Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Pokuty v zákoně o účetnictví


Ing. Michaela Martínková
5. 2. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

„Provinění“ jsou rozdělena do čtyř kategorií podle výše maximálních pokut, které je možné za správní delikt uložit.

Foto: Fotolia

 

Podnikatelé často zapomínají na skutečnost, že mohou být ze strany finančního úřadu postihováni nejen za porušení daňových předpisů, ale i za porušení zákona o účetnictví. Jaké jsou pokuty právě v tomto zákoně, vám napoví následující článek.


 
 
Tématem pokut se zabývá § 37 a následující zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Hned tento první paragraf vyjmenovává správní delikty, kterých se mohou dopustit nepodnikatelé. V našem článku se však budeme zabývat podnikateli, na které pamatuje § 37a.
 
Dá se říci, že „provinění“ je rozděleno do čtyř kategorií podle výše maximálních pokut, které je možné za správní delikt uložit.

První kategorie pokut

První kategorie je vymezena nejvyšší pokutou ve výši 6 % z hodnoty aktiv, a to v jejich hodnotě brutto (tedy bez vlivu oprávek a opravných položek).
 
Finanční úřady mohou až do této hranice udělit účetní jednotce pokutu v těchto případech:
  • nevedení účetnictví,
  • nesestavení účetní závěrky, nevyhotovení výroční zprávy,
  • nepoužití mezinárodních účetních standardů, pokud je jejich použití povinné.
 
V této souvislosti bych ráda upozornila zejména členy sdružení bez právní subjektivity (dle definic nového občanského zákoníku členy společnosti), kteří vedou daňovou evidenci, aby prověřili, zda některý z ostatních členů nevede účetnictví (nebo není povinen vést účetnictví). V takovém případě se totiž stávají účetní jednotkou také a mají povinnost vést účetnictví.
 
Pokud by tak neučinili, spadají do vymezené kategorie s největším postihem za porušení zákona o účetnictví.

Druhá kategorie pokut

Druhá kategorie správních deliktů je „honorována“ pokutou do výše 3 % hodnoty aktiv.
 
Tu může finanční úřad uložit účetní jednotce v případech, kdy:
  • vede účetnictví v rozporu se zásadou věrného a poctivého zobrazení předmětu účetnictví a finanční situace (tedy nezachycení skutečného stavu v souladu s účetními metodami),
  • vede účetnictví nesprávně, tedy odporuje-li zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům nebo obchází jejich účel,
  • účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti (tedy rozvahu, výsledovku a přílohu k účetní závěrce; dále musí obsahovat obchodní firmu a sídlo, IČ, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpisový záznam statutárního orgánu),
  • není ověřena účetní závěrka nebo výroční zpráva auditorem, pokud to zákon vyžaduje,
  • nezveřejní účetní závěrku,
  • nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek nebo účetní výkazy za Českou republiku,
  • neuschová účetní záznamy.
 
Mnoho závěrek podnikatelů bývá sestaveno jen na bázi účetních výkazů rozvahy a výsledovky. Přitom absence vysvětlující přílohy k účetní závěrce již znamená pochybení a možnou sankci ze strany finančního úřadu.
 
Asi nejčastějším prohřeškem v této oblasti je nezveřejnění účetní závěrky – tuto povinnost mají běžní podnikatelé uložením do sbírky listin rejstříkového soudu. Z praxe naší daňové kanceláře vím, že finanční úřady jsou v této věci benevolentní a nepřistupují k udělení pokuty jen pohledem do digitalizované sbírky listin, ač by absence záznamu právě ve sbírce listin způsobila objektivní příčinu pro vznik pokuty.
 
Zpravidla před zahájením daňové kontroly na daň z příjmů upozorní na skutečnost, že není uložena účetní závěrka a stanoví lhůtu pro odstranění provinění. Pokud je tato lhůta splněna (i když k provinění došlo, protože je uloženo po lhůtě dané zákonem), k udělení pokuty nedojde.
 
Ovšem tato benevolence může někdy přestat, přičemž je velmi jednoduché si vyhledat, zda a kdy byla účetní závěrka zveřejněna.

Třetí kategorie pokut

Třetí kategorie pokut má rovněž hranici 3 % z hodnoty aktiv, ovšem zde se jedná o údaje z konsolidované účetní závěrky, kde může dojít k těmto správním deliktům:
  • nesestavení konsolidované účetní závěrky, nevyhotovení konsolidované výroční zprávy,
  • konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje povinné náležitosti,
  • účetní závěrka nebo výroční zpráva není zveřejněna,
  • nepoužití mezinárodních účetních standardů pro konsolidaci, ač to zákon vyžaduje.

Čtvrtá kategorie pokut

Poslední kategorie správních deliktů je definována pevnou částkou 5.000 Kč, do jejíž výše může být pokuta udělena účetní jednotce, pokud nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu (týká se organizací, které mají povinnost předávat informace, protože jsou navázány na státní rozpočet).
 
Jedině od této poslední pokuty lze upustit. Jinak zákon stanoví, že se při určení výše pokuty přihlédne k závažnosti ve vztahu ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům. Je tedy otázka, zda to může být 0 Kč, když od ní nelze upustit.
 
Pokud je účetnictví vedeno takovým způsoben, že není možné zjistit skutečnou hodnotu aktiv (nebo není vedeno vůbec), určí se kvalifikovaným odhadem s přihlédnutím k poslední účetní závěrce, kdy bylo účetnictví správné a úplné.

Zánik odpovědnosti účetní jednotky

Aby nekončil článek chmurně, informuji možné hříšníky o tom, že odpovědnost účetní jednotky za správní delikt zaniká, jestliže nebylo zahájeno správní řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm finanční úřad dověděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl spáchán.
 
To tedy znamená, že v roce 2013 skončila např. lhůta pro vyměření pokuty za neúplnou účetní závěrku za rok 2009.
 
Nelze se spoléhat na skutečnost, že je možné proti finančnímu úřadu použít argument lhůty jednoho roku po podání daňového přiznání, ke kterému nebyla přiložena příloha k účetní závěrce. Finanční úřad se pouze dozvěděl, že k daňovému přiznání nebyla přiložena příloha k účetní závěrce (a měl by vyzvat k doplnění), ale nikoli to, že nebyla vypracována vůbec.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
VaseIdentita.cz
Agentura pomáhající růst malým subjektům, politickým stranám a hnutím.
www.vaseidentitacz

Plastické logo na zeď
Dáme vašemu logu 3D rozměr a umístíme například do recepce.
www.aproduction.cz

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
-0,040 Kč
22,76 Kč
-0,055 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru