Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Ověřování účetní závěrky auditorem od roku 2016


Bc. Zuzana Bartůšková
13. 1. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Novela zákona o účetnictví od roku 2016 zavedla kategorie účetních jednotek a s nimi souvisejí také nové podmínky pro povinné ověřování účetní závěrky auditorem.

Foto: Fotolia

 

Novela zákona o účetnictví od roku 2016 zavedla kategorie účetních jednotek a s nimi souvisejí také nové podmínky pro povinné ověřování účetní závěrky auditorem. Praktický přehled povinností účetních jednotek naleznete v tomto článku.


 
Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2016 s sebou přináší kategorie účetních jednotek a s tím souvisí také nové podmínky pro povinné ověřování účetní závěrky auditorem. Tyto podmínky nalezneme v § 20 zákona o účetnictví.

Podle přechodných ustanovení se tato pravidla použijí až na účetní období, které započalo 1. 1. 2016. Účetní závěrky za rok 2015 budeme tedy sestavovat ještě podle „starých“ pravidel.
 
Obr.: Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a rozsah účetní závěrky pro jednotlivé účetní jednotky:

Mikro účetní jednotky

Za mikro účetní jednotku se dle § 1b považuje ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:
  • aktiva celkem 9 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
Mikro účetní jednotky nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud audit není povinný podle zvláštních právních předpisů.
 
Mikro účetní jednotky mohou vést dle § 9 odst. 3 písm. b) účetnictví ve zjednodušeném rozsahu dle § 13a, pokud jsou:
  • spolkem, pobočným spolkem,
  • odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
  • organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
  • církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
  • honebním společenstvem,
  • obecně prospěšnou společností,
  • nadačním fondem,
  • ústavem,
  • společenstvím vlastníků jednotek, nebo
  • bytovým a sociálním družstvem.
Jejich účetní závěrku tvoří:
  • rozvaha (bilance),
  • výkaz zisku a ztráty,
  • příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
Nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Nemají povinnost sestavovat výroční zprávu.
 
Mikro účetní jednotky mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu.
 
Mikro účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, nemusejí však zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
 
Více informací o zjednodušení účetnictví u mikro účetních jednotek naleznete v článku Zjednodušení účetnictví pro mikro a malé podniky.

Malá účetní jednotka

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou, a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:
  • aktiva celkem 100 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
Malá účetní jednotka může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 9 odst. 3 písm. b) a zároveň je některou z účetních jednotek vyjmenovaných v § 9 odst. 4 (viz výčet z mikro účetních jednotek).
 
Pokud je akciovou společností nebo svěřenským fondem podle občanského zákoníku, a k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročila nebo již dosáhla alespoň jednu z uvedených hodnot:
  • aktiva celkem 40 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
má povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem.
 
Ostatní malé účetní jednotky mají povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem, pokud k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvě výše uvedené hodnoty.
 
Jejich účetní závěrku tvoří:
  • rozvaha (bilance),
  • výkaz zisku a ztráty,
  • příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
Nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Nemají povinnost sestavovat výroční zprávu, pokud nemají povinný audit.
 
Malé účetní jednotky mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu, pokud nemají povinnost auditu.
 
Malé účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, nemusejí však zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud nemají povinnost auditu.

Střední účetní jednotka

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou, a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:
  • aktiva celkem 500 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Střední účetní jednotka nemůže vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. S výjimkou příspěvkové organizace, rozhodne-li o tom její zřizovatel (§ 9 odst. 3 písm. a).
 
Střední účetní jednotky mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vždy (§ 20 odst. 1 písm. b).
 
Jejich účetní závěrku tvoří:
  • rozvaha (bilance),
  • výkaz zisku a ztráty,
  • příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
  • přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Mají povinnost vždy sestavovat výroční zprávu.
 
Střední účetní jednotky mají povinnost vždy sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, protože mají vždy povinnost auditu.
 
Střední účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, a to v plném rozsahu, v jakém byla sestavena.

Velká účetní jednotka

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty:
  • aktiva celkem 500 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Za velkou účetní jednotku se vždy považuje:
  • subjekt veřejného zájmu
    • účetní jednotka uvedená v § 19a odst. 1 – účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
    • banka podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelní a úvěrní družstvo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
    • pojišťovna nebo zajišťovna podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
    • penzijní společnost podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření,
    • zdravotní pojišťovna,
  • vybraná účetní jednotka – organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.
Velká účetní jednotka nemůže vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. S výjimkou příspěvkové organizace, rozhodne-li o tom její zřizovatel (§ 9 odst. 3 písm. a).
 
Velké účetní jednotky mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vždy, s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu (§ 20 odst. 1 písm. a).
 
Jejich účetní závěrku tvoří:
  • rozvaha (bilance),
  • výkaz zisku a ztráty,
  • příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
  • přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Mají povinnost vždy sestavovat výroční zprávu, pokud nejsou účetními jednotkami, které nemají povinný audit.
 
Velké účetní jednotky mají povinnost vždy sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (kromě případu, kdy nepodléhají povinnému auditu).
 
Velké účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, a to v plném rozsahu, v jakém byla sestavena.


Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.  
 

Související články:
Povinné ověřování účetní závěrky od roku 2016
Zjednodušení účetnictví pro mikro a malé podniky
Jednoduché účetnictví od roku 2016 znovu v zákoně
Přehled změn v účetnictví od roku 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

crooky
14. 6. 2017 0:06:32
Dobrý den, zájmová sdružení právnických osob patří do kategorie mikro účetních jednotek? A do kdy se muí na rejstřík dokumenty poslat za období 2015? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Lenka
19. 1. 2017 21:27:35
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak to bude se zveřejňováním ÚZ a rovněž možností jejího sestavení ve zkráceném rozsahu - je-li ÚJ dobrovolně auditovaná, tedy nepodléhá povinnému auditu. Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
SIPLEX, s.r.o.
Poskytujeme služby v oblasti účetni, daňové a mzdové problematiky.
www.siplex.cz

Holubová Drahomíra
Kompletní zpracování účetnictví a mezd
tiscali.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,010 Kč
23,10 Kč
0,023 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru