Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Nový výpočet dovolené od 1. 1. 2021


Ing. Michaela Martínková, CAE
10. 6. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Od 1. ledna 2021 by měla být výše dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance.

Foto: 123RF

chystase
 

Legislativním procesem v současné době prochází novela zákoníku práce, která mění hlavně výpočet dovolené. Její účinnost by měla být od 1. 1. 2021. Pojďme se tedy podívat, jak se bude nárok na dovolenou nově vypočítávat.


 
Nyní je v zákoně stanovena dovolená za kalendářní rok (nebo její poměrná část) a dovolená za odpracované dny. Nově bude stanovena již jen dovolená za kalendářní rok (nebo její poměrná část, pokud zaměstnanec nebude pracovat u zaměstnavatele po celý rok). Dalším typem v současném zákoníku práce je ještě dodatková dovolená, která jako pojem v zákoně bude i nadále.

V novele zákona zůstává dosavadní výměra dovolené v týdnech, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby daného zaměstnance. Proto se tedy i v médiích často vyskytuje informace, že dovolená nově nebude již počítána na dny, ale na hodiny.

Pro zaměstnance s pravidelnou týdenní pracovní dobou, který bude u zaměstnavatele pracovat celý rok, se prakticky nic nezmění. Místo základního nároku 20 dnů bude mít nyní při 40hodinové týdenní pracovní době nárok na 160 hodin dovolené (4 týdny × 40 hodin = 160 hodin).

Zákon hovoří poněkud krkolomně o nároku zaměstnance na dovolenou za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo, pokud u téhož zaměstnavatele konal práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období.

Matematicky lze využít výpočet uvedený výše v závorce. Za jeden den své dovolené bude zaměstnanec mít odčerpáno osm hodin, a takto tedy může čerpat 20 pracovních dnů.

Ovšem, pokud by tento zaměstnanec první půlrok pracoval na plný úvazek a od 1. 7. by přešel na poloviční úvazek, již se mu situace změní. Dosud platí, že dovolená se určuje na dny – tedy zaměstnanec má stále nárok na 20 dnů v roce, ale v druhé polovině roku bude jeho pracovní den o polovinu kratší.

Pokud tedy v prvním pololetí nevyčerpá deset dnů, kdy měl plný úvazek a za půl roku zaměstnání mu vznikl nárok na 10 dnů dovolené, bude v podstatě na dovolené krácen (v druhém pololetí bude jeho pracovní den činit čtyři hodiny a ne osm hodin).

A naopak, kdyby v první půlce roku čerpal nárok již z druhého pololetí při této změně úvazku, měl by dovolenou v podstatě delší – ne za dny, ale za hodiny, protože jeho pracovní den v prvním pololetí činil osm hodin, ale ve druhém pololetí již jen čtyři hodiny).

Nový způsob výpočtu dovolené tento nesoulad, kdy se mění pracovní úvazek v průběhu roku, narovnává. Výpočet by v našem případě změny z plného na poloviční úvazek přesně v pololetí byl tento:

1. pololetí: 40 hodin (úvazek)
/ 52 týdnů (délka kalendářního roku)
× 26 týdnů (délka 1. pololetí)
× 4 týdny (výměra dovolené)
= 80 hodin (nárok na dovolenou)

2. pololetí: 20 hodin (úvazek)
/ 52 týdnů (délka kalendářního roku)
× 26 týdnů (délka 1. pololetí)
× 4 týdny (výměra dovolené)
= 40 hodin (nárok na dovolenou)

CELKEM nárok 120 hodin dovolené za kalendářní rok.

Zaměstnanec tedy z roční výměry dovolené v prvním pololetí za každý den dovolené odčerpává osm hodin, v druhém pololetí čtyři hodiny. Pokud si celoroční nárok na dovolenou vyčerpá v první polovině roku, bude to v podstatě představovat 15 pracovních dnů při plném úvazku; pokud si ji celou vyčerpá až v druhé polovině roku, když měl poloviční úvazek, bude to představovat 30 pracovních dnů při polovičním úvazku.

Novela zákoníku práce v rámci dovolené také narovnává situaci u zaměstnanců, kteří nemají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a mají některé směny různě dlouhé (jeden den dovolené pro ně představoval den směny bez ohledu na její délku, ač mohla být třeba v rozdílu i několika hodin). Při novém výpočtu nároku na dovolené se tato nerovnost zruší, protože dovolenou budou čerpat po hodinách své původně naplánované směny na den, kdy dovolenou čerpají.

Pokud zaměstnanec neodpracoval u téhož zaměstnavatele celý kalendářní rok, bude mít nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok za předpokladu, že konal práci alespoň po dobu čtyř týdnů u zaměstnavatele. Dosud platí, že když zaměstnanec neodpracuje alespoň 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny, a to ve výši 1/12 z výměry za každých 21 odpracovaných dnů.

Pokud odpracuje více než 60 dnů v kalendářním roce u zaměstnavatele, pak má již v současné době nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale v poměrné výši podle počtu celých odpracovaných měsíců. Tato určitá dvojkolejnost dovolené za odpracované dny nebo poměrné části dovolené za kalendářní rok se tedy nově zruší a bude se vycházet z dovolené za kalendářní rok, resp. z její poměrné části.

Zaměstnanec, který bude u zaměstnavatele pracovat méně než čtyři týdny, nebude mít nárok na dovolenou vůbec (to ostatně neměl ani nyní, protože čtyři týdny při rovnoměrné pracovní době nečinily nikdy více než 21 pracovních dnů).

Podle navrhovaného znění se poměrná část dovolené vypočítá jako jedna dvaapadesátina stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec právo v kalendářním roce, a to za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu.
 

Příklad

Zaměstnanec nastoupí 1. 10. na plný pracovní úvazek, tedy 40 hodin, při rovnoměrné pracovní době. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí čtyři týdny. Pokud bude pracovat do konce kalendářního roku, odpracuje třináct celých týdenních pracovních směn, jeho nárok na dovolenou tedy po změně zákona bude nově následující:

40 hodin (úvazek)
/ 52 týdnů (délka kalendářního roku)
× 13 týdnů (odpracovaná doba)
× 4 týdny (výměra dovolené)
= 40 hodin (nárok na dovolenou)

Pokud by výsledek nevyšel přesně na celé hodiny, zaokrouhlení se provede vždy na celé hodiny nahoru.


Možná někoho napadne, že když bude nově dovolená vlastně vyměřena na hodiny, mohl by zaměstnavatel např. určit dovolenou na jednu hodinu jedné směny zaměstnance (hodně lidí zapomíná, že dovolenou především určuje zaměstnavatel, byť v praxi se mnohdy řídí žádostí zaměstnance).

Tento postup však není možné aplikovat, neboť do zákona přibude i ustanovení, že „čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny“. Zůstává tedy v podstatě zachována praxe, kdy zaměstnanci běžně čerpali půlden dovolené, méně to nebude možné ani podle nového výpočtu nároku na dovolenou po hodinách.

Při krácení dovolené za neomluveně zameškanou směnu bude moci zaměstnavatel krátit dovolenou o počet neomluveně zameškaných hodin této směny (nelze však sčítat neomluvená zameškání kratších jednotlivých směn; např. kdyby zaměstnanec neměl omluvenu v rámci osmi pracovních dnů jednu hodinu z každé směny, nedošlo by k žádnému krácení dovolené, byť součet již činí osm hodin, což by odpovídalo jednomu pracovnímu dni).

Dosud jsme také byli zvyklí na to, že pokud zaměstnanec byl např. dlouhodobě nemocný, krátil se jeho nárok na dovolenou za kalendářní rok při více než 100 zameškaných dnech o 1/12 a následně za každých takových 21 zameškaných dnů o další 1/12 roční výměry dovolené.

Nová koncepční změna nepočítá s následným krácením dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části a podmínka zameškání směny při nemoci se modifikuje tak, že se tato překážka v práci jako výkon práce uznává do maximální výše 20násobku stanovené týdenní pracovní doby.

Prakticky tedy vznikne situace, kdy se nemoc započte do odpracované doby pro účely výpočtu dovolené (při 40hodinové týdenní pracovní době to znamená 800 hodin, tedy 100 dnů při rovnoměrné pracovní době).

Doba nemoci nad tuto hranici se do odpracované doby nezapočítává, čímž zaměstnanec nesplní podmínku odpracování celých 52 týdnů v kalendářním roce, a dovolená tedy ani nemůže vzniknout v celoroční výměře (pro někoho je to možná změna zdánlivá, protože nyní se z celoroční výměry určitá část dovolené při dlouhodobé nemoci krátí, zatímco nově celoroční výměra ani nevznikne).

Je otázka praxe, jak bude k této novince při překážkách v práci přistupováno hlavně s ohledem na správné nastavení mzdových programů. A to ještě s respektováním další podmínky pro uznání této překážky v práci při započítávání do limitu 20násobku stanovené týdenní pracovní doby, kterou je, že zaměstnanec v tomto kalendářním roce odpracoval mimo tyto překážky v práci alespoň 20násobek stanovené týdenní pracovní doby.

Při rovnoměrné pracovní době 40 hodin týdně tedy musí zaměstnanec odpracovat minimálně 100 pracovních dnů = 800 hodin, aby se mu dlouhodobá pracovní neschopnost také započítávala do maximální výše 800 hodin. Jen pro úplnost rok 2020 má 251 pracovních dnů, tedy 2008 pracovních hodin, takže nemoc by musela být opravdu hodně dlouhá, při níž by se již do odpracované doby nezapočítávala, čímž by nevznikl nárok na celoroční výměru dovolené za kalendářní rok.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Marie
30. 7. 2020 21:38:25
Co,když si budu chtít vzít dovolenou už v lednu
Hlášení závadného obsahu

Jana
5. 7. 2020 16:02:00
Upozornění na chybu
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

„Dohodáři“ a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus

6. 8. 2020 | V pátek 7. 8. 2020 nabyde účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu, lidé pracující tzv. na dohodu mohou žádat o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. 3. do 8. 6. Za stejné období budou moci o bonus ve výši 500 Kč denně zpětně požádat i OSVČ a společníci malých s. r. o. souběžně pracující na pojištěnou dohodu.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
EG - Consult, s.r.o.
Účetní firma dodává a podporuje produkty Strormware Office
www.egconsult.cz

Gasinsight s.r.o.
Vše pro přestavby vozidel na pohon plynem LPG, CNG, Diesel Gas.
www.lpgprofi.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,12 Kč
-0,040 Kč
22,19 Kč
-0,009 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 12.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru