Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 5. díl


Bc. Michaela Sobotková
3. 12. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia.eu

 

Musí odvádět daně i studenti? V jakých případech musí zaměstnanec absolvovat školení řidičů referenčních vozidel? A jak na účtování kurzových rozdílů u režimu cestovní služby? Nejen na tyto otázky vám dají odpověď naši daňoví a účetní odborníci.


 

Účetnictví

Účtování kurzových rozdílů u režimu cestovní služby
Mám dotaz k účtování kurzových rozdílů u režimu cestovní služby. Kurzové ztráty a zisky jsou položkami ovlivňujícími velikost obchodní přirážky, ze které se následně odvádí DPH. Jak ale postupovat u zakázky, která je cestovní službou a odehrává se například do 12.2012, do 2.2013? Pokud mám dodržet výše uvedený standard, nemohu k 31. 12. 2012 provést uzávěrku kurzových rozdílů nerealizovaných záloh, protože ty by nebyly součástí přirážek služeb cestovního ruchu a ovlivnily by tak výnosy zakázek. Kurzové rozdíly proto vyčíslím a DPH odvedu za celou zakázku až k poslednímu dni zakázky v 2.2013.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle Informace k uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu z 9. 1. 2007 bodu 1.10. se kurzové rozdíly vzniklé při úhradách nebo z přijatých plateb v cizí měně v souvislosti s poskytnutou cestovní službou nepovažují za změnu uskutečněného zdanitelného plnění, která by měla za následek zvýšení nebo snížení daňové povinnosti (tedy ani velikosti obchodní přirážky). V takovém případě se jedná o kurzové ztráty nebo zisky, o kterých se účtuje na příslušných účtech, případně se evidují v daňové evidenci.
 
Standardně se proto přijatá záloha v cizí měně k rozvahovému dni přepočte kurzem ČNB k 31. 12. 2012 a vyúčtuje se kurzový rozdíl. Pro stanovení přirážky k cestovní službě pak plátce použije pro přepočet cizí měny na české koruny podle § 4 odst. 4 zákona o DPH kurz ČNB platný pro plátce ke dni povinnosti přiznat daň, tj. kurz ČNB ke dni uskutečnění cestovní služby (den poskytnutí poslední nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě). Pokud si plátce, který je účetní jednotkou, stanoví pevný kurz podle zákona o účetnictví, je tento pevný kurz platný pro plátce ke dni povinnosti přiznat daň. V tomto případě se jedná o kurz platný pro období 2.2013.



Zaúčtování obědů
Jsme nově vzniklé s.r.o., které přispívá zaměstnancům na obědy částku 55 Kč. Obědy jsou zajištěné přes ulici v restauraci, platí se na fakturu 1x měsíčně z firemního účtu. Jak v programu POHODA zaúčtuji přijatou fakturu za obědy, nárok zaměstnance na stravné a stržení stravného z výplaty?


Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Fakturu přijatou zaúčtujete následujícím způsobem:
  • cena obědu hrazená zaměstnavatelem – do výše daňově uznatelné (tj. 55 % hodnoty oběda) 527/321
  • cena obědu hrazená zaměstnavatelem – daňově neuznatelné (nad 55 % hodnoty oběda) 528/321
  • cena obědu hrazená zaměstnanci 335/321
  • DPH 343/321
Pro rozúčtování doporučuji použít v programu POHODA položky faktur. Sražení příspěvku zaměstnance ze mzdy zaúčtujete do interních dokladů předpisem 331/335. Ještě připomínám povinnost mít podepsanou se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy.


Postup účtování pro fúzi
Nikde jsem nenašla postup účtování pro fúzi, čili vklad firmy FO (tím ukončení činnosti FO) a vložení firmy FO do s.r.o., kde je FO jedním ze společníků. Jedná se mi o následující případ. Budova zakoupena FO v roce 1996, ZC 500 tis. pro daňové účely, dle znaleckého posudku k 30. 4. 2013 1.000 tis. Účtujeme interními doklady 020/353 1.000 tis., odpisy účetní 551/081. Můžete mi prosím poradit, zda jsem účtovala správně, nebo jsem něco vynechala?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Vklad budovy do základního kapitálu zaúčtujete následovně:
  • otevření účetních knih – základní kapitál 701/411
  • otevření účetních knih – splacený vklad – budova 021/701
V programu POHODA můžete použít pro zaúčtování zahajovací rozvahy agendu Počáteční stavy.
 
Co se týče daňových odpisů, tak v roce vyřazení uplatníte u vkladatele (FO) poloviční odpis. Druhou polovinu odpisu si uplatní s.r.o. „Eseróčko“ dále pokračuje v odpisování ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník (FO) a stejným způsobem odpisování (dle § 30 odst. 10 písm. b) zákona o daních z příjmů). Účetní odpis zaúčtujete standardním způsobem, tj. 551/081.

Pracovněprávní oblast

Musí studenti odvádět daně?
Jsem studentkou a pracuji jako asistentka kanceláře na DPP. Zároveň mám ještě jednu práci, kde mám také podepsanou DPP. Zajímalo by mě, jak je to s odváděním daní. Vím, že studenti jsou nějakým způsobem osvobozeni od daně z příjmů, ale pouze v rámci jedné DPP, u druhé pak tedy daň musím odvádět? Nikde si nevydělám více než 10 000 Kč, tudíž neřeším zdravotní ani sociální. Někdo mi také říkal, že se daň dá nějak vrátit, že se to posléze řeší až na konci roku.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zaměstnanec může mít Prohlášení poplatníka podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele současně. U zaměstnavatele, kde máte podepsané Prohlášení, uplatňujete tedy slevu na poplatníka a případně další slevy na dani, u druhého platíte daň z příjmů ve výši 15 %. U částky do 10.000 Kč momentálně pokryje celou případnou daň sleva na poplatníka, proto v prvním zaměstnání neplatíte žádné daně.
 
Pokud má zaměstnanec kromě příjmů zdaněných srážkovou daní (do 5.000 Kč hrubého měsíčně) pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele, má možnost požádat svého zaměstnavatele na formuláři Prohlášení poplatníka nejpozději do 15. 2. následujícího roku o provedení ročního zúčtování. To však není Váš případ. Pokud budete chtít uplatnit nějaké nezdanitelné částky snižující základ daně či slevy na dani (u Vás připadá v úvahu sleva na studenta do 26 let), je potřeba, abyste si od zaměstnavatelů vyžádala potvrzení o zdanitelných příjmech a podala si přiznání k dani z příjmů fyzických osob sama.
 
Pokud nemáte jiné příjmy než ze zaměstnání, tak je podání přiznání Vaše právo – když chcete vrátit přeplatek na dani, nikoliv povinnost. Přiznání podáváte do 1. 4. následujícího roku na příslušný finanční úřad dle Vašeho bydliště
.


Povinnost vstupní lékařské prohlídky
Zajímalo by mě, od kdy platí povinnost vstupní lékařské prohlídky pro zaměstnance, mělo by to být nejspíše od 1. 4. 2013. A co u zaměstnanců, kteří nastoupili před tímto termínem? Musí absolvovat vstupní prohlídku také dodatečně? A dále by mě zajímalo, zda musí absolvovat kuchaři a číšníci školení o bezpečnosti práce na pracovišti, jak často a kdo zajištuje toto školení?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Ano, povinná vstupní lékařská prohlídka platí od 1. 4. 2013, kdy skončilo přechodné období stanovené zákonem o specifických zdravotních službách. U zaměstnanců, jejichž pracovní poměr započal před datem účinnosti tohoto zákona, nelze samozřejmě zpětně provádět vstupní lékařské prohlídky. Nicméně na tyto zaměstnance se již vztahuje povinnost absolvovat ostatní typy lékařských prohlídek, tedy zejména periodickou, případně mimořádnou.
 
Zaměstnavatel je podle ustanovení § 103 zákoníku práce povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také je povinen určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Pokud jde o konkrétní dotaz na školení pro kuchaře a číšníky, doporučuji prostudovat Obecnou příručku BOZP pro hostinskou činnost vydanou Hospodářskou komorou ČR v srpnu 2009.

 


Odměna jednateli
Jednatel (v současné době v evidenci Úřadu práce) vykonal v září a v říjnu pro s.r.o. práci, ke které využil vlastní osobní auto. Může být uzavřena mandátní smlouva na zajištění nových zakázek? A může být odměna pouze ve výši cestovních náhrad za uskutečněné cesty?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Vztah jednatele a společnosti s ručením omezeným při zařizování záležitostí společnosti se obecně řídí ustanovením o mandátní smlouvě. Výkon funkce jednatele podle mandátní smlouvy je úplatný, jednatel má nárok na přiměřenou odměnu. Jednatel ale může se společností uzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele, podle které je možno odměnu jednatele stanovit v podstatě v jakékoli výši, i nulové.
 
Pokud jde o cestovní náhrady jednatele, bude-li jejich vyplácení zahrnuto v mandátní smlouvě nebo smlouvě o výkonu funkce jednatele, jsou tyto náhrady pro společnost daňově uznanými výdaji. Pokud by jednatel nedostával žádnou odměnu, pak by přijaté cestovní náhrady nebyly u něho osvobozeny od zdanění (samozřejmě v závislosti na jejich výši). V tomto případě je možná výhodnější uzavřít se společností smlouvu o pronájmu vozidla. Na příjmy z tohoto pronájmu se vztahuje ustanovení § 10 zákona o daních z příjmů.
 
Zajišťování nových zakázek je samozřejmě také jednou ze záležitostí společnosti, a proto na tuto činnost nemusí být uzavírána samostatná mandátní smlouva.

 


Školení řidičů
Je ze zákona povinné, aby zaměstnanec absolvoval každoroční školení řidičů referenčních vozidel, když má v pracovní smlouvě uveden druh práce servisní technik? Automobil samozřejmě k přesunu k zákazníkům každodenně používá.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Školení řidičů referentských vozidel je určeno pro zaměstnance, kteří nemají v pracovní smlouvě jako povolání uvedeno „řidič“, nicméně používají služební auto, nebo své soukromé auto k služebním cestám pro zaměstnavatele. Pokud jde o povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ta vyplývá z ustanovení § 103 zákoníku práce.
 
Zaměstnavatel je povinen také určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Záleží tedy na zaměstnavateli, v jakém rozsahu a jaké podobě školení zajistí s tím, že školení musí být pravidelně opakováno, pokud to vyžaduje povaha rizika a jeho závažnost. Pokud zaměstnavatel organizuje školení řidičů referentských vozidel ročně, činí tak zřejmě spíše z toho důvodu, že i když nemá zaměstnanec v pracovní smlouvě uvedeno jako povolání „řidič“, používá vozidlo denně. Tedy v podstatě se na něj vztahuje stejné riziko jako na řidiče z povolání. Pro tyto pak platí ze zákona povinnost absolvovat školení každoročně.

 


Dotace na vytvoření nového pracovního místa od ÚP
Potřebuji poradit ohledně zaměstnání dcery, případně obráceného postupu – že by dcera zaměstnala mě. Já od 1. 5. 2012 podnikám, od úřadu práce jsem obdržela dotaci na vytvoření nového pracovního místa (ne chráněného, nebyl zohledněn můj invalidní důchod). Jsem OSVČ, ale jsem v invalidním důchodu (II. stupeň). Loni jsem byla ve ztrátě, letos mám od 1. 6. obchůdek – provozovnu, takže vybudování, zařízení, velké výdaje, možná taky ztráta (ale to je zatím předčasné). Přesto nám tržby stoupají a klientela se rozrůstá. Dcera je po mateřské na úřadu práce, je samoživitelka se dvěma dětmi. V obchodě mi pomáhá, zatím zdarma. Jaký postup bych měla zvolit?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle dotazu bych hádal, že hovoříte nikoli o dotaci na vytvoření nového pracovního místa, ale o tzv. příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Tento příspěvek je určen nikoli na zaměstnání další osoby, ale na „zaměstnání“ sama sebe jako OSVČ. Pokud byste chtěla zaměstnat svou dceru, která je evidována jako uchazeč o zaměstnání na místně příslušném úřadu práce, doporučuji oslovit přímo příslušné pracovníky ÚP, kteří Vám konkrétně sdělí, zda vůbec, případně jakou formou a v jaké výši je možno na dceru čerpat příspěvek zaměstnavateli.
 
Pokud by dcera chtěla podnikat sama jako OSVČ, může stejným způsobem získat konkrétní informaci o možnosti čerpat obdobnou dotaci, jakou jste získala Vy.



Odvody za zaměstnance na DPČ
Zajímalo by mě, jak správně odvést odvody ze mzdy za zaměstnance na DPČ, který pracuje nepravidelně, pouze na zavolání (manipulace s materiálem na počátku stavby). Má smluvenou mzdu 135 Kč za hodinu a měsíčně vydělá cca 3.000 Kč. Mají se za něho platit odvody na zdravotní a sociální a záloha na daň z příjmů a v jaké výši? A jak na odvody v programu POHODA?

Odpovídají analytici společnosti STORMWARE:
Z dohody o pracovní činnosti (DPČ) se odvádí sociální pojištění, zdravotní pojištění i záloha na daň. Z DPČ by se neodvádělo sociální pojištění pouze v případě, že by se jednalo o zaměstnání malého rozsahu, kdy je sjednaný měsíční příjem nižší než 2 500 Kč (v programu POHODA se nastavuje v agendě Personalistika na záložce Daně a pojistné). Stejně tak se u DPČ neodvádí zdravotní pojištění, pokud příjem v měsíci nedosáhne částky 2 500 Kč. Pokud by měl zaměstnanec v některém měsíci příjem nižší než 2 500 Kč, je potřeba na daný měsíc nastavit v agendě Personalistika na záložce Daně a pojistné typ bez odvodu zdravotního pojistného.
 
Odvod zálohy na daň záleží na tom, zda zaměstnanec podepsal prohlášení a uplatňuje slevy na dani, či nepodepsal prohlášení (v dotazu bohužel není uvedeno). Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení, může si uplatnit slevu na poplatníka a ta mu pokryje vypočtenou zálohu na daň, takže se dá říct, že záloha na daň bude po slevě na dani nulová. Pokud by prohlášení nepodepsal, bude u DPČ vypočtena daň. V letošním roce by to měla být ještě srážková daň. Od příštího roku bude změna a srážková daň se bude počítat již pouze z dohod o provedení práce.
 
Pokud má zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti příjem ve výši 3 000 Kč, budou z této částky vypočteny všechny odvody. U zdravotního pojištění ještě záleží, zda se na daného zaměstnance vztahuje povinnost odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu (v tom případě by odvod na zdravotní pojištění musel být dopočten z částky 8 500 Kč, tj. z minimální mzdy). Toto bohužel v dotazu není také přesně specifikováno. Pokud by měly být počítány doplatky do minima zdravotního pojištění, je nutné v programu POHODA v agendě Personalistika u daného zaměstnance nastavit na záložku Daně a pojistné typ platit doplatky do minima zdr. poj.

Daň z přidané hodnoty

Uplatnění DPH za nákup materiálu a telefonní poplatky
Společnost s ručením omezeným je plátcem DPH od 30. 10. 2013. Může si v daňovém přiznání za měsíc 10/2013 uplatnit DPH za nákup materiálu ze dne 11. 10. 2013 a za telefonní poplatky za září až říjen 2013 (faktura došla v říjnu)?


Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V prvním přiznání po registraci může plátce DPH uplatnit DPH z přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 měsíců před registrací za podmínky, že plnění je ke dni registraci součástí obchodního majetku (viz § 79 zákona o DPH). DPH z nákupu materiálu tedy můžete uplatnit, pokud jste ho ke dni registrace (tj. 30. 10. 2013) měli na skladě, popř. v poměrné části, pokud část již byla spotřebována a část je ještě na skladě.
 
DPH u služeb, které měly zdanitelné plnění před datem registrace, nárokovat nelze, protože služby nejsou součástí obchodního majetku. U faktury za telefon záleží, kdy bylo zdanitelné plnění. Pokud 30. 10. nebo později, můžete nárok uplatnit, a to ke dni, kdy jste obdrželi daňový doklad. Podmínkou pro uplatnění odpočtu je, že doklad obsahuje všechny náležitosti daňového dokladu vč. vašeho DIČ.



Majetek ze zahraničí
Majitel s.r.o., plátce DPH, koupil drobný majetek v Rakousku (neobchoduje se zahraničím). Jaké z toho pro něj vyplývají povinnosti (clo, DPH apod.)?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Clo řešit nemusíte. V rámci EU se neplatí. Místem plnění při dodání zboží bez přepravy je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje (viz § 7 odst. 1 zákona o DPH). Typickým příkladem bude např. nákup zboží v Rakousku v maloobchodě. Na zboží pak bude uplatněna rakouská DPH, kterou český plátce zaplatí rakouskému prodávajícímu. Žádné další povinnosti nemá. Rakouskou DPH samozřejmě nemůže nárokovat v rámci českého přiznání k DPH. Pokud splní podmínky (např. částku), může žádat o vrácení DPH v Rakousku.
 
Stejně se posuzuje, pokud zboží bylo dopraveno z Rakouska do ČR, ale český plátce to není schopen nijak prokázat. Podle Vašeho stručného popisu se mi jeví, že jde o tento případ. Pokud by zboží bylo prokazatelně přepraveno (jako důkaz se FÚ předkládá potvrzení o dopravě např. CMR) z Rakouska do ČR, a poskytl byste rakouskému plátci Vaše platné DIČ, bylo by místo plnění v ČR (viz § 11 zákona o DPH). Rakouský dodavatel by pak vystavil daňový doklad bez DPH a Vy byste měl povinnost odvést českou DPH v ČR v rámci českého přiznání. Pokud by zboží sloužilo k Vaší ekonomické činnosti, tak zároveň uplatníte i nárok na odpočet v rámci téhož přiznání.



Prodej zásob a odvedení DPH
Kvůli svému věku prodávám zásoby prodejny následovníkovi, který bude pokračovat v prodeji, za dohodnutou polovinu pořizovací ceny zásob. V jaké výši jsem povinen zaplatit DPH? Je rozhodující původní pořizovací cena, nebo skutečná současná prodejní cena? Dohodnutá prodejní cena odpovídá názoru obou stran na současnou možnost prodejnosti zásob, ale není ověřena zbožíznalcem.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Teoreticky nic nebrání tomu odprodat zásoby za jakoukoli cenu, i výrazně pod cenu pořizovací. Jak sám ale jistě tušíte, je potřeba z hlediska daně z příjmů dbát při prodeji na dodržování ustanovení § 23 zákona o daních z příjmů. Tedy pokud byste s kupujícím byli osobami spojenými, aby se Vámi sjednané ceny nelišily od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek.
 
Pokud jde o DPH, obdobně je potřeba, aby prodejní ceny byly ekonomicky zdůvodněny a nenaplňovaly ustanovení o základu daně ve zvláštních případech podle § 36a zákona o DPH.



Zpětné uplatnění DPH
O možnosti uplatnit odpočet za 12 měsíců zpětně jsem při registraci a prvním přiznání nevěděl. Je možnost ještě nějak dodatečně tyto odpočty získat? Např. počítač koupený v září 2012 jako neplátce, registrace DPH v únoru 2013 a dnes je listopad 2013.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V případě, že až po podání prvního přiznání k DPH zjistíte, že jste chybně (ve svůj neprospěch) stanovili částku nároku na odpočet u plnění přijatých před datem registrace podle ustanovení § 79 zákona o DPH, máte možnost opravit tento nárok pouze podáním dodatečného daňového přiznání za toto první zdaňovací období.



 

Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Jaromír Chlada
Prodejce POHODAAutor článků
4. 12. 2013 11:29:12
Dobrý den paní Nováková. Abychom zde v diskusním fóru neopisovali starší příspěvky, nepomohl by Vám s Vaším problémem článek pana Ing. Nigrína - viz. odkaz ? http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/odpocet-dph-v-kracene-vysi/
Hlášení závadného obsahu

Jana Nováková
4. 12. 2013 10:54:17
S.r.o. , plátce DPH má v majetku rodinný dům, který opravuje a má záměr, že ho bude po opravě pronajímat jako osvobozené plnění. Proto si s.r.o. po celou dobu oprav neuplatňuje nárok na DPH. Dnes žádné osvob.plnění nemá. Ale nyní se rozhodlo, že k rodinnému domu přistaví další část - a to garáž a kancelář, a že v těchto prostorách bude podnikat.
Tedy část domu bude v budoucnu pronajímána jako osvobozené plnění a část pro podnikání. Jak mám nyní uplatňovat DPH z přijatých fa. Domnívám se, že celý dům (i s garáží...) bude jeden hmotný majetek,odpisy budou celé do nákladů , ale to DPH ?(snad § 76-kterému moc nerozumím). Mohli by jste uvést výpočty v Kč na fiktivním příkladu? Prosím o radu
Hlášení závadného obsahu

Roman Benža
Uživatel POHODA
3. 12. 2013 16:12:51
Tohle je dobrá rubrika. Děkuji. Píši Pohodě malé plus, které nic neznamená.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
PneuPremium.cz
Internetový obchod s pneumatikami, alu disky a příslušenstvím.
www.pneupremium.cz

BKP FINANCE s.r.o.
Vedení účetnictví, daně, poradenství, lektorská činnost.
www.ucetnictvibezstarosti.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru