Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Dodatečné přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí


Ing. Michaela Martínková, CA
13. 10. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Soud vynesl rozsudek, podle kterého se pro základ daně z nabytí nemovitých věcí použije cena bez DPH.

Foto: 123RF

 

Jistě jste v médiích zaznamenali informaci, že Finanční správa prohrála spor s obcí ohledně výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí. Tento článek popíše situaci, kdy je možné rozsudek Nejvyššího správního soudu použít i pro další daňové subjekty.


 
Finanční správa doměřila daň z nabytí nemovitých věcí z hodnoty prodávaného pozemku z ceny včetně DPH. Ovšem soud dospěl k závěru, že v tomto případě je správné pro základ daně použít cenu bez DPH, pokud tato daň byla z prodeje nemovitostí hrazena (rozsudek NSS č. 4 Afs 88/2017-35 ze dne 28. 6. 2017).

Finanční správa zveřejnila 5. 9. 2017 tiskovou zprávu, ve které uvádí, že přizpůsobuje svou správní praxi a bude se tímto rozhodnutím řídit u poplatníků – prodávajících.

To je dobrá zpráva pro dosud neukončená daňová řízení, ale ti poplatníci, kteří zaplatili daň z nabytí nemovitých věcí ve vyšší částce, než měli, musí ještě učinit několik dalších kroků. A jak název článku napovídá, bez podání dodatečného daňového přiznání to nepůjde.

Koho se to týká?

Především je nutné zdůraznit, že situace ohledně možného vyměření nižší daně z nabytí nemovitých věcí se týká období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016. Po tuto dobu bylo v platnosti zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., které nahradilo zákon č. 357/1992 Sb., jenž určoval podmínky pro daň z převodu nemovitostí a vyměřoval ji ze základu daně bez případné DPH.

V uvedeném období bylo možné sjednat ve smluvních podmínkách kupní smlouvy, že v případě nabytí nemovitostí bude poplatníkem daně prodávající. Pokud z prodeje bylo nutné uhradit DPH, dovodil nyní soud, že je správné, aby prodávající hradil daň z nabytí nemovitých věcí ze základu, který nebude DPH obsahovat.

Jeden z argumentů uvedený v rozsudku byl, že hodnota DPH (kterou zákonné opatření dosud považovalo za součást základu daně pro daň z nabytí) nemůže být u prodávajícího považována za jeho vlastní finanční výnos, který na transakci realizoval a ze kterého má být daň vypočtena. DPH totiž jako plátce DPH pouze zinkasuje a převede následně na účet správce daně.

Od 1. 11. 2016 již platí novela zákonného opatření Senátu v tom smyslu, že není možnost volby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí a v případě prodeje kupní smlouvou je jím jen kupující. Zde se však Finanční správa ohledně základu daně bez DPH nevyjádřila, resp. zastává názor, že výše uvedený rozsudek nebude považovat za relevantní pro případ poplatníka – kupujícího.

Z výše popsaného je patrné, že by nyní měli prozkoumat svá předchozí podaná daňová přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ti poplatníci, kteří byli v pozici prodávajícího a stanovili (popř. jim byl ze strany správce daně stanoven) základ daně na úrovni částky včetně DPH u prodejů nemovitostí mezi 1. 1. 2014 a 31. 10. 2016.

Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání

Protože Finanční správa nevrátí nic automaticky, je nutné u již skončených daňových řízení podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, protože bude i nižší základ daně pro daň z nabytí nemovitých věcí.

A zde není v některých případech čas na velké časové prodlevy, protože běží lhůta pro možnost podání dodatečného daňového přiznání, stanovená obecně v daňovém řádu.

Lhůta je limitována okamžikem, dokud běží lhůta pro stanovení daně. A ta je v § 148 definována tak, že začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení; činí pak tři roky. To je základní doba, ale existují situace, za kterých buď lhůta pro stanovení daně neběží, či se prodlužuje o rok. Pro všechny případy končí nejpozději uplynutím deseti let od počátku lhůty.

Příklad

Poplatník – prodávající prodal nemovitost v červnu 2014, prodej byl zatížen DPH. Vklad do katastru nemovitostí byl proveden v červenci 2014 s právními účinky vkladu zpětně k červnu 2014.

Pro běh lhůty pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je podstatné datum zápisu do katastru nemovitostí; pak je poplatník povinen podat daňové přiznání do konce třetího měsíce následujícího po zápisu do katastru. To je v našem případě říjen 2014.

Protože během doby nepodal poplatník dodatečné daňové přiznání k této dani a správce daně vyměřil daň podle řádného daňového přiznání bez dalších úkonů, končí možnost podat dodatečné daňové přiznání v říjnu 2017, konkrétně tedy 31. 10. 2017.


Z příkladu je patrné, že se každý měsíc bude snižovat šance pro podání daňového přiznání a je nutné jednat rychle, zvlášť u starších převodů.

Pokud se některý poplatník dostane do situace, že by již uplynula lhůta pro možnost podat dodatečné daňové přiznání, bude se muset vydat cestou žádosti o obnovu řízení (podmínky pro tuto procesní cestu jsou uvedeny v § 117 a násl. daňového řádu), popř. požádat o navrácení lhůty v předešlý stav podle podmínek § 37 daňového řádu.

Úspěšně podané dodatečné daňové přiznání ještě neznamená, že správce daně automaticky vrátí přeplatek na dani z nabytí nemovitých věcí, pokud poplatník zaplatil daň podle původního vyměření na daň vyšší.

Dalším krokem pro faktické vrácení peněz na účet poplatníka tedy bude podání žádosti o vrácení přeplatku. Správce daně by měl do 30 dnů po podání žádosti vyhovět, popř. může převést přeplatek na nedoplatek na jiné dani.

Pokud bude přeplatek vyšší než 1 000 Kč, musí o tom vyrozumět poplatníka. Zpravidla tak činí vždy, když část přeplatku použije na jinou daň, a tudíž se výše přeplatku žádaného ke vrácení nerovná částce fakticky převáděné poplatníkovi.

Závěrem bych se ještě zmínila o situaci, jak naložit s doměřením daně na nižší daňovou povinnost v účetnictví. Protože se jedná o poplatníka – prodávajícího, měl zřejmě řádně vyměřenou daň zachycenou v nákladech běžného období; nyní dodatečně doměřenou nižší daň z nabytí nemovitých věcí tedy zahrne do výnosů běžného období.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Jana Karlovská
Účetní kancelář s dlouholetou tradicí. Kompletní účetně-daňový servis.
www.ucetnictvi-dane-mzdy.cz

A.H.S. - ekonom.servis
daňové poradenství, vedení účetnictví, mzdy, personalistika
www.ahs.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,80 Kč
0,000 Kč
23,23 Kč
-0,058 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru