Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Průměrný výdělek a jeho výpočet


Ing. Martina Truhlářová
27. 9. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dní, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.

Foto: 123RF

 

Průměrný výdělek definuje zákoník práce a slouží k dalším výpočtům v rámci mzdového účetnictví, například k výpočtu náhrady mzdy za dovolenou. O co přesně se jedná a jak průměrný výdělek vypočítat, se dozvíte v následujícím článku.


 
Ať už se jedná o pracovní poměr, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li se používat průměrný výdělek, musí být vypočten na základě ustanovení ze zákoníku práce. V případě průměrného výdělku se nepřipouští odchylky od právní úpravy, které by byly zakotveny v interním předpisu či kolektivní smlouvě.

Zákoník práce pracuje s pojmem průměrný výdělek nebo s jeho násobky. Násobkem průměrného výdělku je například vyjádřena minimální výše odstupného, limit náhrady škody ze strany zaměstnance atd.

Průměrný výdělek anebo procento z něj se používá pro výpočet náhrad a příplatků ke mzdě. Jedná se o náhrady mzdy za dovolenou, při překážkách v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele, náhradu za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, dále náhrady při ukončení pracovního poměru atd. Mezi nejčastější příplatky, pro něž se užívá průměrný výdělek, jsou příplatky za přesčas, za práci ve svátek, v noci či o víkendech.

Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek. Základní výpočet je následující:

průměrný výdělek = hrubá mzda v rozhodném období / odpracovaná doba v rozhodném období

Hrubou mzdou v rozhodném období se rozumí ty složky mzdy, které mají charakter odměny za práci. Do výpočtu tedy zahrneme všechny složky mzdy poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o základní mzdu, nebo o její pohyblivé složky, jako jsou různé provize, odměny, bonusy apod. Dále se zahrnou příplatky mzdy za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v sobotu a neděli, za práci v noci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Do výpočtu se naopak nezahrnují ostatní příjmy zaměstnance neposkytované za výkon práce, tedy veškeré náhrady mzdy (například za dovolenou či za dobu překážek v práci), odměny za pracovní pohotovost a dále odměny poskytované z jiného důvodu, jako jsou například odměna k životnímu jubileu, k narození dítěte atd.

Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda. Do odpracované doby se započítává i doba práce přesčas, pokud nebylo za tuto dobu poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby ve výpočtu také hodiny práce přesčas, za kterou jsou mzda nebo plat poskytnuty. Jinak by došlo ke zkreslení průměrného výdělku.

Vypočtený průměrný výdělek se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. V některých případech je rozhodné období stanoveno jinak, jedná se o následující výjimky:
  • při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí,
  • při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období,
  • při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější,
  • jestliže zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
Průměrný výdělek se vypočítá vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období – nejčastěji tedy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.). Takto vypočtený průměrný výdělek se následně používá k výpočtu náhrad a příplatků až do konce příslušného čtvrtletí.

Pravděpodobný výdělek

Jak jsme již uvedli, v případě, že zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl. Při výpočtu se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Judikatura upozorňuje na skutečnost, že zákon nestanoví, z jakých hledisek je třeba při zjišťování mzdy, které by zaměstnanec „zřejmě dosáhl“, vycházet. Lze nicméně konstatovat, že zaměstnanec by zřejmě dosáhl takovou hrubou mzdu, jakou by pobíral, kdyby v době, k níž se určuje pravděpodobný výdělek, opravdu pracoval.

Za tím účelem musí být zejména zjištěno, jakou práci měl zaměstnanec v této době konat a jaká mzda za výkon této práce náležela (podle kolektivní smlouvy, vnitřního mzdového předpisu nebo z jiného důvodu), přičemž musí být zohledněny nejen pevné nebo nárokové složky mzdy, ale i další složky mzdy stanovené odlišným způsobem a fakultativní složky mzdy. Přitom lze zejména přihlédnout k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Formy průměrného výdělku

Průměrný výdělek se v zákoníku práce vyskytuje v těchto formách:
  • průměrný hodinový výdělek (jedná se o základní formu, z níž se odvíjí ostatní),
  • průměrný hrubý měsíční výdělek,
  • průměrný čistý měsíční výdělek.
Průměrný hrubý měsíční výdělek se vypočítá jako průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok má pro tento účel 365,25 dnů. Pro výpočet se použije týdenní pracovní doba zaměstnance a koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů na jeden měsíc v průměrném roce. Výpočet pak vypadá následovně:

průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. výdělek × týdenní pracovní doba zaměstnance × 4,348

Při osmihodinové pracovní době je výpočet následující:

průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. výdělek × 40 × 4,348 = průměrný hod. výdělek × 173,92

Průměrný čistý měsíční výdělek se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „SP“), pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“) a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „daň“). Daňový bonus se při výpočtu nepřičítá. Pro výpočet se použijí podmínky a sazby platné pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný čistý měsíční čistý výdělek zjišťuje.

průměrný čistý měsíční výdělek = průměrný hrubý měsíční výdělek − SP − ZP − daň

Další podmínky rozhodné pro výpočet průměrného výdělku

Průměrný výdělek nemůže nikdy klesnout pod minimální mzdu nebo pod příslušnou úroveň zaručené mzdy. Takováto situace se může stát např. na přelomu roku, kdy od 1. ledna roku následujícího dojde ke zvýšení minimální mzdy a úrovní zaručené mzdy.

Ze čtvrtého čtvrtletí však může být vypočítaný průměrný výdělek, který platí k 1. 1., nižší než minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pak se takto vypočtený průměrný výdělek dle zákona zvýší na částku odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy. Toto platí obdobně i u pravděpodobného výdělku.

Další důležité ustanovení se týká odměn poskytovaných za delší období. Pokud je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí (například roční odměna), určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí.

Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době. Zbývající části této mzdy nebo platu se zahrnou do hrubé mzdy nebo platu pro zjišťování průměrného výdělku v dalších obdobích.

Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se odměna poskytuje. To znamená, že například jednorázově přiznaná a vyplacená roční odměna se následně promítne do průměrného výdělku ve čtyřech následujících rozhodných obdobích, vždy ve výši jedné čtvrtiny.

Je tedy potřeba vždy u nárazových odměn testovat, zda mají charakter odměny za práci za delší časové období, nebo se naopak jedná o odměnu, která má spíše sociální charakter (např. vánoční odměna, 13. plat).

V prvním případě, tj. v případě, že odměna za delší období je většinou spojena s hospodářskými výsledky, ji budeme zahrnovat do výpočtu průměrného výdělku postupně, tak jak je uvedeno výše. V druhém případě, tj. v případě odměny, která má spíše sociální charakter, a nemá tedy charakter odměny za práci, takováto odměna nebude do výpočtu průměrného výdělku zahrnuta.

Další výjimkou při stanovení průměrného výdělku je případ, kdy u zaměstnance došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku se vychází z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější.

Průměrný výdělek u dohod konaných mimo pracovní poměr a u souběhu více pracovních vztahů

Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se stanovuje stejným způsobem, jak jsme již popsali. Je-li však sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu nebo pracovním vztahu odděleně. To znamená, že průměrný výdělek se zjišťuje v každém pracovněprávním vztahu zvlášť.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Cestovní náhrady za benzín se zvýšily

19. 10. 2021 | Vzhledem ke zvyšujícím se cenám pohonných hmot vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlášku, která od 19. října zvedá průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad z 27,80 Kč na 33,80 Kč. Týká se to jen benzinu 95 oktanů, ostatní ceny zůstávají beze změn, tedy 31,50 Kč za 1 litr benzinu 98 oktanů a 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty. Pokud k pracovním účelům využíváte elektromobil, průměrná cena za 1 kWh elektřiny je 5 Kč.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Bohumila Matějková
Kompletní zpracování účetnictví pro malé obce a neziskové organizace.


IPsecure.cz s.r.o.
Prodejce a instalační firma bezpečnostních IP kamerových systémů.
www.ipsecure.cz

Daňový kalendář

25. 10. 2021 Přiznání DPH (za září 2021)
25. 10. 2021 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2021)
25. 10. 2021 Souhrnné hlášení (za září 2021 a 3. čtvrtletí 2021)
25. 10. 2021 Kontrolní hlášení (za září 2021 a 3. čtvrtletí 2021)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,51 Kč
0,055 Kč
21,88 Kč
-0,051 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.10.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru