Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Nástup k druhému zaměstnavateli na dohodu


Bc. Michaela Hauzarová
13. 9. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Máte zaměstnání na hlavní pracovní poměr a chcete zároveň pracovat na dohodu o provedení práce. Jak se v životě tato vcelku běžná situace projeví v daňovém přiznání? A kde je výhodnější podepsat prohlášení poplatníka? Poradíme vám v tomto článku.


 
 Dotaz:
Nyní jsem na rodičovské dovolené, která mi končí v polovině listopadu. Se zaměstnavatelem jsem pracovní poměr neukončila, takže jsem stále zaměstnanec. Chtěla bych od října nastoupit na dohodu o provedení práce k jinému zaměstnavateli. Mzdu budu mít do 10.000 Kč měsíčně. Jak je to s 15% daní? Je možné zrušit uplatňování slevy na poplatníka u zaměstnavatele, kde mám pracovní poměr, a podepsat nové prohlášení od října u nového zaměstnavatele (na dohodu)? Co je výhodnější?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob může mít zaměstnanec v daném měsíci podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele.
 
Pokud má zaměstnanec příjmy vyplývající z dohody o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně, tyto příjmy se zdaňují tzv. srážkovou daní (sazba 15 %). V případě, že zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zdaňují se tyto příjmy tzv. zálohovou daní (sazba 15 %), jako u standardních pracovních poměrů.
 
Rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní je, že při podepsaném prohlášení může poplatník uplatnit měsíční slevu na dani (ve výši 2.070 Kč). V takovém případě u příjmů do 10.000 Kč měsíčně dochází k situaci, že poplatníkovi je vypočtena nulová záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (15 % z 10.000 Kč = 1.500 Kč − 2.070 Kč v podobě měsíční slevy na poplatníka = 0 Kč zálohy na daň z příjmů).
 
Pokud chce zaměstnanec během zdaňovacího období podepsat prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele, nahlásí a podepíše tuto změnu v podobě zrušení podpisu v původním prohlášení k dani z příjmů fyzických osob.
 
Pokud si zaměstnanec po ukončení zdaňovacího období podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob, bude se konečná daňová povinnost počítat ze všech příjmů podléhajících dani z příjmů fyzických osob, proto není podstatné, u jakého zaměstnavatele má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani. Z hlediska měsíční daňové optimalizace při souběhu více zaměstnání je však výhodnější uplatnit slevu na dani u příjmů vyšších než 10.000 Kč měsíčně (měsíční sleva na dani na poplatníka se neuplatňuje do minusu).

Příklad 1

Zaměstnanec má uzavřený hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele A (měsíční příjem 15.000 Kč) a dohodu o provedení práce („DPP“) u zaměstnavatele B (měsíční příjem 10.000 Kč).
  1. Zaměstnanec podepsal prohlášení u zaměstnavatele A
Výpočet daňové povinnosti z hlavního pracovního poměru (zaměstnavatel A):
 
Hrubá mzda: 15.000 Kč
Superhrubá mzda: 15 000 × 1,34 = 20.100 Kč
Daň 15 %: 3.015 Kč
Sleva na poplatníka: −2.070 Kč
Záloha na daň: 945 Kč

 
Výpočet daňové povinnosti z dohody o provedení práce (zaměstnavatel B):
 
Hrubá mzda: 10.000 Kč
(příjem z DPP tedy nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění)
Srážková daň 15 %: 1.500 Kč

 
Celková měsíční daňová povinnost: 2.445 Kč
 
  1. Zaměstnanec podepsal prohlášení u zaměstnavatele B
Výpočet daňové povinnosti z hlavního pracovního poměru (zaměstnavatel A):
 
Hrubá mzda: 15.000 Kč
Superhrubá mzda: 20.100 Kč
Daň 15 %: 3.015 Kč
Záloha na daň: 3.015 Kč


Výpočet daňové povinnosti z dohody o provedení práce (zaměstnavatel B):
 
Hrubá mzda: 10.000 Kč
Daň 15 %: 1.500 Kč
Sleva na poplatníka: 2.070 Kč
Záloha na daň: 0 Kč

 
Celková měsíční daňová povinnost: 3.015 Kč
 
Pokud poplatník zvolí 2. variantu, odvede na dani oproti 1. variantě o 570 Kč měsíčně více. Jak je již výše uvedeno, v případě, že poplatník po ukončení zdaňovacího období podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, bude mu rozdíl vyplývající z varianty 1. a varianty 2. na odvedené záloze na daň z příjmů vrácen. Pokud by poplatník daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob nepodal, pak by za celé zdaňovací období přišel o 6.840 Kč (570 Kč × 12 měsíců).

Příklad 2

Poplatník z výše uvedeného příkladu zvolil variantu B (podepsal prohlášení k dani z příjmů u DPP). Z důvodu zjednodušení výkladu již nebudeme předpokládat žádné další možné položky snižující základ daně (například úroky z úvěru na bytové potřeby), daňová zvýhodnění na děti či slevy na dani (například „školkovné“).
 
Celkové hrubé roční příjmy z hlavního pracovního poměru (zaměstnavatel A):
12 × 15.000 Kč = 180.000 Kč
Superhrubá mzda: 1,34 × 180.000 Kč = 241.200 Kč
 
Celkové hrubé roční příjmy z DPP (zaměstnavatel B):
12 × 10.000 Kč = 120.000 Kč
 
Zdanitelné příjmy celkem: 241.200 Kč + 120.000 Kč = 361.200 Kč
Daň 15 %: 0,15 × 361.200 Kč = 54.180 Kč
Sleva na poplatníka (v celoroční výši): 24.840 Kč
Daň po slevě: 29.340 Kč
 
Na dani odvedeno: 12 × 3.015 Kč = 36.180 Kč
Přeplatek na dani: 29.340 Kč 36.180 Kč = 6.840 Kč
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
TD-IS, s.r.o.
Dodavatel účetního, výrobního, konstrukčního a DMS software.
www.td-is.cz

ÚčtujemeProVás.cz
Vedeme účetnictví, daňovou evidenci a zpracováváme daňová přiznání.
www.uctujemeprovas.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,82 Kč
0,030 Kč
23,18 Kč
0,092 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru