Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zvláštní skupiny zaměstnanců


Bc. Alena Haas Kubátová
29. 7. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

I odměny členů statutárních orgánů podléhají pojistnému na zdravotní pojištění.

Foto: 123RF

 

Podívejme se na zvláštní skupinu zaměstnanců ve vztahu ke zdravotnímu pojištění. Na co si musí dát pozor zaměstnavatel, pokud chce vyplácet odměnu likvidátorovi či členu statutárního orgánu? A co autorské honoráře a zdravotní pojištění?


 

Skupiny zaměstnanců ve vztahu ke zdravotnímu pojištění

Zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 5 vymezuje plátce pojistného. Kromě klasických zaměstnanců, kteří uzavírají pracovní smlouvu, se zaměstnancem pro účely zdravotního pojištění rozumí:
  • likvidátoři,
  • členové statutárních orgánů,
  • příjemci funkčních požitků.

Likvidátoři

Rozhodne-li společnost o svém zrušení a vstupu do likvidace, má právo také jmenovat likvidátora. Pokud je likvidace nařízena soudem, může se stát likvidátorem statutární zástupce (společník) likvidované společnosti. To je ale možné jen za předpokladu, že likvidátor nebyl vybrán ze seznamu správců konkurzních podstat (insolvenčních správců).

V ostatních případech se likvidátorem stává osoba ze seznamu správců konkurzních podstat/insolvenčních správců. Odměnu likvidátorovi vyplácí buď likvidovaná společnost, nebo stát prostřednictvím soudu. Za zaměstnavatele je tedy považována buď likvidovaná společnost, nebo soud.

Členové statutárních orgánů

Stejně jako příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), i odměny členů statutárních orgánů podléhají povinnosti hradit pojistné na zdravotní pojištění.

Zaměstnavatel je tak povinen přihlásit tyto osoby ke dni nástupu do funkce u příslušné zdravotní pojišťovny a odvádět za ně pojistné v souladu se zákonem, plyne-li těmto osobám v souvislosti s výkonem jejich funkce nějaký příjem. Pokud člen statutárního orgánu vykonává svou funkci bezplatně, nebo se jedná o čestnou neplacenou funkci, není potřeba se problematikou zdravotního pojistného zabývat.

Je-li členem statutárního orgánu osoba ze státu EU, je třeba postupovat individuálně podle toho, do jaké skupiny cizinců člen statutárního orgánu patří. Pro účast na pojistném je rozhodující, zda občan příslušného státu předloží či nepředloží svému českému zaměstnavateli formulář A1 – neboli Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení.

Tento formulář slouží k osvědčení o příslušnosti člena státu k právním předpisům. Jinými slovy jde o potvrzení, že jste během pobytu v zahraničí ve své domovské zemi pojištěni. K formuláři jsou dodávány přílohy, jako např. ověřené kopie pracovních smluv včetně všech dodatků, čestná prohlášení zahraničního zaměstnavatele atd.

Zaměstnavatel musí být obeznámen se skutečností, zda zaměstnání v ČR je jediným zaměstnáním člena statutárního orgánu. V takovém případě pak odvádí pojistné ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny. Pokud by došlo k souběhu zaměstnání v EU a ČR a současně k předložení formuláře A1, musí zaměstnavatel zjistit, zda plnění této povahy podléhá povinnosti placení pojistného v zemi pojištění.

Dojde-li k ukončení zaměstnání člena statutárního orgánu, je třeba funkcionáře odhlásit, a to ke dni skončení výkonu funkce.

Komise, výbory, spolky, zájmová sdružení, společenství vlastníků a podobné organizace

V případě příjmů členů těchto organizací se jedná o tzv. funkční požitky, nikoliv o klasickou závislou činnost. Za funkční požitky jsou považovány odměny za výkon funkce v orgánech obcí, orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích, zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Jde-li o placenou funkci, i v případě, že je odměna vyplácena nepravidelně, musí být tato osoba přihlášena u příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec po celou dobu výkonu její funkce.

Pokud jde o neplacenou funkci bez nároku na odměnu, a přesto je následně odměna vyplacena, musí být tyto osoby přihlášeny u zdravotní pojišťovny po celou dobu trvání funkce.

Uvolnění funkcionáři

Uvolněným funkcionářem se rozumí osoba vykonávající funkci tzv. „na plný úvazek“ za odpovídající odměnu. Uvolněný funkcionář je dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru a je „zaměstnancem“ příslušné obce/státní organizace/spolku apod. Odměna je vyplácena i těm, kteří před svým zvolením nebyli výdělečně činní, příkladem jsou např. důchodci.

Nejčastěji bývá uvolněným funkcionářem např. starosta obce, radní, předseda finančního výboru apod. Příjem uvolněného funkcionáře je zdaňován podle § 6 ZDP. Odměna je však osvobozena od placení pojistného na zdravotní pojištění. Musí být ale splněna podmínka, že ve zdravotním pojištění je respektován minimální vyměřovací základ. Tedy:
  1. za uvolněného funkcionáře odvádí pojistné jiný zaměstnavatel,
  2. jde o OSVČ, která platí alespoň minimální zálohy,
  3. jde o osobu zařazenou do kategorie neplatící zdravotní pojištění, např. ženy na mateřské, poživatele starobního důchodu apod.
Pokud není splněna tato podmínka, je třeba dopočítat pojistné do minimálního vyměřovacího základu a odvádět jej do státního rozpočtu.

Autorské honoráře

Autorskými honoráři se rozumí příjmy autora za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR zdaňované zvláštní sazbou daně.

Pro účely zdravotního pojištění nejsou za OSVČ považovány osoby pobírající autorské honoráře za předpokladu, že se jedná o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy „příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem“, a současně úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne 10 000 Kč v jednom kalendářním měsíci.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Termín podání daňového přiznání je 18. srpna

14. 8. 2020 | Posledním dnem pro odevzdání daňového přiznání za rok 2019 je 18. srpna 2020. Nejpozději v tento den musí být daň rovněž uhrazena. Zákonná lhůta pro podání daňového přiznání daně z příjmů do 1. dubna, resp. 1. července se sice nemění, avšak promíjí se pokuta za pozdě podané daňové přiznání a úrok za pozdě zaplacenou daň za zdaňovací období 2019, a to pokud se přiznání podá do 18. srpna a zároveň se daň zaplatí.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
www.INPAP-PLUS.cz
OBALOVÉ MATERIÁLY, KANCELÁŘSKÉ POTŘEBY, DROGISTICKÉ ZBOŽÍ
www.inpap.eu

MARTHYpyro - ohňostroje
Prodejna v Praze, ohňostroje na jedno zapálení, e-shop
www.marthypyro.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,12 Kč
-0,010 Kč
22,11 Kč
0,023 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 14.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru