Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 58. díl


Redakce
9. 3. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Může účetní sestavovat daňová přiznání? Jak se vypořádat s neoprávněně vystavenými fakturami? Musíte podat daňové přiznání v případě, že máte pouze příjmy z dohod? Nejen na tyto dotazy vám odpovídají odborníci na daně a účetnictví.


 

Daň z příjmů

Studium po 26. roce věku a daňové zvýhodnění
Jak je to s daňovým zvýhodněním na dítě, kterému již je 26 let (dovršeno v roce 2016) a stále studuje (poslední ročník na lékařské fakultě)? Má rodič nárok na uplatnění daňového zvýhodnění ve mzdě? Potvrzení ze školy rodič doložil.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má v souladu s ustanovením § 35c zákona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. V odst. 6 je uvedeno, že za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a:
  • soustavně se připravuje na budoucí povolání,
  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Na základě výše uvedeného je zřejmé, že po dovršení věku 26 let se již nemůže student považovat za vyživované dítě. A to i přes to, že se soustavně připravuje na budoucí povolání.
 
Hlavní a vedlejší práce v daňovém přiznání
Musím podávat daňové přiznání, když jsem měl při hlavním zaměstnání v roce 2016 ještě vedlejší práci na dohodu o pracovní činnosti? Vydělal jsem si měsíčně do 2.500 Kč.
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, daňový poradce:
Ve Vašem případě je důležité, že se jedná o dohodu o pracovní činnosti. U tohoto typu smlouvy je srážena zálohová daň z příjmů. Jedná se tedy o souběh dvou příjmů ze závislé činnosti a povinnost podat daňové přiznání máte.
 
Jak má postupovat propachtovatel při výpočtu daně z příjmů FO?
Propachtovatel obdržel v roce 2016 dle smlouvy pachtovné 25.000 Kč a částku 9.000 Kč odpovídající aktuální výši daně z nemovitostí společně s pachtovným jako jeho přípočet. Jak postupovat při výpočtu daně z příjmů fyzických osob? Je základem pro výpočet daně částka 34.000 Kč, kde po odečtení 30 % z příjmů se zdaní 23.800 Kč? Nebo se přípočet 9.000 Kč za zaplacenou daň z nemovitostí nedává do základu pro výpočet daně z příjmů? Lze pak ještě uplatnit 30 % z příjmu pachtu 25.000 Kč do výdajů a danit tak pouze 17.500 Kč?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pachtovní smlouvou přenechává propachtovatel určitou věc k dočasnému užívání a požívání pachtýři, který o ni pečuje jako řádný hospodář, a za její užívání a požívání platí buď dohodnuté pachtovné, nebo poměrnou část výnosu z věci. Pacht se od nájmu odlišuje tím, že kromě práva užívat obsahuje ještě navíc právo požívat věc, tudíž brát z ní užitky. Například pachtýř má právo v propachtované zahradě sklízet vypěstované ovoce a zeleninu („brát z ní užitky“), kdežto nájemce nikoliv.
 
Poplatníky daně z nemovitých věcí jsou obecně vlastníci pozemků, staveb a jednotek. Příjem od pachtýře ve výši daně z nemovitých věcí je dle mého názoru nutné považovat za zdanitelný příjem, který je součástí pachtovného. Zaplacenou daň z nemovitých věcí, která není součástí ocenění majetku, lze pak uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad) prokazatelně vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů. Neuplatní-li však poplatník skutečné výdaje, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů, nejvýše však do částky 300 000 Kč. V takovém případě samozřejmě nelze uplatnit již žádné další výdaje, tudíž ani zaplacenou daň z nemovitých věcí.
 
Musí se podávat daňové přiznání u příjmu z DPČ a DPP?
Kamarádka pracuje na DPČ u jednoho zaměstnavatele a zároveň na DPP u jiného zaměstnavatele. Musí si tedy daňové přiznání zpracovat sama. Ale na DPČ žádné daně neodvedla, jelikož zálohy byly nižší než slevy a DPP bylo již zdaněno srážkovou daní. Musí tedy daňové přiznání podat, i když vlastně není co zúčtovat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže má poplatník příjmy ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů) od jednoho anebo postupně od více plátců daně a má podepsané prohlášení k dani a dále má již jen příjmy zdaněné srážkovou daní, pak nemá povinnost podávat daňové přiznání (kromě případu, kdy se poplatníkovi zvyšuje daň nebo záloha na daň z příjmů o solidární zvýšení daně). V některých případech je však podání daňového přiznání výhodné. Například pokud poplatník neuplatní v průběhu zdaňovacího období plnou měsíční výši slevy na poplatníka, může prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob získat část nebo celou výši sražené daně z dohody o provedení práce.
 
Příklad: Paní Pavla je na rodičovské dovolené a přivydělává si na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti („DPČ“) 2.500 Kč měsíčně, podepsala prohlášení k dani. Dále u jiného zaměstnavatele pracuje na základě dohody o provedení práce („DPP“) s měsíční odměnou 10.000 Kč, která je zdaněna zvláštní sazbou daně neboli srážkovou daní. Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje manžel.
 
Měsíční zdanění příjmů paní Pavly:
2.500 × 15 % (daň) = 375 Kč – 2.070 Kč (sleva na poplatníka) = záloha na daň 0 Kč
10.000 × 15 % (daň) = srážková daň 1.500 Kč
 
Paní Pavla odvede na dani 18.000 Kč ročně (12 × 1.500 Kč).
 
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016:
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů: 150.000 Kč (30.000 Kč z DPČ + 120.000 Kč z DPP)
Daň podle § 16 ZDP: 22.500 Kč (15 %)
Sleva na poplatníka: 24.840 Kč
Daň po uplatnění slev: 0 Kč
Sražená daň podle § 36 ZDP: 18.000 Kč
Zaplaceno více (přeplatek): 18.000 Kč
 
Paní Pavle nevznikla povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud by však tak učinila, získala by zpět sraženou daň za celý rok ve výši 18.000 Kč.
 
Nárok na slevu na poplatníka při pobírání renty
Pobírám úrazovou rentu neboli ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od bývalého zaměstnavatele. Rentu mi vyplácí pojišťovna od 3/2015, invalidní důchod nepobírám a jsem od vzniku přiznané renty na úřadu práce. Rentu mám 24.500 Kč a od této částky mi pojišťovna odečítá částku minimální mzdy, tedy 9.200 Kč. Renta tedy činí 15.150 Kč hrubého a z této částky mi měsíčně pojišťovna strhává 15% daň, tedy 2.272 Kč, za rok celkem 27.270 Kč. Když teď pobírám už čistě jen rentu, je to můj jediný příjem a jsem na úřadu práce, mám stále nárok na slevu na dani 24.840 Kč? Musím podávat daňové přiznání?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Daňovému poplatníkovi, který pobírá ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která je za příslušné zdaňovací období jeho jediným zdanitelným příjmem, nevzniká povinnost podat daňové přiznání. Taková povinnost by poplatníkovi obecně vznikla, pokud by měl k rentě od pojišťovny ještě jiné zdanitelné příjmy, které nepodléhají srážkové dani (dávky nemocenského pojištění nejsou zdanitelným příjmem). Pojišťovna může kromě náhrady ztráty na výdělku vyplácet i jiné položky, např. bolestné či náklady spojené s léčením, které však také nepodléhají zdanění.
 
Výši vyplacené renty za zdaňovací období poplatník uvede v daňovém přiznání do stejného řádku jako příjmy ze zaměstnání dle § 6 zákona o daních z příjmů („ZDP“) na základě potvrzení o zdanitelných příjmech, které mu zaslala příslušná pojišťovna. Poplatník si může od těchto příjmů odečíst základní slevu na poplatníka podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, na kterou má nárok každý poplatník uvedený v § 2 ZDP (daňový rezident ČR).

Účetnictví

Jak postupovat při změně účtování zásob z A na B?
Od 1. 1. 2017 měníme metodu účtování zásob z A na B, jakým ideálním způsobem je tato změna možná? V roce 2016 zúčtujeme počáteční stav zásob 501/132 a zaúčtujeme stav konečný 132/501. V roce 2017 přes příjemku zaúčtujeme počáteční stav jednotlivých zásob? Jak tomu bude při uzavírání roku 2016 s převodem konečného stavu zásob z roku 2016 do roku 2017?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při účtování způsobem B se na účtu zásob 132 účtuje pouze na začátku (při otevírání účetních knih) a na konci účetního období. Podmínkou pro vedení zásob účetním způsobem B je nutné, aby účetní jednotka vedla poctivě analytickou evidenci o pohybech skladových zásob. Do konce roku 2016 postupuje účetní jednotka podle metody účtování A a až začátkem roku 2017 začne účtovat způsobem vedení zásob B. Změnu způsobu účtování zásob je také nutné popsat v příloze k účetní závěrce dle ustanovení § 7 odst. 5 zákona o účetnictví.
 
Příklad:
 
Rok 2016 (způsob A):
 
Text Částka Zaúčtování
Nákup zboží 10.000 MD 132/D 321
Výdej ze skladu 5.000 MD 504/D 132


Na základě zjištěné inventarizace je na konci roku 2016 na skladě zboží v hodnotě 5.000 Kč (pro zjednodušení neuvažuji o přirozených úbytcích).
 
Během roku 2017 došlo k úbytku zásob ve výši 15.000 Kč.
 
Rok 2017 (způsob B):
 
Text Částka Zaúčtování
Počáteční stav zásob 5.000 MD 132/D 701
Příjemka během roku 2017 20.000 MD 504/D 321


Inventarizace 2017:
 
Text Částka Zaúčtování
Převod počátečního zůstatku do spotřeby 5.000 MD 504/D 132
Převod konečného zůstatku na sklad 10.000 MD 132/D 504
Uzavření účetních knih 2017 10.000 MD 702/D 132
 
Jak se vypořádat s neoprávněně vystavenými fakturami?
Jak mám postupovat, když jsme v prosinci 2016 převzali a zaúčtovali tři faktury, které prošly jak DPH, tak i kontrolním hlášením, ale nyní majitel firmy zjistil, že tyto faktury byly vystaveny neoprávněně a chce je vyřadit z účetnictví?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže plátce DPH fakturu již zaúčtoval, nelze ji vyřadit z účetní evidence stornováním dokladu, ale vystavením opravného daňového dokladu, hodnota se zaúčtuje se záporným znaménkem. Pokud byl uplatněn nárok na odpočet DPH, pak je nutné podat za příslušné zdaňovací období dodatečné přiznání k DPH a následné kontrolní hlášení.
 
Jak dostat zálohu poskytnutou zkrachovalému dodavateli do nákladů?
V roce 2014 jsme poskytli zálohu dodavateli, který již zkrachoval. Nedodal daňový doklad ani zálohu nevrátil. Mám ji zaúčtovanou na 31400, jak ji dostat do nákladů? A co DPH?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaplacené krátkodobé zálohy dodavatelům se účtují na stranu MD účtu 314 – Poskytnuté provozní zálohy a na stranu D účtu 221 – Bankovní účty nebo 211 – Pokladna. O samotném přijetí zálohové faktury se neúčtuje. Dodavatel je povinen do 15 dnů od přijetí platby vystavit daňový doklad (pokud je plátcem DPH). Až na základě tohoto dokladu si může odběratel nárokovat odpočet DPH.
 
Vůči dodavateli vznikne zaplacením zálohy pohledávka. Pokud je dlužník v insolvenci, je nutné včasné přihlášení pohledávky insolvenčnímu soudu. V případě, že uspokojení přihlášené pohledávky je jen částečné nebo žádné, je možné u přihlášených pohledávek uplatnit daňově účinný odpis pohledávky. U přihlášených pohledávek je také možné tvořit až 100% zákonné opravné položky podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.
 
Jestliže nebyla pohledávka přihlášena k insolvenčnímu soudu a jeví se jako nedobytná, odepíše se zápisem MD 546 – Odpis pohledávky/D 314 jako daňově neúčinný náklad.
 
Jak odepsat částku ze splaceného krátkodobého úvěru?
Na účtu 231 mám určitou částku, například 1.000 Kč. Ale krátkodobý úvěr už je splacen. Jak mohu tuto částku odepsat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z uvedeného dotazu není zcela zřejmé, z jakého důvodu je na účtu 231 – Krátkodobé úvěry zmíněný zůstatek, proto nelze bez více informací odpovědět zcela jednoznačně na to, jak daný zůstatek zaúčtovat. Může se například jednat o vzniklý kurzový rozdíl – zisk, který se zaúčtuje na MD 231/D 663. Ale k zůstatku na splaceném úvěrovém účtu mohlo dojít i z mnoha dalších důvodů.
 
Může účetní sestavovat daňová přiznání?
Četla jsem článek o tom, že jako účetní nemohu sestavit daňová přiznání (k DPPO, silniční dani, DPH atd.). Z hlediska účetního mi to nedává moc smysl, jelikož DPH, DPPO a vše ostatní předpřipravuji pro své klienty. A když nechtějí utrácet za daňové poradce, mají oni sami odpovědnost před FÚ, nikoliv já, i když jsem v pozici toho, kdo přiznání sestavil a na tomto řádku se uvádím. Přiznání vždy podepisuje jednatel a podává ho přes datovou schránku. Já nesu jen zodpovědnost za správnost účtování. Je to tak?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Rozsah činností živnostenského oprávnění účetní je zejména vedení účetnictví a daňové evidence a poskytování účetního poradenství. Účetní může připravit i veškeré podklady k sestavení daňového přiznání, ale zpracovat jakékoliv daňové přiznání již není v kompetenci účetní, ale daňového poradce.
 
Za správné zpracování a podání daňového přiznání je vždy zodpovědná každá účetní jednotka či podnikatel. V případě chyby v daňovém přiznání zpracovaného daňovým poradcem jsou však pokuty a sankce, které mohou dosáhnut řádu milionů, hrazeny ze zákonného pojištění daňových poradců. Pokud způsobí chybu účetní, která nemůže být pojištěna na činnost, jež není v její kompetenci, za chybu zaplatí sám daňový subjekt, případně účetní, pokud tak mají ve smlouvě sjednáno.

Podnikání

Lze zahrnout do příjmů za rok 2016 fakturu uhrazenou až v roce 2017?
Může si podnikatel uplatňující výdaje procentem z příjmů (výdajový paušál) zahrnout do příjmů za rok 2016 i vystavenou fakturu, která byla uhrazena až v lednu 2017? Faktura má uskutečnění zdanitelného plnění v roce 2016.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poplatník, který nevede účetnictví podle zákona o účetnictví, ale uplatňuje výdaje procentem z příjmů, má povinnost vést záznam o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Příjmem se rozumí příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, kdyby nebyl účetní jednotkou. Pro účely daně z příjmů u fyzických osob jsou podstatné peněžní i nepeněžní zdanitelné příjmy, přičemž za tyto příjmy se považují platby obdržené v daném zdaňovacím období.
 
Vydaná faktura, uhrazená až následující zdaňovací období, nebude vstupovat do základu daně za předchozí zdaňovací období. Bude se tedy jednat o příjem roku 2017, a to bez ohledu na to, jakého zdaňovacího období se skutečně týkala.
 
Může si právnická osoba uplatnit paušální výdaj na pohonné hmoty?
Mohu si jako právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, uplatnit paušální výdaj na pohonné hmoty? Jedna účetní tvrdí, že ano, pokud si u pohonných hmot nebudu uplatňovat DPH, druhá účetní tvrdí, že ne, paušál se prý týká jen fyzických osob. Jak to tedy je?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, daňový poradce:
Paušální výdaj na pohonné hmoty může za podmínek stanovených v zákoně o daních z příjmů uplatnit jak právnická, tak fyzická osoba. Výjimkami jsou fyzická osoba, která uplatňuje výdaje procentem z příjmů, a právnické osoby – zákonem vyjmenovaní veřejně prospěšní poplatníci.

Plátce DPH může také z dokladů za nákup pohonných hmot („PHM“) uplatnit daň na vstupu. To znamená, že pokud uplatní paušální výdaj na PHM, nebude doklady za nákup PHM uplatňovat do daňově uznatelných nákladů, resp. výdajů, ale může z těchto dokladů uplatnit DPH. V této souvislosti je potřeba zmínit, že pokud plátce DPH uplatňuje DPH na vstupu v souvislosti s automobilem, tj. z pořízení automobilu či oprav automobilu, PHM apod., je povinen prokázat použití automobilu k ekonomické činnosti. Prokázat použití v podstatě lze pouze vedením knihy jízd. Plátce DPH se tak povinnosti vést knihu jízd nezbaví, i když využívá paušální výdaje na PHM.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

adelakalkantova
24. 4. 2018 12:40:41
Dobry den,
V listopadu 2016 jsme koupili sro “na klic” a zacali podnikat. V roce 2016 se neuskutecnili zadne prijmy/ naklady pouze vklad 1000 do zakladniho kapitalu. Nepodali jsme danove priznani, jelikoz jsme firmu koupili v listopadu. Za rok 2017 je priznani radne podano a dan odvedena, dokumenty poslany na soud. Nyni koupam na justici a zjistila jsem, ze firma je zapsana v OR od cervna 2016, cili to znamena, ze jsme nepodali priznani za rok 2016, ac nulove. Muzete mi prosim poradit, jak situaci resit? Podat co nejdrive nulove priznani?
Dekuji
Hlášení závadného obsahu

Jan Křížek
5. 3. 2018 14:26:33
manžel za rok 2017 dostal 1900 kc pachtovného musí platit daň s příjmu a je důchodce děkuji
Hlášení závadného obsahu

Zdeňka
15. 1. 2018 19:05:40
K 1.9.2017 jsem prodala zemědělské pozemky. Mám nárok na "pachtovné" za období 1-8/2017 ? .... nebo již nový vlastník půdy.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Alena Nováková
Profesionální účetní služby
www.alenanovakova.cz

MARWI CZ
Prodej součástek pro jízdní kola
www.marwi.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,82 Kč
0,030 Kč
23,18 Kč
0,092 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru