Reakce na výzvy z finančního úřadu


Ing. Michaela Martínková, CAE
23. 9. 2024
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Asi nejčastější výzvou v oblasti DPH je výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů z kontrolního hlášení.

Foto: Depositphotos

 

Komunikace s finančním úřadem patří mezi běžné činnosti každého podnikatelského subjektu. Přesto řada z nich znejistí, když se komunikační tok obrátí – tedy místo toho, aby na finanční úřad něco zasílali, naopak korespondenci obdrží. V dnešním článku si řekneme, jak takové situace nejlépe zvládnout.


 
Mezi příjemci korespondence z finančního úřadu samozřejmě nemusí být jen podnikatelské subjekty, ale i běžní občané.

Obecně je žádoucí si výzvu finančního úřadu v klidu přečíst a nenechávat reakci na poslední chvíli či se dokonce jakékoli reakce zdržet, pokud ji finanční úřad předpokládá. Pokud si nebude poplatník jistý, proč by měl vůbec reagovat a zda na to má finanční úřad nárok, je vhodné se obrátit na odborníka v dané oblasti – tím je daňový poradce, popř. advokát. Tato osoba by měla znát dobře zejména daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který popisuje v obecné rovině práva a povinnosti daňových subjektů, správců daně a jiných osob zúčastněných na daňovém řízení (vedle speciálních daňových zákonů ke konkrétním daním).

Oslovení odborníků na téma daňového procesu přichází do úvahy u složitějších záležitostí, ne s každou výzvou z finančního úřadu bude nutné se na ně obracet.

Pokud obdrží daňový subjekt výzvu k podání daňového přiznání (ve výzvě bude spíše napsáno daňové tvrzení, což je termín z daňového řádu) a ví, že zapomněl toto přiznání podat v řádné lhůtě, je nasnadě toto přiznání podat co nejdříve, nejpozději však v náhradní lhůtě, kterou ve výzvě finanční úřad stanoví. Podle zákona může být lhůta stanovena kratší než 8 dnů jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. Obvykle u zapomenutých přiznání stanovuje finanční úřad náhradní lhůtu 15 nebo 30 dní.



Pro daňový subjekt je však dobré splnit svou povinnost, kterou původně zanedbal, co nejdříve, protože ho může čekat sankce, jejíž výše se posuzuje za každý den prodlení. V daňovém řádu známe institut pokuty za opožděné tvrzení daně, kdy u zpoždění delšího než 5 pracovních dnů vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % stanovené daně či daňového odpočtu za každý den prodlení (nejvýše 5 % stanovené daně), resp. 0,01 % stanovené daňové ztráty (nejvýše 5 % stanovené daně). Pokuta se nevyměří, pokud by byla menší než 1 000 Kč a za určitých okolností je možné ji stanovit v poloviční výši, někdy však může jít o značné finanční prostředky.

Nicméně i v situaci, kdy se daňový poplatník domnívá, že nemá povinnost podat daňové přiznání, je vhodné na výzvu správce daně reagovat. Toto se týká zejména fyzických osob – nepodnikatelů, kteří nemusí podávat každoročně daňové přiznání. Pokud opravdu poplatníci nemají žádné zdanitelné příjmy (byť třeba jen příjmy ze zaměstnání, které by mohly do daňového přiznání uvést, ač byly zdaněny u zaměstnavatele), neměli by výzvu ignorovat a nic nedělat – finanční úřad totiž zpravidla nevydává výzvy k podání daňového přiznání, aniž by neměl nějaké indicie, že by dotyčný toto přiznání podat měl. Proto bych doporučovala buď přiznání podat nulové, nebo reagovat na výzvu tím, že nemáte povinnost toto přiznání podat, ale ještě lepší je zapátrat, zda opravdu nebyly nějaké příjmy, které by podléhaly zdanění a na které mohl poplatník zapomenout (příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní neosvobozené příjmy).

U fyzických osob, které jsou OSVČ, může nastat situace, že v daném kalendářním roce nebudou mít žádné příjmy ani výdaje ze samostatné činnosti (v tomto případě nemají povinnost podat přiznání, protože jejich zdanitelné příjmy nejsou vyšší než 50 tis. Kč a zároveň nevykazují daňovou ztrátu, jak praví zákon o daních z příjmů). Nicméně pokud nemají přerušenou živnost, nemá finanční úřad jak poznat, zda nějaké příjmy nebo výdaje daný podnikatel měl. Proto vydá výzvu k podání daňového přiznání v náhradní lhůtě – a zde již OSVČ musí reagovat, byť vyplní do přiznání samé nuly.

Asi nejčastější výzvou v oblasti DPH je výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů z kontrolního hlášení. Naštěstí dříve platné lhůty pro vyjádření se k této výzvě, které byly mnohdy šibeniční, se posunuly na 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky (nebo do 5 pracovních dnů od oznámení této výzvy, nebyla-li doručena datovou schránkou – což ale nebývá moc časté). Výzva je procesem vzájemné křížové kontroly daňových dokladů, které daňové subjekty zasílají v rámci kontrolního hlášení. Pokud nedojde k jejich spárování, zpravidla přichází výzva na obě strany. Ač se výzva týká třeba jen jednoho daňového dokladu, je poměrně obšírná z hlediska textace, proto se vyplatí ji pozorně přečíst a vždy reagovat v termínu. Mimo jiné i proto, co se píše v poučení této výzvy o možných pokutách, které nejsou nezanedbatelné. Reakcí na tuto výzvu je podání následného kontrolní hlášení, které chyby opraví, nebo potvrdí, že původní kontrolní hlášení bylo podáno v pořádku se správnými údaji. Možná si někdo pomyslí, proč mám potvrzovat něco, co mám správně a proč mi finanční úřad výzvu vůbec vydal? Odpovědí může být to, že protistrana uvedla omylem chybné údaje a nedošlo ke spárování při křížové kontrole nebo nepodala své kontrolní hlášení vůbec a nárok na odpočet DPH tím pádem nemohl být překontrolován mezi sekcemi B.2 a A.4 kontrolního hlášení.
 
Pokud Vás správce daně vyzve k podání Kontrolní hlášení a jste přesvědčeni o správnosti naposledy podaného hlášení (nebo ve sledovaném období nemáte povinnost podat hlášení), při sestavení kontrolního hlášení využijte pole Rychlá odpověď na výzvu.

V programu POHODA zvolíte v hlavní nabídce Účetnictví / Daň z přidané hodnoty / Kontrolní hlášení. Původní řádné hlášení musí být označeno příznakem El.odesláno, který vložíte přes hlavní nabídku Záznam / Elektronicky odesláno. Poté vystavíte Nový záznam (Insert), zobrazí se dialogové okno, kde v poli Zdaňovací období vyberete příslušný měsíc, v poli Druh zvolíte Následné a v poli Rychlá odpověď na výzvu vyberete P - potvrzuji správnost naposledy podaného KH, potvrdíte OK. Vytvoří se nové Kontrolní hlášení, u kterého doplníte ve formuláři pole Číslo jednací výzvy, které jste obdrželi od finančního úřadu. Následně hlášení odešlete přes hlavní nabídku Záznam / Operace / Odeslání kontrolního hlášení.

Jestliže nemáte povinnost podat kontrolní hlášení, vytvoříte nové řádné kontrolní hlášení a v poli Rychlá odpověď na výzvu zvolíte B - Nemám povinnost podat kontrolní hlášení. Volba připadá do úvahy za předpokladu, že plátce neuskutečnil ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení žádné podání, neboť se domnívá, že mu nevznikla povinnost.
 
Výzva v rámci kontrolního hlášení je spíše čistě dokladovou kontrolou, protože nárok na odpočet DPH není jen o tom mít příslušný daňový doklad, ale i o tom, že slouží k uskutečněným plněním atd. Toto však již bývá předmětem výzvy k odstranění pochybností správce daně. Tento postup použije finanční úřad v situaci, kdy má konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti daňového přiznání. Lhůta k odstranění nesmí být kratší než 15 dnů, ve výzvě musí být také poučení o následcích, pokud nebude daňový subjekt reagovat. Více informací naleznete v článku Jak probíhá kontrola z finančního úřadu?.

V praxi se často stává, že zejména u daňových přiznání k DPH, kde je vykázán nadměrný odpočet nepoužije zprvu finanční úřad formální písemnou výzvu k odstranění pochybností, ale kontaktuje daňový subjekt neformálně telefonicky, e-mailem nebo SMS. Zpravidla si žádá evidenci k DPH za dané zdaňovací období, popis činnosti společnosti a významné doklady, které tvoří odpočet daně. Ač není tento postup v souladu s postupem k odstranění pochybností dle § 89 a násl. daňového řádu (chybí stanovení lhůty, poučení o následcích, uvedení konkrétních pochybností) a nejedná se tedy vlastně fakticky o výzvu dle zákona, nesdílím názor některých kolegů z řad daňových poradců, že tento postup někdy není možné použít zejména s ohledem na oprávněné zájmy klienta – daňového subjektu. Je to věc naprosto individuální a každý si ji musí posoudit ze svého úhlu pohledu.

Pokud se naší kanceláři ozve správce daně, který si vyžádá doklady, které byly popsány výše, a klient vysloví souhlas s takovým postupem, neboť vykázal velký odpočet DPH a čeká na peníze od finančního úřadu, vyhovíme správci daně a zašleme je na finanční úřad i bez řádné výzvy v rámci postupu k odstranění pochybností správce daně. Tím se totiž značně urychlí proces vyměření daně a nemusíme se obávat, že těsně před vypršením lhůty pro vrácení DPH (což je 30 dnů po řádném podaném daňovém přiznání) přijde výzva k odstranění pochybností správce daně v rámci řádného postupu, jak je napsaný v § 89 a násl. daňového řádu. Tím se pochopitelně zastaví lhůta pro vrácení DPH a čeká se na výsledek tohoto řízení.

Ještě nikdy se v naší praxi nestalo, že by správce daně toto počínání nějak zneužil v neprospěch klienta, což je častý argument, proč na neformální výzvy nereagovat. Jistě, pokud jsou zprávy vedené formou „urychleně dodejte, jinak nebude vratka, nebo zahájíme daňovou kontrolu“, jde o spíše o nátlakovou akci ze strany konkrétního pracovníka správce daně, na které opravdu není třeba jakkoli reagovat. Maximálně se stane, že tedy přijde oficiální výzva, pro kterou však musí správce daně již splnit všechny zákonné náležitosti. V naší praxi se setkáváme s neformálními výzvami v oblasti DPH v momentě, kdy klient vykáže vyšší odpočet DPH, který neodpovídá dosavadním zkušenostem s jeho podnikáním (např. nákup dlouhodobého majetku, vyšší nárok na odpočet DPH než daňová povinnost díky časovému nesouladu dokladů apod.). Odůvodnit tento výkyv spolu se zasláním dokladů (samozřejmě se souhlasem klienta) považuji za malý ústupek vůči správci daně, který nevydal oficiální výzvu, který však zcela převyšuje vědomí, že odpočet DPH bude vrácen v co nejkratší lhůtě.



Zcela odlišným případem je výzva k poskytnutí informací, kterou používá správce daně v rámci své vyhledávací činnosti, popř. daňové kontroly u jiného subjektu. Zde vím jen z doslechu, že správce daně např. volal daňovému subjektu a dožadoval se seznamu dokladů pro konkrétní odlišný daňový subjekt, který byl klientem prvního daňového subjektu. Na takovou neformální výzvu opravdu není nutné jakkoli reagovat, i když by dorazila e-mailem (e-mail není brán jako zákonný způsob doručení). V naší praxi se tak však nikdy nestalo, a pokud správce daně požadoval nějaké dokumenty, přišla řádně zformulovaná výzva, která byla podpořena příslušnými ustanoveními daňových zákonů, ze kterých vyplývala, dále byla řádně odůvodněna a obsahovala i stanovení lhůty a poučení. Na takto zákonem zcela vyhovující výzvu je pak pochopitelně nutné reagovat a zejména si pečlivě pročíst, co správce daně požaduje. Mnohdy to totiž může být vodítkem i pro samotný oslovený daňový subjekt, o co se správce daně zajímá a zda by v dalším kroku třeba nenamířil pozornost přímo na nás samotné; není na škodu, pokud by daňový subjekt se složitější kauzou nejprve seznámil poradce, aby reakce na výzvu byla adekvátní, protože nějaká být rozhodně musí (ať ve smyslu „nemáme k požadovanému subjektu nic“). Pro výzvy tohoto typu zpravidla stanoví finanční úřad lhůtu 15 dnů, kterou je možné i prodloužit žádostí dotyčného subjektu, ovšem není možné nereagovat vůbec. Informační povinnost vůči správci daně vychází z § 57 daňového řádu.

Výzev ze strany finančního úřadu může být celá řada. Jedinou zákonnou cestou pro řádnou výzvu je její doručení dle daňového řádu. Na neformální výzvy ze strany správce daně není třeba reagovat, někdy však mohou být daňovým poplatníkům prospěšné v rámci urychlení procesu zejména u vratek daní. Pokud si klient tento postup zvolí a předá dokumenty v rámci neformální výzvy, musí pak počítat s tím, že informace budou použity pro správce daně v jeho řízení. Míra vyhovění žádosti na neformální výzvy je věcí každého subjektu. Na řádné doručené výzvy je třeba reagovat vždy, ač by se mohlo zdát, že daňový subjekt nemá co poskytnout jiného, než co uvedl do svého předchozího tvrzení.
 
Potřebujete v programu POHODA nastavit datovou schránku? Poradíme vám, jak na to. Podívejte se na náš videonávod Jak v programu POHODA nastavit datovou schránku?

Aby se otevření datové schránky, ve které čeká dopis ze strany finančního úřadu, nestal pro některé subjekty „infarktovým stavem“, doporučuji si v datové schránce rozšířit možnost notifikace nejen na to, že přišla zpráva, ale i od koho a s jakým předmětem. Sice není vidět samotný obsah dané písemnosti, alespoň je ale v základních obrysech patrné, proč se na nás finanční úřad obrátil (a pochopitelně nejen on).


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Průměrná, minimální mzda a zdanění zaměstnanců a OSVČ v roce 2025

5. 11. 2024 | Od ledna 2025 ovlivní nová průměrná mzda 46 557 Kč zaměstnanecké benefity a progresivní zdanění. Benefity budou osvobozeny od daně do poloviny průměrné mzdy, s možným zvýšením limitu na celou částku u vybraných benefitů. Progresivní daň zůstává na sazbách 15 % a 23 %, přičemž vyšší sazba se uplatní nad trojnásobkem průměrné mzdy. Minimální mzda pro rok 2025 ovlivní daňové zvýhodnění na děti i limit pro osvobození důchodů.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Agentura Zvuk,s.r.o.
ozvučení, osvětlení kulturních akcí, LED obrazovky, prodej LED světel
www.agenturazvuk.cz

ROTSCHEIN, s.r.o.
Komplexní služby v oblasti účetnictví, mezd a daní
www.ucetni-kancelar.eu

Kurzovní lístek

25,34 Kč
0,055 Kč
23,25 Kč
0,075 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 05.11.2024

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme