Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Pracovní úraz z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance


Bc. Michaela Hauzarová
24. 7. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V knize úrazů musí zaměstnavatel vést evidenci všech úrazů.

Foto: 123RF

 

Pracovní úraz není nikdy vítanou událostí, proto je dobré vědět, jak v takové situaci postupovat. Jaké povinnosti má zaměstnavatel, pokud k úrazu dojde? A na jaké odškodnění má nárok zaměstnanec, kterému se pracovní úraz stal?


 
Každý zaměstnavatel má povinnost zajistit svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. I přes maximální snahu zaměstnavatele dodržet povinnosti vyplývající ze závazných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnance však k pracovním úrazům dochází.

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci:
  • nezávisle na jeho vůli,
  • krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů,
  • při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi.
Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, přičemž plněním pracovních úkolů je:
  • výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr,
  • jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
  • činnost, která je předmětem pracovní cesty,
  • činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců,
  • činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkonů jsou za úkony potřebné k výkonu práce považovány úkony během práce obvyklé, ale i nutné úkony před počátkem práce nebo po jejím skončení, úkony obvyklé v době pracovní přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele, vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s prací v noci, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.

Naopak za úkony potřebné k výkonu práce nejsou považovány cesty do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření či ošetření u poskytovatel zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen poskytnout první pomoc, učinit opatření k zábraně vzniku dalších škod na zdraví a majetku, zajistit místo úrazu, objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance (pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje), svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

Kniha úrazů

Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny.

Kniha úrazů musí obsahovat:
  • jméno a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,
  • datum a hodinu úrazu,
  • místo, kde k úrazu došlo,
  • činnost, při níž k úrazu došlo,
  • počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
  • celkový počet zraněných osob,
  • druh zranění a zraněná část těla,
  • popis úrazového děje,
  • druh úrazu (zda zranění zaměstnance s pracovní neschopností je delší než tři kalendářní dny nebo se jedná o smrtelný úraz),
  • zdroj úrazu,
  • příčiny úrazu,
  • jména svědků úrazu,
  • jméno, příjmení a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci o jeho úrazu na jeho žádost potvrzenou kopii nebo výpis údajů v knize úrazů.

Záznam o úrazu

Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Záznam o úrazu je zaměstnavatel povinen vyhotovit neprodleně, nejpozději do pěti pracovních dnů ode den, kdy se o úrazu dozvěděl. Zaměstnavatel má také povinnost bez zbytečného odkladu ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, a to nejpozději do pátého dne následujícího měsíce orgánům a institucím. Postup se liší v závislosti na tom, zda došlo či nedošlo ke smrtelnému pracovnímu úrazu.
  1. Nejedná se o smrtelný úraz.
Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
  • územně příslušnému útvaru Policie ČR v případě, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
  • odborové organizaci a zástupci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci („BOZP“),
  • příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, pokud došlo k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a pokud trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než pět dnů nebo pokud lze vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
  • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho poslal nebo dočasně přidělil.
  1. Jedná se o smrtelný úraz.
Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
  • vždy územně příslušnému útvaru Policie ČR,
  • odborové organizaci a zástupci pro BOZP,
  • příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, pokud došlo k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
  • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho poslal nebo přidělil,
  • zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Záznam o úrazu – hlášení změn

Záznam o úrazu – hlášení změn je zaměstnavatel opět povinen zaslat do pátého dne následujícího měsíce příslušným orgánům a institucím v případě, že se dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v záznamu o úrazu. Hlášení změn je zaměstnavatel povinen vyhotovit v případě, že:
  • hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla pět po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
  • dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
  • zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do jednoho roku zemřel,
  • došlo ke změně posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn,
  • na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn předá zaměstnavatel úrazem postiženému zaměstnanci.

Kromě povinností zaměstnavatele vznikají při pracovním úrazu i povinnosti na straně zaměstnance. Zaměstnanec je povinen svůj pracovní úraz bezodkladně oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, pokud mu to zdravotní stav dovolí.

Pokud je zaměstnanec svědkem pracovního úrazu jiného zaměstnance či úrazu jiné fyzické osoby, má povinnost tuto skutečnost také oznámit a spolupracovat při objasňování příčin úrazu.

Zákonné pojištění zaměstnavatele

V případě vzniku pracovního úrazu je zaměstnavatel odpovědný za škodu při pracovním úrazu a postiženému zaměstnanci vzniká nárok na náhradu za škodu vzniklou pracovním úrazem. Zákonná povinnost pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vyplývá z vyhlášky č. 125/1993 Sb., která stanovuje podmínky a sazby zákonného pojištění zaměstnavateli, vzniká dnem vzniku pracovněprávního vztahu a trvá po celou dobu existence zaměstnavatele, aniž by se uzavírala jakákoliv pojistná smlouva.

Odškodnění zaměstnance postiženého pracovním úrazem

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Stanoví se jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy a plnou výší nemocenského.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti = průměrný výdělek − (náhrada mzdy + dávky nemocenského).

Náhrada ztráty na výdělku náleží zaměstnanci po celou dobu pracovní neschopnosti, která byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.

Zaměstnavatel zašle pojišťovně příslušné doklady na předepsaném tiskopisu pro poskytnutí náhrady.
 

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. renta)

Tato náhrada přísluší ve výši rozdílu mezi:
  • průměrným výdělkem před vznikem škody a
  • výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti = průměrný výdělek − (dosahovaný výdělek + invalidní důchod).

Pro účely poskytnutí náhrady je opět nutné zaslat pojišťovně příslušné podklady na předepsaných tiskopisech.
 

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění

Náhrada se poskytuje zaměstnanci jednorázově, přičemž odškodňování bolestí a ztíženého společenského uplatnění je upraveno v nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které stanovuje jednak výši uvedené náhrady a postupy při vydávání příslušných lékařských posudků.

Zaměstnavatel náhradu uplatní předložením příslušných dokladů na předepsaném tiskopisu.

Náhrada věcné škody

Zaměstnanci náleží náhrada škody vzniklé na věcech v souvislosti s pracovním úrazem, například škoda na obuvi, oděvu, zavazadlech, elektronice apod., které byly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem zničeny či poškozeny. Za věcnou škodu se považují například i náklady zaměstnance na obstarávání domácnosti jinou osobou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.

Další náhrady v souvislosti s pracovním úrazem:
  • náhrada na výživu pozůstalých,
  • nárok na jednorázové odškodnění pozůstalým náležící pozůstalému manželovi, partnerovi, nezaopatřenému dítěti a či rodičům, pokud žili se zemřelým zaměstnancem v jedné domácnosti, a to ve výši nejméně 240 000 Kč každému,
  • náhrada věcné škody dědicům zaměstnance,
  • náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
  • náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
  • valorizace průměrných výdělků.

Krácení odškodného

Zaměstnavatel se může:
  1. zcela zprostit povinnosti náhrady škody nebo nemajetkové újmy, pokud prokáže, že vznikla:
    • tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány nebo
    • v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit.
Podmínkou však je, že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.
  1. zčásti zprostit povinnosti náhrady škody nebo nemajetkové újmy, pokud prokáže, že vznikla:
    • v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit nebo tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány a tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy nebo
    • proto, že si zaměstnance počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy, anebo pokyny k zajištění BOZP, jednal lehkomyslně, přesto si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslnost se však nepovažuje běžná neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
Příslušné orgány inspekce práce mohou provádět kontrolní činnost a zaměstnavateli případně uložit pokuty za porušení povinností na úseku bezpečnosti práce, pokud zaměstnavatel:
  • nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu,
  • nevyhotoví záznam o pracovním úrazu a nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu,
  • nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému, popřípadě jeho rodinným příslušníkům v případě smrtelného úrazu,
  • nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanovením rozsahu,
  • neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím,
  • nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů.
V případě zaměstnavatele, který je fyzickou osobou se jedná o přestupek na úseku BOZP, v případě zaměstnavatele, který je právnickou osobou se jedná o správní delikt na úseku BOZP.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Termín podání daňového přiznání je 18. srpna

14. 8. 2020 | Posledním dnem pro odevzdání daňového přiznání za rok 2019 je 18. srpna 2020. Nejpozději v tento den musí být daň rovněž uhrazena. Zákonná lhůta pro podání daňového přiznání daně z příjmů do 1. dubna, resp. 1. července se sice nemění, avšak promíjí se pokuta za pozdě podané daňové přiznání a úrok za pozdě zaplacenou daň za zdaňovací období 2019, a to pokud se přiznání podá do 18. srpna a zároveň se daň zaplatí.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Marie Vinklerová - účetní
Jsem OSVČ zabývající se zpracováním účetnictví, daňové evidence a mezd
www.ucetnictvi-vinklerova.cz

Ing. Alena Nováková
Profesionální účetní služby
www.alenanovakova.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,12 Kč
-0,010 Kč
22,11 Kč
0,023 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 14.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru