořizovací cenou, kterou se oceňují zásoby získané darem nebo dědictvím, získané jako odpad, získané jako inventarizační přebytek, vložené společníky či individuálním podnikatelem do firmy na základě posudku zpracovaného znalcem, nebo nelze-li zjistit vlastní náklady na vytvoření zásob vlastní činností.
  • Vlastní náklady – používají se pro zásoby vytvořené vlastní činností. Jedná se o přímé náklady spojené s výrobou nebo jinou činností, případně i část nepřímých nákladů, které se k činnosti vztahují (náklady na osvětlení).
 
Úbytek zásob se oceňuje následujícími metodami:
  • FIFO = první do skladu, první ze skladu (z angl. First In, First Out) – tuto metodu lze použít při pořízení zásob skutečnou pořizovací cenou. Jedná se o to, že výdeje ze skladu se oceňují postupně cenami od nejstarší přijaté zásoby k zásobě nejnovější.
  • Vážený aritmetický průměr z pořizovacích cen – podstatou této metody je výpočet individuálních cen a množství zboží na skladě. Provádí se poslední den v měsíci a používá se pro oceňování úbytků v následujícím měsíci. Rozlišujeme dva typy:
    • proměnlivý – po každém novém přírůstku se zjišťuje nový průměr, který se používá pro ocenění výdejů do příštího nákupu. Je potřeba znát celkové množství materiálu na skladě a celkovou hodnotu posledního stavu skladu. Skladová evidence se musí vést v hmotném i peněžním vyjádření,
    • periodický – vypočítá se jediný průměr za určité období, které není delší jak měsíc.
 
Při výběru způsobu oceňování úbytku zásob je důležité pamatovat na to, že takto vybraný způsob musí být uveden ve vnitřní směrnici účetní jednotky a nemůže se během účetního období měnit.

Účtování zásob

Rozlišujeme dva způsoby účtování zásob – způsob A a způsob B. Účetní jednotka se sama rozhodne, podle jakého způsobu bude účtovat. V určitých případech může použít i oba, avšak musí brát v úvahu, že při účtování podle míst uskladnění (odpovědných osob) může být uplatněn pouze jeden ze způsobů.
 
Dále má u způsobu B účetní jednotka povinnost zajistit průkazné vedení evidence o zásobách tak, aby mohla v průběhu účetního období prokázat stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona o účetnictví (vedení skladové evidence).

  • Způsob A
Tento způsob umožňuje kontrolovat shodu stavu zásob na účtech finančního účetnictví a ve skladové evidenci během účetního období. Také můžeme zjišťovat stav zásob či průběžně provádět finanční analýzu. Záznamy o pořízení a výdajích zásob se nejprve shromažďují na účtech třídy 1 a až poté se vyskladňují do spotřeby.
 
Zjednodušeně lze tento postup vyjádřit takto:

NÁKUP (hotově, na fakturu) → POŘÍZENÍ (111, 131) → PŘÍJEM NA SKLAD (112, 132) → VÝDEJ DO SPOTŘEBY K PRODEJI (501, 504)
 
  • Způsob B
Použití tohoto způsobu je podmíněno důsledným vedením skladové evidence. V průběhu roku se účtuje pořízení a výdaje zásob rovnou do spotřeby (nákladů) a na konci účetního období se provede inventura. Zjištěný zůstatek se poté zaúčtuje na účty zásob. Údaje o stavu zásob v průběhu roku u tohoto způsobu účtování nezískáme.
 
Na konci roku při uzavírání účetních knih se počáteční stav zásob k 1. 1. zaúčtuje do spotřeby (nákladů) a konečný stav dle inventarizace k 31. 12. je zaúčtován jako nový zůstatek zásob, a to souvztažně s účty 501 a 504.
 
Tento postup lze jednoduše vyjádřit takto:

NÁKUP → VÝDEJ DO SPOTŘEBY (501, 504)
 
Nyní se zaměříme na některé konkrétní příklady, které mohou nastat v účtování materiálových zásob či zboží. Účtováno bude způsobem A.

Příklad 1 – materiálové zásoby

a) Pořízení
Text MD D
Nákup materiálu v hotovosti 111 211


b) Zařazení na majetkový účet
Text MD D
Převod materiálu na sklad 112 111


c) Reklamace
Text MD D
Vznik reklamace 315 111
+ DPH
315 343
Vyřízení reklamace    
uznaná – výměna vadného materiálu 112 315
+ DPH
343 315
– opravný daňový doklad (dobropis)
321 315
– náhrada na bankovní účet
221 315
neuznaná 549 315
+ DPH
343 315


d) Nevyfakturované dodávky
Text MD D
běžné období    
příjemka materiálu
112 111
nevyfakturovaná dodávka
111 389
příští období 389 321


e) Materiál na cestě
Text MD D
Faktura za nákup materiálu 111 321
+ DPH
343 321
Materiál na cestě 119 111
Příjemka na sklad 112 119


f) Inventarizace zásob
Text MD D
a. účetní stav je vyšší než fyzický stav    
rozdíl do normy
501 112
rozdíl nad normu
549 112
předpis náhrady škody
335 648
úhrada manka
211 335
b. účetní stav je menší než fyzický stav    
přebytek
112 648


g) Škody
Text MD D
Škoda 549 112
Uplatnění škody u pojišťovny 388 648
Potvrzení škody 378 388
Proplacení škody 221 378
Zaúčtování rozdílu 648 388
Mimořádná škoda 582 112


h) Prodej materiálových zásob
Text MD D
Tržby z prodeje ve smluvené ceně 311 642
Úbytek prodaného materiálu v pořizovací ceně 542 112


i) Opravné položky (OP)
Text MD D
Tvorba OP při poklesu tržní ceny 559 191

Příklad 2 – zboží

a) Pořízení
Text MD D
Pořízení zboží 131 211


b) Příjem na sklad
Text MD D
Ve vstupní ceně 132 131

V tomto kroku se vyhotovují skladní karty, které se vedou pro každý druh zboží zvlášť.


c) Reklamace
Text MD D
a. Vznik 315 131
+DPH
315 343
b. Vyřízení 321 315


d) Nevyfakturované dodávky
Text MD D
běžné období    
Příjemka na sklad
132 131
Nevyfakturovaná dodávka
131 389
příští období 389 321


e) Zboží na cestě
Text MD D
Faktura za nákup zboží 131 321
Zboží na cestě 139 131
Příjemka na sklad 132 139


f) Inventarizační rozdíl
Text MD D
a. Manko    
do normy
504 132
nad normu
549 132
b. Přebytek 132 648


g) Škody
Text MD D
Provozní škoda 549 132
Náhrada 388 648
Potvrzení škody 378 388
Zúčtování rozdílu náhrady 648 388
Mimořádná škoda 582 132


h) Prodej
Text MD D
Tržby z prodeje 211 604
Úbytek 504 132


i) Opravné položky
Text MD D
Tvorba OP při poklesu tržní ceny 559 196
Zrušení OP 196 559
Rozdíl 549 132

Skladová evidence

Účetní jednotky by také měly vést podrobnou evidenci podle druhů nebo skupin materiálu na skladních kartách. Tyto skladní karty by měly obsahovat následující náležitosti:
  • označení,
  • datum pořízení,
  • datum vyskladnění,
  • ocenění,
  • údaje o množství a
  • částku.

Shrnutí

Zásoby jako takové patří do kategorie oběžných aktiv. Rozlišujeme zásoby, které jsou nakoupené, a ty, které jsou vytvořeny vlastní činností. Nedílnou součástí účtování o zásobách je jejich oceňování – ať už při vstupu, či výstupu zásob z podniku.
 
V tomto článku jsme si ukázali několik metod, jak zásoby oceňovat. Co se týká jejich účtování, účetní jednotka má na výběr dvě metody označující se písmeny A a B. Tyto metody se liší v zásadě tím, jestli účetní jednotka bude účtovat přes sklad či rovnou do spotřeby.
 
V neposlední řadě je důležité vést za určitých podmínek skladovou evidenci. K tomuto může v dnešní době účetní využít účetní programy (například program POHODA).
 
 
Související článek:
Účtování dlouhodobého majetku
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Svět hor
Prodejna outdoorového vybavení, oblečení, map a průvodců
www.svethor.cz

Fotofofr.com
Profesionální fotografie a video pro všechny, kteří vyžadují kvalitu.
www.fotofofr.com

Daňový kalendář

25. 7. 2019 Souhrnné hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
0,010 Kč
22,87 Kč
0,095 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru