Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Přechod z daňové evidence na účetnictví


Bc. Alena Haas Kubátová
19. 8. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Při přechodu z daňové evidence na účetnictví jsou hlavními předpisy zákon o účetnictví a zákon o daních z příjmů.

Foto: 123RF

 

Dnes se budeme zabývat situací, kdy podnikatelé přecházejí z daňové evidence na vedení účetnictví. Kdo musí povinně vést účetnictví? Jak při přechodu postupovat a kterými právními předpisy se řídit?


 

Rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí

V první řadě je třeba rozlišit rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím. Daňovou evidencí rozumíme evidenci pro účely stanovení základu daně z příjmů, kdy jsou evidovány příjmy a výdaje v členění potřebném pro zjištění základu daně, dále pak majetek a dluhy. Většina fyzických osob vede od počátku svého podnikání právě daňovou evidenci, případně využívá tzv. výdajové paušály.

Oproti tomu účetnictví se týká pouze účetních jednotek. Ty účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, dále o závazcích včetně dluhů a ostatních pasiv, o nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku. Při účtování se používají podvojné zápisy.

Právní úprava

Při přechodu z daňové evidence na podvojné účetnictví jsou stěžejní tyto dva právní předpisy: Zatímco daňovou evidenci upravuje pouze ZDP, vedení účetnictví upravuje ZoÚ, vyhláška č.500/2002 Sb., ZDP a České účetní standardy.

Kdo má povinnost vést účetnictví?

V první řadě musíme vymezit subjekty, jež mají povinnost vést účetnictví. Jsou to ty, které jsou účetními jednotkami. Obecně můžeme říci, že fyzická či právnická osobapovinnost účtovat v soustavě účetnictví v okamžiku, kdy se stává účetní jednotkou podle ZoÚ.

Až na jednu výjimku, a tou jsou fyzické osoby – podnikatelé podle § 1 odst. 2 ZoÚ, kteří začínají účtovat v soustavě účetnictví až od roku následujícího po roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, byť podle kritéria obratu by se staly účetní jednotkou dříve.

Kdo je tedy podle ZoÚ účetní jednotkou a má podle zákona povinnost vést účetnictví?
  1. právnické osoby se sídlem na území ČR,
  2. zahraniční právnické osoby podnikající na území ČR,
  3. organizační složky státu,
  4. svěřenský fond podle § 1448 až § 1474 občanského zákoníku,
  5. fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové spoření,
  6. investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
  7. fyzické osoby tuzemské i zahraniční, které:
    1. jsou podnikateli a jsou zapsány v obchodním rejstříku – pak musí vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku (dále jen „OR“) až do dne výmazu z OR;
    2. jsou podnikateli, jejichž obrat podle zákona o DPH přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč – pak musí vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, do posledního dne účetního období, kdy přestaly být účetní jednotkou. Účetní jednotkou se stávají od prvního dne účetního období, které následuje po kalendářním roce, v němž stanovený obrat překročily;
    3. vedou účetnictví na základě vlastního rozhodnutí – účetnictví jsou povinny vést od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodli vést účetnictví;
    4. jsou podnikateli a společníky sdruženými ve společnosti;
    5. vedou podvojné účetnictví podle zvláštního právního předpisu.

Fáze převodu z vedení daňové evidence na účetnictví

Pokud tedy ten, kdo vede daňovou evidenci, dosáhne na jedno z výše uvedených kritérií, musí přejít na soustavu účetnictví. K tomu vede několik kroků. Jsou činnosti, které musí subjekty provést k prvnímu dni přechodu, a činnosti, které je třeba provést k poslednímu dni účetního období, kdy již vedou účetnictví.

Obecný postup je zhruba následující: v první řadě musí budoucí účetní jednotka provést inventarizaci veškerého majetku a závazků. S tím souvisí i vyčíslení položek, které budou ovlivňovat základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém bude zahájeno podvojné účtování. Dalším krokem je uzavření účetních knih v daňové evidenci a zpracování daňového přiznání.

K prvnímu dni přechodu na účetnictví je třeba:
  • zjistit v daňové evidenci stavy jednotlivých složek majetku, závazků, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a neuplatněnou část výdajů u finančního leasingu, tj. provést inventarizaci,
  • vytvořit účtový rozvrh dle platné směrné účtové osnovy pro podnikatele a vytvořit interní směrnice,
  • sestavit zahajovací rozvahuotevřít účetní knihy – deník, hlavní knihu, knihu analytických účtů, knihu podrozvahových účtů a další evidence,
  • rozepsat počáteční stavy účtů pomocí účtu 701 – Počáteční účet rozvažný.
Ocenění jednotlivých složek majetku a dluhů se provádí způsobem, kdy se u odpisovaného majetku celková suma dosud uplatněných daňových odpisů zachytí v účtových skupinách 07X, 08X a 09X. Po zaúčtování všech operací vzniká obvykle rozdíl mezi celkovou hodnotou aktiv a pasiv. Ten je třeba zaúčtovat na účet 491 – Účet individuálního podnikatele, který může mít aktivní i pasivní zůstatek.

K poslednímu dni účetního období, ve kterém podnikatel zahájil vedení účetnictví, je třeba upravit základ daně. Tyto úpravy jsou vždy zahrnuty do zdaňovacího období, ve kterém bylo vedení účetnictví zahájeno. Daňový základ se:
  1. zvyšuje o:
    • hodnotu zásob a cenin – hodnotu zásob i cenin lze přičíst k daňovému základu jednorázově, případně rozložit do více, maximálně devíti let, počínaje obdobím zahájení vedení účetnictví. Rozhodne-li se poplatník pro postupné zahrnování hodnoty zásob a cenin do základu daně, nemusí se jednat o stejně velké částky každý rok, záleží na rozhodnutí poplatníka;
    • hodnotu poskytnutých záloh (s výjimkou záloh na hmotný majetek);
    • hodnotu pohledávek, které by v případě jejich úhrady byly zdanitelným příjmem – platí stejný případ jako pro zásoby a ceniny – lze zahrnout jednorázově či postupně;
  2. snižuje o:
    • hodnotu přijatých záloh;
    • hodnotu závazků, které by v případě jejich úhrady byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. To musí být provedeno již v prvním roce, kdy se vede účetnictví.
Hodnotou pohledávek a závazků se u neplátců DPH rozumí jejich celá jmenovitá hodnota, tj. pořizovací cena. V případě, že je účetní jednotka plátcem DPH, se hodnotou závazků rozumí jejich hodnota bez DPH, pokud byl uplatněn nárok na odpočet daně. V případě pohledávek se jejich hodnotou rozumí hodnota bez DPH, pokud byla splněna daňová povinnost na výstupu.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
iPodnik
Vaše kancelář v cloudu
www.ipodnik.cz

miklik.eu
Velkoobchod, maloobchod, e-shop kancelářskými, školními potřebami
www.miklik.eu

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
0,020 Kč
23,19 Kč
-0,047 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru