Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Komu náleží vdovský nebo vdovecký důchod?


Bc. Michaela Sobotková
21. 11. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Vdovský nebo vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky.

Foto: Fotolia.eu

 

Pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu nijak neomezuje výdělečnou činnost vdovy nebo vdovce. Kdo má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, v jaké výši, na jak dlouho a jaké podmínky musí splnit?


 
Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, který/á byl/a poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil/a ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění.
 
Vdovecký nebo vdovský důchod vždy náleží též manželce nebo manželovi osoby, která zemřela následkem pracovního úrazu.
 
Vdovský nebo vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky.
 
Po uplynutí doby jednoho roku náleží výplata tohoto druhu důchodu, pokud vdova nebo vdovec splňuje některou z uvedených podmínek:
  • pečuje o nezaopatřené dítě – musí jít o dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy či vdovce nebo bylo-li dítě alespoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela nebo manželky do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
  • pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti,
  • pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který žije ve společné domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti,
  • je invalidní pro invaliditu třetího stupně,
  • dosáhl/a alespoň věku o čtyři roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Nárok na vdovský či vdovecký důchod vznikne znovu, jestliže dojde ke splnění některé z uvedených podmínek do dvou roků po předchozím zániku nároku na vdovský či vdovecký důchod. K případné obnově výplaty nedochází automaticky, ale vždy na základě žádosti, uplatněné prostřednictvím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské).

Příklad 1

Paní Květa se narodila 27. 2. 1955, vychovala dvě děti. Ovdověla 1. 9. 2013. Vdovský důchod jí bude náležet po dobu jednoho roku od úmrtí manžela, tedy do 31. 8. 2014. O nezaopatřené děti nepečuje, není invalidní, ani nepečuje o dítě či osobu závislou na péči.
 
Pro nárok na výplatu vdovského důchodu po uplynutí jednoho roku od úmrtí manžela bude tedy rozhodující, kdy dosáhne svého důchodového věku nebo důchodového věku muže stejného data narození jako ona, od kterého se odečtou čtyři roky.
 
Důchodový věk paní Květy je 60 let – dosáhne ho 27. 2. 2015. Důchodový věk muže stejného data narození je 63 let a 4 měsíce, věk o 4 roky nižší je 59 let a 4 měsíce, toho dosáhne 27. 6. 2014. Tohoto věku dosáhne dříve než svého důchodového věku.
 
To znamená, že paní Květa před 31. 8. 2014 splní jednu ze zákonných podmínek, tedy dosáhne věku o čtyři roky nižšího než je důchodový věk muže stejného data narození a výplata vdovského důchodu jí bude náležet i po uplynutí jednoho roku od úmrtí manžela.

Komu vdovský či vdovecký důchod nenáleží?

Vdovský nebo vdovecký důchod nenáleží:
  • po druhovi nebo družce, a to ani v případě jejich dlouhodobého spolužití a společné výchovy dětí,
  • po rozvedeném manželovi nebo rozvedené manželce,
  • po registrovaném partnerovi nebo partnerce.
 
Vdovský či vdovecký důchod zaniká dnem uzavření nového manželství. Tuto skutečnost je vdova či vdovec povinen nahlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud osoba po uzavření nového manželství znovu ovdoví, může vzniknout nárok na vdovský důchod po druhém manželovi či manželce.
 
Nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu. Totéž platí v případě vdovce a nároku na vdovecký důchod.

Kolik činí vdovský či vdovecký důchod?

Stejně jako se starobní a invalidní důchod skládá ze dvou částí – tj. procentní a základní výměry – je tomu tak i v případě vdovského nebo vdoveckého důchodu. Výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zesnulá osoba v okamžiku úmrtí.
 
Základní výměra vdovského a vdoveckého důchodu je stejná jako u ostatních druhů důchodů a v roce 2013 činí 2 330 Kč (výši určuje zákon). Procentní výměra se zjednodušeně zjišťuje z dosahovaných výdělků a získané doby pojištění.

Příklad 2

Paní Marta ovdověla. Pracuje a nepobírá žádný důchod. Její zemřelý manžel pobíral starobní důchod, který k datu úmrtí činil 14 530 Kč měsíčně, z toho 12 200 Kč činila procentní výměra a 2 330 Kč základní výměra.
 
Paní Martě tedy bude náležet procentní výměra vdovského důchodu ve výši 6 100 Kč (50 % z 12 200 Kč). Vdovský důchod paní Marty bude včetně základní výměry 2 330 Kč činit celkem 8 430 Kč měsíčně.

Příklad 3

Pan Karel ovdověl. Nepobírá žádný důchod. Jeho zemřelá manželka také nepobírala žádný důchod, důchodového věku pro starobní důchod ještě nedosáhla. Procentní výše jejího invalidního důchodu, na který by měla nárok v době smrti, by činila 10 228 Kč měsíčně.
 
Procentní výměra vdoveckého důchodu pana Karla bude tedy činit 50 % této částky, tj. 5 114 Kč, a základní výměra 2 330 Kč, vdovecký důchod bude muži náležet ve výši 7 444 Kč měsíčně.

Dojde-li k souběhu nároků na výplatu vdovského či vdoveckého důchodu a starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši (včetně základní výměry) a z nižšího důchodu polovina procentní výměry. Je-li výše obou důchodů stejná, krátí se na polovinu procentní výměra vdovského či vdoveckého důchodu.

Příklad 4

Paní Jiřina pobírá starobní důchod 12 270 Kč měsíčně, z toho 9 940 Kč činí procentní výměra a 2 330 Kč základní výměra. Zemřelému manželovi náležel k datu úmrtí starobní důchod ve výši 15 470 Kč měsíčně, z toho 13 140 Kč činila procentní výměra a 2 330 Kč základní výměra.
 
Paní Jiřině po manželovi náleží vdovský důchod a jeho výše činí polovinu procentní výměry, tedy 6 570 Kč (50 % z 13 140 Kč). Procentní výměra starobního důchodu ženy činí 9 940 Kč – je tedy vyšší, než procentní výměra vdovského důchodu. Paní Jiřině proto při souběhu důchodů bude vyplácena částka ve výši 15 555 Kč měsíčně, protože:
  • procentní výměra starobního důchodu náleží v plné výši, tj. ve výši 9 940 Kč měsíčně,
  • základní výměra ve výši 2 330 Kč měsíčně náleží pouze jednou, a to ke starobnímu důchodu,
  • 50 % procentní výměry vdovského důchodu (tj. 50 % z 6 570 Kč) činí 3 285 Kč měsíčně.


Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Vladimír Širůček
Výroba reklamy,velkoplošný tisk,potisk trik,samolepky,písmomalířství
www.sirucek.cz

Účetní kancelář
Účetní kancelář Jana Jarochová
jarochova.webnode.cz

Daňový kalendář

27. 5. 2019 Souhrnné hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Kontrolní hlášení (za duben 2019)
27. 5. 2019 Přiznání DPH (za duben 2019)
31. 5. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
0,010 Kč
23,09 Kč
-0,090 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.05.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru