Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy k dani z nemovitých věcí od 2014


Bc. Michaela Sobotková
18. 3. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Které stavby jsou předmětem daně ze staveb a jednotek? Kdy se nové stavby stanou předmětem daně? Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání při změně stavby? Na otázky týkající se daně z nemovitých věcí od 1. 1. 2014 odpovídá Finanční správa.


 

Dokončení stavby a vznik předmětu daně ze staveb a jednotek

Které stavby jsou předmětem daně ze staveb a jednotek?
 
Nová právní úprava daně z nemovitých věcí (zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) upravuje předmět daně ze staveb a jednotek poněkud odlišně od úpravy účinné do 31. 12. 2013.

S účinností od 1. 1. 2014 jsou předmětem daně ze staveb a jednotek:
  • budovy,
  • inženýrské stavby vyjmenované v příloze zákona o dani z nemovitých věcí (dále jen „vyjmenované inženýrské stavby“), tj. tzv. zdanitelné stavby, a
  • jednotky.
 
Budovou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, tj. ve smyslu definice budovy vymezené v katastrálním zákoně (zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí).
 
Z hlediska daně z nemovitých věcí je bezvýznamné, zda taková budova je nebo není evidována v katastru nemovitostí. Předmět daně ze staveb je tak z hlediska stavební konstrukce přesněji vymezen vůči ostatním stavbám – ty, které nesplňují parametry budovy nebo vyjmenované inženýrské stavby, nejsou předmětem daně ze staveb.
 

Kdy se nové stavby stanou předmětem daně ze staveb a jednotek?
 
Z hlediska časového, kdy se zdanitelná stavba a jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek, se vychází z dosavadní právní úpravy. Jedná se tedy o stavby dokončené bez ohledu na skutečnost, zda jsou ve smyslu příslušných ustanovení nového katastrálního zákona předmětem evidence v katastru nemovitostí.
 
Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou i nadále zdanitelné stavby, které:
  • lze užívat dle ust. § 119 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), které stanoví, ve kterých případech se vyžaduje pro užívání stavby vydání kolaudačního souhlasu, nebo kdy postačí oznámení stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby. Vznikem zdanitelné stavby jako samostatného předmětu daně ze staveb a jednotek přestává být pozemek stavebním pozemkem ve smyslu ust. § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí,
  • jsou užívané před vydáním kolaudačního souhlasu nebo před oznámením stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby, jestliže zdanitelná stavba bude stavebně a technicky uspořádána tak, že je schopna plnit základní funkci a je užívána,
  • je užívána nebo je možné začít s jejím užíváním, pokud jde o takovou zdanitelnou stavbu, která nevyžadovala pro zahájení výstavby stavební povolení ani ohlášení, a je stavebně a technicky uspořádána tak, že plní základní funkci této zdanitelné stavby.

Změna stavby a povinnost podat daňové přiznání

Kdy se v daňovém přiznání zohlední změny skutečností rozhodných pro stanovení daně v případě změn stávajících staveb?
 
Dojde-li u zdanitelné stavby stavebními úpravami ke změnám skutečností rozhodných pro stanovení daně (např. ke změně počtu dalších nadzemních podlaží nástavbou, k rozšíření zastavěné plochy přístavbou nebo naopak ke zmenšení zastavěné plochy či počtu dalších nadzemních podlaží v případech, kdy je součástí stavebních úprav částečná demolice stavby), vzniká poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období následující po roce, v němž byly stavební úpravy dokončeny. To znamená, že byl vydán kolaudační souhlas nebo ohlášeno užívání stavby, nebo je-li zdanitelná stavba skutečně užívána, a to včetně části dotčené stavebními úpravami.

Stanovení základu daně u plochy pozemku zpevněné vlečkou

Podle ustanovení § 6 odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí je zpevněnou plochou pozemku také plocha zpevněná vlečkou. Jak se v tomto případě zjistí výměra zpevněné plochy pozemku?
 
Za zpevněnou plochu pozemku se u pozemku zpevněného vlečkou považuje pouze část odpovídající železničnímu kolejovému svršku. Výměra této zpevněné plochy pro zjištění základu daně z pozemků se zjistí ze stavební délky kolejí v metrech násobené průměrnou délkou pražců, tj. 2,5 m. V případě kolejového rozvětvení vlečky se základ daně zjistí jako součet stavebních délek kolejí násobený průměrnou délkou pražců, tj. nikoli z celkové plochy kolejiště. Zbývající část pozemku včetně kolejového spodku je předmětem daně jako druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, tj. zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha.
 
V případě, že koleje vlečky spočívají na stavbách (mosty, přejezdy, tunely), případně procházejí budovami nebo jsou v nich zakončeny, plocha kolejového svršku, který je na těchto stavbách nebo v těchto stavbách umístěn, není předmětem daně z pozemků. Nachází-li se vlečka na jiném druhu pozemku nežli zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha (tj. např. na zemědělské půdě nebo lesním pozemku), je celý pozemek předmětem daně z pozemků jako druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí.

Stanovení daně z nemovitých věcí za pozemky a stavby čerpacích stanic

Jak postupovat při zdaňování areálu čerpací stanice pohonných hmot od 1. 1. 2014?
 
Pokud je provozní plocha čerpací stanice zastřešena, je rozhodující, zda je konstrukce zastřešení stavebně propojena s budovou, a budova tak plní funkci stavby se svislou nosnou konstrukcí nesoucí zastřešení, a zároveň zda je konstrukce zastřešení podepřena dalšími svislými prvky mimo prostor vymezený obvodovým pláštěm budovy. Jsou-li splněny obě tyto podmínky, je plocha zastřešení považována za součást zastavěné plochy příslušné budovy, vymezené obalovou čarou, vedenou vnějšími líci průmětů svislých konstrukcí do vodorovné roviny. Nejsou-li splněny obě uvedené podmínky, zastřešení provozního prostoru dani ze staveb nepodléhá.
 
Pokud nebyly prohlášeny za neveřejné, jsou plochy, které tvoří součást komunikačního a manipulačního systému čerpacích stanic pohonných hmot, veřejnými účelovými komunikacemi. Pro stavební propojenost přitom nelze z uvedených ploch vyčlenit ty, které skutečně slouží jako veřejné účelové komunikace, a ty plochy, které slouží pouze obsluze čerpacích stanic. Tyto komunikace nejsou zdanitelnými stavbami a v rozsahu jimi zastavěné plochy jsou příslušné pozemky podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. o) zákona o dani z nemovitých věcí osvobozeny od daně z pozemků.
 
Jedná-li se však o zpevněné plochy pozemků, které nejsou přístupné veřejnosti a slouží např. jako manipulační nebo skladové plochy, anebo o části zpevněných ploch pozemků, na nichž jsou upevněny čerpací stojany nebo podobná technologická zařízení, jsou předmětem daně z pozemků jako zpevněné plochy užívané k podnikání nebo v souvislosti s ním, s odpovídající sazbou daně. To je jako druh zpevněné plochy „Y“ se sazbou 5 Kč/m2.

Prefabrikovaná garáž jako předmět daně ze staveb a jednotek

Je předmětem daně ze staveb a jednotek prefabrikovaná garáž, usazená do maltového lože na vybetonovaný základ, podle technické dokumentace tvořený betonovými patkami, spojenými v nadzemní části základové konstrukce prefabrikovanými železobetonovými trámky (pasy)?
 
Na základě technické dokumentace lze konstatovat, že betonové pasy na patkách jsou základovou konstrukcí ve smyslu rozsudku Ústavního soudu ze dne 6. 5. 2003, sp. zn. I. ÚS 483/01. Ke zjištění, zda se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem, je vzhledem k charakteru stavby dále nutno posoudit způsob spojení garáže s tímto základem. V daném případě je prefabrikovaná garáž na základové konstrukci uložena v maltovém loži.
 
Protože malta je základním stavebním pojivem, je toto spojení ze stavebně technického pohledu spojením pevným, a odlišuje tak tuto prefabrikovanou stavbu od mobilních buněk a kontejnerů pro technologická zařízení, které jsou volně pokládány do štěrkového lože, na betonové panely apod., a mohou být kdykoli přemístěny, aniž by došlo k porušení konstrukce. Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze konstatovat, že předmětná stavba prefabrikovaných garáží je stavbou spojenou se zemí pevným základem.


Zdroj: Finanční správa
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Zpracování plechů
stříhání, ohýbání, řezání
www.zappis.cz

Lachman- umělecký truhlář
Opravy historického nábytku a předmětů ze dřeva.

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,55 Kč
-0,040 Kč
22,76 Kč
-0,055 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru