Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Časté dotazy ohledně zaměstnávání důchodců – 1. díl


Ladislav Kandler, DiS.
12. 12. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zkladní slevu na poplatníka ve výši 24.840 Kč za rok si mohou uplatnit jak invalidní, tak starobní důchodci.

Foto: Fotolia

 

Čím dál více důchodců, ať už starobních, či invalidních, si ke svému důchodu chce přivydělat. Pojďme si tedy v tomto článku odpovědět na nejčastější dotazy, které nás zajímají v souvislosti se zaměstnáváním invalidních či starobních důchodců.


 
Oblast pracovního práva a vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bývá někdy velmi nejasná. Obzvláště když se jedná o specifické případy. Jedním z nich je zaměstnávání invalidních a starobních důchodců. Proto můžeme v poslední době možná více než kdykoli předtím slýchat o právech a povinnostech poživatelů invalidních a starobních důchodů, a to v souvislosti s jejich uplatněním na trhu práce.
 
Ať už se jedná o práva či povinnosti zaměstnanců nebo zaměstnavatelů, množící se dotazy svědčí o tom, že se jedná o důležitou sféru. Dnes se tedy blíže zaměříme na některé z častých dotazů, se kterými se při výkonu své profese setkáváme, a pokusíme se najít „univerzální“ odpovědi, byť se často konkrétní situace mohou lišit. Jedna část bude zaměřena i na zajímavou úsporu pro zaměstnavatele.

Může být invalidní nebo starobní důchodce zaměstnaný?

Začneme prakticky nejběžnějším dotazem, který pokládají jak zaměstnavatelé samotní, tak i uchazeči o zaměstnání z řad osob invalidních či starobních důchodců. Odpověď je velmi jednoduchá a jednoznačná – ano, může. Nicméně jako vše v našem životě, i tato oblast má svá pravidla, byť velmi často nepsaná. Na co tedy především při zaměstnávání těchto osob pamatovat?
 
Stěžejní oblastí je zdravotní způsobilost, což platí zejména u invalidních důchodců. Vždy je nutné pamatovat na to, že každému invalidnímu důchodci byl přiznán jeho důchod z důvodu poklesu zdravotní způsobilosti vykonávat práci. Více o této oblasti pojednává článek Podnikání a zaměstnávání invalidních důchodců. Doporučujeme každému, kdo má v této oblasti nejasnosti, se s tímto článkem seznámit.
 
Obdobně to platí u starobních důchodců. Pokud pobírají řádný starobní důchod, pak mohou pracovat bez omezení.
 
Jinak tomu je však u předčasného starobního důchodu. I v takovém případě je možné si přivydělat, přitom však platí pravidlo, že nelze být zaměstnaný v takovém rozsahu, že příjem bude podléhat odvodům na sociální pojištění. Přitom není rozhodující délka trvání pracovního poměru.
 
Je možné si tedy např. přivydělat na dohodu o provedení práce do výše 10.000 Kč (dohody o provedení práce s vyšší sjednanou mzdou již podléhají odvodům na sociální pojištění). Další možností je práce na dohodu o pracovní činnosti, pokud výdělek nepřekročí sjednanou odměnu 2.500 Kč měsíčně, mít příjmy z pronájmu či podnikat za podmínky dosažení nízkého zisku.

Je výše výdělku u invalidních či starobních důchodců nějak omezena?

I tato otázka je často kladena, a to zejména z důvodu obav z odebrání důchodu. Odpověď je však opět jednoznačná – výše výdělku není ani v jednom případě nijak omezena.
 
Nicméně znovu platí jedno nepsané pravidlo, které úzce koresponduje s výše uvedenou otázkou týkající se zdravotní způsobilosti. Týká se to zejména invalidních důchodců, ale nesmíme zapomenout ani na starobní důchodce.
 
Pokud totiž náš zdravotní stav, na základě kterého čerpáme invalidní důchod, neumožňuje pracovat plnou pracovní dobu, lze jen stěží očekávat výdělky podobné těm, kterých dosahují zaměstnanci, kteří žádné zdravotní omezení nemají. Těmto zaměstnancům totiž zdravotní stav nebrání pracovat na plný úvazek. Ve výsledku to pak znamená automaticky vyšší mzdu v závislosti na vyšším počtu odpracovaných hodin.
 
Jak už jsme uvedli výše, obdobně to platí u starobních důchodců. Byť mají jistě mnohem více zkušeností v daném oboru než ti mladší, sil žel ubývá, a proto není na místě očekávat, že starobní důchodce bude mít síly na to, aby strávil v zaměstnání stejný počet hodin jako mladší zaměstnanci.

Kdo je plátcem zdravotního a sociálního pojištění u invalidních a starobních důchodců?

Zde narážíme na první oblast, která je často chybně vysvětlována a chápána. Je pravda, že za poživatele jakéhokoli z důchodů (invalidní či starobní) je plátcem pojištění stát. Zároveň jsou obě skupiny osvobozeny od placení zdravotního a sociálního pojištění v případě, že se rozhodnou podnikat, a to vždy v prvním roce. V dalších letech je to závislé na tom, jakého výdělku (resp. zisku) za předchozí kalendářní rok dosáhli.
 
Jak je to ale u zaměstnání těchto osob? Platí i v tomto případě zmíněné pravidlo, že za obě skupiny osob se ze mzdy „nestrhává“ zdravotní a sociální pojištění? Nikoliv, v tomto případě je to složitější. Pokud je invalidní či starobní důchodce zaměstnaný, zaměstnavatel a potažmo ani zaměstnanec není osvobozen od platby zdravotního ani sociálního pojištění. Při výpočtu mzdy se tak postupuje totožně, jako u kteréhokoli jiného zaměstnance.

Zaměstnání více než 50 procent osob se zdravotním postižením

Existuje však jedno zvýhodnění, pokud jde o odvody na zdravotní pojištění, které platí pro zaměstnavatele, jež zaměstnávají dle platné legislativy více než 50 % zdravotně postižených osob. A u této oblasti se zastavíme blíže, neboť často zůstává veřejnosti skryta a mnoho zaměstnavatelů o této možnosti neví, přitom se jedná o značnou úsporu na odvodech v rámci platby zdravotního pojištění.
 
V souladu se zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, totiž platí, že vyměřovacím základem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění u zaměstnanců, kteří jsou uznáni jakožto invalidní a kteří tvoří více než 50 % z celkového počtu zaměstnanců, je od 1. 7. 2014 částka přesahující 6.259 Kč (§ 3c odst. 1).
 
Ptáte-li se, kde přesně v zákoně je možné toto nalézt, pak se konkrétně jedná o § 3 odst. 7 výše uvedeného zákona. Zde je stanoveno, že „je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.“
 
Jak z výše uvedeného vyplývá, rozhodujícím faktorem je přiznání invalidního důchodu zaměstnance. Přitom nezáleží, zda jde o invalidní důchod prvního, druhého či třetího stupně. Konkrétní výpočet onoho „průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců“ stanoví vyhláška.
 
Výpočty se mohou zdát na první pohled složité, ale jde pouze o zvyk. Pokud patříte mezi zaměstnavatele, kteří by se o této možnosti chtěli více dozvědět, doporučujeme obrátit se na místně příslušný úřad práce.

Příklad

Na níže uvedeném příkladu si ukážeme, jak vypadá konkrétní výpočet odvodu zdravotního pojištění. Zaměstnanec, invalidní důchodce, je zaměstnán na zkrácený úvazek. Jeho hrubá mzda za měsíc činí 8.500 Kč. Firma zaměstnává více než 50 % invalidních osob dle zákonem stanoveného výpočtu.
 
Varianta I – Invalidní důchodce je zaměstnán ve firmě zaměstnávající více než 50 % invalidních osob
Popis Částka Výpočet
Hrubá mzda 8 500 Kč  
Snížení vyměřovacího základu o 6 259 Kč  
Vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění 2 241 Kč 8.500 Kč - 6.259 Kč
Zdravotní pojištění – zaměstnanec 101 Kč 4,5 % z 2.241 Kč
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel 202 Kč 9 % z 2.241 Kč
Zdravotní pojištění – celkem odvod 303 Kč 101 Kč + 202 Kč
     
Varianta II – Invalidní/starobní důchodce, student, ostatní zaměstnanci
Popis Částka Výpočet
Hrubá mzda 8 500 Kč  
Snížení vyměřovacího základu o -  
Vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění 8 500 Kč 8.500 Kč - 0 Kč
Zdravotní pojištění – zaměstnanec 383 Kč 4,5 % z 8.500 Kč
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel 765 Kč 9 % z 8.500 Kč
Zdravotní pojištění – celkem odvod 1 148 Kč 383 Kč + 765 Kč
     
Celková úspora na jednoho zaměstnance 845 Kč  


Z tabulky je vidět, že minimálně na zdravotním pojištění ušetří zaměstnavatel a zaměstnanec nemalé finanční částky. Ve výsledku to pro zaměstnance znamená, že dostane vyšší čistou mzdou a pro zaměstnavatele to představuje nižší odvod zdravotní pojišťovně. Nejenom díky této úspoře nachází invalidní důchodci uplatnění např. ve chráněných dílnách nebo menších firmách, jež se na zaměstnání invalidních důchodců zaměřují.
 
Výše uvedené zvýhodnění si však zaměstnavatel nemůže uplatnit, pokud jde o zaměstnávání starobních důchodců. I kdyby jich zaměstnával více než 50 %, nelze tohoto zvýhodnění v souvislosti se zdravotním pojištěním využít.

Existují nějaká daňová zvýhodnění pro invalidní či starobní důchodce?

Ještě donedávna nebyla tato odpověď pro obě skupiny osob jednoznačná. Nicméně v současné době jak invalidní, tak starobní důchodci mají možnost uplatnit si základní slevu na poplatníka, a to ve výši 24.840 Kč za rok, resp. 2.070 Kč měsíčně.
 
Pro invalidní důchodce „nic nového pod sluncem“, ale pro starobní důchodce se jedná o obnovené zvýhodnění, neboť původně byla tato sleva pro roky 2013 a 2014 zrušena. Nicméně rozhodnutím Ústavního soudu si tuto slevou mohou (i zpětně za rok 2013) uplatnit také pracující starobní důchodci. Stejně tak to platí i pro podnikající důchodce (více viz články Sleva na dani pro pracující starobní důchodce je zpět a Sleva na dani za rok 2013 u starobních důchodců).
 
Pokud jde o invalidní důchodce, ti si v souladu se zákonem o daních z příjmů § 35ba mohou dále výslednou daň snížit o následující slevy na dani:
  • invalidita 1. nebo 2. stupně (2.520 Kč/rok),

  • invalidita 3. stupně (5.040 Kč/rok),

  • držitel průkazu ZTP/P (16.140 Kč/rok) – toto daňové zvýhodnění si může uplatnit i starobní důchodce, pokud je zároveň držitelem tohoto průkazu).
 
Samozřejmě platí, že pokud byl zaměstnanec poživatelem důchodu pouze po část roku, uplatní si adekvátně 1/12 za každý měsíc, na jehož začátku tuto podmínku splňoval.
 
Kromě výše uvedených daňových zvýhodnění si všichni důchodci, ať už invalidní, nebo starobní, mohou uplatnit zejména následující daňová zvýhodnění (za předpokladu, že budou splněny zákonem stanovené podmínky):
  • na dítě (13.404 Kč/rok),

  • na studenta (4.020 Kč/rok),

  • na manželku nebo manžela (24.840 Kč/rok) – uplatní vždy jeden z manželů.
 
Druhou skupinu tvoří tzv. nezdanitelné části základu daně, které sice neponíží daň samotnou (což je vždy výhodnější), ale lze je využít pro snížení základu daně, tedy částky, ze které se daň počítá. Zejména se jedná o tyto položky:
  • úroky z úvěrů,

  • životní soukromé pojištění,

  • doplňkové penzijní spoření,

  • odborové příspěvky,

  • ztráty z předchozích let (u OSVČ),

  • dary atd.
 
Pokud si tedy nejste jistí, jaká zvýhodnění či úlevy se na vás vztahují, neváhejte se obrátit na svého zaměstnavatele, resp. jeho účetní. Případně se můžete poradit s daňovým poradcem či jinou osobu, která má s touto oblastí bohaté zkušenosti.

Pokračování příště...

Ani zdaleka jsme v tomto článku nevyčerpali veškeré dotazy, se kterými se v souvislosti se zaměstnáním invalidních a starobních důchodců můžeme setkat. Proto se k této oblasti pokusíme vrátit i v dalších článcích a rozebrat další dotazy, které vás mohou zajímat.
 
V každém případě se vždy vyplatí dopředu si ověřit svá práva a povinnosti, čímž předejdete řadě pozdějších nedorozumění či budete moci vyvrátit mylné, často velmi rozšířené představy.


Související článek:
Časté dotazy ohledně zaměstnávání důchodců – 2. díl
 
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

stanislav rygl
30. 12. 2017 22:26:38
jaký je rozdíl mezi pracujícím důchodcem a zaměstnancem, který pobírá starobní důchod?
Hlášení závadného obsahu

Jan Hrubec
2. 12. 2017 12:25:54
Jsem starobní důchodce, v domě vykonávám funkci předsedy výboru SVJ, odměna (před zdaněním) činí 800,-Kč měsíčně Jaké jsou mé povinné odvody?(zdravotní pojištění, sociální pojištění, další). Předem děkuji za odpověď (rovněž na e-mailovou adresu).
Hlášení závadného obsahu

S.Sleny
22. 3. 2017 9:24:10
Prosím, jaká je relace mezi stupněm invalidity a povoleným počtem pracovních hodin v zaměstnání za den?
Hlášení závadného obsahu

lenla
28. 12. 2016 13:59:19
Navýšení pracovního uvazku,zaměstnavatel mě nutí pracovat 40 i více hodin za týden smlouvu mám na 30 hodin co mám dělat?? Jsem ČID 1 stupne
Hlášení závadného obsahu

HYS
22. 5. 2016 13:24:13
Dobrý den, velmi by mne zajímala odpověď na dotaz předsedy SVJ p.Váchy. Děkuji předem za odpověď, s pozdravem Hýsková
Hlášení závadného obsahu

Pavel Vácha
24. 1. 2016 22:53:59
Dobrý den,
obracím se na Vás s tímto dotazem :
Jsem starobní důchodce, je mi 70 let, a dělám v domě předsedu SVJ. Pobírám pravidelnou měsíční odměnu cca 2000 Kč a chtěl bych vědět, jaké jsou mé povinné odvody, tzn. sociální pojištění, zdravotní, případně zda mám za povinnost tuto odměnu zdaňovat ? Prosím o odpověď na moji mailovou adresu. Děkuji. Vácha
Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
CEZNA CZ s.r.o.
nábytek prodej výroba velkoobchod
www.cezna.cz

K&M SVOBODOVI s.r.o.
Účetní společnost zabývající se účetními, daňovými a archivačními služ
www.kms-ucto.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
0,015 Kč
23,07 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru