Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak zjistit průměrný výdělek zaměstnance?


Bc. Michaela Sobotková
5. 6. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Základní formou průměrného výdělku je průměrný hodinový výdělek.

Foto: Fotolia

 

Průměrný výdělek není to samé co průměrná mzda. Na rozdíl od průměrné mzdy, která slouží pro statistické zjišťování, se průměrný výdělek používá pro pracovněprávní účely. Jak zaměstnavatel zjistí průměrný výdělek zaměstnance?


 
Způsob zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely stanovuje § 351 až § 354 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Průměrný výdělek slouží mimo jiné pro výpočet odstupného, dovolené, náhrady mzdy při pracovní neschopnosti či pro účely úřadu práce.
 
Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy (nebo platu), zúčtované k výplatě zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém je průměrný výdělek stanoven pro uspokojení nároků zaměstnance.
 
Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance příznivější.
 
Výjimku z rozhodného období tvoří případy, kdy:
  • pracovní poměr vznikl v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí – rozhodným obdobím je doba od vzniku pracovního poměru do konce tohoto čtvrtletí,
  • zaměstnanec podle předchozího ustanovení neodpracoval alespoň 21 dnů – místo průměrného výdělku se použije pravděpodobný výdělek (§ 355 zákoníku práce).
 
Pravděpodobný výdělek je hrubá mzda (nebo plat), které zaměstnanec dosáhl, nebo které by dosáhl, pokud by pracoval. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
 
Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období.
 
Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.
 
Pokud nebyla mzda nebo plat za práci přesčas poskytnuta v době tří měsíců po výkonu této práce nebo v jinak dohodnuté době, dojde k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než byla práce přesčas vykonána. V tomto případě by se do odpracované doby započítávaly také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda (nebo plat) poskytnuta.

Průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda

Základní formou průměrného výdělku je průměrný hodinový výdělek (§ 356 zákoníku práce). Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů.
 
Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348. Tento koeficient vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.
 
Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, odečte se od průměrného měsíčního hrubého výdělku:
  • pojistné na důchodové spoření,
  • pojistné na sociální zabezpečení,
  • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
  • pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
  • záloha na daň z příjmů,
vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
 
Průměrný výdělek zaměstnance nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud by byl průměrný výdělek nižší, zvýší se na výši odpovídající této minimální mzdě. To platí i při uplatnění pravděpodobného výdělku.
 
Pokud je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu pro zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje.
 
Bude-li to pro zaměstnance výhodnější, je pro účely vyměřovacího základu podle právní úpravy úrazového pojištění rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok (§ 360 zákoníku práce).
 
Způsobem výše uvedeným se postupuje i při zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je-li však sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.


Zdroj: § 351 až § 362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce; Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Ivana Nedomlelová
12. 5. 2018 11:48:33
Ještě bych chtěla doplnit,že nikdo z dalších zaměstnanců nevykonává stejnou práci a nemá stejné hodnoty.děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Ivana Nedomlelová
12. 5. 2018 11:36:31
Dobrý den, mám tentýž probléma jako Markéta 27,ale bohužel se mi tu nezobrazuje vaše odpověď. Zaměstnanec nastoupil 1.4.2018. Jak vypočítat průměrný výdělek? Pracoval 8hodin denně,tj.40hodin týdně a hrubou mzdu má 18000 Kč. Moc děkuji za radu a přeji pěkný den.
Hlášení závadného obsahu

Markéta 27
2. 9. 2014 20:41:57
Dobrý den, prosím o radu.Jak vypočítám průměrný výdělek, když zaměstnanec nastoupil do práce 1.8.2014, pracoval celý měsíc a má 12000,- hrubou mzdu?Děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
INTERSPORT ČESKÁ LÍPA
prodej sportovních potřeb, modelová železnice, e-shop www.sportsarka.c
www.sportsarka.cz

ATELIÉR MAUR s.r.o.
Výroba, prodej a montáž vánočních dekorací
www.ateliermaur.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru