Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Podnikání nebo zaměstnání? Rozhodují priority


Ladislav Kandler, DiS.
3. 5. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Nelze říci, že jedna či druhá skupina je na tom lépe či hůře. Rozhodují priority, které upřednostňujete.

Foto: Fotolia.eu

 

Mají si podnikatelé a zaměstnanci vzájemně co závidět? To nelze jednoznačně určit. Porovnejte si s námi všechna pro a proti a udělejte si vlastní závěr, zda se má někdo z této skupiny lépe či hůře.


 
Nedávno se opět mezi odbornou i širokou veřejností dostalo do popředí věčně neutuchající téma, kdo se má lépe – zda podnikatel, nebo zaměstnanec. Cílem tohoto článku není určit „vítěze“, ale pomocí konkrétních čísel se můžete seznámit s tím, jaká je skutečná praxe.
 
Nejdříve poukážeme na několik statistických údajů, které nelze opomíjet. Dále se zaměříme na jeden konkrétní případ firmy – OSVČ, jež zaměstnává tři zaměstnance. Budou zde uvedeny konkrétní výpočty hrubých a čistých mezd, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, včetně uvedení celkových nákladů zaměstnavatelů na mzdy svých zaměstnanců.
 
Závěrem bude uvedený souhrn pro a proti. Na základě toho si sami budete moci dojít k obecnému závěru, zda je skutečně co jedné nebo druhé skupině „závidět“.

Statistiku není rozumné opomíjet

Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, činila v únoru 2013 míra zaměstnanosti (tzn. podíl zaměstnaných ve skupině 15 až 64 letých), bez sezonních vlivů, 67,1 %. Oproti únoru roku 2012 se zvýšila o 1,2 procentního bodu. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15 až 29 let, očištěná od sezonních vlivů, pak činila 44,1 %, ve věku 30 až 49 let 84,4 % a ve skupině osob 50 až 64 letých 61,3 %. Po sezonním očištění činila míra zaměstnanosti mužů 75,2 %, míra zaměstnanosti žen 58,8 %.
 
Další zajímavá statistika vychází z pramenů České správy sociálního zabezpečení. Dle statistiky zveřejněné na jejích internetových stránkách byl k 31. 12. 2012 počet komunikujících zaměstnavatelů 269.291, počet OSVČ vykonávajících činnost byl 994.088. Z toho na hlavní činnost připadá 627.596 a na vedlejší činnost 366.492 osob.
 
Nejvíce podnikatelů (hlavní nebo vedlejší činnost) je evidováno na území hlavního města Prahy v celkovém počtu 169.000 OSVČ. Poté následuje kraj Středočeský (132.162), Moravskoslezský (90.573) a Jihomoravský (68.504). Nejméně podnikatelů je evidováno v kraji Karlovarském, kde dle uvedených statistik působí 26.171 OSVČ.
 
Jak z výše uvedených statistik můžeme vidět, na území České republiky je stále mnoho podnikatelů, kteří se i přes náročnou ekonomickou situaci snaží ve svém podnikání setrvávat. Právě tato skupina subjektů spolu s právnickými osobami, státními podniky a dalšími subjekty tvoří skupinu zaměstnavatelů, kteří nabízí práci ostatním občanům žijícím na území České republiky, mezi které patří i cizinci.
 
Existuje jednoduchá paralela, kterou se učí už i studenti na středních školách – pokud by tyto subjekty neexistovaly, nevznikala by tak nabídka pracovních míst. Na druhou stranu, pokud by byla nulová poptávka po pracovních místech, výše uvedené podniky by nemohly existovat, protože by jednoduše nebylo možné činnost firmy bez zaměstnanců vykonávat. A pokud by v celém systému nebyl tento koloběh nastavený, jak to bude s kupní sílou obyvatelstva a s odbytem výrobků a služeb, které tyto firmy produkují, respektive nabízejí?
 
Z výše uvedeného můžeme tedy vidět, že obdobné slovní útoky v podobě napadání jedné nebo druhé skupiny jsou naprosto nesmyslné a nemají žádné opodstatnění. Ekonomické situaci dané země, v tomto případě České republiky, to nikterak nepomáhá a způsobuje ještě větší rozdělování společnosti.

Příklad z praxe

Pan Jan je zkušený a šikovný truhlář. K datu 1. 12. 2012 se rozhodl rozšířit svoji činnost a zaměstnat tři zaměstnance – truhláře, manažera a sekretářku. Nakonec přijal na pozici manažera pana Martina, na pozici truhláře pana Lukáše a na pozici sekretářky paní Michaelu. Všichni tři budou pracovat na plný úvazek a všichni tři budou pobírat hrubou mzdu (měsíční tarif) ve výši 20.000,- Kč.
 
Pan Martin je ženatý a má dvě děti, pan Lukáš je ženatý a bezdětný a paní Michaela je prozatím svobodná. Pan Jan má také externího účetního, jež se mu stará o veškeré záležitosti týkající se účetnictví, resp. daňové evidence, včetně výpočtu mezd a další nutné agendy.
 
V měsíci březnu si pan Martin vybral pět dní dovolené, a to ve dnech 4. až 10. 3. 2013. Paní Michaela byla týden nemocná, a to ve dnech 11. až 17. 3. 2013. Pan Lukáš odpracoval celý měsíc tak, jak měl.
 
Pojďme se nyní podívat na konkrétní výpočet čisté mzdy za měsíc březen pro všechny tři zaměstnance. Ukážeme si detailně, jak vypadají odvody na zdravotní a sociální pojištění pro zaměstnance i zaměstnavatele, včetně odvodů na zálohy na daň z příjmů. Zároveň poznáme, jaký vliv na čistou mzdu má nemoc či dovolená zaměstnance a co to konkrétně pro zaměstnavatele (tedy podnikatele) v praxi může znamenat.

Tabulka 1: Výpočet čisté mzdy

Ř. Text Martin Lukáš Michaela Pozn.
1 Měsíční tarif 20 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč  
2 Měsíční průměr na hodinu 119,05 Kč 119,05 Kč 119,05 Kč  
3 Průměr pro náhrady 119,00 Kč 119,00 Kč 119,00 Kč  
4 Odpracované dny 16 21 16  
5 Celkem odpracovaných hodin 128 168 128  
6 Měsíční hrubá mzda 15 238 Kč 20 000 Kč 15 238 Kč ř. 2 x ř. 5
7 Náhrada za dovolenou 4 760 Kč -   Kč -   Kč  
8 Celkem hrubá mzda 19 998 Kč 20 000 Kč 15 238,00 Kč ř. 6 + 7 + 8
9 Náhrada za nemoc -   Kč -   Kč 1 029,00 Kč  
10 Základ pro zdravotní pojištění 19 998 Kč 20 000 Kč 15 238 Kč rovná se ř. 10
11 Zdravotní pojištění 900 Kč 900 Kč 686 Kč 4,5 % z ř. 10
12 Základ pro sociální pojištění 19 998 Kč 20 000 Kč 15 238 Kč rovná se ř. 10
13 Sociální pojištění 1 300 Kč 1 300 Kč 991 Kč 6,5 % z ř. 12
14 Superhrubá mzda se zvýší o 6 800 Kč 6 800 Kč 5 182 Kč  
15 Základ daně 26 798 Kč 26 800 Kč 20 420 Kč  
16 Zaokrouhlený základ daně 26 800 Kč 26 800 Kč 20 500 Kč  
17 Daň 15 % 4 020 Kč 4 020 Kč 3 075 Kč 15 % z ř. 16
18 Slevy na dani        
19 Podepsané Prohlášení Ano Ano Ano  
20 Na poplatníka 2 070 Kč 2 070 Kč 2 070 Kč  
21 Vyživované děti 2 234 Kč -   Kč -   Kč  
22
z toho sleva na dani
1 950 Kč -   Kč -   Kč  
23
z toho daňový bonus
284 Kč -   Kč -   Kč  
24 Celkem čistá mzda 18 082 Kč 15 850 Kč 13 585 Kč  

Poznámka k nemoci paní Michaely:
Paní Michaela byla sice nemocná sedm kalendářních dnů (pondělí až neděle), ale za první tři dny nenáleží zaměstnanci žádná náhrada mzdy. To znamená, že pondělí až středa nemoci zůstane paní Michaela bez prostředků. Za čtvrtek a pátek náleží paní Michaele 1.029 Kč, které jí vyplatí zaměstnavatel. Vychází z tzv. redukovaného průměrného výdělku (RPV), jež v případě tohoto zaměstnance činí 107,10 Kč.
 
Sobota a neděle se v rámci náhrady mzdy za dobu nemoci neproplácí. Hradí se pouze za nemoc v pracovní dny. Až teprve od 22. dne nemoci, kdy jsou vypláceny dávky nemocenského pojištění ze strany České správy sociálního zabezpečení, náleží zaměstnanci tzv. nemocenská za každý kalendářní den nemoci.
 
Co z výše uvedeného vyplývá? Doba dovolené nemá zásadní vliv na výši čisté mzdy, to můžeme vidět z příkladu pana Martina. Zároveň se panu Martinovi vyplatí, když uplatňuje slevu na dani na dítě, resp. daňový bonus na děti. Nejenom, že mu vyjde nulová daňová povinnost, ale zároveň mu bude proplacen i přebytek slevy na dani na dítě v podobě daňového bonusu.
 
Naproti tomu týden nemoci se paní Michaele nevyplatil. Přišla v celkovém měsíčním výdělku zhruba o 3.300,- Kč. Proplaceny dostala pouze dva dny nemoci, byť nemoc trvala celý týden.
 
A jak je to s náklady na mzdy za měsíc březen pro zaměstnavatele, tedy našeho podnikatele, pana Jana? Kolik ho vlastně stojí tito tři zaměstnanci ve skutečnosti? To ukazuje následující přehled.

Tabulka 2: Skutečné mzdové výdaje zaměstnavatele a zaměstnanců (součty)

Popis Vyměřovací základ Zaměstnavatel Zaměstnanci Celkem
    Sazba Částka Sazba Částka  
Zdravotní pojištění 55 236 Kč 9 % 4 972 Kč 4,5 % 2 486 Kč 7 458 Kč
Sociální pojištění 55 236 Kč 25 % 13 809 Kč 6,5 % 3 591 Kč 17 400 Kč
Celkový odvod na daň *         2 671 Kč 2 671 Kč
Součet 55 236 Kč 34 % 18 781 Kč 11 % 8 748 Kč 27 529 Kč
             
Součet čistých mezd     47 517 Kč     47 517 Kč
             
Celkem výdaje     66 298 Kč     75 046 Kč


* Pozn.: Celková vypočtená záloha na daň z příjmů činila 11.115 Kč, součet slev na daních je 8.160 Kč, daňový bonus 284 Kč, výsledný odvod finančnímu úřadu v rámci daně z příjmu je tedy 2.671 Kč. Ta se odvádí z mezd zaměstnanců, pro zaměstnavatele nepředstavuje žádný výdaj „ze svého“.
 
Jak můžeme vidět z tohoto přehledu, není panu Janovi (zaměstnavatel) příliš co závidět. Za své tři zaměstnance „ze své kapsy“ odvede nemalé finanční prostředky:
  • zdravotní pojišťovně 4.972 Kč,
  • ČSSZ 13.809 Kč a
  • na mzdách vyplatí celkem 47.517 Kč.
Celkový měsíční výdaj podnikatele, a to pouze za platby v souvislosti se mzdami, tedy činí 66.298 Kč. To není rozhodně malé zatížení rozpočtu firmy. Pokud spočítáme průměrný výdaj na jednoho zaměstnance, pak za měsíc březen 2013 činil zhruba 22.100 Kč. Pokud by paní Michaela nebyla nemocná, tento výdaj (a potažmo tedy i průměr) by byl ještě vyšší.
 
Zároveň docházíme k možná překvapivému zjištění – odvody na sociální a zdravotní pojištění z mezd zaměstnanců jsou pro zaměstnavatele (podnikatele) vyšší než pro samotné zaměstnance. Pro zaměstnavatele činí 34 % z vyměřovacího základu a pro zaměstnance 11 %. Matematicky vyjádřeno, pro zaměstnavatele to znamená trojnásobně vyšší odvody z mezd svých zaměstnanců oproti odvodům sráženým ze mzdy zaměstnanců.

Absence zaměstnanců na pracovišti

V případě absencí zaměstnanců, ať už z důvodu nemoci nebo dovolené, často pro zaměstnavatele znamená, že pracovní úkoly či přidělení musí buď kromě svých povinností zvládnout sám, nebo je rozdělit mezi zbývající zaměstnance na pracovišti. V praxi to však často znamená zdržení práce a mnohdy i odsunutí plánovaných projektů.
 
I tento faktor je tedy nutné zohlednit a zaměstnavatel (podnikatel) by na něj měl být připravený. Každý zaměstnanec by zároveň měl ke svému pracovnímu přidělení přistupovat zodpovědně a v případě plánované absence dostatečně dopředu na tuto skutečnost svého zaměstnavatele upozornit.
 
V případě nemoci je situace komplikovanější, neboť tu z povahy situace nelze dopředu naplánovat. Proto, jakmile to bude možné, by měl zaměstnanec okamžitě svého zaměstnavatele informovat a být maximálně možně součinný. Tímto aktivním přístupem může pomoci celé firmě zajistit co možná nejvíce bezproblémový průběh. Takového přístupu si nejeden zaměstnavatel bude vážit, což může vést pouze k těm nejlepším výsledkům.

Další výdaje podnikatele

Kromě výše uvedených mzdových výdajů a pokrytí místa v době nepřítomnosti některého ze zaměstnanců, musí zaměstnavatel počítat i s dalšími výdaji, které s jeho podnikatelskou činností souvisí. Je to např. nájem nebytových prostor, energie, vybavení kanceláře a prostor (např. dílny), vozový park a náklady s tím spojené, telefonní a internetové poplatky, pojištění, včasné platby svým dodavatelům a v neposlední řadě náklady na externí pracovníky, v našem případě např. na účetního.
 
Celkově tyto výdaje, bez kterých se chod firmy neobejde, mohou dosáhnout dalších desítek až stovek tisíc korun měsíčně, v závislosti na velikosti firmy a jejích potřebách.
 
V neposlední řadě je nutné si uvědomit, že podnikatel i sám za sebe musí hradit odvody na zdravotní a sociální pojištění. V současné době je součet těchto měsíčních odvodů minimálně zhruba čtyři tisíce korun měsíčně. O proplácení dovolené či svátků, telefonních poplatků, internetu nebo nákladů spojených s provozem automobilu „někým třetím“ nemůže být v případě OSVČ samozřejmě ani řeč.
 
Ti z vás, kteří mezi drobné podnikatele patří, by jistě našli ještě další „prostor“ k nutným výdajům, se kterými je nutné počítat. Nicméně je nutné upozornit na jednu velmi důležitou věc – vaši zaměstnanci za takto nastavené podmínky nemůžou.
 
Pokud tedy zaměstnanci budou cítit, že jim dáváte najevo, že vy jste páni a oni jen podřadní pracovníci a že bez vás by žádnou pořádnou práci stejně neměli, příliš daleko se svou firmou nedojdete. Žel často dochází k situacím, že se zaměstnavatelé zbavují svých nejlepších zaměstnanců, protože s nimi nejsou schopni najít po nějaké době společnou řeč. A to bývá pomalý začátek rychlého konce i vcelku dobře zajetých firem a společností.
 
Závěrem tedy uvádíme stručný přehled výhod a nevýhod jednotlivých skupin – OSVČ a zaměstnanců. V žádném případě nelze říci, že jedna či druhá skupina je na tom lépe či hůře. Vždy rozhodují priority, které upřednostňujete.
 
Výhody a nevýhody podnikání:
+ Být sám svým pánem
+ Individuální rozložení práce, včetně rozložení práce na své zaměstnance
+ Flexibilní možnost využití finančních prostředků
 
Neproplácení dovolené nebo svátků, bez nároků na jakékoli zaměstnanecké benefity
Vysoké odvody na zdravotní a sociální pojištění, zejména v souvislosti s pracovními poměry svých zaměstnanců
Nutnost většího finančního obnosu pro úhradu pravidelných měsíčních výdajů spojených s podnikáním či zaměstnanci
 
Výhody a nevýhody zaměstnání:
+ Pravidelný měsíční příjem a silná ochrana na trhu práce vyplývající ze zákoníku práce
+ Možnost čerpání zaměstnaneckých benefitů
+ Proplacení dovolené, dlouhodobější nemoci či svátků
 
Povinnost být na pracovišti v pevně stanovenou pracovní dobu „od – do“
Často spojené náklady s dojížděním do zaměstnání, včetně stráveného času na toto dojíždění
Pevně daný výplatní termín znemožňující flexibilnější využití peněžních prostředků

Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Petr Popelka
Daňový poradce zabývající se externím vedením účetnictví a mezd.
ucetnictvi-popelka.cz

MONTAKO CZ s.r.o.
Výroba a prodej pojezdových kol, manipulační techniky, plyn. pružin.
www.montako.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,74 Kč
-0,145 Kč
23,24 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru