Výkon práce jednatele a ukončení jeho původního PP


Mgr. Aleš Malach
8. 4. 2024
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Jednatelé a členové představenstva bývají v praxi často jmenováni z členů nejvyššího managementu dané obchodní společnosti.

Foto: Depositphotos

 

Umožňuje česká legislativa, aby byl zaměstnanec souběžně jednatelem či členem představenstva? Za jakých podmínek je to přípustné? A znamená to, že zaměstnanci jmenováním do funkce zaniká pracovní smlouva? Co je to pravý a nepravý souběh funkcí? To se dozvíte v dnešním článku.


 
Zákonná úprava pro jednatele a členy představenstva (dále jen „člen voleného orgánu“) stanovuje specifická pravidla týkající se jejich vzniku, jejich odměňování, odpovědnosti a konečně způsobu terminace funkce. Tyto se od vztahů založených zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce) odlišují tím, že jsou na člena voleného orgánu kladeny přísnější nároky a zároveň jeho odpovědnost není omezena pravidly dle zákoníku práce.

V praxi dochází k tomu, že člen voleného orgánu vykonává svoji funkci, má se společností uzavřenou smlouvu o výkonu funkce (dle § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)), a zároveň na základě pracovní smlouvy vykonává manažerskou funkci jako zaměstnanec. Tato situace se právně označuje jako souběh a má významné právní dopady jak pro člena voleného orgánu, tak i pro společnost, v níž působí.

Tento článek poskytuje odpovědi na následující otázky:
  • Může být člen voleného orgánu zároveň zaměstnancem společnosti, v níž působí?
  • Zaniká pracovní smlouva zaměstnance (např. generálního ředitele), který je povýšen do funkce jednatele?

Člen voleného orgánu jako zaměstnanec společnosti

Pravý a nepravý souběh

Člen voleného orgánu je odpovědný za obchodní vedení společnosti a vykonává svoji funkci na základě smlouvy o výkonu funkce, případně pravidel uvedených v zákoně o obchodních korporacích, pokud smlouva o výkonu funkce nebyla uzavřena. Pokud je člen voleného orgánu zároveň zaměstnancem dané společnosti, lze hovořit o takzvaném souběhu, který lze rozdělit na pravý a nepravý.

Pravý souběh nastává tehdy, pokud se výkon funkce člena voleného orgánu a pracovní poměr věcně překrývají. Nejčastěji půjde o situace, kdy je člen voleného orgánu zároveň zaměstnancem na manažerské pozici (generální ředitel, finanční ředitel, obchodní ředitel, výrobní ředitel).

Nepravý souběh pak představuje situace, kdy člen voleného orgánu vykonává na základě pracovní smlouvy činnosti, které se věcně nepřekrývají s obchodním vedením. V tomto případě se může jednat o nejrůznější odborné činnosti, pomocné práce apod.

Následky souběhů

Odpověď na otázku, jaké jsou následky pravého a nepravého souběhu, lze nalézt v řadě soudních rozhodnutí. Nepravý souběh je obecně právně dovolený, avšak v praktickém životě nebývá příliš častý.

Proti tomu pravý souběh je soudy České republiky dlouhodobě odmítán a přípustný není. Není tak možné, aby člen voleného orgánu zároveň v dané obchodní společnosti působil na základě pracovní smlouvy na manažerské pozici.

Pokud by mezi obchodní společností a členem voleného orgánu mělo dojít k uzavření pracovní smlouvy na manažerskou funkci, posoudí se ujednání pracovní smlouvy jakožto dodatek ke smlouvě o výkonu funkce, případně jakožto smlouva o výkonu funkce samotná.

Tato skutečnost má významné dopady, zejména:
  • taková smlouva musí být schválena orgánem, který člena voleného orgánu do funkce jmenoval (nejčastěji valná hromada), jinak nevyvolává právní následky,
  • nebude se jednat o vztah zaměstnanec – zaměstnavatel (nelze tak například limitovat odpovědnost člena voleného orgánu).
Citlivým bodem celé problematiky je to, že pravý souběh může mít za následek to, že člen voleného orgánu svoji odměnu pobírá neoprávněně a na jeho straně dochází k bezdůvodnému obohacení, které je povinen vydat zpět obchodní společnosti. V praxi je tento problém nesmírně relevantní v případě úpadku obchodní společnosti ve smyslu zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, kdy insolvenční správce má povinnost takto neoprávněně vyplacené odměny vymáhat zpět do majetkové podstaty.

Podřízení smlouvy o výkonu funkce zákoníku práce

Obsah smlouvy o výkonu funkce lze nicméně podřídit zákoníku práce, avšak s tím, že z tohoto vztahu se nestane vztah pracovněprávní, ale pravidla zákoníku práce (např. výpočet dovolené, cestovní náhrady, stravné) jsou do smlouvy vtažena a působí jako ujednání mezi smluvními stranami. Nadále platí, že taková smlouva musí být schválena ze strany společnosti a nelze jakkoliv omezit odpovědnost člena voleného orgánu.

Povýšení zaměstnance do funkce člena voleného orgánu – zánik pracovní smlouvy?

Jednatelé a členové představenstva bývají v praxi často jmenováni z členů nejvyššího managementu dané obchodní společnosti. Generální ředitel (zaměstnanec) tak může na základě rozhodnutí obchodní společnosti povýšit a stát se členem voleného orgánu (jednatelem či členem představenstva).

V této souvislosti vyvstává otázka, jaké jsou následky vzniku funkce člena voleného orgánu na stávající pracovněprávní vztah, pokud by mělo dojít k vzniku pravého souběhu. Současná soudní praxe ukazuje, že v takovém případě dochází automaticky k tomu, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou zaniká okamžikem jmenování do funkce člena voleného orgánu.

Pokud se generální ředitel (zaměstnanec) rozhodne přijmout funkci člena voleného orgánu, jeho zaměstnanecký poměr zanikne. Pokud by následně člen voleného orgánu byl ze své funkce odvolán, jeho působení v dané obchodní společnosti skončí zcela, když jeho pracovní smlouva v minulosti již zanikla.

Soudní rozhodnutí nicméně připouští, že strany se mohou od  tohoto režimu odchýlit a sjednat si jiná pravidla. Může tak být ujednáno, že pracovní smlouva se dočasně pozastaví, přičemž po zániku funkce bude obnovena v plném rozsahu nebo bude odvolanému členovi nabídnuta jiná pracovní pozice.

Závěr

Člen voleného orgánu je povinen vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře a je povinen zajišťovat obchodní vedení společnosti. Tyto činnosti nemůže vykonávat na základě pracovní smlouvy či jiného vztahu, který by podléhal zákoníku práce a jednalo by se o pracovněprávní vztah.

V případě pravého souběhu pak může dojít k situaci, kdy člen voleného orgánu pobírá odměny od obchodní společnosti neoprávněně, bez právního důvodu, což pro něj může mít řadu negativních následků, zejména v případě úpadku této obchodní společnosti a následného vymáhání odměn zpět ze strany insolvenčního správce.

Nastavení smluvních vztahů mezi členem voleného orgánu a obchodní společnosti, v níž působí, představuje komplexní problematiku s významnými dopady pro obě strany, kterou je vhodné konzultovat s odbornými poradci.


Článek byl připravený ve spolupráci s advokátní kanceláří společnosti BDO.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Díky životnímu pojištění můžete ušetřit na daních

21. 5. 2024 | Od 1. 1. 2024 lze díky životnímu pojištění odečíst od základu daně až 48 000 Kč ročně. Tento odpočet zahrnuje soukromé životní pojištění, penzijní spoření, dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče. Podmínky pro uplatnění daňového odpočtu zahrnují sjednání pojištění minimálně do věku 60 let, na dobu alespoň 10 let pro smlouvy od 2024 (nebo 5 let pro starší smlouvy), a pojištění musí být na riziko dožití či smrt nebo dožití. Příspěvky od zaměstnavatele do 50 000 Kč ročně jsou osvobozeny od odvodů. Při předčasném ukončení smlouvy musíte dodanit všechny ušetřené daně za posledních 10 let.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
1.bilanční s.r.o.
Firma poskytující komplexní ekonomický a účetní servis.
www.danovypoplatnik.cz

STAPA trading s.r.o.
Stavebniny a obchodní společnost
www.stapa.eu

Kurzovní lístek

24,75 Kč
0,070 Kč
22,86 Kč
0,138 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.05.2024

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme