Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Daň z nemovitých věcí – důležité změny od roku 2016


Ing. Michal Kadlec
25. 2. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pro poplatníky, kteří mají zřízenou datovou schránku, platí povinnost podávat řádné, dodatečné i opravné přiznání k dani z nemovitých věcí v elektronické podobě, a to již od roku 2015.

Foto: Fotolia

 

Zákon o dani z nemovitých věcí se na konci roku 2014 nepodařilo novelizovat, a proto plánované změny budou platit (až na jednu výjimku) až od 1. 1. 2016. Některé změny představují spíše upřesnění nejasností, jiné jsou změnami věcnými.


 

Co je nového již v roce 2015

Nově je definovaná pokuta za opožděné tvrzení daně. Má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
 
Od 5. února 2015 se změnily průměrné ceny půdy stanovené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. To ovšem není důvod pro podávání nového daňového přiznání (oproti v minulých letech podaným přiznáním) – správce daně tuto změnu sám započítá do nové daňové povinnosti a její výši sdělí poplatníkovi.
 
Základní koeficient v Jablonci nad Nisou se změnil z 1,6 na 2,5. Užitečnou pomůckou pro vyhledání aktuálních i historických koeficientů nalezneme na Daňovém portále Ministerstva financí.
 
Pro poplatníky (nebo jejich zástupce), kteří mají (ať povinně nebo dobrovolně) zřízenou datovou schránku, platí povinnost podávat řádné, dodatečné i opravné přiznání k dani z nemovitých věcí v elektronické podobě. Pokud by takovýto poplatník podal přiznání v listinné podobě, vztahovala by se na něj pokuta ve výši 2 000 Kč.
 
Formulář daňového přiznání – použijeme vzor č. 14 – s tím, že od 1. 1. 2015 již nemůžeme vyplňovat řádek č. 113 „Adresa pro doručování písemností“. Pokud budeme požadovat doručování písemností na adresu odlišnou od adresy místa pobytu či sídla, je nutné požádat správce daně samostatně. U poplatníků se zřízenou datovou schránkou však budou písemnosti primárně zasílány do této datové schránky.
 
Sestavit daňové přiznání v elektronické podobě lze na Daňovém portále Ministerstva financí.

A. DAŇ Z POZEMKŮ

Předmět daně z pozemků (od 1. 1. 2016)

U pozemků, které nejsou předmětem daně, mělo dojít ke dvěma změnám:
  1. u pozemků, které jsou vodní plochou (s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb), mělo dojít ke změně terminologie – tato změna nakonec nebyla přijata,
  1. další kategorií pozemků, které nejsou předmětem daně (kde změna schválena naopak byla), jsou pozemky, které jsou součástí pouze zdanitelných jednotek, a jiné pozemky ve vlastnictví pouze všech vlastníků zdanitelných jednotek v domě (zdanitelnou jednotkou se rozumí jednotka, lze-li ji podle stavebního zákona užívat nebo je-li užívána), užívané společně s těmito jednotkami.
 
Pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek v budově bytového domu a jsou užívány společně s těmito jednotkami:
  1. mohou být součástí této zdanitelné jednotky
Předmětem daně z pozemků není pozemek v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnického podílu na pozemku, je-li součástí zdanitelné jednotky, tj. jednotky, která je předmětem daně ze staveb a jednotek, nachází-li se tato zdanitelná jednotka v budově bytového domu (bytovým domem rozumíme stavbu pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, není to tedy např. rodinný dům, který je určen k rodinnému bydlení). Podíl na tomto pozemku tedy není zdaněn daní z pozemků, ale je zohledněn v rámci zdanění jednotky (které je součástí) použitím příslušného koeficientu (definovaného v § 10 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí).
 
  1. nebo nemusí být součástí této zdanitelné jednotky
Pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito zdanitelnými jednotkami, jsou pouze jiné pozemky, které nejsou součástí těchto zdanitelných jednotek. Všechny tyto jiné pozemky (v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na pozemku) jsou zohledňovány ve stejném režimu jako pozemky, které jsou součástí zdanitelné jednotky v budově bytového domu (tj. v rámci zdanění zdanitelné jednotky zohledněním koeficientu podle § 10 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí).
 
Pozemek, který je součástí zdanitelné jednotky, která se nachází v jiné budově než budově bytového domu (např. v rodinném domě) nebo jiný pozemek, který není součástí takové zdanitelné jednotky, ale je ve spoluvlastnictví vlastníků těchto jednotek a je společně užíván s těmito jednotkami, zůstává předmětem daně z pozemků (nejedná-li se o pozemek zastavěný zdanitelnou stavbou v rozsahu zastavěné plochy touto stavbou, který předmětem daně z pozemků není).
 
Zákonodárce touto druhou změnou pouze upřesňuje vymezení pozemků, které (v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na pozemku) nejsou předmětem daně z pozemků.

Poplatník daně z pozemků (od 1. 1. 2016)

V případě pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradní za původní pozemky sloučené, je poplatníkem vlastník pozemku (a ne jeho uživatel, jak tomu je do 31. 12. 2015). Uživatel pozemku je poplatníkem daně již v jediném případě – když není vlastník pozemku znám.

Osvobození od daně z pozemků (od 1. 1. 2016)

Upřesňuje se, že se osvobození vztahuje i na pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o registraci (osvobození se tedy nevztahuje jen na zdravotnická zařízení uvedená v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ale výslovně je uvedeno, že i na zdravotnická zařízení uvedená v rozhodnutí o registraci).
 
Další upřesnění v osvobození pozemků najdeme u pozemků zastavěných stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, stavbou leteckou, stavbou vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem speciálního stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu.
 
Pojem „rozhodnutí“ byl tedy upřesněn a nahrazen pojmy „kolaudační rozhodnutí“ nebo „kolaudační souhlas“.
 
Ke změně (upřesnění) dochází u osvobození pozemků ve vlastnictví České republiky. Pojem „využíván k podnikání“ je nahrazen a blíže specifikován. Tyto pozemky jsou osvobozeny, nejsou-li užívány k podnikání, u podnikatele zařazeny v jeho obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, pronajímány nebo propachtovány.
 
Jsou-li tyto pozemky pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání. Tato změna terminologie se pak promítá i do dalších ustanovení o osvobození.
 
Stejná upřesnění o osvobození potom platí i u daně ze staveb a jednotek.
 
Ke změně osvobození pozemků dochází u práva stavby. Pozemky:
  • ve vlastnictví České republiky,

  • ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,

  • ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu,
jsou osvobozeny od daně z pozemků, není-li k nim zřízeno právo stavby.
 
Pokud k těmto pozemkům bude zřízeno právo stavby, je u těchto pozemků v rozsahu práva stavby poplatníkem daně stavebník. Pokud by však u těchto pozemků připadalo v úvahu osvobození z jiných důvodů, lze jej uplatnit.

Stavební pozemky (od 1. 1. 2016)

Definice stavebního pozemku je upřesněna takto – stavebním pozemkem se rozumí pozemek nezastavěný zdanitelnou stavbou, určený k zastavění (způsobem definovaným tímto zákonem). Pokud se na pozemku nachází jiná stavba než zdanitelná stavba, k této jiné stavbě se nepřihlíží a z hlediska daně z nemovitých věcí tento pozemek je nezastavěným pozemkem.
 
Stavebním pozemkem však není pozemek pod zdanitelnou stavbou v procesu její výstavby, která se po svém dokončení stane předmětem daně ze staveb a jednotek a bude se jednat o zdanitelné stavby osvobozené z těchto důvodů:
  • zdanitelné stavby:
    • vodárenských objektů včetně úpraven vody,
    • kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i zdanitelné stavby určené k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
    • k závlaze a odvodňování pozemků,
    • přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona,

  • zdanitelné stavby na dráze, letecké, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem speciálního stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě,
  • zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy.
 
Pozemek v této fázi výstavby není zdaňován v režimu stavebního pozemku, ale podle druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí.

Dále se upřesňuje, že pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek (…). Pozemek je tedy zdaňován jako stavební až do doby, než se poslední zdanitelná jednotka v budově stane předmětem daně ze staveb a jednotek.

Zpevněná plocha (od 1. 1. 2016)

Dalším upřesněním je definice zpevněné plochy pozemku. Zpevněnou plochou pozemku se rozumí pozemek (nebo jeho část v m2) evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénem nebo nádrží částečně zapuštěnou v pozemku, pokud není zdanitelnou stavbou ani výrobkem plnícím funkci stavby.
 
Aby se jednalo o zpevněnou plochu, musí být tedy povrch pozemku zpevněn:
  • stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky,

  • bazénem, pokud není zdanitelnou stavbou, nebo

  • nádrží, pokud není zdanitelnou stavbou.

B. DAŇ ZE STAVEB A JEDNOTEK

Změny a upřesnění pojmů, definic, ale např. i podmínek osvobození od daně z části zákona o dani z pozemků platí i pro část o dani ze staveb a jednotek.

Předmět daně ze staveb a jednotek (od 1. 1. 2016)

Upřesňuje se vymezení předmětu daně ze staveb a jednotek. Předmětem daně není rozestavěná stavba, ale taková stavba, která je dokončená nebo která je užívaná. Důležitý je tedy skutečný (faktický) stav zdanitelné stavby, kterým je její dokončenost nebo skutečné (faktické) užívání. Pro dokončenou stavbu není důležité, zda je užívána, dokončená stavba je vždy předmětem daně ze staveb a jednotek.
 
Předmětem daně ze staveb a jednotek je od roku 2016:
  • zdanitelná stavba, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí, lze-li ji podle stavebního zákona užívat nebo je-li užívána:
    • budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona,
    • inženýrská stavba uvedená v příloze k tomuto zákonu,
  • zdanitelná jednotka, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí jednotka, lze-li ji podle stavebního zákona užívat nebo je-li užívána.

Stavbu lze před jejím úplným dokončením užívat také na základě časově omezeného povolení stavebního úřadu k předčasnému užívání, anebo na povolení nebo nařízení stavebního úřadu k užívání stavby na určitou dobu ve zkušebním provozu.
 
Zdanitelné stavby, pro jejichž užívání stavební zákon nevyžaduje kolaudační souhlas nebo oznámení, jsou předmětem daně ze staveb a jednotek, jsou-li tyto zdanitelné stavby dokončeny nebo užívány.
 
Předmětem daně ze staveb a jednotek nadále zůstávají zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky podle dříve vydaných právních předpisů dokončené nebo užívané.
 
Nový pojem „zdanitelná jednotka“ představuje jednotku, která je dokončená nebo je užívaná. Rozestavěná jednotka tedy není zdanitelnou jednotkou.
 
Předmětem daně je i část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí – anebo součást jednotky, lze-li je podle stavebního zákona užívat nebo jsou-li užívány.

Osvobození od daně ze staveb a jednotek (od 1. 1. 2016)

Bylo upřesněno vymezení podmínky pro osvobození od daně u zdanitelných staveb, popř. zdanitelných jednotek, ve kterých je z biomasy získávána energie – toto osvobození se přiznává pouze v případech, kdy k získávání energie dochází jiným způsobem než přímým spalováním této biomasy.
 
Tato podmínka osvobození byla taky doplněna u osvobození zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a biomasy.
 
U těchto staveb se také doplňuje podmínka osvobození – to se nevztahuje na nezdanitelnou stavbu a zdanitelnou jednotku, je-li centrálně vytápěna a napojena na systém rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona. Osvobození je totiž zaměřeno na podporu změny lokálního systému vytápění pevnými palivy (zejména např. v rodinných domech).

Základ daně ze staveb a jednotek (od 1. 1. 2016)

Opět dochází k upřesnění, tentokrát základu daně u jednotek.
 
Základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy zdanitelné jednotky v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená:
  • koeficientem 1,22, je-li pozemek, který není veřejně přístupným prostorem a
    • přesahuje zastavěnou plochu, součástí pouze zdanitelných jednotek, nebo ve spoluvlastnictví pouze všech vlastníků zdanitelných jednotek v domě a je užívaný společně s těmito jednotkami, nebo
    • nachází se mimo zastavěnou plochu, součástí pouze zdanitelných jednotek, nebo ve spoluvlastnictví pouze všech vlastníků zdanitelných jednotek v domě a je užívaný společně s těmito jednotkami,

  • koeficientem 1,20 v ostatních případech.
 
Podmínkou použití koeficientu 1,22 je, že zdanitelná jednotka se nachází v budově bytového domu a její součástí je podíl na pozemku nebo je s ní užíván pozemek ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek užívaný společně s těmito jednotkami.
 
Pokud vlastník zdanitelné jednotky má tuto jednotku v jiné stavbě než v budově bytového domu (např. v budově rodinného domu nebo ve víceúčelové stavbě), koeficient 1,22 se nepoužije – pozemek se pak zdaňuje v rámci daně z pozemků a u jednotky se použije koeficient 1,20.
 
Koeficient 1,20 se také použije u zdanitelné jednotky v budově bytového domu, jestliže součástí této zdanitelné jednotky není pozemek nebo jiný pozemek ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu není užíván společně s jednotkami v tomto bytovém domě.

Sazba daně ze staveb a jednotek a okolnosti, které ji ovlivňují (od 1. 1. 2016)

U zdanitelné stavby (zejména budovy), při posouzení, zda její převažující část je užívána pro podnikání, se vychází z podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby.
 
U zdanitelné stavby (zejména inženýrské stavby), která nemá podlahovou plochu, při posouzení, zda její převažující část je užívána pro podnikání, se vychází ze zastavěné plochy zdanitelné stavby.
 
U zdanitelné jednotky, při posouzení, zda její převažující část je užívána pro podnikání, se vychází z podlahové plochy této zdanitelné jednotky.
 
Pojem „zastavěná plocha nadzemního podlaží“ se upřesňuje na „skutečně zastavěná plocha nadzemního podlaží“.
 
Má-li podnikatel zařazenou v obchodním majetku (podle zákona upravujícího daně z příjmů) zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku, s výjimkou:
  • budovy obytného domu a ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu,

  • ostatní zdanitelné jednotky, která nezahrnuje jiný nebytový prostor než sklep nebo komoru,
použije se sazba podle druhu podnikání, ke kterému slouží (podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství/podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě/ostatní druhy podnikání).

C. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Správa daně (od 1. 1. 2016)

Obec může osvobodit obecně závaznou vyhláškou zcela nebo částečně nemovité věci na svém území, a to nejdéle na dobu pěli let, došlo-li na jejím území k živelní pohromě. Po skončení lhůty, na kterou osvobození od daně bylo poskytnuto, poplatník nově nemá povinnost podat daňové přiznání (pokud ovšem nedošlo ke změně jiných okolností).
 
Nově byla stanovena lhůta pro podání daňového přiznání v případech, kdy nemovitá věc byla prodána v rámci dražby, příklep byl učiněn do 31. 12. zdaňovacího období, avšak k tomuto datu ještě nebyly splněny podmínky pro přechod vlastnického práva.

Pokud vlastnické právo nepřešlo do 31. 12., je poplatník povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž:
  • byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem (jedná se o dražby podle občanského soudního řádu a daňové exekuce; má-li vlastnické právo nabýt vydražitel, musí být kumulativně splněny dvě podmínky, musí být zaplaceno nejvyšší podání a musí nabýt právní moci usnesení/rozhodnutí o příklepu; rozhodující pro běh lhůty pro podání daňového přiznání je měsíc, ve kterém došlo ke splnění poslední z podmínek),

  • bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejně dražbě (jedná se o veřejné dražby a lhůta pro podání daňového přiznání se řídí vydáním potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

wi122
20. 1. 2016 12:01:49
Koeficient dle §10 ( 1,22 / 1,2 ) u staveb a jednotek již není závislý zda pozemek přesahuje zastavěnou plochu. Tato změna byla
provedena novelizací v lednu 2015 (č. 23/2015 Sb.).
Hlášení závadného obsahu

Jiří Votýpka
11. 1. 2016 10:35:39
Zjistil jsem že bez mého vědomí byla moje zahrada zmenšena o 2 m2,kontaktoval jsem Katastrální úřad, který mi odpověděl že se tak děje po přechodu na digitální mapu.Musím podávat také já nové daňové přiznání do konce ledna 2016? Díky
Hlášení závadného obsahu

merca
18. 12. 2015 10:28:24
Plně souhlasím se shaggym!! Je to vydírání - této dani nelze utéct ani se vyhnout, když si vymyslí,že daň bude 10% z ceny nemovitostí tak buď zaplať, nebo to prodáme v exekuci - na to jsou rychlí!!
Hlášení závadného obsahu

shaggy
16. 6. 2015 12:03:00
Daň z nemovitých věcí je ta nejnemorálnější daň ze všech. Nutí vlastníky nemovitostí si za své již jednou zdaněné peníze vlastní nemovitost prakticky opakovaně kupovat (výpalné od státu). Výše ostatních daní a nejrůznějších poplatků ve své giganticky zrůdné výši představují výběr daně z práva na život!Daňová politika státu silně připomíná středověký nevolnický systém.Lidi procitněte a braňte se!!!
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
ÚČETNICTVÍ PECH
Zpracování účetnictví, daňové evidence a mezd (nejen) pro Plzeň-sever
www.ucetnictvipech.cz

Ing. Lenka Křivánková
Vedení účetnictví, daňové evidence, mzdy, lektorská činnost
www.krivankova.cz

Daňový kalendář

20. 7. 2019 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Kontrolní hlášení (za červen 2019 a 2. čtvrtletí 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za červen 2019)
25. 7. 2019 Přiznání DPH (za 2. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,015 Kč
22,69 Kč
-0,048 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.07.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru