Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 2. díl


Bc. Michaela Sobotková
29. 8. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia.eu

 

Přinášíme vám další část odpovědí na dotazy, které posíláte do online poradny. Specialisté na účetnictví a daně odpovídají na vaše otázky, které se týkají účtování, daní, podnikání i pracovněprávní oblasti.


 
Archivace prodejek
V minulosti jsme zboží prodávali pouze na základě vydaných faktur. Nyní jsme začali využívat sestavu Prodejka. Jakým způsobem mám tyto prodejky archivovat (např. pro potřeby kontroly FÚ)? Prodejek denně vytiskneme velké množství a připadá mi zbytečné každý doklad tisknout 2x a archivovat. Stačí prodejky 1x měsíčně zaúčtovat – vždy k poslednímu v měsíci (kvůli DPH) a vytisknout jejich soupis? Je nutné vést pokladní knihu na předtištěném tiskopisu a vést denní zápisy, nebo stačí sestava v programu POHODA?

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, účetní:

Ptáme-li se na četnost hromadného zaúčtování souboru vydaných Prodejek, doporučuje se učinit toto zaúčtování jednou denně na konci prodejní doby. Doporučené denní zaúčtování vychází z ustanovení § 91 zákona o DPH: „Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušného správce daně o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti.“

Pro potřeby zákona o DPH doklad Prodejka v agendě Prodejky obsahuje náležitosti běžného daňového dokladu. Pro splnění ustanovení § 100 zákona o DPH není nutné tisknout každou jednotlivou prodejku dvakrát a archivovat. § 100 zákona o DPH ukládá plátcům: „Vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání nebo souhrnného hlášení.“

Program POHODA umožňuje naplnit výše uvedenou daňovou evidenci například sestavou Součet prodejek. Přímo do daňového přiznání k DPH a sestavy Podklady k dani z přidané hodnoty vstupují jednotlivé prodeje přes příslušné doklady v agendách Pokladna (při prodeji za hotové) nebo Ostatní pohledávky (při úhradě prostřednictvím platebních karet).

Zákon o účetnictví umožňuje místo vedení soupisů prodejek v papírové podobě použít technických prostředků a programového vybavení. Je tedy možno sledovat výše uvedené skutečnosti pouze pomocí sestav v programu POHODA, který splňuje podmínky pro používání technických prostředků, a to zejména průkaznost s ohledem na ustanovení § 33a zákona o účetnictví.



Cestovní náhrady
Nevím, jak na cestovní náhrady. Auto není v podnikání, silniční dan jsem zaplatil. Jsem OSVČ a plátce DPH. Náhrada za 1 km nákladního automobilu je 3,60 + průměrná cena PHM, nebo můžu uplatnit 3,60/km a podle skutečných dokladů o koupi PHM dávat doklady do evidence a odpočítávat DPH z PHM?

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
Abyste mohl uplatňovat DPH z PHM, je nutné mít automobil zahrnutý do obchodního majetku (dále „OM“). Pokud není zahrnutý do OM, budete postupovat dle vyhlášky č. 429/2011 Sb., ve které jsou stanoveny sazby cestovních náhrad. Takto použitý výdaj u automobilu nezahrnutého v OM je v souladu se zákonem o daních z příjmů (§ 24 odst. 2 písm. k) bod 3). Správně je tedy Vámi zmiňovaná první varianta.

 


Vydání zápočtového listu
Je povinností zaměstnavatele předat zápočtový list i v případě studenta na brigádě? Uzavřeli jsme s ním dohodu o provedení práce.

Odpovídá Bc. Michaela Sobotková, šéfredaktorka Portálu POHODA:
Potvrzení o zaměstnání (neboli zápočtový list) je zaměstnavatel povinen vydat od loňského roku i lidem, kteří pracují na dohodu o provedení práce. Podrobnosti se dozvíte v článku
Potvrzení o zaměstnání musí zaměstnavatel nově vydat i „dohodářům“.
 


OSVČ a zdravotní a sociální pojištění
Chci se stát OSVČ. Když bude můj hrubý zisk např. 4 000 Kč, odvedu z něho 15% daň, zbyde mi 3 400 Kč. Z toho platím 1 890 Kč na důchodové pojištění a 1 748 Kč na zdravotní pojištění. Chápu to takto dobře? To znamená, že odvody na důchodové a zdravotní pojištění se tedy neodvíjejí od skutečného hrubého zisku OSVČ, ale od minimálního vyměřovacího základu? Uvažuji správně?

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
Daňovou povinnost v podobě daně z příjmů fyzických osob (DPFO) si vypočtete až po skončení kalendářního roku. V případě fakturace v průběhu roku neodvádíte finančnímu úřadu daň z příjmů z fakturované částky (Vašeho příjmu). V průběhu roku však, jak uvádíte, hradíte minimální měsíční odvody v podobě záloh na zdravotní a sociální pojištění. Pokud budete OSVČ vykonávající hlavní činnost, pak jste povinna tyto zálohy hradit již od prvního měsíce svého podnikání, a to ve výši, kterou uvádíte (platné pro rok 2013). Po skončení kalendářního roku pak na základě dosaženého zisku stanovíte, zda zálohy zůstanou v minimální výši či se z důvodu vyššího zisku zvýší.

 


Likvidace faktury v eurech
Nedaří se mi zlikvidovat bankou fakturu, která je placena v eurech. V tabulce likvidace cizí měnou přepisuji částku v cizí měně, opraví se i ekvivalent v Kč. Ale nesvítí a nespočítá se kurzový rozdíl a program hlásí „Zadejte správnou částku likvidace“. Pak nemohu při rozúčtování daňových dokladů na více účtů zadávat vyšší částku než je celková bez DPH. Je to velice nepraktické, doklady musím rozdělovat do několika řádků. Nelze tuto kontrolu nějak vypnout?

Odpovídá Bc. Eva Neubauerová, produkt manažer programu POHODA:
Pravděpodobně máte zadaný doklad v české měně, který likvidujete na devizový účet. V tomto případě se kurzový rozdíl nepočítá.
 
Pokud se zobrazuje upozornění: „Zadejte odpovídající částku k likvidaci“, znamená to, že zadáváte vyšší hodnotu k likvidaci, než je hodnota zdrojové faktury (v tomto případě hodnota v Kč/kurz). V případě, že byla faktura přeplacena, zlikvidujete fakturu v maximální výši a na vytvořeném bankovním dokladu zadáte jako další položku dokladu tento přeplatek. Pokud se i přesto nepodaří fakturu zlikvidovat, kontaktujte naši zákaznickou podporu.
 
Pokud rozúčtováváte doklad přímo v účetním deníku, můžete částku rozúčtovat pouze do výše uvedené hodnoty, kterou vidíte nad polem Částka. Vyšší hodnotu program nedovolí uložit. Program vždy kontroluje, zda celková hodnota dokladu odpovídá celkové hodnotě zaúčtování. Je mi líto, ale tato kontrola zrušit nelze.

 


Účtování nákladů za pohonné hmoty
Jakým způsobem zaúčtuji do programu POHODA Lite náklady za PHM, pokud vlastním automobil, který není v obchodním majetku firmy, a k podnikání využiji jen část těchto nákladů? Jsem plátcem DPH a vedu si knihu jízd. Jedná se o uplatnění § 75 zákona o DPH?

Odpovídá Bc. Eva Neubauerová, produkt manažer programu POHODA:
Pokud chcete provést odpočet daně v poměrné výši u PHM, musíte si nejprve vypočítat poměrový koeficient, například podle uskutečněných soukromých a služebních jízd. Na základě vypočteného koeficientu přepočtete hodnotu daňového dokladu na PHM.
 
Poté vytvoříte výdajový pokladní doklad a zadáte ho položkově, tj. přes záložku Položky dokladu. Jako první položku uvedete částku v příslušné sazbě DPH, kterou chcete do přiznání k DPH zahrnout se členěním DPH „Tuzemské plnění“. Jako druhou položku uvedete hodnotu, u které si DPH uplatnit nemůžete. Výdaje uložíte s nedaňovou předkontací.
 
Na konci roku provedete přepočet poměrového koeficientu. Pokud se bude poměrový koeficient lišit o 10 procentních bodů, musíte odpočet DPH upravit v přiznání za poslední zdaňovací období. Na základě vedené knihy jízd si poté vytvoříte interní doklad a služební cesty si uplatníte jako daňové.

 


Zjednodušený daňový doklad
Mám otázku k praktickému uplatňování ustanovení § 100 odst. 2 zákona o DPH: „Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.“
 
Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu jsou definovány výčtem údajů, které nemusí (a dle mého názoru tedy mohou) obsahovat. Je pak otázkou, jestli je nutné u ZDD s částkou do 10 000 Kč, ke kterým je doklad s veškerými náležitostmi daňového dokladu, uvádět v evidenci DIČ osoby uskutečňující plnění?

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
V případě vystavení zjednodušeného daňového dokladu (dále „ZDD“) nemáte povinnost vést evidenci DIČ osob (svých zákazníků), které uskutečnili plnění (nákup u Vás). Pokud se rozhodnete, že na ZDD budete uvádět více údajů a nebudou zároveň v rozporu s jiným právním předpisem, je to čistě na Vás. Stejně tak nám také není známo ustanovení v zákoně o DPH, jež by ukládalo povinnost vést evidenci DIČ osob, pokud tento údaj uvedete na ZDD.

 


Příjem z automobilu
Jsem FO a vedu daňovou evidenci, mám paušální výdaje. Prodala jsem automobil. Do jakých příjmů by mi měl vstupovat příjem z automobilu?

Odpovídá Ladislav Kandler, DiS., účetní:
Aby byl zvolen správný postup, je nutné posoudit, zda byl v době prodeje automobil v obchodním majetku (dále jen „OM“), nebo byl z OM vyřazen, nebo zda nebyl do OM nikdy zařazený a vozidlo bylo určeno pouze pro Vaši soukromou potřebu. Došlo-li k prodeji automobilu v době, kdy jste jej měla v obchodním majetku, pak příjem z takovéhoto prodeje uvedete do daňového přiznání jako příjem z podnikatelské činnosti (§ 7). Pokud jste automobil před jeho prodejem vyřadila z OM a zároveň od této doby neuplynula lhůta pěti let, pak takovýto příjem uvedete do daňového přiznání jako Ostatní příjmy (§ 10). Jako výdaj můžete oproti tomuto příjmu uplatnit zůstatkovou cenu vozidla v době jeho vyřazení z OM.

V případě, že se jedná o soukromý automobil, je příjem z jeho prodeje osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, a to v případě, že jste jej prodala alespoň jeden rok od doby jeho pořízení. Pokud jste tuto podmínku nesplnila a automobil prodala do jednoho roku od jeho nákupu, pak takovýto příjem podléhá dani z příjmů a tento příjem pak uvedete opět do § 10 (Ostatní příjmy). Jako výdaj můžete v takovém případě uplatnit kupní cenu vozidla.

 


DPH a poskytování služby do třetí země
Jak je to s DPH, když česká firma poskytuje do třetí země (USA) službu, kterou vykonává na jejím území? Služba je poskytována pro podnikatele. Opravuje tam auta poškozená krupobitím. Zaměstnanec tam odjede, opraví a vrátí se zpět do ČR.

Odpovídá Ing. Martin Děrgel, daňový poradce:

Poskytnutí služby spočívající v opravě automobilů představuje tzv. práci na movité věci. Pokud je tato služba poskytnuta pro osobu povinnou k dani – zjednodušeně řečeno pro „podnikatele“ – je místo jejího plnění, a tedy také jediného možného místa zdanění DPH určeno základním pravidlem § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen „ZDPH“).

Jelikož příjemcem dotazované služby je zahraniční osoba (nemá na území Evropského společenství sídlo ani místo pobytu), jejíž sídlo je v USA, nachází se tam rovněž místo tohoto plnění. Podstatné tedy je, že místo plnění není v tuzemsku. Z čehož vyplývá, že toto plnění není předmětem české DPH, viz § 2 odst. 1 písm. b) ZDPH, podle kterého je předmětem české DPH poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti pouze v případě, že místem plnění takovéto služby je tuzemsko (tj. Česko).
 
I když tedy opravy aut v Americe českým plátcem DPH nepodléhají české dani z přidané hodnoty, a neplatí se z nich česká DPH, přesto je nutno i uskutečnění těchto plnění přiznat, resp. uvést do přiznání k české DPH. Tuto povinnost stanoví § 24a ZDPH.

Což znamená, že plátce je povinen uvést do přiznání k české DPH úplatu za opravy vozidel, k čemuž slouží speciální řádek 26. A to buď k datu uskutečnění tohoto jednorázového plnění, případně k datu uskutečnění dílčích nebo opakovaných plnění ve smyslu § 21 odst. 8 a 9 ZDPH. Jestliže by před těmito okamžiky uskutečnění přijal úplatu (například zálohu), musel by tuto částku uvést do přiznání již v tento dřívější den. V souladu s § 4 odst. 4 ZDPH je tento den rozhodující také pro přepočet sjednané (placené) cizí měny na Kč.
 
Dodejme, že v souladu s § 72 odst. 1 písm. c) ZDPH má dotyčný plátce nárok na odpočet DPH na vstupu u všech přijatých zdanitelných plnění souvisejících s předmětnými opravami vozidel v USA. Tato přijatá zdanitelná plnění totiž využije v rámci své ekonomické činnosti pro účely uskutečňování plnění sice s místem plnění mimo tuzemsko, u nichž by ovšem měl nárok na odpočet daně, pokud by je uskutečnil v Česku.


Související články:
Odpovědi na dotazy z online poradny – 1. díl
Nákup zboží v zahraničním e-shopu a vrácení DPH
Dopravní nehoda účetně a daňově
Odpovědi na dotazy z online poradny – 3. díl
Odpovědi na dotazy z online poradny – 4. díl
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Alena Vlková
25. 7. 2014 17:08:08
Prosím odpověď na dotaz: A.s. je v insolvenčním řízení. Insolvenční správce obdrží fa za právní služby, které si objedná - odběratel je IČ a název akciové společnosti, pro kterou je určen insolvenční správce. Fa za právní nebo jiné služby jsou od plátců DPH. Má a.s. nárok na odpočet DPH, když je v ins. řízení a nemá žádnou DPH na výstupu? Nebo musí účtovat celou fakturu na 51X/321?
Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Chlada
4. 9. 2013 8:45:15
Ve Vašem případě je jasné, že skutečným místem podnikání je Vaše pronajatá kancelář, nikoli místo bydliště. To ovšem znamená, že cesty z místa bydliště do kanceláře a zpět nejsou z hlediska zákona o daních z příjmů považovány za cesty služební.
Hlášení závadného obsahu

lucnom
3. 9. 2013 21:18:41
Dobrý den, jsem OSVČ (plátce DPH) a pořídil jsem si automobil (částečně soukromě, částečně pro podnikání). Jelikož jsem si uplatnil částečný odpočet DPH, vedu knihu jízd. Pro podnikání používám pronajatou kancelář mimo své bydliště. Je možné počítat cesty z domu do kanceláře jako služební? Z domova pracovat mohu velmi obtížně, protože máme malé děti. Sídlo podnikání mám však ve svém bydlišti.
Hlášení závadného obsahu

Chlada
29. 8. 2013 10:54:56
U otázky na povinnost vedení evidence DIČ dodavatelů při nákupech do 10.000 Kč já osobně bych evidenci těchto DIČ doporučoval vést. Samozřejmě v případech, které uvádí tazatel, tedy pokud k těmto plněním obdržel daňový doklad se všemi náležitostmi (dříve tzv. běžný daňový doklad). Paragraf 100 zákona o DPH prostě tuto povinnost ukládá a logicky dodavatel, který i u plnění do 10.000 Kč vystavil "běžný" daňový doklad, pravděpodobně DIČ odběratele zase uvádí v evidenci svých uskutečněných plnění. Nevidím důvod, proč si komplikovat život při případné kontrole tím, že by správce daně neplnění této povinnosti mohl pokutovat. Pokud má tazatel k těmto nákupům jen zjednodušené daňové doklady, pak samozřejmě není povinnost evidenci DIČ dodavatelů vést.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
CEZNA CZ s.r.o.
nábytek prodej výroba velkoobchod
www.cezna.cz

NH Agentura s.r.o.
Eshop který nabízí kvalitní dětské oblečení, sukýnky tutu, pettiskirts
www.mykidscube.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru