Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Náhrada mzdy v roce 2017


Ing. Filip Sinecký
9. 12. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Náhrada mzdy náleží zaměstnanci za dobu prvních 14 kalendářních dní nemoci.

Foto: Shutterstock

 

Od roku 2017 se bude jako každý rok zvyšovat redukční hranice pro nemocenské dávky a náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem během prvních 14 kalendářních dní při nemoci. O kolik si v době marodění v příštím roce přilepšíme?


 
Od roku 2017 se bude zvyšovat redukční hranice pro nemocenské dávky a náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem během prvních 14 kalendářních dní při nemoci. Neznamená to sice, že by se výrazně zvyšovaly dávky nemocenské, nebo jiné sociální dávky, ale díky „poměrně výrazně“ zvýšené průměrné mzdě vzrostou ve srovnání s předešlými roky jejich výplaty.
 
Podmínkou přiznání náhrady mzdy je skutečnost, že zaměstnanec je stále účasten nemocenského pojištění. Tato podmínka je při hlavním pracovním poměru a dohodě o pracovní činnosti při odměně nad 2.500 Kč (rozhodný příjem) splněna více méně automaticky. Při zaměstnání na dohodu o provedení práce je splněna pouze, pokud měsíční odměna přesáhne hranici 10.000 Kč. Pro výplatu náhrady mzdy neplyne ochranná lhůta jako v případě nároku na nemocenskou.
 
Stále zatím platí a bude platit, že za první tři dny nemoci nedostane zaměstnanec nic. Prozatím se plánovaného zrušení třídenní karenční doby nejspíš nedočkáme. Vláda se zatím zabývá myšlenkou na alternativní řešení pomocí tzv. sick days (dny na zotavenou). Většina zaměstnavatelů poskytujících tento „benefit“ má zhruba čtyři dny v roce, kdy zaměstnanec může zůstat doma bez nutnosti předkládat neschopenku od lékaře.
 
Oblast mezd a jejich náhradu řeší primárně zákoník práce (dále jen „ZP“) v součinnosti se zákonem o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“) a zákonem o důchodovém pojištění (dále jen „ZDuP“).

Náhrada mzdy náleží za dobu prvních 14 kalendářních dní nemoci

Náhrada mzdy náleží zaměstnanci dle § 192 ZP za dobu prvních 14 kalendářních dní nemoci. Následující období, tj. od 15. dne, spadá vyplácení dávek podpory při nemoci do sféry České správy sociálního zabezpečení.
 
Dávky náhrady mezd vycházejí z tzv. redukčních hranic dle ZNP, které jsou každý rok upravovány dle všeobecného vyměřovacího základu dle ZDuP. Na rok 2017 se vychází z vyměřovacího základu roku 2015 dle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“) č. 343/2016 Sb.
 
Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě dvě hodnoty:
  • všeobecný vyměřovací základ („VVZ“) za kalendářní rok předcházející o dva roky rok přiznání důchodu,
  •  přepočítací koeficient za stejné období.
Pro důchody přiznávané v roce 2017 se jedná o údaje za rok 2015 s tím, že VVZ za rok 2015 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2015 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2016 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ za rok 2015 a koeficientu nárůstu za prvé pololetí 2016 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2016, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2017.
 
Součin VVZ za rok 2015 a koeficientu nárůstu za prvé pololetí 2016 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2016, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1. 1. 2017. Z pohledu použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2017“. Zákony o sociálním a zdravotním pojištění, jakožto i důchodovém pojištění, a zákon o daních z příjmů danou veličinu nazývají jako průměrnou mzdu.
 
Vyhláškou MPSV č. 325/2016 Sb. jsou s účinností od 1. 1. 2017 stanoveny následující údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2016, tedy údaje účinné od 1. 1. 2017:
  • všeobecný vyměřovací základ v částce 27.156 Kč,
  • přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0396,
  • průměrná mzda na rok 2017 = 27.156 × 1,0396 = 28.232 Kč,
  • maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění (48× průměrná mzda) = 28.232 × 48 = 1.355.136 Kč.

Výše náhrady mzdy

Výše náhrady mzdy závisí na dosaženém průměrném výdělku zaměstnance v předchozím čtvrtletí na jednu hodinu, přičemž náhrada mzdy činí 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Redukovaný průměrný výdělek se počítá z průměrné hodinové mzdy při zohlednění redukce v jednotlivých pásmech. Legislativou je tedy nepřímo stanovena i maximální hodinová náhrada mzdy, která bude v roce 2017 činit 164 Kč za hodinu.
 
Nejprve je třeba zjistit průměrný hodinový výdělek za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, ve kterém je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa. Pak se sečtou veškeré příjmy, jak základní mzda nebo plat, tak i další složky, jako např. odměny, a vydělí se počtem pracovních hodin v příslušném čtvrtletí.
 
Pokud nelze průměrný výdělek stanovit, protože zaměstnanec neodpracoval v příslušném čtvrtletí ani 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek, kterého by bylo zřejmě dosaženo v souladu se ZP.
 
Z důvodu redukce při výpočtu náhrady mzdy mají zaměstnanci s nižší mzdou vyšší náhradový poměr při čerpání náhrady mzdy než zaměstnanci s vyšší mzdou. Zatímco zaměstnanec s průměrnou hodinovou mzdou 80 Kč má náhradu mzdy za jednu hodinu 44 Kč (tedy 55 %), zaměstnanec s hodinovou mzdou 450 Kč má náhradu mzdy za jednu hodinu 156 Kč (tedy 35 %). Podmínky pro čerpání náhrady mzdy jsou upraveny v zákoníku práce, zatímco podmínky pro čerpání nemocenské jsou upraveny zákonem o nemocenském pojištění.
 
Pro výpočet náhrady mzdy se zjištěný průměrný příjem (výdělek) upravuje stejně jako pro výpočet nemocenské dávky z nemocenského pojištění s tím, že daná redukční hranice pro nemocenské pojištění se vynásobí koeficientem 0,175 zaokrouhleně na celé haléře nahoru. Průměrný hodinový výdělek se bere z předchozího kalendářního kvartálu. Pokud nemá zaměstnanec odpracováno alespoň 21 dní, bere se výdělek pravděpodobný dle ZP.

Redukční hranice

Z výše průměrné mzdy rovněž vychází redukční hranice pro výpočet osobního vyměřovacího základu pro určení procentní výměry důchodu. První redukční hranicí je 44 % průměrné mzdy a druhou redukční hranicí je 400 % průměrné mzdy. Tyto redukční hranice vyhlašuje MPSV vyhláškou, která pro rok 2017 stanoví:
  • redukční hranice ve výši 12.423 Kč,
  • redukční hranice ve výši 112.928 Kč.
Od průměrné mzdy jsou rovněž odvozeny (dle sdělení MPSV pro rok 2017 č. 343/2016 Sb.) také tři redukční hranice pro nemocenské (porovnání roky 2016/2017):
  1. 901 Kč/942 Kč (odpovídá průměrné mzdě)
  2. 1.351 Kč/1.412 Kč (odpovídá 1,5násobku průměrné mzdy)
  3. 2.701 Kč/2.824 Kč (odpovídá 3násobku průměrné mzdy)
Při výše uvedeném přepočtu redukční hranice hodinové mzdy pro náhradu mzdy za nemocenskou se postupuje vynásobením zmiňovaného koeficientu 0,175. Tudíž pro rok 2017 budou následující tři redukční hranice pro náhradu mzdy:
 
1. redukční hranice: 942 × 0,175 = 164,85 Kč

2. redukční hranice: 1.412 × 0,175 = 247,10 Kč

3. redukční hranice: 2.824 × 0,175 = 494,20 Kč
 
Přepočítáme-li si (upravené) redukční hranice (pro výpočet náhrady mzdy) na měsíční příjem zaměstnanců podle § 356 odst. 2 ZP, tj. vynásobíme-li si redukční hranice koeficientem 173,92 (zákonem stanovený koeficient 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce, vynásobeno týdenní pracovní dobou zaměstnance – tedy 40 hodinami), získáme přehled o měsíčních mzdách připadajících na jednotlivé redukční hranice:
 
1. redukční hranice = měsíční mzda 28.671 Kč

2. redukční hranice = měsíční mzda 42.976 Kč

3. redukční hranice = měsíční mzda 85.951 Kč
 
Následně v souladu se ZNP se první redukční hranice započítá do průměrného hodinového výdělku podílem 90 %. Poté se z rozdílu částky druhé a první redukční hranice započítá 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu mezi druhou a třetí redukční hranicí pouhých 30 %. K částce nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží.
  1. 164,85 × 0,9 = 148,36 Kč
  2. (247,10 − 164,85) × 0,6 = 49,35 Kč
  3. (494,20 − 247,10) × 0,3 = 74,13 Kč
Upravený redukovaný základ může činit maximálně (148,36 + 49,35 + 74,13) × 0,6 = 164 Kč.
 
Jako další krok se musí vypočítat hodinová náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti.
 
Z průměrné mzdy pro daný rok plyne i výše příjmu sníženého o výdaje zakládající OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém pojištění (2,4násobek průměrné mzdy), což v roce 2017 bude 67.756 Kč (za rok 2016 činí 64.813 Kč).
 
Tab.: Výše náhrady mzdy dle stupňů nejnižší zaručené mzdy v roce 2017 při pracovní
době 8 hodin denně:

 
Průměrný
hodinový výdělek
Měsíční výdělek Náhrada mzdy za prvních
14 dní pracovní neschopnosti
66,00 Kč 11.000 Kč 1.996 Kč
72,90 Kč 12.200 Kč 2.205 Kč
80,50 Kč 13.400 Kč 2.435 Kč
88,80 Kč 14.800 Kč 2.686 Kč
98,10 Kč 16.400 Kč 2.967 Kč
108,30 Kč 18.100 Kč 3.275 Kč
119,60 Kč 19.900 Kč 3.617 Kč
132,00 Kč 22.000 Kč 3.992 Kč


Související článek:
Náhrada mzdy v roce 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Bambusové nejen tričko
Prodej zboží z bambusového vlákna a outdoorového oblečení.
www.bambusovetricko.cz

A.H.S. - ekonom.servis
daňové poradenství, vedení účetnictví, mzdy, personalistika
www.ahs.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru