V článku
Výdaje související se zaměstnanci v DE – 2. díl jsme slíbili uvést k tabulce 6 konkrétní varianty situací zaměstnance a jejich správné daňové řešení. Připomeňme, že se jedná o zaměstnance, kteří pro podnikatele (zaměstnavatele) pracují na základě (pouze jedné)
dohody o provedení práce, kdy měsíční výše hrubé odměny
nepřekročí 10 000 Kč „hrubého“, či na základě (pouze jedné) dohody o pracovní činnosti s měsíční odměnou
nedosahující 4 000 Kč „hrubého“. To jsou situace, kdy stále pro rok 2024 platí, že takové odměny
nepodléhají odvodům SP a ZP ani ze strany zaměstnance, ani ze strany zaměstnavatele.
Varianta A: Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele „prohlášení poplatníka“
Jestliže zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro zdaňovací období (dále jen „prohlášení poplatníka“), pak je postup zdanění odměny daní z příjmů
stejný jako u tzv. „klasického režimu“ (ten podrobně zachycuje tabulka 3 v
předchozím dílu tohoto článku):
1. Z hrubé odměny se sráží
tzv. daň ze závislé činnosti (DZVČ), která představuje zálohu na budoucí daňovou (roční) povinnost zaměstnance za daný kalendářní rok. Výpočet vypadá tak, že se hrubá odměna zaokrouhlí na celé stovky Kč nahoru. Takto zaokrouhlená hrubá mzda se vynásobí
sazbou daně z příjmů fyzických osob, což je 15 %. Vzhledem tomu, že víme, že hrubá odměna nepřesáhne zákonem stanovené měsíční limity, tak nepřichází do úvahy použití sazby 23 % (překročení 3násobku průměrné mzdy).
2. Jelikož zaměstnanec
podepsal „prohlášení poplatníka“ otevírají se mu možnosti pro uplatnění daňových slev a daňového zvýhodnění. I za podmínky, kdy se u zaměstnance uplatní jen základní sleva na poplatníka, na níž má nárok úplně každý zaměstnanec, tak se však
DZVČ dostává na úroveň 0. Uveďme si na příkladu nejvyšší možné odměny z odměn tzv. „do limitu“, a to je odměna na základě
DPP ve výši 10 000 Kč měsíčně.
Příklad
Hrubá měsíční odměna na základě DPP činí 10 000 Kč. Zaměstnanec podepsal „prohlášení poplatníka“. Zaměstnanec je bezdětný. Postup řešení příkladu v souladu s popsanou logikou obsahuje následující tabulka 7.
Tabulka 7: Zdanění měsíční odměny zaměstnance na DPP tzv. „do limitu“ – příklad
| Hrubá výše odměny (HrM) |
10 000 Kč |
| Podepsané „prohlášení poplatníka“ |
ANO |
| DZVČ 1 (před uplatněním daň. slev a daň. zvýhodnění) |
1 500 Kč (15 % z 10 000 Kč) |
| Uplatnění základní slevy na poplatníka (nárok 2 570 Kč) |
- 1 500 Kč (daň. slevu lze použít ke snížení DZVČ max. na 0 Kč, proto z částky 2 570 Kč lze využít jen 1 500 Kč). |
| DZVČ 2 (po uplatnění daň. slev a daň. zvýhodnění) |
0 Kč |
| Čistá odměna (ČM) = HrM – DZVČ 2 |
10 000 Kč |
Neboli: Zaměstnanec s odměnou tzv. „do limitu“ na základě DPP nebo DPČ, pokud neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti a podepíše u zaměstnavatele „prohlášení poplatníka“, docílí toho, že jeho čistá odměna odpovídá hrubé výši odměny (HrM = ČM).
Pokud by zaměstnanec v této situaci uplatňoval
daňové zvýhodnění na děti, bude je uplatňovat jako
daňový bonus, neboť již před uplatněním daňového zvýhodnění je DZVČ rovna 0, proto daňovým zvýhodněním nelze již žádnou DZVČ snižovat. Daňové zvýhodnění uplatněné formou daňového bonusu zvyšuje čistou mzdu (odměnu) zaměstnance. Daňové zvýhodnění ve formě daňového bonusu může uplatnit jen ten zaměstnanec, jenž dosáhl
měsíční hrubé mzdy (odměny) alespoň
ve výši ½ minimální mzdy platné pro daný rok, což je v roce 2024 částka 9 450 Kč (½ z 18 900 Kč). Daňový bonus u odměn tzv. „do limitu“ tak přichází v úvahu jen v případě odměn na základě DPP.
Příklad
Pokračujme v zadání předchozího příkladu, kdy zaměstnanec s DPP a s hrubou výší měsíční odměny 10 000 Kč podepsal „prohlášení poplatníka“ a má nárok na daňové zvýhodnění na 1 dítě ve výši 1 267 Kč. Výsledek obsahuje tabulka 8.
Tabulka 8: Zdanění měsíční odměny zaměstnance na DPP tzv. „do limitu“ – pokračování příkladu
| Čistá odměna před uplatněním daň. zvýhodnění |
10 000 Kč |
| Daň. zvýhodnění ve formě daňového bonusu |
1 267 Kč |
| Čistá mzda |
11 267 Kč |
3.
Čistá mzda (odměna) = hrubá odměna + případný daňový bonus.
Varianta B: Zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele „prohlášení poplatníka“
V případě, že zaměstnanec
nepodepíše u zaměstnavatele „prohlášení poplatníka“ za situace, kdy jeho hrubá odměna na základě DPP či DPČ je tzv. „do limitu“, podléhá hrubá mzda (odměna) zdanění
tzv. „srážkovou“ daní (zdanění daní podle zvláštní sazby daně vybírané srážkou).
„Srážková“ daň představuje daň
konečnou bez povinnosti započítávat takto zdaněný příjem do celkových ročních příjmů zaměstnance. Nejedná se tedy o zálohu na daň z příjmů, žádná DZVČ. V praxi, jestliže je to pro zaměstnance výhodné, může dobrovolně v rámci svého
přiznání k dani z příjmů fyzických osob i takto zdaněné příjmy zahrnout do svých celkových příjmů ze závislé činnosti a „srážkovou“ daň započítat na svoji výslednou daňovou povinnost z titulu daně z příjmů.
Zdanění „srážkovou“ daní probíhá následovně:
- Hrubá odměna je základem pro zdanění srážkovou daní. Neprobíhá zaokrouhlení na celé stovky Kč nahoru. Maximálně, pokud by hrubá odměna vyšla v haléřích (což je otázkou, zda je to možné), pak se pro účely „srážkové“ daně takový příjem zaokrouhlí na celé Kč dolů.
- Hrubou odměnu násobíme 15 % (sazbou daně z příjmů) a takto vypočítanou „srážkovou“ daň případně zaokrouhlujeme na celé Kč dolů.
- Čistá mzda (odměna) = hrubá mzda (odměna) – „srážková“ daň.
Zobrazení transakcí souvisejících s odměňováním zaměstnanců v daňové evidenci
Podnikatel mající zaměstnance musí vést
mzdovou agendu. Jak se výstupy z této agendy promítají do daňové evidence podnikatele – FO (zaměstnavatele)? Do
evidence pohledávek a dluhů se promítají dluhy z titulu výplat čistých mezd zaměstnancům, odvodů SP a ZP za zaměstnance, odvodu DZVČ nebo SD z mezd či odměn, pojistného na „úrazové“ pojištění zaměstnanců. Tyto dluhy, pokud je podnikatel splácí, se přeměňují na výdaje, a to
výdaje daňové (DV) v daňové evidenci.
Jsou případy, kdy zaměstnanci není vyplácena čistá mzda, ale částka nižší, protože jsou ze mzdy odváděny
další srážky než jen ty v podobě SP, ZP a daně z příjmů. Může jít např. o
exekuce,
výživné apod. I výplaty těchto záležitostí představují v daňové evidenci podnikatele – FO
daňový výdaj, neboť všechny tyto platby tvoří součást „superhrubé“ mzdy (hrubá mzda + odvody SP a ZP „ze svého“ u zaměstnavatele), která je pro srovnání u podnikatele s účetnictvím (podvojným) účtována do nákladů (účty 521+524), a pokud jsou tyto náklady v určitém časovém horizontu i uhrazeny, pak jsou také
náklady daňovými, o něž lze snižovat základ daně z příjmů podnikatele.
Pokud podnikatel (zaměstnavatel) naopak vyplácí zaměstnanci
zákonný nárok na daňový bonus prostřednictvím zvýšení čisté mzdy a následně je mu proplácen státem (podnikatel tak inkasuje od státu reálný příjem), pak
tento příjem musí zvyšovat základ daně z příjmů (z podnikání, ze samostatné činnosti)
podnikatele – FO (zaměstnavatele), neboť částka daňového bonusu základ daně z příjmů dříve snížila (prostřednictvím vyšší čisté mzdy zaměstnance). Proplacení daňového bonusu od státu se tak v daňové evidenci zobrazí jako
zdanitelný příjem nebo snížení daňových výdajů.
Následující tabulka 9 obsahuje zobrazení
výdajů souvisejících s výplatou mezd či odměn a s tím spojených zákonných odvodů SP, ZP, DZVČ a SD v evidenci příjmů a výdajů daňové evidence.
Tabulka 9: Výplaty mezd či odměn a souvisejících odvodů v daňové evidenci
| Doklad |
Transakce |
Zobrazení v daňové evidenci |
Vliv na základ daně z příjmů ze samostatné činnosti |
Komentář |
| VBÚ, VPD |
Výplata čisté mzdy |
DV
Výdaj s vlivem na základ daně v evidenci příjmů a výdajů (peněžní deník) |
ANO |
Výplata je součástí hrubé mzdy |
| VBÚ |
Odvod DZVČ či SD |
DV
Výdaj s vlivem na základ daně v evidenci příjmů a výdajů (peněžní deník) |
ANO |
Odvod je součástí hrubé mzdy |
| VBÚ |
Odvod SP, ZP |
DV
Výdaj s vlivem na základ daně v evidenci příjmů a výdajů (peněžní deník) |
ANO |
Jedná se o odvody jak částek sražených z HrM, tak částek hrazených „ze svého“ podnikatelem – tvoří „superhrubou“ mzdu. |
| VBÚ |
Proplacení daňového bonusu od státu, zaměstnavatel vyplatil dříve zaměstnanci v ČM |
DP, nebo snížení DV
Příjem (nebo snížení výdaje) s vlivem na základ daně v evidenci příjmů a výdajů (peněžní deník) |
ANO |
Výplata čisté mzdy byla navýšena o přiznaný daňový bonus, který byl tedy tím pádem v DV, nyní se část tohoto DV proplácí od státu, proto je třeba DV snížit, nebo zahrnout do DP. Obě možnosti správně, neboť dopad do základu daně z příjmů je totožný. |
| VBÚ |
Odvod exekucí, výživného, popř. dalších srážek z ČM |
DV
Výdaj s vlivem na základ daně v evidenci příjmů a výdajů (peněžní deník) |
ANO |
Jedná se o platby, které jsou součástí ČM zaměstnance. Jestliže jsou z ČM zaměstnanci sráženy tyto částky, je výplata zaměstnanci o tyto částky nižší, dohromady tvoří ČM. |
Vysvětlivky ke zkratkám uvedeným v tabulce:
VBÚ = výpis z běžného účtu
VPD = výdajový pokladní doklad
DV = daňový výdaj
DP = zdanitelný příjem
HrM = hrubá mzda či odměna
ČM = čistá mzda či odměna
Související články:
Výdaje související se zaměstnanci v DE – 1. díl
Výdaje související se zaměstnanci v DE – 2. díl
Výdaje související se zaměstnanci v DE – 4. díl