Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odložená daň


Ing. Michal Kadlec
15. 7. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Kromě celé řady daní, které musíme správně vypočítat, a hlavně zaplatit, se setkáváme i s daní trochu odlišnou – s odloženou daní. Odloženou daň sice platit nemusíme, ale její výpočet, účtování a vykazování není vždy jednoduché a přináší řadu otazníků.


 
O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, a účetní jednotky tvořící konsolidační celek. Ostatní účetní jednotky můžou o odložené dani účtovat a vykazovat ji dobrovolně.
 
Účetní jednotky sestavují svou účetní závěrku buď v plném, nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu můžou účetní závěrku sestavovat účetní jednotky, které nejsou povinny mít tuto účetní závěrku ověřenou auditorem. Akciové společnosti však účetní závěrku sestavují v plném rozsahu vždy (bez ohledu na to, zda se jich povinnost ověření závěrky auditorem týká nebo ne).
 
Kdo má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, naleznete v § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Co je to odložená daň

Odložená daň vzniká z přechodných/dočasných (ne tedy trvalých) rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím účetních případů. Odloženou daní může být buď:
  • odložený daňový závazek, nebo
  • odložená daňová pohledávka.
Odložený daňový závazek představuje výši daně z příjmů, kterou bude muset účetní jednotka zaplatit v budoucích obdobích z titulu těchto přechodných rozdílů. Naproti tomu odložená daňová pohledávka nám představuje výši daně z příjmů, o kterou se nám v budoucnosti daň z příjmů pravděpodobně sníží.

Příklad – vznik odložené daně (závazku)

Společnost pořídila na konci července roku 2013 stroj v pořizovací ceně 360 000 Kč a ihned jej zařadila do užívání. Stroj se bude podle rozhodnutí účetní jednotky účetně odepisovat rovnoměrně 72 měsíců od měsíce následujícího po zařazení do užívání. Daňově byl zařazen do 2. odpisové skupiny a bude se odepisovat rovnoměrně.
 
Pozn.: Při výpočtech nepočítáme se zaokrouhlením základu daně z příjmů, ani se změnami sazeb této daně. V případě změny výše sazby daně z příjmů bychom museli počítat vždy se sazbou, která bude platná v roce, kdy předpokládáme uplatnění přechodného rozdílu.

Účetní odpisy a účetní zůstatková cena stroje:

Rok Účetní odpis Účetní zůstatková cena Výpočet odpisu
2013 25 000 335 000 (360 000 / 72) * 5
2014 60 000 275 000 (360 000 / 72) * 12
2015 60 000 215 000 (360 000 / 72) * 12
2016 60 000 155 000 (360 000 / 72) * 12
2017 60 000 95 000 (360 000 / 72) * 12
2018 60 000 35 000 (360 000 / 72) * 12
2019 35 000 0 (360 000 / 72) * 7


Daňové odpisy a daňová zůstatková cena stroje:

Rok Daňový odpis Daňová zůstatková cena Výpočet odpisu
2013 39 600 320 400 360 000 * 11 %
2014 80 100 240 300 360 000 * 22,25 %
2015 80 100 160 200 360 000 * 22,25 %
2016 80 100 80 100 360 000 * 22,25 %
2017 80 100 0 360 000 * 22,25 %
2018 0 0  
2019 0 0  

Účetní zůstatková cena převyšuje daňovou zůstatkovou cenu k 31. 12. 2013 o 14 600 Kč, při sazbě daně z příjmů právnických osob 19 % činí odložený daňový závazek (pouze z této transakce) 2 774 Kč.
 
Prakticky to znamená, že jsme si v r. 2013 uplatnili v daňových nákladech více, než činí naše náklady účetní („ušetřili jsme tedy na dani“), odložili jsme si náš závazek zaplatit daň státu na budoucí roky – proto odložený daňový závazek.
 
K 31. 12. 2014 je účetní zůstatková cena vyšší než daňová zůstatková cena o 34 700 Kč, při sazbě 19 % představuje celkový odložený závazek částku 6 593 Kč. Odložený závazek ve výši 2 774 Kč však již vykázaný máme, „nový“ odložený daňový závazek vzniklý v r. 2014 je tedy jen 3 819 Kč (6 593 – 2 774).

Rok ÚZC DZC ÚZC > DZC Změna OD  
2013 335 000 320 400 14 600 2 774  
2014 275 000 240 300 34 700 3 819 6 593 – 2 774
2015 215 000 160 200 54 800 3 819 10 412 – 2 774 – 3 819
2016 155 000 80 100 74 900 3 819 14 231 – 2 774 – (2 * 3 819)
2017 95 000 0 95 000 3 819 18 050 – 2 774 – (3 * 3 819)
2018 35 000 0 35 000 - 11 400 6 650 – 2 774 – (4 * 3 819)
2019 0 0 0 - 6 650 0 – 2 774 – 4 * 3 819 – (- 11 400)
CELKEM xxx xxx xxx 0  

ÚZC – účetní zůstatková cena
DZC – daňová zůstatková cena
OD – odložená daň

Rozšíření příkladu o výnosy a náklady

Nyní si ukážeme, jak bude stejná situace vypadat, když doplníme konkrétní výnosy a náklady společnosti. Budeme předpokládat, že společnost má každý rok výnosy (tržby za služby) vždy 900 000 Kč, náklady za služby budou taky každý rok stejné – 200 000 Kč a výše odpisů stroje bude totožná s předchozím příkladem.

Rok Tržby (služby) Náklady (služby) Účetní odpisy Účetní HV Daňové odpisy Daňový HV Daň z ÚHV (teoretická) Daň z DHV (skutečná) Odložená daň
2013 900 000 200 000 25 000 675 000 39 600 660 400 128 250 125 476 2 774
2014 900 000 200 000 60 000 640 000 80 100 619 900 121 600 117 781 3 819
2015 900 000 200 000 60 000 640 000 80 100 619 900 121 600 117 781 3 819
2016 900 000 200 000 60 000 640 000 80 100 619 900 121 600 117 781 3 819
2017 900 000 200 000 60 000 640 000 80 100 619 900 121 600 117 781 3 819
2018 900 000 200 000 60 000 640 000 0 700 000 121 600 133 000 - 11 400
2019 900 000 200 000 35 000 665 000 0 700 000 126 350 133 000 - 6 650

HV – hospodářský výsledek
ÚHV – účetní hospodářský výsledek
DHV – daňový hospodářský výsledek – základ daně
 
Z příkladu vidíme, že v letech 2013 až 2017 by byla daň počítaná z účetního výsledku hospodaření vyšší než daň vypočítaná z daňového hospodářského výsledku – tedy ze základu daně podle zákona o daních z příjmů. Společnost samozřejmě odvede daň vypočítanou z daňového hospodářského výsledku, tedy daň nižší, a přechodně „ušetří“ – odloží si daňový závazek na další roky.
 
V letech 2018 a 2019 bude naopak daň vypočítaná z daňového hospodářského výsledku vyšší – a odložený daňový závazek z předchozích let se tak bude snižovat až na nulovou hodnotu.

Účtování o odložené dani

O odložené dani účtujeme prostřednictvím účtů účtové skupiny 48. – odložený daňový závazek a pohledávka (např. účet 481).
  • pokud účtujeme o odložené dani poprvé (její výpočet vychází z přechodných rozdílů minulých let), pak tuto první odloženou daň účtujeme prostřednictvím účtu nerozděleného zisku (428) nebo neuhrazené ztráty (429)
Např. k 31. 12. 2014 máme povinnost poprvé vykázat odloženou daň, musíme tedy nejdříve vypočítat odloženou daň k 31. 12. 2013 (resp. 1. 1. 2014) a tuto daň zaúčtovat „rozvahově“:
 
1. 1. 2014             Kč 2 774               428 / 481
 
428 – nerozdělený zisk minulých let
 
  • v dalších letech již účtujeme „výsledkově“ na účty účtové skupiny 59. – daně z příjmů … (např. účet 592)
31. 12. 2014         3 819,--                 592 / 481
31. 12. 2015         3 819,--                 592 / 481
31. 12. 2016         3 819,--                 592 / 481
31. 12. 2017         3 819,--                 592 / 481
31. 12. 2018       11 400,--                 481 / 592
31. 12. 2019         6 650,--                 481 / 592
 
592 – odložená daň
481 – odložený daňový závazek a pohledávka

  481 – odložená daň
  MD D
1. 1. 2014   2 774
31. 12. 2014   3 819
31. 12. 2015   3 819
31. 12. 2016   3 819
31. 12. 2017   3 819
31. 12. 2018 11 400  
31. 12. 2019 6 650  
CELKEM 18 050 18 050

Vidíme, že zůstatek na účtu odložené daně (účet 481) je k 31. 12. 2019 nulový. Vzhledem k tomu, že odložená daň se počítá vždy jen z přechodných rozdílů účetního a daňového pojetí transakcí, výsledkem každé takovéto transakce musí být vždy nakonec nula.

Vykázání odložené daňové pohledávky

Jak již bylo uvedeno výše, odložený daňový závazek představuje částku daně z příjmů, kterou budeme muset uhradit v budoucnosti. Naopak odložená daňová pohledávka nám v budoucnosti může daňovou povinnost snížit.
 
Pokud budeme ctít zásadu opatrnosti – tj. účtovat jen o skutečně dosažených „výnosech“ a naopak do účetnictví zahrnout všechna možná rizika – potom o odloženém daňovém závazku budeme účtovat vždy.

Naopak o odložené daňové pohledávce pouze v případě, že je pravděpodobné, že v příštím období bude daňový základ dostatečně velký, abychom mohli odloženou daňovou pohledávku využít.
 
Pokud daňový základ v příštím období pravděpodobně nebude dostatečně velký, o odložené daňové pohledávce vůbec neúčtujeme. Navíc pokud již odloženou daňovou pohledávku evidujeme, a předpokládaný daňový základ nebude dostatečně velký na to, abychom odloženou daňovou pohledávku využili zcela, poměrně její výši snížíme.

Jaké jsou další nejčastější tituly pro výpočet odložené daně:
  • Rozdílná účetní a daňová zůstatková cena majetku
Historicky nejstarší a taky nejčastější titul přechodných rozdílů, ze kterých nám odložená daň vzniká (viz výše zmiňované příklady).
 
  • Nezaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení
Smluvní pokuty a úroky z prodlení jsou sice účetním nákladem, ale daňově uznatelné jsou až okamžikem zaplacení (obdobná situace platí i u výnosových smluvních pokut).
 
Příklad – v r. 2013 obdržíme fakturu za úroky z prodlení za včas nezaplacenou fakturu našeho dodavatele ve výši 10 000 Kč. Pokud fakturu v r. 2013 uhradíme, daň z příjmů se nám o 1 900 Kč sníží (19 % z 10 000 Kč). Pokud fakturu však uhradíme až v r. 2014, tak v r. 2013 budeme mít náklad pouze účetní, základ daně z příjmů se nám o tuto fakturu nesníží a daň se nám taky v r. 2013 o zmiňovaných 1 900 Kč nesníží – snížení daně „přesuneme“ až do r. 2014 (kdy bude faktura zaplacena). V r. 2013 nám tedy vzniká odložená daňová pohledávka ve výši 1 900 Kč.
 
  • Nevyužitá daňová ztráta minulých let
V případě kladného daňového základu (zisku), můžeme od tohoto zisku odečíst daňovou ztrátu dosaženou za předchozích pět let.
 
Příklad – za r. 2013 dosáhneme daňové ztráty ve výši 100 000 Kč, v r. 2014 předpokládáme, že bude dosaženo zisku (základu daně) ve výši přesahujícího částku 100 000 Kč. Je tedy pravděpodobné, že daňové ztráty budeme moci využít již v r. 2014 a v r. 2013 můžeme účtovat o odložené daňové pohledávce.
 
  • Opravné položky k zásobám
Opravné položky k zásobám nám představují způsob, jak v účetnictví zachytit přechodné snížení hodnoty těchto zásob. Tyto opravné položky však nejsou daňově uznatelným nákladem. Opět nám zde vzniká rozdíl mezi účetní a daňovou hodnotou – a tedy titul pro výpočet odložené daně.
 
  • Opravné položky k dlouhodobému majetku
Opravné položky k dlouhodobému majetku představují taky způsob vyjádření přechodného snížení hodnoty tohoto majetku. Tvorba takovéto opravné položky ovšem není daňově uznatelným nákladem. Stejně tak jako v případě rozdílných účetních a daňových odpisů, i zde nám bude vznikat rozdílná účetní a daňová zůstatková cena majetku a z toho plynoucí odložená daň.
 
  • Opravné položky k pohledávkám
Opravné položky k pohledávkám opět představují způsob, jak v účetnictví zachytit přechodné snížení hodnoty majetku – tentokrát pohledávek (trvalé snížení hodnoty pohledávky, např. pro nevymahatelnost, bychom řešili spíše odpisem pohledávky a její evidencí pouze v rámci podrozvahových účtů).
 
U pohledávek však nesmíme zapomenout na to, že některé opravné položky k pohledávkám jsou i daňově uznatelnými. Zde by nám tedy nevznikal rozdíl mezi účetní a daňovou hodnotou – a nebyl by to titul pro výpočet odložené daně.
 
  • Rezervy
Pokud tvoříme daňově neuznatelnou rezervu na budoucí uznatelný náklad, potom zde máme další titul pro výpočet odložené daně. V případě, že budeme tvořit rezervu, která je daňově uznatelná, nebo rezervu na nedaňový náklad, pak to titul pro výpočet odložené daně není – nemáme zde rozdílnou účetní a daňovou hodnotu a (přechodný) rozdíl nám zde tedy nevzniká.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michal
31. 1. 2019 9:14:23
Přehledně vysvětleno:-) Děkuji.
V příkladu účtování o odložené dani je účtováno 428/481 první rok a následně 592/481 či 481/592 v dalších letech. V posledním roce, ale bude na účtu 592(D) zůstatek 2.774 Kč, ten se vyrovná jakým způsobem?
Hlášení závadného obsahu

Radek
22. 1. 2018 19:42:52
Vyborne/prehledne vysvetleno! Dekuji, pomohlo mi.
Hlášení závadného obsahu

Zuzka
25. 10. 2016 12:45:48
Velice děkuji za přesně a jednoduše popsaný problém k odložené daní.
Hlášení závadného obsahu

Eva Chomutov
1. 7. 2016 18:10:27
Tak to je dokonale vysvětlené. K Vám bych klidně šla na doučování :-)
Hlášení závadného obsahu

Michal Kadlec
27. 5. 2014 8:17:31
Děkuji. Poloviční daňový odpis by se použil např. při vyřazení již odepisovaného majetku v průběhu roku
Hlášení závadného obsahu

Pája
26. 5. 2014 17:03:47
Jinak krááásně vysvětleno, moc děkuju, hodně mi to pomohlo!
Hlášení závadného obsahu

Pája
26. 5. 2014 16:58:54
Když se odepisuje daňově, tak se nepočítá s polovičním odpisem? Tam se nepočítá pouze poměrná část?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Computer services
Komplexní služby v oblasti IT podpory. Servery, notebooky a servis.
www.computerservices.cz

PneuPremium.cz
Internetový obchod s pneumatikami, alu disky a příslušenstvím.
www.pneupremium.cz

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
0,000 Kč
22,80 Kč
0,102 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru