Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Interpretace Národní účetní rady


Ing. Michal Kadlec
15. 5. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Tvorbou interpretací usiluje Národní účetní rada o jednotné a vhodné používání zákona o účetnictví a ostatních právních předpisů. Přestože tyto interpretace nejsou právně závazným názorem, mohou nám pomoci. Podívejte se na jejich stručný přehled.


 
Základními právními předpisy, se kterými se při zpracovávání účetnictví setkáváme, jsou zejména:
  • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
  • vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě (podvojného) účetnictví,
  • České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Přestože máme k dispozici tyto poměrně obsáhlé předpisy, občas se objeví situace, se kterou se neumí vypořádat ani zkušenější účetní obec. Odpověď na některé „sporné“ otázky můžeme najít v interpretacích Národní účetní rady.
 
Národní účetní rada (NÚR) vznikla v r. 1999 a jejími zakládajícími členy jsou:
  • Komora auditorů ČR,
  • Komora daňových poradců ČR,
  • Svaz účetních a
  • Vysoká škola ekonomická v Praze (Fakulta financí a účetnictví).
Interpretace NÚR vyjadřují odborný názor zúčastněných specialistů. Tvorbou těchto interpretací NÚR usiluje o jednotné a vhodné používání zákona o účetnictví a ostatních právních předpisů. Přestože tyto interpretace nejsou právně závazným názorem, můžou nám pomoci.
 
Následující stručný přehled by nám měl dát základní přehled o tom, co už NÚR schválila. A pokud pro nás bude některá interpretace zajímavá, můžeme se pustit do jejího studování – úplné znění interpretací najdeme na webových stránkách Národní účetní rady.

I-1 Přechodné rozdíly při výchozím uznání aktiv

Český účetní standard (ČÚS) č. 003 říká, že se odložená daň zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví (např. jiná účetní a daňová zůstatková cena majetku). Většinou se jedná o tzv. časové rozdíly, kdy stejný náklad nebo výnos ovlivní účetní zisk v jiném období než daňový zisk.
 
Ale můžeme se setkat i s rozdíly jinými než tzv. časovými. Takový rozdíl např. vznikal při pořízení osobního automobilu, u něhož zákon o daních z příjmů stanovoval maximální výši vstupní ceny. Tyto „nečasové“ rozdíly ČÚS výslovně neřeší a různé účetní jednotky mohou k této problematice přistoupit rozdílným způsobem. Tato interpretace řeší otázky toho, zda přechodný rozdíl vzniká, zda je v takových případech třeba odloženou daň vypočítat a kde by měla být případná odložená daň vykázána.

I-2 Přechodné rozdíly při přeměnách a vkladech

Zde je obdobný problém, jen při přeměnách a vkladech do obchodních společností. Nástupce pokračuje v daňovém odepisování majetku, ale účetně odepisuje většinou z ceny jiné. Účetní a daňová zůstatková hodnota majetku je v tomto případě také odlišná, a tento rozdíl nám „generuje“ odloženou daň.

I-3 Rezerva na splatnou daň

Tato interpretace se zabývá vykázáním zaúčtované (odhadnuté) rezervy na daň, a to včetně již zaplacených záloh.

I-4 Odložená daň z přechodných rozdílů při ocenění majetkových účastí metodou ekvivalence

Zákon o účetnictví umožňuje podíl, který představuje účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, ocenit ekvivalencí a tato změna ocenění se v souladu s ČÚS zaúčtuje kapitálově. V případě konsolidované účetní závěrky se ekvivalenční metoda použije pro účasti s podstatným vlivem a příslušný přírůstek odpovídající nárůstu podílu na vlastním kapitálu konsolidované účetní jednotky vykáže výsledkově. Řešenou otázkou je, zda se v těchto případech vyčíslí odložená daň, kam se zaúčtuje, a zda se vždy vykáže výsledkově.

I-5 Stanovení okamžiku zahájení účtování souvisejících nákladů spojených s pořízením dlouhodobého majetku

Pátá interpretace nám pomáhá určit okamžik, od kterého již náklady neúčtujeme „jednorázově do nákladů“, ale stávají se součástí pořizovací ceny majetku a do nákladů se dostávají postupně formou odpisů.

I-6 Splnění podmínek pro zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání (stažena)

Interpretace se stala vzhledem k vývoji legislativy neaktuální a byla stažena.

I-7 Komisionářské smlouvy

Zahrnuje problematiku účtování odměn plynoucí z komisionářských smluv, zejména toho, jaké částky vlastně komisionář zaúčtuje do výnosů.

I-8 Sociální fond a účtování o fondech tvořených ze zisku

Zejména větší společnosti se často zavazují vynaložit určité finanční prostředky na krytí sociálních potřeb zaměstnanců. V praxi dochází k záměně statutárních fondů tvořených ze zisku podle stanov společnosti a závazků společnosti, vyplývajících z kolektivní smlouvy nebo jiných dohod.
 
Potom může docházet k nesprávnému vykázání těchto závazků ve vlastním kapitálu (anebo může být srovnatelnost účetní závěrky zkreslena metodikou účtování). Aby k tomu nedocházelo, vznikla tato interpretace.

I-9 Odložená daň – první vykázání

Další problematikou, související s odloženou daní, je její první vykázání, kterou řeší devátá interpretace.

I-10 Okamžik účtování o pohledávce z titulu příslušenství k pohledávce u věřitele

Desátá interpretace řeší otázky toho, kdy účtujeme o úrocích z prodlení, v jakém rozsahu o těchto úrocích účtujeme a zda máme ke dni postoupení pohledávky úrok vyčíslit a účtovat o něm.

I-11 Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů

Účetní předpisy požadují úpravu vykazovaných údajů za minulé účetní období za účelem jejich srovnatelnosti s vykazovanými údaji za běžné účetní období (zejména rozvaha a výkaz zisku a ztráty). Řešení toho, jak časové srovnatelnosti vykazovaných účetních dat dosáhnout, byla však dost nejednoznačná. Od schválení této interpretace došlo dokonce ke změně legislativy (viz článek Opravy chyb v účtování nákladů a výnosů minulých účetních období).

I-12 Faktoring

Předání pohledávky ke správě nebo postoupení pohledávky a účetní zachycení těchto transakcí jsou podstatou této interpretace.

I-13 Účtování související s paušálními náhradami odpovědnosti za kvalitu dodávek

Zabývá se situací, kdy odběratel může za určitých okolností souhlasit s tím, že se vzdá budoucí možnosti uplatňovat od dodavatele bezplatné odstranění vad či poskytnutí náhrad za vady uskutečněných dodávek zboží nebo služeb, které se vyskytnou během záruční doby. Namísto toho mu dodavatel uhradí určitou hodnotu (záruční/garanční paušál) a vzdá se vlastnického práva na vadné věci.

I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace

Čtrnáctá interpretace řeší okamžik, ke kterému (a zda vůbec) účtujeme o nároku na přijetí (nebo vrácení) dotace.

I-15 Zúčtování nevyplacených přiznaných podílů na zisku (dividend)

V pořadí patnáctá interpretace řeší situaci, kdy si např. akcionáři nevyzvednou přiznanou dividendu.

I-16 Účtování úplatně nabytého samostatného věcného břemene

Zabývá se tím, jak věcné břemeno, pořízené samostatně a za úplatu, evidovat a vykazovat a jak ho případně odepisovat (nebo časově rozlišovat).

I-17 Pobídky v nájemních vztazích

Pronajímatel se může při uzavírání nájemních smluv zavázat, že nájemci poskytne určité výhody. Interpretace pak řeší to, zda tyto výhody časově rozlišovat.

I-18 Dohadné položky v cizí měně

Řeší otázky dohadných položek v cizích měnách. Zejména zda a jakým kurzem přepočítávat při vzniku, k rozvahovému dni a při zrušení dohadné položky.

I-19 Zúčtování závazků vzniklých z rozdělení vlastního kapitálu

Cílem této interpretace je sjednotit postup účtování ve vztahu k závazkům, které vznikly rozdělením vlastního kapitálu obchodních společností.

I-20 Účetní zachycení podmíněných investičních výdajů

V souvislosti s pořizováním aktiv mohou být účetní jednotky povinny vynaložit výdaje, bez kterých není možné dané aktivum pořídit (např. vybudování infrastruktury). Interpretace se zabývá tím, zda jsou tyto výdaje součástí pořizovací ceny aktiv a pokud ano, tak za jakých podmínek a jak postupovat, když se podmínky změní.

I-21 Odpis cizoměnové pohledávky a závazku

Řeší, kdy v případě odpisu cizoměnové pohledávky dochází k okamžiku uskutečnění účetního případu, jakým kurzem má být účtováno, zda vzniká kurzový rozdíl a zda stejná situace vzniká i u cizoměnového závazku.

I-22 Dotace v cizí měně

Odpovídá na otázky, zda po přijetí dotace v cizí měně vzniká kurzový rozdíl, jak účtovat v situaci, kdy byla dotace přijatá v jiné než nárokované výši a jak účtovat případné vrácení dotace při nedodržení stanovených podmínek nebo při nečerpání a zda taky vzniká kurzový rozdíl.

I-23 Pořizovací cena cizoměnové pohledávky

Řeší, jakou měnu k ocenění pořizované pohledávky použít a jakým způsobem vyjádřit vedlejší pořizovací náklady.

I-24 Události po rozvahovém dni

Zabývá se tím, zda události, které nastaly po rozvahovém dni, mají ovlivnit účetní závěrku.

I-25 Ocenění po předchůdci

Řeší situaci nabytí majetku (např. fúzemi nebo nepeněžitými vklady) a jejich ocenění (vykázání).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Umělecký kovář Kotalík
Cokoliv od hřebíku po rozhlednu
www.kovarina.cz

VV-IT s.p.
Sdružení podnikatelů poskytující komplexní služby
www.vvit.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,010 Kč
23,10 Kč
0,023 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru