Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Srážky ze mzdy od 1. 1. 2014


Ing. Martina Truhlářová
24. 2. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Od 1. 1. 2014 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena, jsou-li prováděny exekuční srážky ze mzdy.

Foto: Fotolia

 

Od ledna 2014 došlo ke zvýšení nezabavitelné částky, způsob výpočtu exekučních srážek se nemění. Ke změně, která může mít pro věřitele velký význam, došlo v dohodě o srážkách ze mzdy dle nového občanského zákoníku.


 
Spousta lidí znalá děl zlatého fondu české kinematografie má zafixovánu v mysli scénu z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, kde je první mzda hlavního hrdiny postižena srážkou, po které mu zbyde k výplatě pouze několik drobných. Dnešní realita je však jiná a od roku 2014 prošly srážky ze mzdy další změnou ve prospěch zaměstnance, ze které by jistě zmíněný František Koudelka měl radost.
 
Ke změně v zákoníku práce došlo především z důvodů sjednocení s novým občanským zákoníkem. Mimo to se projevila snaha zákonodárců více ochránit mzdu zaměstnanců.

Dohoda o srážkách ze mzdy

Hlavní rozdíl, který od začátku roku 2014 nastal, je v dohodách o srážkách ze mzdy. Ze zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) byl vyňat § 327 (a odkazy na něj), který v minulosti tyto dohody upravoval. Nově budeme uzavírat dohody o srážkách ze mzdy podle zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník („NOZ“) – podle § 2045 až 2047. Dohoda bude zajišťovat dluh mezi věřitelem a dlužníkem pomocí srážek z příjmů. Půjde tak zajistit jakýkoliv dluh zaměstnance vůči věřiteli pomocí tohoto zákonného institutu.
 
Za příjmy, ze kterých lze srážet, se považují:
  • mzda nebo plat,
  • odměna ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek,
  • náhrada mzdy nebo platu,
  • jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem.
 
Nově se zde objevuje odměna ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Srážet tedy bude možné i z odměny z dohody o provedení práce.
 
Uvedené příjmy půjde postihovat do výše nepřesahující jejich polovinu.
 
Dohody o srážkách ze mzdy mohou být uzavírány k uspokojení práva zaměstnavatele, ale též k uspokojení práva třetích osob (zahrnuje i dohodu o úhradě výživného). Vzhledem k tomu, že dle § 146 zákoníku práce smí být srážky ze mzdy provedeny dle písm. b) jen na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance a zároveň byl z tohoto bodu vyňat odkaz na zaniklý § 327, bude se při provádění srážek postupovat dle § 2045 až 2047 NOZ.
 
Podle NOZ je pro uzavření dohod k uspokojení práva třetích osob (věřitelů) potřeba předchozího souhlasu zaměstnavatele. Okamžikem předložení této dohody plátci mzdy nabývá věřitel právo na výplatu srážek. Náklady spojené s placením srážek za první dohodu nese zaměstnavatel, nicméně náklady s vyplácením druhé a každé další dohody půjdou k tíži dlužníka – zaměstnance.
 
Shrneme-li uzavírání dohod o srážkách ze mzdy vůči věřitelům třetím osobám, je potřeba si dát od 1. 1. 2014 pozor na následující body, a to bez výjimky:
  • dohoda bude uzavřena dle § 2045 občanského zákoníku,
  • nutnost předchozího souhlasu zaměstnavatele,
  • právo na výplatu srážky nastává okamžikem doručení dohody,
  • za provedení druhé a každé další srážky platí náklady zaměstnanec zaměstnavateli,
  • lze srážet do výše nepřesahující polovinu příjmu.
 
Podle zákonné úpravy před 1. 1. 2014 nebyl u dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávek výživného potřeba souhlas plátce mzdy. Od roku 2014 však bude vyžadován souhlas i u výživného.
 
Co se týká úhrady nákladů za provedení druhé a další srážky, lze doporučit zaměstnavatelům, aby souhlas s prováděním srážek podmínili právě úhradou těchto provozních nákladů.
 
Pořadí srážek ze mzdy dle § 2045 NOZ se bude řídit okamžikem jejich doručení a v případě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jejím uzavřením.
 
Podle přechodného ustanovení § 3073 NOZ práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Tedy dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před rokem 2014 se budou posuzovat podle tehdejší právní úpravy.
 
Existuje-li tedy dohoda z titulu výživného z roku 2013 či dříve, nebude vyžadován souhlas ani při změně zaměstnání. I v případě ostatních dohod o srážkách ze mzdy, které byly uzavřeny dle zaniklého § 327 zákoníku práce, není nutné jejich nové uzavírání, pokud obsah dohody odpovídá platným právním předpisům – citace příslušného paragrafu by neměla být na závadu.

Zvýšení ochrany příjmů

Současnou snahou je chránit čistý příjem ze závislé činnosti před jeho postižením, a to i kdyby byl sjednán smluvně.
 
Nově je do zákoníku práce přidán § 144a, který zakazuje právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu:
  • postoupit bez výjimky,
  • použít k zajištění dluhu (s výjimkou u dohody o srážkách ze mzdy).
 
Příslušné zákonné ustanovení též definuje možnosti započtení tohoto příjmu. Zápočet proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhrady mzdy nebo platu může být proveden jen za podmínek stanovených v úpravě rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).
 
Vzhledem k tomu, že zákon vypočítává přesně, vůči kterým příjmům je stanoveno omezení zápočtu, a v tomto výčtu nejsou jiné příjmy (odstupné, cestovní náhrady atd.), bude zápočet vůči těmto příjmům možný. Zápočet však půjde uskutečnit v pořadí až po provedení srážek exekučních a srážek z dohod o srážkách ze mzdy.

Změny výše nezabavitelné částky

Od 1. 1. 2014 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena, jsou-li prováděny exekuční srážky ze mzdy. Poprvé v lednové mzdě tedy použijeme následující nezabavitelné částky.

Životní minimum 3 410,00 Kč
Normativní náklady na bydlení 5 873,00 Kč
Nezabavitelná částka na osobu povinného 2/3 z (3 410 + 5 873) = 6 188,67 Kč
Nezabavitelná částka na každou osobu, kterou je dlužník povinen vyživovat 1/4 z 6 188,67 = 1 547,17 Kč

Souběh srážek ze mzdy z titulu exekuce a z titulu dohody o srážkách

Pokud zaměstnancova mzda není zatížena výkonem rozhodnutí o srážkách ze mzdy, můžeme zaměstnanci strhnout na základě dohody o srážkách ze mzdy až polovinu jeho příjmů.
 
Složitější je situace, pokud máme u jednoho zaměstnance jak dohodu o srážkách ze mzdy, tak zákonné exekuční srážky. I nadále platí, že přednost mají srážky ze mzdy z výkonu rozhodnutí.
 
Máme-li tedy zaměstnance, jehož příjem je zatížen srážkou z titulu výkonu rozhodnutí, musíme nejprve vypočítat nezabavitelné minimum a následně vykalkulovat srážku. Je-li příjem takový, že po sražení exekuční srážky nám ještě do poloviny příjmu zbývá, můžeme provést i srážku na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Příklad

Zaměstnanec se se svým věřitelem dohodl na úhradě dluhu a sepsali dohodu o srážkách ze mzdy. Zaměstnavatel s ní před jejím sepsáním vyslovil souhlas.
 
První mzda po doručení dohody byla zatížena srážkou na základě dohody – z 20 000 Kč mzdy bylo věřiteli zasláno na základě dohody 10 000 Kč. V dalším měsíci byl zaměstnavateli doručen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jednalo se o nepřednostní pohledávku.
 
Zaměstnanec byl svobodný a bezdětný, bylo mu tedy na exekuční srážku sraženo 7 623 (nezabavitelné minimum je ve výši 12 377 = 9 283 Kč životní minimum jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu + jedna třetina z 9 283 Kč, tj. 3 094 Kč u nepřednostní pohledávky).
 
Původnímu věřiteli zaměstnavatel odeslal 2 377  [(1/2 z 20 000) – 7 623] na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Závěr

Dohoda o srážkách ze mzdy podle občanského zákoníku vytváří nový prostor pro zajištění dluhu věřitele. Její realizace je ovšem závislá nejen na vůli dlužníka k jejímu sepsání, ale i na ochotě jeho zaměstnavatele k vyslovení souhlasu s ní. Praxe ukáže, v jaké míře bude tento nástroj používán.
 
Z hlediska práce mzdových účetních může dojít zejména u více dohod o srážkách ze mzdy a u jejich souběhu s exekucemi o zkomplikování jejich práce.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Peter
9. 1. 2017 14:41:15
Dobrý den, prosím o Vaše vyjádření, zda je zákonná Dohoda o srážkách ze mzdy, ketrou jsem musel pdepsat, aby mě společnost přijala a to :



souhlas srážky ze mzdy za ubytování bez uvedení výše částky a další body dohody jako obědy,doprava,vstupní zdravotní prohlídka,pracovní oděv, čip,zámek,klíče vždy bez uvedení částek, jakož i ustanovení, že výše splátek je prováděna v plné výši(?) bez omezení nezabavitelným minimem. Během pracovního poměru 6 měsíců mi nebylo ze mzdy nikdy nic strženo, po ukončení prac. poměru mi společnost strhla celou mzdu (cca14000Kč)bez jakéhokoli vysvětlení nebo vyúčtování.
Hlášení závadného obsahu

Koki
15. 9. 2014 17:57:05
dobrý den,
mám dotaz, jak a kde se mohu bráit proti neoprávěné srážce ze mzdy. v srpnu 2014 jsem odpracoval 5 dnů a pak jsem byl na neschopence. za srpen jsem bral čistou mzdu 7281 Kč + nemocenskou 4927Kč. Zaměstnavatel mi z tohoto srazil nějaké interní srážky 9500 Kč. Není mi známo z co a i kdyby bylo známo, myslím že v této výši není oprávněn. Je to tak? Můžete mi prosím poradit postup reklamace, napadení těchto srážek,a pokud zaměstnavatel nevyslyší mé námitky, na jaký úřad se obrátit se stížností?
Děkuji
Hlášení závadného obsahu

petr
7. 8. 2014 17:56:36
Dobrý den chci se zeptat jak se mám bránit exekutorským srážkám pokud překračujou nezabavitelnou částku děkuji za odpověd
Hlášení závadného obsahu

dina
31. 7. 2014 9:43:24
Exekuční srážky z odměny z DPP nejsou přípustné (není ve výčtu §299 Občanského soudního řádu).
Hlášení závadného obsahu

Marketa 27
30. 7. 2014 12:06:11
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak je to u dohod (DPP,DPČ).Musí se i z těchto pracovních vztahů strhávat exekuce?Osoba, která bude pro nás pracovat na dohodu má exekuci, ale protože nepřesáhne 10tis/měs. nemusím tohoto člověka hlásit na zdra.poj. ani na sociálku.Nemá jiný pracovní poměr.Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

iveta
27. 5. 2014 14:42:09
Hezký den,mám problém,se kterým si nevím rady.Končím v zaměstnání a mám dostat odstupné ve výši 3 měsíčních platů.byla mi doručena exekuce,která převyšuje vše,co mi má být vyplaceno,jak mohu uchránit alespoň část odstupného?
Hlášení závadného obsahu

Ing. Martina Truhlářová
14. 4. 2014 12:11:40
Co se týká přednosti exekučních srážek před srážkami dle zákoníku práce resp. nového občanského zákoníku obávám se spolu s elis, že rozhodne čas a soud. Pro přednost exekucí hovoří Občanský soudní řád. Myslím, že praxe se ustálí podle toho, jak se na to budou dívat exekutoři a zda se to bude soudit.
Hlášení závadného obsahu

danam
11. 4. 2014 18:08:12
zaměstnávám od 4/2014 zaměstnance, který pobíral dávky hmotné nouze a z nich platit dle dohod 3 exekuce...nyní nevím když mu dám mzdu 11000 Kč hrubého budu srážet...je svobodný, bezdětný..děkuji
Hlášení závadného obsahu

elis
9. 4. 2014 9:03:43
Někde jsem četla, že jsou snad možné až tři různé postupy a který je ten pravý ukáže až čas (nebo soud...).
Hlášení závadného obsahu

Dana
7. 4. 2014 21:04:34
Dobrý den, můžete prosím napsat, na základě kterého paragrafu předběhne exekuční srážka dohodu o srážkách ze mzdy, která byla uzavřena ještě před doručením exekuce? Na konci loňského roku jsem byla na školení, jehož součástí byla tato problematika. Lektorka uváděla příklady, podle kterých by srážky uvedené ve Vašem příkladu měly proběhnout v pořadí: 1. dohoda (byla uzavřena dříve), 2. exekuce (doručení má pozdější datum než uzavření dohody). Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Martina Truhlářová
1. 4. 2014 15:20:10
Zde Vám mohu popsat svůj výpočet:
Od 20.000,- Kč čisté mzdy odečteme základní nezabavitelnou částku tj. 6. 189,- Kč = 13. 811,- Kč
Pokud zbylá čistá mzda přesáhne částku 9.283,- Kč, částka přesahující se srazí bez omezení, tj. 4.528,- Kč (13.811 -9.283) - jedná se o částku zabavitelnou bez omezení.
Přičte se k částce 3.094,- Kč - částka zabavitelná na nepřednostní pohledávku. Celková výše srážky je tedy 7.623 ,- Kč.

Výpočet uvedený v článku není podrobněji popsaný, ale je správně. Soustředila jsem se spíše na uvedenou variantu srážek ze mzdy - a to dohoda s věřitelem a sepsání dluhu, viz. poslední věta na stránce, kde uvádím kolik z-tel odešle průvodnímu věřiteli.

Ještě přikládám odkaz na kalkulačku srážek přímo z exekutorské komory.

http://ekcr.cz/?p=kalkulacka_1
Hlášení závadného obsahu

Monika
25. 3. 2014 23:50:04
Dobrý den, myslím, že v příkladu máte špatně uvedené nezabavitelné minimum. Z čisté mzdy se odečítá nezabavitelná částka na osobu povinného 6.188,67Kč. Ne součet životního minima a normativních nákladů na bydlení.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
www.knihovnicka.cz
brněnská digitální tiskárna s nabídkou expresního tisku nejen knih.
www.knihovnicka.cz

Ing. Kateřina Mlýnská
daňový poradce, účetnictví, mzdy, personalistika
www.dane-mlynska.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,79 Kč
0,015 Kč
23,09 Kč
-0,007 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru