Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 73. díl


Redakce
26. 8. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Je nutné podávat dodatečné daňové přiznání, když jste do řádného neuvedli příjmy zdaněné srážkovou daní? Jak se počítá vstupní cena vozidla pro uplatnění 1 % do mzdy zaměstnance, pokud je auto zaměstnavatele na operativní leasing?


 

Daň z příjmů

Placení záloh na daň z příjmů u OSVČ
Jak je to v současné době (od března) s placením záloh na daň z příjmů OSVČ, kterou platím měsíčně? Všude jsou pouze informace o čtvrtletním placení.

 Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Podle zákona o daních z příjmů se platí zálohy buď čtvrtletní, nebo pololetní, nikde není stanovena povinnost platit zálohy na daň z příjmů měsíčně. Proto informace nelze nalézt, protože takový předpis neexistuje. OSVČ měsíčně platí zdravotní a sociální pojištění (s určitými výjimkami, např. při souběžném zaměstnání či zařazení do kategorie, za kterou je plátce pojistného stát) – právě zde byly měsíční zálohy za období březen až srpen 2020 prominuty ve výši minimálních záloh na toto pojištění.
 
Paušální výdaje, nebo daňová evidence?
Zvažuji založení živnostenského oprávnění v oblasti ruční výroby. Předpokládám, že zisky by moc velké nebyly, ale jednalo by se o vedlejší činnost, protože jsem zároveň student a pracuji na DPP. Chtěla jsem se proto zeptat, zda by bylo lepší mít paušální výdaje, nebo si vést daňovou evidenci? Případně co přesně je k tomu třeba?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Fyzická osoba může zvolit jeden ze způsobů, jakým bude vykazovat výdaje k dosaženým příjmům pro účely daně z příjmů – otázka hlavní či vedlejší činnosti pro účely sociálního pojištění v tom nehraje až takovou roli. Předpokládám, že v nějaké zjednodušené verzi své výdaje stejně bude sledovat, aby si mohla daná osoba vyhodnotit svou ziskovost. Rozhodnutí o volbě uplatněných výdajů je tedy spíše v otázce finanční výhodnosti (mezi jednotlivými způsoby uplatnění výdajů je možné mezi roky přecházet s určitými doplňujícími podmínkami).

V obou případech je nutné pečlivě vést evidenci dosažených příjmů. Pokud si OSVČ dále nechce přidělávat administrativní zátěž, volí jako své výdaje využití paušálních výdajů, které se vztahují určeným procentem k dosaženým příjmům (60 % u volné živnosti, 80 % u řemeslné činnosti).

Pokud by volila systém skutečných výdajů, pak musí splnit podmínky § 7b zákona o daních z příjmů, který popisuje právě daňovou evidenci; zde by již tedy musela původní zjednodušená verze výdajů pro interní potřeby naplňovat podmínky zákona, což přináší určitou administrativní zátěž. Zákon totiž vyžaduje v případě daňové evidence nejen evidenci o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, ale i evidenci o majetku a dluzích; dále předpokládá zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhu a provedení zápisu o tomto zjištění k poslednímu dni zdaňovacího období.

V neposlední řadě je nutné uchovávat daňovou evidenci po dobu, za kterou je možné daň stanovit (což je minimálně tři roky od lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ale mnohdy je tato lhůta i delší).
 
Srážková daň v daňovém přiznání
Je nutné podat dodatečné daňové přiznání, pokud jsem zapomněla do řádného přiznání z příjmů fyzických osob zohlednit příjmy z činnosti člena zastupitelstva obce, které činí 550 Kč měsíčně (superhrubá mzda) a je zdaněno srážkovou daní? Daňové přiznání jsem podávala za příjmy ze závislé činnosti a z vedlejší činnosti OSVČ.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Do daňového přiznání se obecně neuvádějí příjmy, které podléhají srážkové dani. Pouze pokud by se poplatník rozhodl, že do svého přiznání zahrne příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, které srážkové dani podléhají (např. z důvodu nevyužití celé slevy na poplatníka v průběhu roku nebo pro možnost uplatnit odčitatelné položky od základu daně), pak musí zahrnout veškeré takové příjmy, které obdržel od všech zaměstnavatelů. Do této kategorie spadají i Vámi uváděné příjmy z činnosti člena zastupitelstva (neboť jejich výše je pod částkou rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění, a tudíž se uplatní srážková daň).

Pokud tedy příjmy ze závislé činnosti tvořily v daňovém přiznání jen příjmy zdaněné zálohově, nemusíte dodatečné daňové přiznání podávat, protože daň byla již sražena.

Daň z přidané hodnoty

Členění DPH v programu POHODA
Koupili jsme fotoaparát ze Slovenska, platba proběhla v korunách, ale faktura je vystavena v eurech. Můžete mi poradit, které členění DPH mám použít? Fotoaparát je v hodnotě cca 70 000 Kč a používá se pro podnikání – hlavní činnost.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Členění DPH nemá jakoukoli vazbu na to, v jaké měně platba proběhla, nebo v jaké měně je vystavena faktura. Členění DPH v programu POHODA slouží pro správné zařazení zdanitelného plnění do příslušného řádku daňového přiznání DPH. Pokud plátce DPH pořídí zboží z jiného členského státu od plátce DPH, který není registrován k DPH v ČR, pak bude toto plnění poskytnuto v režimu reverse charge, kdy plátce DPH ze Slovenska vystaví daňový doklad bez slovenské DPH. Tuzemský plátce DPH má povinnost DPH vyměřit a zároveň si může nárokovat odpočet DPH, pokud plnění použije pro svá zdanitelná plnění.

Na předmětné faktuře ze Slovenska bude členění DPH v programu POHODA uvedeno PN – Nezahrnovat do přiznání DPH. Následně musí dojít k vyměření DPH (přes Povel Záznam – vyměření DPH) s uvedením členění pro samovyměření DDzbožíEU – Pořízení zboží z jiného státu EU, pro odpočet DPH pak členění PDzbožíEU – Pořízení zboží z jiného státu EU (popř. PDmajEU – Pořízení majetku z jiného státu EU).

Mzdy a práce

Vstupní cena vozidla na operativní leasing
Jak se počítá vstupní cena vozidla pro uplatnění 1 % do mzdy zaměstnance v případě, že zaměstnavatel má vozidlo ve firmě na operativní leasing?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Pro účely stanovení ceny při použití služebního vozidla pro soukromé účely zaměstnance se vždy vychází z ceny včetně DPH, a to původní pořizovací ceny. Tedy při použití vozidla, které zaměstnavatel využívá na operativní leasing, kdy nemá hodnotu vozu zařazenou ve svém majetku, musí cenu zjistit u pronajímatele – většinou je již však přímo uvedena ve splátkovém kalendáři ke smlouvě o nájmu (alespoň tak činí velké společnosti, které se zabývají pronájmem flotilových vozidel, protože zjišťování vstupní ceny vozidla právě pro uplatnění pro zdanění u zaměstnance je poměrně častá situace).
 
Promíjení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnavatelům do 50 zaměstnanců
Mám dotaz ohledně promíjení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnavatelům do 50 zaměstnanců platné za měsíce 6, 7, 8/2020 (tzv. Antivirus C). Má nárok na prominutí pojistného jediný společník v s. r. o., který je zároveň jednatelem (má tedy pracovní smlouvu podepsanou stejnou osobou jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance)? Z programu Antivirus A a B byly totiž tyto osoby vyňaty.

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Na webu Ministerstva práce a sociálních věcí naleznete citaci z nejčastějších dotazů k tzv. programu Antivirus C:

3. Může zaměstnavatel za jednatele s. r. o. uplatnit snížení pojistného?
Jednatel nemůže vykonávat činnost jednatele v pracovním poměru, proto nemůže být považován z této činnosti za zaměstnance v pracovním poměru. Je-li za práci jednatele odměňován, odvádí se z jeho odměny pojistné, je zaměstnancem, ale nikoliv zaměstnancem v pracovním poměru. Vykonává-li jednatel pro společnost ještě jinou činnost, na kterou má se společností uzavřen pracovní poměr, je zároveň i zaměstnancem v pracovním poměru. I když je z obou zaměstnání účasten nemocenského a důchodového pojištění, a proto povinen z obou zaměstnání platit pojistné, každý pracovní vztah se posuzuje samostatně. Ze zaměstnání v pracovním poměru bude posuzován stejně jako ostatní zaměstnanci v pracovním poměru, zahrne se do sledování počtu 50 zaměstnanců a rovněž jeho vyměřovací základ bude součástí úhrnu vyměřovacích základů posuzovaných pro prominutí pojistného. Jeho činnost jednatele je pro možnost prominutí pojistného jako zaměstnance v pracovním poměru nerozhodná.“


Uvádí se v ní, že zaměstnání v pracovním poměru se posuzuje samostatně, ovšem je nutné naplnit základní podmínku, že jednatel vykonává pro s. r. o. jinou činnost, než která je náplní činnosti jednatele, což mnohdy bývá v praxi problém (např. pracovní smlouva na funkci ředitele).

V praxi je také problém vůbec s právní relevancí pracovní smlouvy, kterou podepíše za zaměstnavatele jednatel, a stejná osoba se podepíše také jako zaměstnanec – o této situaci však odpověď mlčí a je otázka, jaké stanovisko zaujme následně Česká správa sociálního zabezpečení při své kontrolní činnosti.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Jak bude fungovat kurzarbeit

29. 9. 2020 | Vláda schválila pravidla pro fungování kurzarbeitu, který má zaměstnavatelům pomoci tak, že stát převezme část jejich nákladů na zaměstnance v případě překážek v práci, které činí 20–80 % pracovní doby (tj. 1 až 4 dny v týdnu) u každého podpořeného zaměstnance po dobu maximálně 12 měsíců. Zaměstnancům bude finanční prostředky poskytovat Úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele. Příspěvek státu za dobu nepřidělování práce činí 70 % předchozí čisté mzdy. Zaměstnavatel hradí za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Pojistné na sociální pojištění platí z částky odpovídající 70 % čisté mzdy.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
"CJ BLOK" Sp. z.o.o.
Prodej komínových systémů pro všechny druhy paliv
www.kominy-cjblok.cz

SladkeBobule.cz
ledové víno,slámové víno, sladké víno, obaly,krabičky,taštičky na víno
www.sladkebobule.cz

Daňový kalendář

15. 10. 2020 Daň silniční (záloha za 3. čtvrtletí 2020)
20. 10. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
20. 10. 2020 Daňové přiznání MOSS (3. čtvrtletí 2020)
26. 10. 2020 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,91 Kč
-0,305 Kč
22,90 Kč
-0,344 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 01.10.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru